Niedermayer: Na náš holding nám nesahejte!

5. 12. 2018

Dlouho bublající kauza střetu zájmů pana premiéra Babiše v sobotu naplno propukla a přinesla nejedno překvapení. A tím není to, že Komise upozornila na střet zájmů pana premiéra, neb tento pocit mohl mít každý, kdo si od srpna platící evropský předpis přečetl. Jde o něco vážnějšího.

 

1. Jsme, či nejsme členy Unie

Události posledních hodin ukazují, že státní úřady nemají zřejmě žádnou seriózní analýzu toho, co schválení unijního předpisu, a zejména jeho článku 61 o střetu zájmů, pro jejich fungování znamená. Přitom tento předpis u nás platí stejně jako naše zákony a v případě konfliktu má před nimi dokonce přednost. Neb na takovýchto pravidlech se země Unie včetně té naší dohodly a je to dobře.

Proto tedy analýza ministra spravedlnosti „z pohledu českého práva“ (ministr spravedlnosti na tiskové konferenci dokonce výslovně přiznal, že právní úprava EU zkoumána nebyla) nemá žádný význam a ještě úsměvnější je vyjádření SZIF, orgánu odpovědného za vyplácení zemědělských dotací, že do jeho práce pan premiér nezasahuje.

Na tento tristní stav, kdy naše instituce viditelně a dokonce přiznaně ignorují platné zákony EU, lze pohlížet jen ze dvou pohledů. Buďto je takovýto odtažitý vztah k právnímu státu (dodržování práva EU je jeho součástí) u nás „standardem“, a pak je to hodně vážné, anebo úřady neměly odvahu se otázkou konfliktu zájmu pana premiéra řádně zabývat, a to by bylo dokonce ještě horší. V obou případech si samozřejmě musíme klást otázku, kolik dalších lidí se třeba k unijním či národním dotacím v rozporu s pravidly může dostávat a kde jinde se úřady neobtěžují tím, aby zjistily, dle jakých pravidel mají fungovat.

Pro pořádek, zajistit fungování instituce, třeba úřadu rozdělujícího dotace, v souladu se zákony, je obvykle odpovědností jeho vedení. Samozřejmě, i sebekvalitnější právní analýzy, bez nichž se odpovědné vedení instituce neobejde, se mohou mýlit. Ale pokud neexistují žádné, či jen takové, které působí spíš úsměvně, je to stav těžko přijatelný a takový management státního orgánu nemá na svých postech co dělat.

 

2. Na náš holding nám nesahejte

Je to sice samozřejmé, ale zopakujme si to. Právní názor Komise a její kroky nejsou útokem na naši zemi. Ani na vládu. Ani snahou zbavit se jejího premiéra. Je to poukázání na vážný osobní problém pana Andreje Babiše. Ten začal tím, že pan Babiš vstoupil do vrcholové politiky a vlastnil firmy, které čerpají miliardy dotací od státu. A prospěch z přijatých dotací měl a má on osobně. Což v jeho pozici zakládá „konflikt zájmů“.

Není správné, aby se za panem premiérem od první minuty šikovali ministři jeho vlády a hájili ho. Ti by měli přece hájit pozici naší země. Ale to je něco zcela jiného, než je osobní zájem pana premiéra a jeho holdingu. Troufnu si dokonce tvrdit, jakkoliv by zřejmě řada našich politiků nesouhlasila, že naše země nemá pražádný zájem na tom, aby právě Agrofert miliardy dotací získával. Každopádně jistě, pokud splní podmínky, může dotace dostat (i když většina zemí se snaží firmy s miliardovými zisky a tisíci zaměstnanci nedotovat, neb na trhu jsou už beztak zvýhodněné svou velikostí a silou).

Nyní je však náš stát konfrontován s podezřením, že dotace poskytoval neoprávněně a bude je muset vracet. Namísto chaotické a nekompetentní, ale o to více servilní obrany pana premiéra by se ministři měli obrátit na instituce, které dotace poskytly, a přezkoumávat jejich zdůvodnění, zastavit poskytování dotací dalších (kvůli snížení rizika) a přijmout vhodná opatření pro případ, že Unie bude chtít po nás peníze vrátit.

V pondělí to tak však vůbec nevypadalo, a tak se nabízí otázka, zda naši ministři chápou, že nepracují pro pana premiéra a jeho ekonomické zájmy, ale mají pracovat pro občany naší země. Což je bohužel otazník, který se „nad lidmi v okolí pana premiéra“ nevznáší poprvé.

Doufejme, že další hodiny přinesou více racionality a nikoliv posun k „orbánovské“ logice v duchu teze „já jsem stát“ anebo třeba „všichni za jednoho“. To by byl mnohem větší a dražší průšvih než handrkování se o stovky milionů mezi státními úřady a firmami, které dnes panu premiérovi „tak trochu“ patří… O tom, kterou cestou se vydáme, rozhodne v prvé řadě odpovědnost a svědomí těch, na kterých moc pana premiéra dnes stojí – na jeho poslancích a ministrech.

Dlouho bublající kauza střetu zájmů pana premiéra Babiše v sobotu naplno propukla a přinesla nejedno překvapení. A tím není to, že Komise upozornila na střet zájmů pana premiéra, neb tento pocit mohl mít každý, kdo si od srpna platící evropský předpis přečetl. Jde o něco vážnějšího.

1. Jsme, či nejsme členy Unie

Události posledních hodin ukazují, že státní úřady nemají zřejmě žádnou seriózní analýzu toho, co schválení unijního předpisu, a zejména jeho článku 61 o střetu zájmů, pro jejich fungování znamená. Přitom tento předpis u nás platí stejně jako naše zákony a v případě konfliktu má před nimi dokonce přednost. Neb na takovýchto pravidlech se země Unie včetně té naší dohodly a je to dobře.

Proto tedy analýza ministra spravedlnosti „z pohledu českého práva“ (ministr spravedlnosti na tiskové konferenci dokonce výslovně přiznal, že právní úprava EU zkoumána nebyla) nemá žádný význam a ještě úsměvnější je vyjádření SZIF, orgánu odpovědného za vyplácení zemědělských dotací, že do jeho práce pan premiér nezasahuje.

Na tento tristní stav, kdy naše instituce viditelně a dokonce přiznaně ignorují platné zákony EU, lze pohlížet jen ze dvou pohledů. Buďto je takovýto odtažitý vztah k právnímu státu (dodržování práva EU je jeho součástí) u nás „standardem“, a pak je to hodně vážné, anebo úřady neměly odvahu se otázkou konfliktu zájmu pana premiéra řádně zabývat, a to by bylo dokonce ještě horší. V obou případech si samozřejmě musíme klást otázku, kolik dalších lidí se třeba k unijním či národním dotacím v rozporu s pravidly může dostávat a kde jinde se úřady neobtěžují tím, aby zjistily, dle jakých pravidel mají fungovat.

Pro pořádek, zajistit fungování instituce, třeba úřadu rozdělujícího dotace, v souladu se zákony, je obvykle odpovědností jeho vedení. Samozřejmě, i sebekvalitnější právní analýzy, bez nichž se odpovědné vedení instituce neobejde, se mohou mýlit. Ale pokud neexistují žádné, či jen takové, které působí spíš úsměvně, je to stav těžko přijatelný a takový management státního orgánu nemá na svých postech co dělat.

2. Na náš holding nám nesahejte

Je to sice samozřejmé, ale zopakujme si to. Právní názor Komise a její kroky nejsou útokem na naši zemi. Ani na vládu. Ani snahou zbavit se jejího premiéra. Je to poukázání na vážný osobní problém pana Andreje Babiše. Ten začal tím, že pan Babiš vstoupil do vrcholové politiky a vlastnil firmy, které čerpají miliardy dotací od státu. A prospěch z přijatých dotací měl a má on osobně. Což v jeho pozici zakládá „konflikt zájmů“.

Není správné, aby se za panem premiérem od první minuty šikovali ministři jeho vlády a hájili ho. Ti by měli přece hájit pozici naší země. Ale to je něco zcela jiného, než je osobní zájem pana premiéra a jeho holdingu. Troufnu si dokonce tvrdit, jakkoliv by zřejmě řada našich politiků nesouhlasila, že naše země nemá pražádný zájem na tom, aby právě Agrofert miliardy dotací získával. Každopádně jistě, pokud splní podmínky, může dotace dostat (i když většina zemí se snaží firmy s miliardovými zisky a tisíci zaměstnanci nedotovat, neb na trhu jsou už beztak zvýhodněné svou velikostí a silou).

Nyní je však náš stát konfrontován s podezřením, že dotace poskytoval neoprávněně a bude je muset vracet. Namísto chaotické a nekompetentní, ale o to více servilní obrany pana premiéra by se ministři měli obrátit na instituce, které dotace poskytly, a přezkoumávat jejich zdůvodnění, zastavit poskytování dotací dalších (kvůli snížení rizika) a přijmout vhodná opatření pro případ, že Unie bude chtít po nás peníze vrátit.

V pondělí to tak však vůbec nevypadalo, a tak se nabízí otázka, zda naši ministři chápou, že nepracují pro pana premiéra a jeho ekonomické zájmy, ale mají pracovat pro občany naší země. Což je bohužel otazník, který se „nad lidmi v okolí pana premiéra“ nevznáší poprvé.

Doufejme, že další hodiny přinesou více racionality a nikoliv posun k „orbánovské“ logice v duchu teze „já jsem stát“ anebo třeba „všichni za jednoho“. To by byl mnohem větší a dražší průšvih než handrkování se o stovky milionů mezi státními úřady a firmami, které dnes panu premiérovi „tak trochu“ patří… O tom, kterou cestou se vydáme, rozhodne v prvé řadě odpovědnost a svědomí těch, na kterých moc pana premiéra dnes stojí – na jeho poslancích a ministrech.

Luděk Niedermayer
Poslanec Evropského parlamentu (TOP 09) 

ŠTÍTKY

Osobnosti:
Luděk Niedermayer
TOP 09 Facebook Twitter YouTube G+ Instagram

KONTAKTUJTE NÁS

CELOSTÁTNÍ KANCELÁŘ TOP 09

Michnův palác, budova č. 2
Újezd 450/40
118 00 Praha 1 - Malá Strana

info@top09.cz
ID datové schránky: 86ttzqc
telefon: 255 790 999
fax: 255 790 899

 

TISKOVÉ ODDĚLENÍ

Lenka Brandtová

tisková mluvčí TOP 09

lenka.brandtova@top09.cz

tel.: 255 790 932

mob.: 606 709 954

REGISTRACE PRO NOVINÁŘE

PODPOŘTE NÁS

JAK FINANČNĚ
PODPOŘIT TOP 09?

 

TRANSPARENTNÍ ÚČET
TOP 09 PRO DARY

 

TRANSPARENTNÍ
VOLEBNÍ ÚČET PRO SENÁT

  

TRANSPARENTNÍ ÚČET
PRO KOMUNÁLNÍ VOLBY

 

FAKTURAČNÍ ÚDAJE
A BANKOVNÍ SPOJENÍ

IČ: 71339728
DIČ: CZ71339728
(nejsme plátci DPH)
č. účtu: 10909090 / 5500

Váš názor

Copyright © 2009-2018  TOP 09  |  Všechna práva vyhrazena

Nastavení cookies |  Osobní údaje |  Informace o webu |  Mapa stránek

nEUhneme
Jiří Pospíšil:Stát nelze řídit jako firmu, protože občané nejsou zaměstnanci.
Děkujeme