Typická situace v Česku: maminka dvou malých dětí by ráda pracovala, ale nechce své děti každý den opouštět na 8,5 hodin nebo i více. Ani provozní hodiny většiny školek její situaci příliš nepomáhají. Proto se začne poohlížet po práci na zkrácený úvazek. Hledání takového zaměstnání je však v České republice stále tak trochu jako hledání jehly v kupce sena.
Přitom díky zkráceným úvazkům by se v době rekordně nízké nezaměstnanosti mohlo podařit zaplnit volná pracovní místa, která se firmám zaplnit nedaří. Pomoci může drobná změna legislativy a příkladem by měl jít i stát.
Zatímco mnohé průzkumy ukazují, že zájem o částečné úvazky rok od roku stoupá, firmy na tento trend reagují jen velmi pomalu. Zaměstnanců od 20 do 64 let se zkrácenou pracovní dobou je u nás pouze 6 procent. Od roku 2010 jsme se zlepšili o pouhých 0,9 procenta. I proto patříme v Evropě mezi země nabízející nejméně takových úvazků, když průměr v EU je skoro 19 procent.
Za jeden z důvodů, proč zaostáváme za evropským průměrem, považuji existenci minimální výše povinných odvodů na zdravotní pojištění. Ta se odvíjí od minimální mzdy a je stejně vysoká pro zaměstnance na plný i částečný úvazek. To znamená, že zaměstnanec na částečný úvazek s příjmem 10 000 korun zaplatí stejně, jako kdyby měl mzdu 12 200 korun. To je nespravedlivé a navíc demotivující.
Navrhla jsem změnu zákona, aby se minimální výše povinných odvodů zrušila a všichni zaměstnanci platili pojistné ze svých skutečných mezd. Jejich čisté příjmy vzrostou a firmám odpadne alespoň jedna z administrativních zátěží.
Vidím ještě další důvod, proč české firmy nejsou ochotny nabízet více zkrácených úvazků i přesto, že nedokážou obsadit všechny pozice. Tím je obava, že zaměstnanec na zkrácený úvazek bude pracovat daleko méně. To však opět vyvracejí průzkumy. Firmy, které začaly zkrácené úvazky nabízet, uvádějí, že jejich zaměstnanci jsou spokojenější a zlepšuje se celková produktivita i výsledky firmy.
A tady je místo pro příklad státu. Rozšířenou nabídkou částečných úvazků ve státní správě vyslat signál, že zkrácené pracovní úvazky jsou pozitivní pro zaměstnance, pro zaměstnavatele a celou společnost. Vlastním příkladem říct, že zkrácený úvazek není výsadou vybraných oborů.
Ekonomika roste, nezaměstnanost je rekordně nízká, větší flexibilita trhu práce je nevyhnutelná. Změnit zákon je malý krok, daleko důležitější je přesvědčit firmy, že o částečné úvazky mají zájem kvalitní a schopní lidé, kteří si jen z různých důvodů nemohou dovolit pracovat na plný úvazek.
Markéta Pekarová Adamová, poslankyně a 1. místopředsedkyně TOP 09
