Besser: Do čela NG jsem vybral ekonoma

Rozhovor s ministrem kultury Jiřím Besserem

16. 5. 2011

Ministr kultury Jiří Besser v Událostech, komentářích. Dobrý večer. Dobrý večer.

Proč jmenujete na ředitelské posty příspěvkových organizací manažery? Není to případ jenom pana Rösela, ale třeba v Národní knihovně pana Béma. Tahle praxe, jak bylo řečeno v příspěvku, není běžná v zemích západní Evropy. Nemusíme se vždy opičit jenom po zemích západní Evropy ...

Nejde o opičení, pane ministře. Jde o to, že se s někým chceme porovnávat. Druhá věc je, že ne vždy jmenuji pouze manažery.

Já jsem neřek, že vždy. Například v případě Národního technického muzea jsem jmenoval odborníka Karla Ksandra a myslím, že ty výsledky jsou vidět. Také jsem vedl s oběma kandidáty, které mi doporučila výběrová komise, rozhovory. Stejně tak jako v podstatě se všemi účastníky výběrového řízení na ředitele Národní galerie.

Není v tom, upřímně, trošku i vás osobní otisk? Když jste se vy vzděláním zubař stal ministrem kultury, tak z umělecké sféry zaznívaly podobně laděné pochybnosti. Já si i po 10 měsících především dovolím zopakovat, že říkali původním povoláním zubař, ale 16 let starosta téměř 20tisícového města.

Já jsem řekl vzděláním zubař, aby to bylo úplně korektní. Jasně, takže ale to všeobecné vzdělání, které nabyde člověk ve veřejné správě, tak si myslím, že je velkým podkladem pro práci třeba ve vyšší politice. Ale zpět k té otázce. Národní galerie není jenom Milan Knížák. Není jenom generální ředitel s uměleckým zaměřením. Je to i ekonomický chod a tam je dlouhodobě nemocný pan Tajč, který vedl ekonomiku galerie dlouhou dobu.

A neměla by být tedy zároveň vytvořena nějaká funkce šéfkurátora, když tedy bude šéfem Národní galerie neodborník na umění, proč by měl mít celou uměleckou instituci v rukou právě a jenom ekonom? Statut Národní galerie, tak jak je zatím postaven, tak dává plně do rukou Národní galerii právě generálnímu řediteli ...

Právě na to se ptám, pane ministře. Já jsem požadoval po adeptech na post generálního ředitele, zdali budou ochotni spolupracovat s ministerstvem kultury na změně statutu. A musím říci, že všichni připustili, že tu změnu jsou schopni akceptovat.

Čili i, promiňte, i vytvoření nějaké této funkce jakéhosi šéfkurátora nebo uměleckého šéfa, ale co bude znamenat konkrétně? Změnu statutu obecně. A samozřejmě s tou změnou statutu musí přijít ten generální ředitel, který byl jmenován.

Tak jinak. Byl byste pro to, aby byl vytvořen nějaký umělecký šéf, který by byl podřízený generálnímu řediteli, ale měl by na starosti pod svými křídly tu uměleckou stránku? Samozřejmě byl bych tomu velice nakloněn a musím říct, že ale současný nebo současně jmenovaný ředitel Vladimír Rösel chce po člověku, kterého si vede jako odborníka, Víta Vlnase, profesora Víta Vlnase, tak chce po něm, aby přijal tuto úlohu. Zatím ale nedošlo ke shodě. Vít Vlnas chce zůstat na pozici, v které se zatím nachází a být tím odborným garantem z tohoto postu.

Jako manažer vás pan Rösel přesvědčil konkrétně čím, že on bude tím nejlepším mužem pro vedení Národní galerie? Porovnal jsem si všechno, co předložili adepti na post generálního ředitele, jak do letošního konkursu, tak do toho loňského. A musím říci, že ta komplexnost po těch třech hodinách jednání v minulém týdnu mě přesvědčila o tom, že inženýr Rösel je člověk, který může skutečně splnit i požadavky některých odborníků z uměleckých sfér, kteří nevěří tomu, že by toho byl schopen.

Ale on i v té reportáži říkal, že nejlepší by bylo na začátku nekonat. Není to zvláštní, když nový šéf přichází a vlastně jasně říká, že se nic špatného nedělo nebo nic, co by on mohl změnit, a jede se dál? To zní snad až příliš idylicky. Já bych ten překlad takhle neviděl. Když se podívám do jeho koncepce a do koncepce Víta Vlnase, kterou předložil do loňské soutěže, tak musím říct, že to není volný přechod od profesora Knížáka a pokračování v jeho šlépějích.

Ale promiňte, on se kloní k jisté kontinuitě a ono by se to tak dalo překládat i jako že vy jste byl s prací pana ředitele Knížáka spokojen a proto jste vybral právě pana Rösela, který podle některých i třeba umělců, jako je třeba pan David viz reportáž bude pokračovat v jeho šlépějích. Já si myslím, že již rok mluvím naprosto česky, naprosto zřetelně česky a že není potřeba moje slova a moje činy překládat. Takže jestli pan Jiří David si to vykládá po svém, prosím, je to jeho právo. Až on bude ministr kultury a bude jmenovat on generálního ředitele, já to budu akceptovat. Třeba o tom také budu pochybovat.

Dobře, ale přece jenom neměl byste vy jako ministr třeba představit něco víc z té jeho koncepce? Protože zatím veřejnost, ani odborná, ani laická nebyla příliš seznámena s nějakými zásadními tezemi té páně Röselovy koncepce, se kterou zřejmě musel přijít, aby vás přesvědčil. Pan Rösel prvního června nastoupí, přebere Národní galerii během následujících 3 měsíců  po těch 3 měsících představí svoji komplexní novou koncepci.

To znamená, že dáváte Národní galerii do rukou někomu, kdo nepředstavil svoji koncepci? Tady si to dělej a po 3 měsících, až se s tím seznámíš, tak nám řekni, co s tím budeš dělat dál. Promiňte mi tento překlad, ale ono to tak opravu vypadá. Znovu říkám, že předložil ze všech uchazečů nejlepší koncepci.

Nikdo ji ale neviděl kromě vás a odborníků, které jste si přizval na tu výběrovou komisi. Já jsem si přizval odborníky, které si přizvali ti kandidáti. Nikoli že jsem sis je zval já. Ty přivedli ti kandidáti.

Dobře, ale proč třeba odborná, proč třeba odborná veřejnost nemohla vidět alespoň některé základní teze té páně Röselovy kandidatury, řekněme? Řekli jsme, že po vyhlášení výběrového řízení ty teze zveřejníme, že zveřejníme hlasování. To vše bude na webových stránkách ministerstva kultury a odborná veřejnost je rozdělena i v těchto otázkách.

Dobře, dobře. Ještě k panu Röselovi jako k osobě, protože ono z veřejně dostupných zdrojů nelze zjistit moc informací o jeho dosavadní kariéře. Ověřovali jste třeba některé reference? Není už to, že se prakticky nedá moc věcí o jeho osobě zjistit a ověřit, na první pohled trošku zvláštní? Já bych tyto polemiky opustil ...

Ne, to není, promiňte, pane ministře, to není polemika, to jsou celkem jasná fakta. Z veřejných zdrojů opravdu o tomto člověku není moc informací. Neříkám, že nejsou, ale není jich mnoho. O jiných lidech jich je daleko víc. O všech uchazečích, kteří se hlásili na post generálního ředitele Národní galerie, nejsou veřejnosti známa všechna fakta.

Neříkám všechna, ale třeba u pana Rösela není známo, nikde nebylo uvedeno, jaké má třeba vzdělání. Je to ekonom, vysokoškolsky vzdělaný inženýr, ekonom, který působil v několika zahraničních firmách jako krizový manažer.

Dobře. Proč to není nikde zveřejněno, že je vysokoškolsky vzdělaným ekonomem? Opravdu jsme to nikde nenašli, tedy v těch otevřených zdrojích. Možná jsme špatně hledali. V jeho CV, které předložil výběrové komisi, to bylo. Věřím, že můj tým prověřil tyto informace.

Dobře. Veřejnost ale se k tomu zatím, k těmto informacím opravdu nemohla dostat, ale to je jedno. Podle některých zdrojů se odborníků z oblasti kultury ta výběrová komise ptala i na ekonomické otázky, ale pana Rösela, odborníka na ekonomiku, se na kulturní otázky neptala. Proč? Na co se ptala výběrová komise, je její věc. Já jsem dostal doporučení na jednoho z uchazečů ...

Dobře, a vy sám byste se ho neptal i na některé kulturní věci jako ministr kultury, pane ministře? Přesto jsem šel tou cestou, že jsem hovořil se všemi. Takže s panem inženýrem Röselem jsem hovořil o odbornosti v umění, s Jiřím Fajtem jsem si moc hezky popovídal. Bavili jsme se i o ekonomice. Zrovna tak jsem se bavil s Markem Pokorným ...

Čili vy jste se ptal pana Rösela na kulturní otázky. Ano a ptal jsem se na to i z toho titulu, jak si představuje tyto otázky řešit. Odpověď, která zazněla, byla mně velmi blízká. Podívejte se, Národní galerie má 5 ředitelů sbírek umění. Tam je místo pro odborníky, pro kunsthistoriky. Tam by měla být vidět ta změna.

Poslední věc, jak vy hodnotíte éru pana ředitele Knížáka. Ptám se zase i proto, že přiznávám, že třeba pan David nebo i někteří jiní umělci tvrdí, že pan Rösel bude jenom pokračováním té jeho éry. Tak mě zajímá, jestli jste s tou jeho érou byl spokojen. Profesor Knížák převzal Národní galerii v roce 1999. Myslím si, že ji převzal v době, kdy nebyla ve vůbec dobré kondici. To, že během těch 12 let Národní galerie je spíše dítě pana profesora Knížáka než Národní galerie České republiky, je věc druhá a je to i věc toho nešťastného statutu. Je to ale i věc toho, jak ji vede ten generální ředitel. A já věřím, že ...

Jak si to mám teďka porovnat? Promiňte, jako že jste nespokojený spíše s tím, co pan ředitel Knížák dělal v galerii, nebo že jste spíše spokojen, nebo že nemohl moc lepšího dělat? Mohl to dělat samozřejmě jinak, ale nejsou věci, nejsou jenom věci, které dělal špatně.

A počítáte dál nějak s panem Knížákem? Když má pomáhat panu Röselovi se zaběhnutím do funkce, tak se nabízí, jestli by třeba on nebyl tím novým šéfkurátorem. Já při rozhovorech s profesorem Knížákem na podzimu loňského roku, když jsem mu vysvětloval, že bych byl velice nerad, aby se hlásil do výběrového řízení, tak jsem mu říkal, že si myslím, že splnil svoji historickou úlohu pro Národní galerii a že je potřeba provést změnu. Jak personální, tak obsahovou.

Děkuju vám, že jste přišel, pane ministře. Na shledanou. Na shledanou.

Jakub Železný

ČT 24, 16. 5. 2011, Pořad: Události komentáře

Štítky
Osobnosti: Jiří Besser
Témata: Kultura
Chcete ZNÁT nejnovější TOP zprávy?
odebírejte náš
newsletter
TOP 09
Děkujeme