Staronový starosta Prahy 14: Snažíme se být menší dravou štikou

16. 3. 2015

Jako starosta jste asi dost na nohou?

Na Praze 14 trávím asi dvě třetiny svého času, zbytek je běhání po Praze. Třeba do centra se dostanu častěji, než bych chtěl. Jezdím tam na magistrát a různé odbory, zároveň jednám s okolními obcemi.

Běháte i jinam, než jen na magistrát?

Loni jsem běžel maraton. Kolega onemocněl a věnoval mi startovné. Jinak se domnívám, že na maraton se může přihlásit jen blázen. Letos poběžím půlmaraton, na ten už se se zdravým rozumem lze přihlásit. Můj sportovní lékař, když jsem mu řekl letošní plán, mi odpověděl: „Tělo to vydrží, ale je to čirý nerozum."

Máte čas zaběhat si i po pracovní době?

Práce starosty nemá pevnou pracovní dobu, není při ní nárok na přesčasy. Zároveň musím být odpoledne a k večeru k dispozici občanům, protože jsou přes den v práci. Také večer probíhají politická jednání se stranickými kolegy. Ale čas na běhání mám. Trasu přizpůsobuju tomu, abych si časem prošel každou ulici.

Běh berete jako relaxování?

Snažím se ho brát jako odpočinek, ale nedá mi to. Rozhlížím se, kde je nepořádek nebo co by se mělo opravit a vše si píšu do mobilu. Někdy přibíhám třeba se třemi zápisky. Ráno je pak rozesílám na jednotlivé odbory.

Zmínil jste, že jste do večera v práci kvůli lidem. To za vámi chodí tak pozdě?

Já chodím za nimi. Snažím se vycházet ven a řešit s lidmi problém přímo na místě. Pokud se někdo ozve, vyrazím za ním. Uvažoval jsem i o pravidelných setkáních. Před dvěma lety jsme provedli pokus, ale ten budeme ještě ladit, protože vše nebylo úplně ideální. Dostat lidi na jedno místo, když je nic netrápí, je složité.

Přesto proběhne během března veřejné fórum s obyvateli.

To je jednou za rok, kdy může kdokoli přijít a říci, co chce. Dorazí až sto lidí, kteří u několika stolů debatují s odborníky. Z čehož vzniknou určité podněty pro zlepšení. Pak ještě probíhá ověřovací anketa po celé městské části a zvolené problémy dostane k projednání městská rada a zastupitelstvo.

Podobné je i dětské fórum, které proběhlo už loni. Jací jsou žáci základních a středních škol jako rádci?

Leckdy mají konstruktivnější přístup a věcnější nápady než dospělí. Sledují problémy, které se jich přímo dotýkají a mohou je ovlivnit. Nesledují výstavbu pražského okruhu, ale třeba školní stravování a stavbu dětských hřišť. Minule vzešel návrh, aby bylo více brigád pro děti kolem patnácti let a zlepšila se bezpečnost.

Trápí vás zmíněná výstavba pražského okruhu?

Je to jedna z aktuálních věcí, které nás trápí. Cesta povede přes Černý Most blízko zástavby a dojde k rozšíření ze čtyř pruhů na šest. Chápeme, že je to nezbytné a zároveň věříme, že dopad na zdejší obyvatele bude minimální. Městská část také dlouho připomínkovala daný projekt.

Co je další nepříjemnost, s níž se Praha 14 potýká?

Práce na parku v Čeňku, což je obrovské území mezi Dolními Počernicemi a Černým Mostem. Jsme rozpačití z této investice magistrátu. Trvalo přes čtyři roky, než Praha vůbec zadala zpracování dokumentace a spustila první etapu prací, které začaly loni na jaře. Termín dokončení je letošní březen. Když se půjdete podívat na staveniště, uvidíte, že je tam hlína, odstavená auta a téměř nic se neděje. Též se nám nelíbí, že se v etapě nepočítá s vytvořením zeleně a dětských hřišť.

Snažili jste se pro to něco udělat?

Přesvědčovali jsme magistrát, aby vypsal na zeleň a hřiště výběrové řízení pro dodavatele. A to v době, kdy na to měl peníze. Ale nakonec jsme s přesvědčováním nebyli úspěšní a nepodařilo se nám to. Takže v parku budou cestičky, osvětlení, lavičky nebo in-line dráha, ale bude chybět hřiště a vzniknou kopce, které nebudou s kultivovanou zelení.

Zároveň začala oprava parku v Pilské ulici, kterou musíte stihnout do léta.

O tento projekt žádala městská část už tři roky. Trošku jsme to pak vzdali a najednou jsme byli v půlce ledna překvapeni, když revitalizace dostala podporu. Celá akce má však šibeniční termín do konce letošního srpna. Před dvěma týdny jsme vypsali výběrové řízení. Na dodavatele prací. Pokud se nám podaří ukončit výběrové řízení do dubna, lze vše stihnout. Ve druhém případě to časově není možné.

Úprava objektu má vyjít nanejvýš na 18 milionů korun. Není to až příliš?

Jde o zahradu u zámečku. Jeden vchod, žádné cesty. Mají tam vzniknout cesty, osvětlení, lavičky, opravené sportoviště. A v příštím roce tam vytvoří i komunitní kavárnu. Rozpočet je sice 18 milionů korun, ale Praha 14 se podílí jen deseti procenty. Celou částku bychom si nemohli dovolit.

Máte problém s penězi?

Rozpočet je velmi malý. Ve srovnání s centrálními městskými částmi jsme na tom velmi špatně a nezbývá nám nic jiného, než spolufinancovat evropské projekty. A to už je situace lepší. Před mým nástupem získala Praha 14 na evropských dotacích okolo šesti milionů korun, zatímco v poslední letech je to okolo 150 milionů korun.

Může malý rozpočet přinášet i výhody?

Čím méně peněz máte, tím více musíte být kreativní, akční a přizpůsobivý. Snažíme se být menší, ale dravou štikou. Jakmile se objeví příležitost, snažíme se jí uchopit za pačesy a zrealizovat ji. Zároveň rozjíždíme kulturní aktivity přímo mezi paneláky, protože pro ně není dostatečné zázemí. Hledali jsme skupinky lidí v daných lokalitách, kteří měli myšlenku, a my jí pomohli uspořádat.

Plánujete rozšířit zázemí pro kulturní program?

V příštím roce budeme stavět komunitní centrum v Hloubětíně s rozpočtem kolem 20 milionů korun. A časem bych byl rád, kdybychom tak pokryli i další zdejší lokality. Nyní hledáme vhodné prostory. Pak budeme mapovat potřeby obyvatel, což v Hloubětíně trvalo přes rok a půl.

Kromě malého rozpočtu se Praha 14 potýká i s kriminalitou.

Čtrnáctá městská část nemá upřímně moc dobrou pověst v celopražském kontextu. V počtu přestupků čísla klesají jako v celé Praze. Nijak se nevyjímáme. Spíše pocit bezpečí zde není na dobré úrovni.

Je to kvůli malému počtu strážníků?

Podíl má i to, jak prostor sídlišť vypadá, jaké je zde osvětlení. Městská policie pracuje dobře, jen má nedostatek strážníků. Je tu čtrnáct volných míst, která nejsou obsazena. Říkáme lidem, kteří si stěžují na bezpečnost, že jestli ví o někom, kdo může jít dělat strážníka. Nebo oni sami.

Jak zlepšit pocit bezpečí?

Pocit je ovlivněn zejména věcmi, které městská policie může řešit okrajově. Jde o mezilidské vztahy či chování, které není přestupkové, ale lidi ruší. Třeba hlasitá hudba ve večerních hodinách, pořvávání na ulicích nebo drobné krádeže, které nemáte šanci zachytit. Ke zlepšení situace spustila Praha 14 před třemi lety projekt asistentů prevence kriminality.

Co mají na starost?

Nemají zbraň, fungují pod městskou policií a chodí po sídlišti. Když vidí skupinku, která znepříjemňuje život okolí, společně s ní hledají způsob, jak vyžít. Právě fakt, že nemají pravomoc policie, jim umožňuje kontakt s lidmi. Když přijde strážník, člověk si řekne: „On mi dá pokutu, on mě vyvede." Zatímco oslovená osoba ví, že daný člověk za ním přišel a chce mu pomoci řešit problémy. Projekt funguje dobře a měl by se v blízké době rozšířit na celou Prahu.

Radek VondraNarodil se 23. června 1972. Je ženatý, má pět dětí. Po strojní průmyslovce nastoupil na ČVUT (nedokončil), absolvoval bakalářské studium na Evangelické teologické fakultě UK (2010), od začátku 90. let podnikal v informačních technologiích, roku 2010 byl za TOP 09 zvolen na post starosty Prahy 14.

Benedikt Lederer

Štítky
Osobnosti: Radek Vondra
Chcete ZNÁT nejnovější TOP zprávy?
odebírejte náš
newsletter
TOP 09
Děkujeme