Chalánková: Daňová politika státu - co bude dál?

Deficit státního rozpočtu se podařilo snížit bezpečně pod 3 procenta v poměru k HDP. Úspor bylo dosaženo ze dvou třetin na výdajích státu. A zde je nutné se zamyslet. Největší část výdajů jsou mandatorní, dané zákonem. Další část je možné šetřit ve výdajích ministerstev, kde došlo ke krácení o 10 procent. Další reformy je nutné vázat na reformu agend.

Pokud jde o mandatorní výdaje, tak maximální část tvoří výplata důchodů. Zde - na rozdíl například od Lotyšska - došlo jen ke snížení valorizace. Lotyšsko muselo snížit i důchody jako takové a přistoupit k mnohem drastičtějším krokům. Jenže občané Lotyšska tuto cestu akceptovali a navázali svou měnu na euro.

V České republice i při významně zlepšeném výběru daní díky reformě finanční správy je především patrná významná neochota přímé daně platit.

A to nehovořím o daňových únicích - zde bylo dosaženo významných úspěchů při potírání této trestné činnosti. Stále ještě velká část občanů daně z různých důvodů neplatí. Pak se na sanaci státního rozpočtu podílejí všichni platbou DPH. DPH je příjmem státního rozpočtu a potřebným se vrací ve formě sociální a zdravotní pomoci. Pokud jde o vliv DPH na cenu léků, je velmi malý, protože cena léku se stanoví vyjednáváním o úhradě léku ze zdravotních pojišťoven. Takže i snížení DPH na léky ovlivní cenu léku jen minimálně. Podobně i na cenu potravin má DPH jen malý vliv, když marže zpracovatelů a distributorů potravin jdou do mnoha desítek procent - i přes 100 procet!

Pokud jde o tzv. solidární daň, tak podobně jako úspory u důchodů a stanovení DPH byla schválena na tři roky - do roku 2015. Efekt politiky TOP 09 na snížení dynamiky zadlužování, dokonce snížení samotného dluhu a úspora na dluhové službě, jsou jasně doložené.

Pokud chce ANO vydat mnohem více na výdajové straně, je jasné, že při projednávání rozpočtu musí konkrétně doložit, kde na takové výdaje vezme peníze. Konkrétně.