Chybějící místa v mateřských školách a omezená nabídka péče o děti mladší tří let trápí města a obce už několik let. Jako určitou spásu vidí mnozí v možnosti zřizování tzv. dětských skupin, které by měly oporu v legislativě. Jaká pro a proti v sobě toto řešení ukrývá?
Rozšiřování nedostatečné kapacity mateřských škol a nabídka péče o děti mladší tří let patří k akutním problémům, které ztěžují návrat rodičů v ekonomicky aktivním věku na trh práce a mají vliv na konkurenceschopnost státu. Tyto výtky zaznívajítaké ze strany EU a domácích sdružení a iniciativ, které se zabývají podporou rovných příležitostí.
Řešení je náročné na čas i finance. Na jedné straně stojí vysoké požadavky na zřízení a provoz mateřské školy dané legislativou (zejména stavební a hygienické nároky) a nedostatek financí v obecních rozpočtech. S financemi by mohl vypomoci stát a EU fondy, jak i pro současné programové období plánuje Ministerstvo pro místní rozvoj (viz např. MO č. 10/2013 v článku Jesle ohrožený druh?, pozn. red.). S hygienickými požadavky (např. menší počet toalet, protože je děti využívají individuálně, nikoliv tzv. na povel) zmírnění příslušné legislativy, s čímž však nesouhlasí Ministerstvo zdravotnictví. Na pořad dne se dostává také opětovná podpora jeslí, které by se mohly včlenit do systému předškolního vzdělávání. Na straně druhé zaznívají hlasy, co s nákladně vybudovanými prostorami, až se podíl malých dětí v populaci zase sníží.
Tyto a další informace bylo možno vyslechnout na březnovém semináři »Předškolní péče o dítě - uniformita, nebo pluralita?«, který uspořádaly poslankyně Ing. Věra Kovářová a doc. RNDr. Anna Putnová, Ph. D., MBA, pod záštitou ministryně práce a sociálních věcí Mgr. Michaely Marksové-Tominové. Ústředním tématem byl návrh zákona o tzv. dětských skupinách (DS).
První z mluvčích, poslankyně TOP 09 a radní MČ Praha 8 Ing. Markéta Adamová, popsala zkušenosti z městské části, kde se podařilo během posledních deseti let navýšit kapacitu MŠ o 38 %. Avšak tím dosáhla MČ svého limitu, neboť už nemá další prostory, kde by mohly vznikat nové MŠ. Radní by uzákonění DS uvítala jako alternativu (nikoli všespásné řešení) pro rodiče i obce, jež by pomohla při akutním nedostatku míst. Založení DS by totiž bylo snazší z hlediska financí i prostorových nároků (lze pro ni upravit např. nebytové prostory).
Zkušenosti menší obce Psáry (přes 3500 obyv., okr. Praha-západ), která zažila nárůst obyvatel asi o 300 % oproti roku 1993, představil starosta Milan Vácha. Po maximálním možném navýšení kapacity MŠ postupně na pět tříd, kdy se přesto nedaří umístit každoročně asi 20 dětí, se obec rozhodla podpořit finančně rodinné centrum Domeček, které provozuje dětský klub Klubíčko, jenž t. č. funguje v prostorách MŠ. »Centrum respektuje naše přijímací řízení do MŠ, tzn. věk dítěte tři roky a režim celodenní, popř. půldenní péče,« přiblížil starosta. »Zákon o DS je pro nás velkou nadějí, protože je opravdu obtížné najít vhodné prostory, které vyhovují všem hygienickým a dalším předpisům pro MŠ.« Milan Vácha však také upozornil, že vládní návrh zákona o DS má i některá úskalí, jež by mohla příležitost promarnit (např. hygienické požadavky shodné jako pro MŠ, určený počet osob pečujících o skupinu aj.).
Michaela Marksová-Tominová zdůraznila, že páteřní institucí poskytování předškolní péče musí zůstat veřejná MŠ. Ale kvůli nedostatku míst jsou DS jednou z alternativ rychlého řešení. Jde především o pomoc matkám při návratu na trh práce, v čemž naše země zaostává. Avšak podle ministryně je třeba nalézt kompromis mezi dvěma tábory: zastánci DS volají po co největším uvolnění pravidel, aby byly opravdu flexibilním řešením. Oponenti odmítají extrémní zvýhodnění DS oproti MŠ. Ministryně rovněž upozornila na problém péče o děti do tří let. Jeslí je málo a měly by se včlenit do oblasti předškolního vzdělávání. O tomto už zahájila debatu s MŠMT.
Na hlavní námitky proti návrhu zákona reagovala další přítomná zástupkyně MPSV: * Absence vzdělávací složky v DS: V návrhu zákona je zakotven tzv. plán péče a výchovy v DS, který je podmínkou evidence pro poskytovatele této služby. Je na něm, jak plán nastaví. Tento plán byl pilotně nastaven pro DS zřízenou při MPSV. Bude-li plán vzdělávání nastaven příliš vysoko, poskytovatelé budou očekávat adekvátní kompenzaci od státu. Návrh zákona nepočítá s tím, že by DS byla součástí systému dotací jako MŠ.
Počet pečujících o skupinu dětí (pro skupinu sedmi dětí, což je minimum pro vznik DS, je třeba dvou osob): Autoři návrhu zákona museli nastavit standardy, neboť péči o děti do tří let legislativa neupravuje. * Zajištění stravování (návrh nevyžaduje stravovací službu přímo v zařízení): Lze řešit dovozem jídla, stravou dětí z domova či spoluprací s kuchyní MŠ či ZŠ v okolí.
Oprávnění zřizovatelé: Kromě zaměstnavatelů podporuje MPSV i obce a spolky. * Hygienické požadavky: Nad počet 12 dětí spadá DS do pravidel shodných s MŠ. Nejde zvýšit podmínky péče u jednoho zařízení a u jiného polevit, bylo by to nerovnovážné. Ale hygienickou vyhlášku by bylo vhodné zmírnit (kompetence MZd).
Připoměňme, že historie návrhu zákona o poskytování služby péče o dítě v dětské skupině sahá do května 2013, kdy jej schválila vláda Petra Nečase. Na pořad jednání se dostává znovu až nyní, kdy jej 26. března Poslanecká sněmovna poslala do druhého čtení. Projde-li návrh zákona celým legislativním procesem, měl by podle plánu nabýt účinnosti už 1. září 2014. *
***
Hlavní PRO a PROTI u dětské skupiny vůči mateřské škole
Pro: mírnější zřizovací podmínky včetně hygienických, tudíž nižší vstupní náklady a méně nákladný provoz; péče o děti už od jednoho roku; daňové zvýhodnění zřizovatele i rodičů
Proti: obavy, že půjde spíše o hlídací službu než o výchovu a vzdělávání dětí
Moderní obec, 7. 4. 2014, rubrika: Správa a rozvoj, str. 41
