No a o tématu budeme dál mluvit. Jak říkal František, pozvali jsme ministra kultury, Jiřího Bessera, tak vás zdravíme, dobrý den, pane ministře.
Dobrý den.
Pojďme si ujasnit vás osobní postoj. Teď jsme citovali názory některých našich diváků. Vy jste se už dřív vyjádřil v tom smyslu, že by se snad točna nemusela tedy stěhovat. Ale něco by se s ní mělo stát, nějak by se měla zlidštit. Co si myslíte právě dnes?
Tak já už dlouho ve svém životě fandím točně v Českém Krumlově. A teprve jsem něco málo přes rok ve funkci ministra kultury a zjistil jsem, že to je obrovský mezinárodní problém České republiky. Dnes po zasedání, které proběhne na Ministerstvu kultury, vyvěsíme na náš web celý příběh točny v Českém Krumlově. A vězte, že v červenci roku 2010, kdy tato vláda přišla jaksi vládnout, tak vstoupila do 45. bodu tohoto příběhu, který začal v roce 1989, a všichni ministři kultury, i paní ministryně Třeštíková, která byla ministryní pouze 17 dní, tak museli tento problém řešit. Můj názor je, aby zůstala, a šance je velká, protože Jihočeský kraj, Jihočeské divadlo, město České Budějovice, Ministerstvo kultury, tak ti všichni chtějí, aby točna zůstala. Samozřejmě ale rozhodujeme o Českém Krumlově, o celém souboru, který je zapsán na seznamu Kulturního dědictví UNESCO. A my bychom třeba tímto naším stanoviskem, naším postojem mohli tu značku UNESCO pro Český Krumlov ohrozit. Čili tam je důležité i stanovisko města Český Krumlov. A to se svým způsobem také dlouhodobě vyvíjí. Další faktor, který tam zasahuje, je názor Národního památkového ústavu v Českých Budějovicích a samozřejmě i kastelána zámku a hradu Český Krumlov, který je úžasným člověkem na svém místě. Ten zámek a hrad vypadají skvěle, i barokní zahrada. Ale on je v podstatě největším odpůrcem té točny. Odstranit tu točnu by bylo velmi drahé. Vykupovat pozemky mimo vlastnictví státu nebo města Český Krumlov by bylo taky velmi drahé. Já si myslím, že takový pragmatický přístup všech by byl přesvědčit to 20 let podváděné českým státem UNESCO o tom, že teď skutečně se snažíme vyřešit kompromisní záležitost, že chceme všichni, a jak ukazuje i vaše anketa, že chceme všichni otáčivé hlediště v Českém Krumlově zachovat a udělat pro to všechny možné kroky, aby co nejméně ubližovalo té nádherné barokní zahradě. Ona málokterá barokní zahrada tak žije, jako ta českokrumlovská.
No tak teda co se dneškem stane? O čem, s kým budete na Ministerstvu kultury jednat a co bude závěrem?
Já budu chtít, aby ta jednání, která budou v současné době probíhat mezi všemi těmi zmíněnými institucemi, které jsem vyjmenoval, tak aby byl jednotný postup. Těžko mohu očekávat jednotný postup od našeho zástupce v ICOMOS-u, pana Štulce, který se v podstatě v poslední době stal spíše zástupcem UNESCA v České republice než České republiky v UNESCU. Já vím, že to je velmi tvrdé tvrzení.
Tak on je poradcem této organizace. Mimochodem bude taky samozřejmě naším hostem a to v dopoledním vysílání zhruba v 9:17. .
To uvidíte dalšího zastánce toho, točna zmizela, protože ubližuje barokní zahradě. Je to souboj názorů.
Dobře, vy jste teď řekl, že chcete jednotný postup všech, které jste si dnes svolal. Předtím jste mluvil o kompromisu. Tak jak by měl vypadat? Točna by měla zůstat. Změnit se, ale jak? Jaká je ta vaše představa konkrétní?
Když se podíváme na celkově tu situaci na mezinárodní scéně v rámci UNESCA, když se podíváme na veškerý průběh těch správních řízení, tak skutečně český stát tam udělal mnoho chyb. Takže chápu UNESCO, že chce, aby točna byla odstraněna. Na druhou stranu současná ekonomická situace, současná nálada ve společnosti, ve vztahu k točně, ta funkční točna, 100% vyprodané divadlo, které divadlo se může tímto v České republice pochlubit, tak myslím, že nás to jaksi motivuje k tomu, abychom udělali ten kompromis. To znamená, aby točna zůstala na svém místě, aby byla polidštěna, aby byla opravena ze státních peněz " Belárie", která je nádherným kouskem našeho architektonického dědictví. Vytvoříme jako Ministerstvo kultury pro to podmínky a Národnímu památkovému ústavu určitě z peněz Ministerstva kultury na to poskytneme peníze. A jsem zastánce toho, aby byla vypsána nikoliv mezinárodní architektonická soutěž, ta je koneckonců velmi drahá. To víme z mezinárodní architektonické soutěže na výstavbu Národní knihovny v Praze. Takže myslím, že tady máme dost kvalitních českých architektů, kteří budou schopni nám připravit návrh, který by mohl projít a potom skutečně napnout veškeré diplomatické síly českého státu vůči UNESCU a zkrátka o tu točnu zabojovat.
A teď pokud nebude možné k tomu kompromisu dojít, tak jste ochoten jít i proti tomu názoru UNESCO i s těmi možnými důsledky a dopady na Český Krumlov jako takový?
Tam dávám přednost tomu, té aukci, tomu komunálu. To znamená tomu, nebo podle mého by potom ten další postup B byl referendum v Českém Krumlově, jestli Český Krumlov a jeho občané chtějí značku UNESCO nebo nechtějí.
A pak bychom jaksi vyslali jasný signál, respektive jsou na stole nějaké termíny, do kdy UNESCO bude v uvozovkách čekat, jak s tou točnou naloží Česká republika?
Tak my máme poslední zprávy, UNESCU se moc čekat nechce. Protože opakované přísliby České republiky, že točnu odstraní, to by neakceptoval nikdo, natož takto významná mezinárodní instituce. Je to skutečně velmi složité. Ono by se to jako řeklo jednoduše s tím referendem. Ale vemte si, že v Českém Krumlově rozhodnou, že teda nechtějí značku UNESCO, hlavně že tam zůstane točna. Která ale není majetkem města Český Krumlov. Přitom přijdou o tu značku UNESCO. A dá to obrovsky špatný signál pro Českou republiku. Máme tady mnoho námětů na zařazení právě pod ochranu Světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Ať je to lázeňský trojúhelník, ať jsou to sokolníci a některé další náměty, je to skutečně velmi složité, složitý mezinárodní problém.
A ještě jedna věc k točně teda ve stručnosti. Vy byste ctil ty výsledky toho referenda jako ministr kultury? I s těmi všemi ... riziky a hájil je?
No ctil bych je, ale samozřejmě v tom mezinárodním významu by to velmi ztížilo pozici České republiky, pokud by se rozhodlo o tom, aby jaksi i proti odporu UNESCA tam točna zůstala. My musíme skutečně vyvinout veškeré diplomatické síly v současné chvíli a tento letitý problém vyřešit.
Vy, pane ministře, teď odbočím, taky předáte dnes ocenění Knihovna roku. Pokud se vám chce, klidně řekněte, kdo ji dostane. Ale hlavně řekněte, jak se vybírá knihovna roku, jak je na tom české knihovnictví, jak se poměřuje ta kvalita?
Tak já nemohu vám odpovědět, kdo je vítězem. Je to opět jedna z menších knihoven. Tentokrát z východní části republiky. Pardon, promiňte, ze severovýchodní části republiky. Nebudu tu cenu předávat já, bude předána v Národní knihovně. Já v podstatě budu jenom velice krátce i účasten té poradě o točně v Českém Krumlově, protože jsem byl pověřen premiérem Petrem Nečasem účastí na přijetí vládní delegace Bulharské republiky. A protože bude dnes podepsána mezinárodní úmluva o kulturní spolupráci mezi Českou republikou a Bulharskem, tak skutečně dnes budu mít úkoly trošku mezinárodní, než ty přímo české. Čili v Národní knihovně cenu bude předávat ředitel Národní knihovny Tomáš Böhm a náměstek Radek Zdráhal.
Tak alespoň jestli pár slovy můžete ohodnotit to naše knihovnictví.
Tak naše knihovny fungují velmi dobře. V současné době řešíme i velký problém a to je internet do knihoven. Myslím, že se nám to ale kompletně podaří vyřešit na úrovni Ministerstva kultury a ten projekt Ministerstva vnitra, který byl zahájen v roce 2003 a postupně byl naprosto zdevalvován, tak ten musí skončit a Ministerstvo kultury se o knihovny po stránce přístupu k internetu určitě velmi dobře postará. Máme na to připravený projekt.
Říká šéf tohoto resortu, Jiří Besser. Děkujeme vám, na shledanou.
Na shledanou.
ČT 24, 4. 10. 2011
