Vážený pane ministře,
za uplynulý rok jsem se na Vás opakovaně obracela s řadou žádostí a návrhů, jak zlepšit pomoc státu podnikatelům a živnostníkům, jimž vláda svými opatřeními omezila či zcela znemožnila pracovat. Mým nejčastěji opakovaným apelem bylo, aby pomoc byla široká, srozumitelná a především dostupná i pro ty, kdo dosud sítem pomoci propadali, ačkoli byli vládními opatřeními citelně zasaženi. Vaším resortem nově spuštěné programy Covid 2021 a Covid – Nepokryté náklady však nejen že nezlepšují nedostatky podpor z minulého roku, ale těch děr, jimiž lidé propadají do nejistoty, krachů a existenčních potíží, mají ještě mnohem víc.
Chodí mi stovky zpráv od lidí, kteří po státu nikdy nic nechtěli. Byli zvyklí starat se o sebe a své rodiny, vést a rozvíjet vlastní živnost či firmu, dávat práci dalším lidem, platit daně a splácet řádně své závazky. Až nyní, když jim stát znemožnil ve své práci pokračovat, chtěli po něm jediné: pomoc, aby tuto krizi zvládli přežít. V mnoha případech, které bohužel zdaleka nejsou ojedinělé, však stát v tomto svém úkolu selhal a ponechal své občany napospas zoufalství a rozpadu toho, co léta pracně budovali.
Žádám Vás proto o přehodnocení a úpravu některých parametrů tak, aby oba programy začaly skutečně plnit svůj účel, tedy pomáhat všem těm, kdo vinou státu nemohou svobodně podnikat.
Program Covid 2021 nahrazuje dosavadní programy jako Covid – Nájemné či Covid - Ubytování, a to formou podpory 500 kč na zaměstnance na den. Program však nezohledňuje zásadní fakt, že mnoho podnikatelů už bylo nuceno část zaměstnanců propustit, aby ekonomicky přežili, jejich náklady na nájem a další fixní položky ale zůstávají stejné. V konečném důsledku je tak jejich podpora ještě nižší než doposud, a to za situace, kdy již za uplynulý rok vyčerpali rezervy, které měli, a nemají kde dál brát.
Program Covid - Nepokryté náklady má pomoci těm podnikatelům, kteří doposud na podporu nedosáhli, protože svou činnost neprovozovali v provozovně na základě nájemní smlouvy či nemají zaměstnance. Takovým podnikatelům nezbylo než se za cenu obrovského vypětí snažit udržet nad vodou, jak se jen dalo. Podmínky pro vstup do programu jsou pokles obratu za rozhodné období o nejméně 50 % a vykázaná ztráta; při splnění podnikatel dostane 60 % nepokrytých fixních nákladů.
Dále Vás vyzývám k redefinici okruhu podnikatelů, kteří mají na tyto programy nárok. Ačkoli i na toto jste byl nejen mnou opakovaně upozorňován, stále jsou v systému pomoci opomíjeni subdodavatelé vládními opatřeními postižených firem. Ti čelí mnohdy srovnatelným propadům příjmů a potížím splácet své závazky jako opatřeními uzavřené či omezené podniky, kompenzace pro ně však žádné nejsou. Reálně přitom hrozí, že při opětovném otevření ekonomiky nebude mít do řady firem kdo dodávat, protože se dodavatelský řetězec bez pomoci zhroutí.
Skupinou, která nyní zcela propadá oběma programy, jsou pak ti živnostníci a podnikatelé, kteří svou činnost zahájili až v druhé polovině roku 2020 a chybí jim tak vykázaný obrat v referenčním období. Typicky jde o rodiče malých dětí, kteří se po ukončení rodičovské dovolené nebo za dočerpávání rodičovského příspěvku pustili do podnikání. To jim ale vzápětí zmařil stát - bez jakéhokoli nároku na pomoc a bez nároku na čerpání kompenzačního bonusu.
Tímto Vás tedy žádám, abyste za spolupráce s ministryní financí Alenou Schillerovou nastavili podmínky tak, aby tito lidé, mnohdy samoživitelé, dosáhli na některý ze stávajících programů a nekončili tak s rozpadlým podnikáním na Úřadech práce.
Dalším případem, na který podmínky stávajících programů nemyslí, je v řadě oborů běžná praxe pololetní či roční fakturace služeb dodávaných v průběhu celého roku (typicky jde například o sportovní trenéry, lektory a vyučující v uměleckých oborech apod.). Tenisový trenér, který obdržel platby za sezónu na konci roku nemůže vykázat požadovaný 50% pokles, ačkoli reálně svou profesi nemůže vykonávat už řadu měsíců. I v tomto případě Vás žádám, abyste ve spolupráci s ministryní financí nalezli řešení, jak zohlednit nárazovou fakturaci mnoha živnostníků a umožnit i jim dosáhnout na kompenzace ztracených příjmů.
Výše sepsaný výčet není vyčerpávající, jedná se o shrnutí těch nejčastějších výtek a proseb, s nimiž se na mě občané obracejí. Znovu zdůrazňuji, že pandemie a s ní spojená omezení svobodně pracovat a podnikat už trvají rok. Za ten rok si statisíce podnikatelů a živnostníků sáhlo na dno jak rezerv svých firem, ale i na dno rodinných úspor. Hovořila jsem s lidmi, kteří na záchranu svých podniků a živností použili peníze spořené na důchod, zastavili svůj byt či dům, obětovali úspory, které jednou chtěli předat svým dětem.
Na dno si však sahají nejen ekonomicky, ale i psychicky. Pomoc státu je extrémně složitá a nepřehledná, v jednotlivých formulářích mají potíže vyznat se i zkušené účetní s desítkami let praxe. Kvůli zbytečně formalistickému a byrokratickému přístupu úředníků vyřizujících žádosti přicházejí o pomoc i ti, kdo všechny vysoké nároky splňují, ale dopustí se drobné administrativní chyby. Stát, který sám vrší jednu chybu za druhou, neodpouští vystresovanému podnikateli ani jednu špatně vyplněnou kolonku. Komunikace s úřady je pomalá, mezi jednotlivými vyrozuměními od potvrzení přijetí žádosti, přes výzvu k případnému doplnění až po vyrozumění o vyřízení je nezřídka mnoho týdnů.
Výsledkem je měsíce trvající nervové vypětí podnikatelů, kteří neví, z čeho zaplatí příští složenku a kteří vrší jednu pohledávku za druhou. Pocit totální bezmoci, zoufalství a marnosti prostupuje každou zprávou a telefonátem, které od těchto lidí dostávám.
Vážený pane ministře, naléhavě Vás žádám, abyste za vědomí vážnosti situace zvážil mé výše uvedené žádosti a návrhy, a abyste je zohlednil v úpravách dotčených programů. Pokud nemáme po odeznění pandemie nalézt místo České republiky spálenou zemi se zlomenými lidmi a zkrachovalými podniky, je potřeba je potřeba urychleně rozprostřít pod zasažené firmy a živnosti skutečně účinnou záchrannou síť, která nebude děravá a nenechá nikoho propadnout.
Markéta Pekarová Adamová, předsedkyně TOP 09
