× Staňte se našimi členy!

Radek Vondra, starosta Prahy 14: Nastartoval jsem lokalitu, která byla totálně zanedbaná

19. 2. 2019

Radek Vondra (TOP 09) koncem loňského roku zahájil už třetí volební období jako starosta Prahy 14. V čele radnice by chtěl nadále podporovat komunitní život. „V posledních letech se život u nás velmi zlepšil – školy a školky jsou zrekonstruované a většina panelových domů zateplená. Teď se chceme soustředit na zvelebování vnitrobloků a nejohyzdnějších míst, jako je terminál Černý most nebo náměstí v Hloubětíně,“ uvedl v rozhovoru politik, který se po loňských volbách stal nově i zastupitelem celé Prahy. Na magistrátu je navíc předsedou finančního výboru.

Vaše nová koalice v Praze 14 se příliš neliší od té předchozí. Jenom v ní chybí sociální demokraté a Zelení. Funguje nová sestava, která je více pravicová, jednodušeji?
Komunální politika není až tak o politických stranách. Volební programy jednotlivých stran v Praze 14 se shodují v 80 procentech. Pro mě bylo důležité podívat se na lidi, kteří stojí za těmi konkrétními stranami. Nám se v minulých čtyřech letech dobře spolupracovalo s ODS. A vzhledem k loňskému výraznému vítězství a zisku 11 mandátů jsme mohli sestavit novou koalici pouze s občanskými demokraty. Řekli jsme si ale, že i pro městskou část může být přínosem více názorových proudů. Přibrali jsme proto ještě jednoho partnera. Měli jsme na výběr mezi Piráty, hnutím ANO a hnutím Naše čtrnáctka. Dva hlavní představitelé Pirátů s námi byli už v předchozí koalici jako zástupci Strany zelených. To byl hlavní důvod, proč jsme oslovili je. Známe se s nimi a jsme i myšlenkově spřízněni.

O hnutí ANO jste vůbec neuvažovali?
Spolupráci jsme zvažovali, ale rozhodně to nebyla preferovaná varianta. Naše názory a pohledy na záležitosti Prahy 14 se totiž zásadně liší. Konkrétně v potřebě občanské vybavenosti, rozsahu zástavby apod. Hnutí ANO například zásadně nesouhlasí s vybudováním biotopového koupaliště, což je pro nás velmi klíčový projekt. Lidé z ANO v Praze 14 mají spoustu nerealistických představ a prosazují je pro mě nepřijatelným způsobem. Jejich zastupitelé založili občanské sdružení, které se odvolalo proti stavbě koupaliště. Celý projekt to zdrží o dva roky a vzhledem k růstu cen stavebních prací taky prodraží.

Proč nechtějí koupaliště?
Mají jinou představu o využití toho prostoru na Černém Mostě. Představují si, že v lokalitě, kde s tím počítáme, vznikne zástavba a samostatný park. Mluvíme o místě, o jehož využití se vedla debata dvacet let. Mně se podařilo během šesti let po jednání s občany i zastupiteli a po veřejné architektonické soutěži najít přijatelné využití – a tím je právě biotopové koupaliště. Myslím si, že ta debata byla dost dlouhá a její další pokračování nedává smysl. Koupaliště sice není nejlevnější věc, ale zdejší lidé si ho opravdu přejí. Praha 14 má pět rybníků, ale ani jeden z nich není vhodný ke koupání a nikdy nebude. Buď je to přírodní rezervace, nebo rybářský revír. Východní část Prahy si zaslouží koupaliště, jako je na jihu oblíbená Lhotka a Radotín.

Jdou podle vás někteří politici v Praze 14 takzvaně na ruku developerům?
Takto jednoznačně bych to neřekl. Praha 14 má relativně stabilizované území. Projekty, které jsou u nás možné, jsou menší a nemění zásadně prostor. Urbanisticky a architektonicky dotvořit potřebuje lokalita zvaná Hutě. Tam ovšem nejednáme s developery, ale s magistrátem a děláme studie celého území. Pro nás je prioritní, aby městská část fungovala jako celek včetně občanské vybavenosti, jako jsou školy, školky, obchody… Je tam i místo pro výstavbu minimálně patnácti stovek nových bytů. Ale to opravdu chceme řešit až na konci celého procesu. Nejdřív je to území třeba dotvořit z hlediska infrastruktury, která tam zcela chybí. Aktivně to řešíme a do podoby nového centra Hutí může promlouvat i veřejnost.

Od loňských voleb jste nově také zastupitelem Prahy. Vnímáte toto nové napojení na magistrát jako výhodu pro roli starosty městské části?
Rozhodně ano. Všechny městské části jsou závislé na magistrátu. A nejen z hlediska financí. Magistrát spravuje veřejnou dopravu, hlavní komunikace i spoustu veřejných prostor. Pokud třeba občané na Černém Mostě na něco nadávají a my si uděláme seznam pěti hlavních problémů Prahy 14, tak zjistíme, že první tři nedokážu ovlivnit z pozice městské části. Proto je i má role na magistrátu v akcentování zájmů městských částí. A nemám na mysli komunikaci s úředníky, která je většinou poměrně dobrá, ale politická rozhodnutí a priority. Předchozí koalice Adriany Krnáčové z hnutí ANO byla podle mě zcela odtržená od reality městských částí.

Neudělali podle vás pro Prahu 14 nic?
Praha 14 je na magistrátu skutečně závislá, protože dvě třetiny plochy a všechny hlavní stavby má u nás ve správě město. A já tam vzhledem k minulému období nevidím nic pozitivního. Dnes už legendární video ze začátku jejich vládnutí ukazuje primátorku a Elišku Kaplicky u terminálu Černý Most s vyvrácenými lavičkami a v celkově neutěšeném stavu. Po čtyřech letech jejího vládnutí je to tam v ještě horším stavu. Jenom mluvili do médií, ale neudělali prakticky nic.

Ale minulá garnitura města přece pokračovala v přípravě nového parkoviště P+R na Černém Mostě a také výstavby stovek nových městských bytů tamtéž…
Projekt P+R byl zahájen během dominance TOP 09 v roce 2012. Bylo to dotažené téměř ke stavebnímu povolení. Minulá koalice ovšem nebyla za čtyři roky schopná vybrat dodavatele, vyřešit majetkové vztahy a zahájit výstavbu. Jakmile se objevil problém vyžadující ve složitosti řešení víc než dva kroky, tak to odkládali a nedělali nic. To samé platí o projektu nových bytů, který je starý dnes už osmnáct let. Tehdy navazoval na minulou výstavbu Černého Mostu. Byla tam předtím i dohoda s magistrátem, že to nebudou realizovat. Bývalý radní Lacko ale projekt „oprášil“, protože mu někdo řekl, že je to jedna z mála věcí, které mají v Praze stavební povolení.

A jak to podle vás pan Lacko posunul?
Za ty čtyři roky pouze dokázal překreslit fasády domů. Ale vůbec se nezabýval návazností na okolní výstavbu, na vybudovaný park. To území se totiž zásadně proměnilo. A ten dvacet let starý projekt je do této lokality zcela nevhodný. Říkali jsme mu to nejen my, ale i lidé na veřejném setkání v Plechárně. Přesto v tom pokračoval. Prahu nelze měnit podle toho, na co jsou připravené papíry, ale podle toho, co dává v daném území smysl. Na zásadní revizi projektu se už zhruba měsíc pracuje.

Jak vnímáte postavení Prahy 14 v rámci celé metropole? Lidnatostí patříte k větším částem, číslo 14 vás však i ve vnímání lidí řadí spíš na periférii…
Počtem obyvatel jsme větší než leckteré okresní město. Máme dva až tři typy zástavby. Historicky vznikla Praha 14 z vesnic, kterými byly Kyje nebo Hloubětín. K tomu bylo přistavené sídliště Černý Most, kde na necelých dvou kilometrech čtverečních žije 33 tisíc lidí. Zároveň ale dvě třetiny území městské části mají starší zástavbu. Včetně třeba druhého nejstaršího románského kostela v Praze. Můj největší úkol, se kterým jsem nastupoval na radnici v roce 2010 zněl: propojit to vše tak, aby lidé vnímali, že jsou součástí nějakého širšího územního celku se sdílenými zdroji, jako jsou školy, školky nebo kulturní zázemí. Propojit lidi tak, aby se společně pokusili proměnit tuto oblast Prahy v pěkné místo k životu.

A povedlo se to?
V tom roce 2010 byla městská část totálně zanedbaná. Nebyl tam žádný velký průšvih, ale kam jste se podíval, tam to nefungovalo. Přišli jsme do radnice, která ani nebyla zvenku pořádně označená. Měl jsem pocit, že se tehdejší vedení úřadu schovávalo, aby vůbec lidé nevěděli, kde se radnice nachází. Školy a školky byly bez jakékoliv rekonstrukce v posledních dvaceti letech. Nebyl tam otevřený jediný kulturní dům na padesát tisíc obyvatel. Lidé nespolupracovali a městská část nefungovala. V prvních čtyřech letech se nám podařilo vyřešit největší problémy a nastartovat projekty rozvoje a oprav. Po osmi letech máme opravené téměř všechny školy a školky, dobudovaná dětská hřiště, opravená veškerá sportoviště. Máme také zrevidované systémy úklidu a údržby zeleně. A díky tomu se konečně můžeme pouštět do nějakého většího rozvoje.

Jaký typ projektů si vybíráte? Snažíte se hodně o čerpání dotací?
Já spíš stavím na tom, že obec neudělá vše za lidi, ale že je podpoří v tom, co chtějí dělat sami. Nestavíme nová divadla nebo koncertní síně, které potřebuje Praha jako celek. Stavíme komunitní centra, kam lidé mohou přijít a sami se podílet na programu v rozsahu, v jakém potřebují. Mým základním cílem je nenatírat sám lavičky a zábradlí, ale dát lidem štětec a barvu, aby to sami natřeli. A samozřejmě jim za to poděkovat. Lidé to totiž udělají lépe, rychleji, radostněji a levněji než radnice. Příkladem dobré praxe je půjčovna Prahy 14. Pokud chcete uspořádat jakoukoliv veřejnou akci pro sousedy, tak vám na to půjčíme vybavení – pódium, židle, reproduktory, pomůžeme s propagací, případně i lidskými silami s organizací, pokud je to větší akce. Ročně se díky tomu po Praze 14 konají desítky takových sousedských setkání. Radnice také ochotně věnuje sazeničky s hlínou a kyblíkem lidem, kteří chtějí sázet květiny a zkrášlovat tak veřejný prostor. Pokud jde o zmíněné natírání laviček, tak tam jsme zatím udělali dva experimenty a velkou výzvou pro letošek je tento program zpopularizovat.

Je snaha o zapojování lidí do komunitního života úspěšná?
Výborným příkladem je komunitní centrum Plechárna na kraji Černého Mostu. Z bývalé kotelny postupně vzniklo místo, kde se setkávají různé generace. Chodí tam matky s dětmi, skejťáci, senioři atd. Jsou tam komunitní zahrady, velký krytý i venkovní skatepark, fitness, vedle pak komunitní projekt Divočina, kde se lidé podíleli na proměně parčíku vedle Plechárny. Ta je místem, které opravdu žije.

Výzvou většiny městských částí jsou problémy s parkováním. Zavede nakonec zóny i Praha 14?
Před čtyřmi lety jsme se lidí zeptali, jestli by to považovali za přínosné. Většina tehdy odpověděla, že ne, protože by to mělo nejen klady, ale i zápory. Zóny byly ale postupně zavedeny v Praze 8 i 9 a doprava se k nám přelévá. V posledních dvou letech zejména návštěvníci ze Středočeského kraje parkují úplně všude. Proto nemáme jinou možnost než parkování také zpoplatnit.

Jaký větší dopravní projekt města je pro vás prioritou a měl by být z vašeho pohledu realizován nejdřív?
Vnitřní okruh. To znamená pokračování, které mají vést přes Jarov dál do Malešic. To je stavba, která by hodně ulevila Praze 14 a samozřejmě nejen jí.

Černý Most je specifický tím, že většina z tamních bytů vlastní a přímo spravuje hlavní město. Je to pro vás výhodné?
Vůbec ne. Přináší nám to velké komplikace. Vzdálenost z magistrátu na Černý Most je značná. Ale my známe detailní potřeby obyvatel – z hlediska bezpečnosti, údržby vnitrobloků, co je trápí z hlediska údržby domů, vjezdu do garáží apod. Spravuje to ale firma najatá magistrátem a pokud ta chce cokoliv změnit nebo investovat, musí podat žádost, která jde přes široké úřednické kolečko. Lidé z těchto domů jsou vesměs nešťastní a stěžují si na správu magistrátu. My máme už asi deset let podanou žádost o svěření těch domů do naší správy, ale město se těch bytů ani dnes nechce zbavovat. A mně nezbývá než respektovat tento zájem.

Existuje v tom možnost nějakého kompromisu?
Nevadilo by nám ani to, když by měla městská část svěřenou správu domů a starala se o nájem a provoz, zatímco dispoziční práva k těm bytům by měl magistrát. To znamená, že by rozhodoval o obsazování bytů konkrétními nájemníky. Ideální by to ale také nebylo. My totiž známe městskou část lépe a víme, jaké typy nájemníků kde jsou i to, kde vznikají a nevznikají problematická místa. To znamená, že při výběru konkrétního nájemníka bychom měli rádi vliv na to, kam přijde.

Jací lidé žijí na Černém Mostě?
Černý Most má několik míst se specifickými skupinami obyvatel. V jedné lokalitě jsou třeba byty pro vozíčkáře. To je skupina vyžadující po nás, abychom se v ziimě lépe starali o příjezdové trasy a celkově o bezbariérové trasy. Pak jsou tam lidé, které magistrát přestěhoval z jiných částí Prahy, např. kvůli rekonstrukci domů nebo povodním. Tam vznikají problémy. Pokud vezmete obyvatele dvou ulic z Karlína a po povodních je přestěhujete kompletně do panelového domu k nám, tak to není úplně dobrý nápad. Vznikají tak lokality vyžadující větší rozsah úklid, dohledu, přítomnosti strážníků apod. Obecně ale najdete v jednom domě na Černém Mostě vedle sebe lékaře, soudce ústavního soudu, učitele i mladou rodinu s dětmi, která má problém vyjít s penězi. Ta skladba je velmi pestrá.

A vy tedy tvrdíte, že s ní dokážete pracovat lépe než magistrát?
Jediná zdejší oblast, kterou označila analýza ministerstva vnitra za potenciálně sociálně vyloučenou, sestává z městských bytů. Myslím si, že v asi osmi stovkách našich bytů jsme byli schopni dosáhnout dvakrát větší efektivity v jejich správě se stejnou skladbou lidí i se stejnými penězi. Sociální složení obyvatel v Praze 14 není úplně jednoduché a my tady kvůli tomu máme různé systémy. Například systém prostupného bydlení. Novému zájemci nejdřív přidělíme menší byt s určitou formou sociální práce a dohledu. Pokud se osvědčí a funguje, jsme schopni ho posunout do standardního bytu. Cesta vede nahoru i dolu. Pokud někdo nefunguje ve standardním bytě, tak ho nevyhodíme na ulici, ale nabídneme mu náhradní ubytování s podporou. Což ale, zdůrazňuji, není represe. Je to pomoc lidem dosáhnout toho, aby byli schopni sami fungovat v poměrně náročném prostředí, jak vyjít s penězi, s dětmi apod.

Co byste chtěl jako starosta zvládnout v tomto volebním období?
Největší priorita je pro mě teď dosáhnout dohody o vlastnictví terminálu Černý Most, které si už přes dvacet let přehazují jednotlivé odbory na magistrátu a městské firmy. Ta dohoda byla na stole už před třemi roky, tehdy to ale padlo kvůli byrokratické reformě paní exprimátorky. Naše radnice má toto území zmapované a má studie k její proměně. Současný stav považuji za absurdní. Chtěl bych, aby se tato stavba hrůzy proměnila do dvou let v něco, kam se lidé nebudou bát vstoupit. Chtěl bych také během dvou tří let stihnout proměnit všechny sídlištní vnitrobloky do přijatelné podoby. Zatím žádný nevypadá tak, jak bych si představoval. Máme díky spolupráci s magistrátem a IPR Praha hotový projekt pro takzvanou Vybíralku, kde se zatím dělají menší úpravy, jako nová dětská hřiště. Letos by jsme tam chtěli udělat svody dešťové vody. Během asi třiceti setkání jsme tam s lidmi probrali, jak oni ten prostor vnímají, co by kde chtěli mít. Výstupem je plán revitalizace celého vnitrobloku, který je opravdu velký, s odhadovanými náklady kolem dvou set milionů korun. Počítá se i s novými parkovacími místy apod. Zároveň připravujeme revitalizace sedmi menších zanedbaných, čtvercových vnitrobloků na Černém Mostě u metra.

Komplikují tam ty změny také majetkové vztahy?
I tam bude zapotřebí účast magistrátu, protože jemu patří ty okolní domy. Pokud vybíráte nájemné, tak část těchto příjmů můžete použít na revitalizaci veřejných prostor. Magistrát toto přitom dvacet let nedělal – vybíral nájemné a nedal do toho ani korunu. My jsme před čtyřmi roky také neúspěšně žádali o svěření těch vnitrobloků. Nicméně jsme nelenili a z peněz městské části jsme nechali zpracovat návrhy revitalizace, které jsme probrali s lidmi. Rádi tedy odneseme na magistrát „v mašličkách“ všechny tyto studie, respektive už hotový projekt, možná i s potřebnými povoleními. Realizovat to ale musí město, dokud jim patří domy. Dnes totiž ani není jasné, která ze složek města jednotlivé vnitrobloky spravuje. Je v tom zmatek a podle toho ta místa vypadají. Před rokem jsme tam navíc v jednom případě navrhli zelenou stěnu. Z magistrátu nám ale odpověděli, že je zeleň příliš náročná na údržbu. V zoufalství jsem si dal hlavu do dlaní. Pevně doufám, že se přístup s novou politickou reprezentací změní.

Praha 14 ale není jen Černý Most. Třeba Hloubětín je příklad čtvrti, která bývala ještě před pár lety relativně levná, pokud jde o dostupnost bydlení. To dnes už nepochybně neplatí. Jak se mění Hloubětín?
Změnilo se to poměrně dramaticky, což ovšem platí i o Černém Mostě, kde SVJ zateplila s pomocí dotací panelové domy a radnice zase zrekultivovala hřiště. Řekl bych, že vnímání Černého Mostu se za poslední čtyři roky dvakrát zlepšilo. Až mě to samotného překvapilo. Černý Most dnes docela září barvami a je to tam vcelku pěkné. Až na vybraná místa, jakým je už zmíněný terminál a okolí. V Hloubětíně to funguje stejně. Družstva zateplují domy a my na to navazujeme rekultivací trávníků a okolních ploch. Postupně se tam dělají nové komunikace, ačkoliv pomaleji než bych si představoval. Vznikla tam i nová výstavba nízkoenergetických domů. Hloubětín má ale stejný problém jako Černý Most – když vylezete z metra, tak v obou případech vidíte to nejhorší z dané lokality. V Hloubětíně je to náměstí.

Kdy se místní dočkají jeho proměny?
Už pět let tam připravujeme s TSK projekt rekultivace. Naposledy se to zaseklo před dvěma lety na požadavku vykácení pěti vzrostlých stromů. Lidé z Hloubětína byli proti a celé se to muselo překreslit. Nakonec mají zmizet jen dva stromy a rekonstrukce náměstí by měla začít letos. Hloubětín také postrádal komunitní centrum. Tím posledním byla sokolovna, která vyhořela někdy v 60. letech. Jsem rád, že tam budeme v dubnu otevírat nové komunitní centrum s knihovnou i zahradou. Je to navíc krásná budova, která vzešla z mezinárodní architektonické soutěže s desítkami přihlášených návrhů. Na druhé straně to není žádná megalomanská stavba. Snažíme se stavět spíš menší centra, hřiště nebo sportoviště blíž lidem a na více místech. Mým cílem je, aby každá ze sedmi čtvrtí Prahy 14 měla vlastní centrum, které by bylo určitým zázemím pro občany.

Jak se podle vás podepisuje existence asi největšího obchodního centra v Česku na celkovém vnímání oblasti, ve které žijete už třicet let?
Z pohledu ostatních Pražanů dává centrum Černý Most Praze 14 nějakou tvář. Z pohledu obyvatel čtrnáctky ale ten projekt nemá žádný zásadní dopad. Centrum je i dopravně oddělené a pěšky je do obchodů ze sídliště daleko. Oceňuju ale to, že rekonstrukce komplexu před několika lety pozvedla celé okolí. Architekti nedbali jen na proměnu interiérů, ale spolupracovali i s námi.

Co si myslíte o plánu premiéra na vznik „vládní čtvrti“ v Letňanech, které nejsou od Prahy 14 úplně daleko?
Praha rozhodně nepotřebuje samostatnou vládní čtvrť. To by byla skutečně sociálně vyloučená lokalita a ghetto – pokud přestěhujete jeden typ lidí na místo, kde mají pracovat i bydlet. Pan premiér de facto vydírá Prahu, když říká, že bez vládní čtvrti nedostane jiné budovy, peníze na dostavbu okruhu atd. Praha ale nemá s vládou válčit. Obě strany jsou tady pro občany. Nemělo by to být postavené buď – anebo. Protože jde o společné prostředky nás všech.

ŠTÍTKY

Osobnosti:
Radek Vondra

Copyright © 2009-2019  TOP 09  |  Všechna práva vyhrazena

Nastavení cookies |  Osobní údaje |  Informace o webu |  Mapa stránek

Karel Schwarzenberg:Chci, abychom byli v hlavním proudu Evropské unie.
Děkujeme