Pražské památky nás potřebují – víc, než si myslíte

23. 9. 2010

TOP 09 má ve svém programu tradici, odpovědnost a prosperitu. Jsem přesvědčena, že v tomto kontextu potřebujeme kultivovaný, zodpovědný, individuální i komplexní přístup k problematice ochrany památek a turismu.

Pod pojmem kultivovaný rozumím přistupovat k Praze a jejím památkám v souladu s historickými, současnými i budoucími trendy rozvoje při zachování toho, co je pro Prahu typické a co je v souvislosti s turistickým ruchem nejen důležité, ale i přínosné. Znamená to jasně a jednoznačně odlišit novou výstavbu od historického jádra našeho města, aby nové, případně obnovené objekty byly v souladu s architektonickým záměrem našich předků. Pečovat o to, aby současný stav památkově chráněných objektů byl trvale udržitelný a průběžně se zlepšoval, zahrnout do péče i nově ustanovené a tzv. „opuštěné“ památky. Zasadit se o změnu postavení Útvaru rozvoje města do takové podoby, aby byl kompetentním, zodpovědným, nezávislým a nekompromisním arbitrem ve věcech rozhodování o dalším rozvoji našeho města.

 

Pojem individuální představuje důkladně a důsledně se věnovat každému jednotlivému problému a obezřetně rozhodovat o každém jednotlivém objektu, který spadá do okruhu památkové péče. Věnovat pozornost všem pražským čtvrtím a v souvislosti s jejich kulturně-historickou realitou  a tradicemi se zaměřit  na zvláštní péči o místní situaci vnějších a novějších pražských regionů.

Význam pojmu komplexní v mém programu upozorňuje na to, že památky a cestovní ruch nejsou izolovanou oblastí. Souvisejí velmi úzce i s dalšími otázkami života Pražanů a návštěvníků Prahy. Za svůj úkol považuji nejen řešení otázky chudoby, žebráků a bezdomovců v historickém centru, ve spolupráci se sociálním úsekem magistrátu, ale i výchovu budoucí generace k úctě a péči o kulturní dědictví našeho města. Hodlám rozšířit a koordinovat spolupráci s církevními, charitativními a oborovými neziskovými organizacemi v oblasti sociální, se vzdělávacími institucemi v oblasti výchovy zejména mladé a nejmladší generace k úctě k tradicím a hrdosti na naše tisícileté hlavní město. Do péče o památky a rozvoj turistického ruchu  spadá také můj plán zasadit se o ustanovení tzv. „tichých“ dnů, což spočívá ve výrazném omezení soukromé dopravy o víkendech a svátcích v centru Prahy, zejména po nábřežích, Starém Městě a na Malé Straně.

 

Co mám na mysli konkrétně? Když projíždím či procházím Prahou, všímám si se smutkem v duši těch  takzvaných opuštěných památek. Co to je? Objekty, jež nejsou ve vlastnictví Hlavního města Prahy, jsou ošuntělé, zanedbané a přečasto i v zoufalém stavu. Na jejich údržbu a opravu chybí jak prostředky, tak – a to zejména – zájem příslušného orgánu a energie a vytrvalost pro jejich zařazení zpět do života Pražanů. Příkladem je karlínská Invalidovna, budova z 2. poloviny 18. století, kterou dala postavit Marie Terezie pro vysloužilé vojáky. Je v majetku státu, ale zcela nevyužitá, chátrá a okolo ní se vytvořila mrtvá zóna. Chci vrátit Invalidovně a jejímu okolí život. Po úpravách zde například může být dislokované pracoviště některé z tradičních fakult University Karlovy. Žijí a pracují v podmínkách stísněných a leckdy nedůstojných. Budu tlačit na státní orgány, které objekt vlastní, aby bylo nalezeno vhodné a užitečné řešení pro její využití. Dalším příkladem je třeba kavárna Arco. Kdysi slavné místo, bohémské útočiště Arconautů, jak si říkali pražští němečtí spisovatelé a umělci v čele s Franzem Kafkou. Dnes na mě zírá poloslepými okny a odmítavou cedulí na dveřích. Chci jí vrátit nejen zašlou slávu, ale i původní stav i s jeho patinou času. Proč nakonec neobnovit tradici další umělecké kavárny?

 

Mohla bych pokračovat. Velmi mě třeba leží na srdci osud domu na rohu Kaprovy a Křížovnické ulice. Ten do roka nebo dvou zaručeně spadne, pokud se něco nezačne zásadně dít. Je ostudou Starého Města, stejně jako domy číslo 5 a 7 v Provaznické ulici.  Stejně jako obchody a obchůdky s různými kýči v samém centru Prahy, na Královské cestě. Musíme se postarat o to, aby zde nastaly časy tradičních českých a pražských řemesel a umění. A to jak u domů ve vlastnictví města nebo městských částí, tak v rukou soukromých. Nástroje k tomu máme. Zřejmě chybí energie, nápad, vůle a vytrvalost. Chceme to napravit. Jsem přesvědčena, že i turisti se budou raději seznamovat s tradicemi místními než dovozovými. I já ráda poznávám kultury jiných národů a etnik. Ovšem v jejich zemích či státech.

 

Finančně a ekonomicky chci tento program podpořit  třemi hlavními zdroji. Především maximálně využívat finančních prostředků z evropských fondů a fondů UNESCO a v neposlední řadě důsledně prověřit a případně revidovat současné smlouvy o pronájmech pražských památek. To vše v souladu s programem TOP 09, který počítá s úsporami ve všech oblastech veřejného života občanů.

 

Praha byla od dob, kdy nám o ní podal zprávu  Ibrahim ibn Jákob, místem kulturní tolerance a vstřícnosti. Odkaz minulosti je zavazující. Mým cílem je Praha multikulturní,ovšem při důsledném zachování tradičních evropsko-křesťanských hodnot kulturního, historického a etického dědictví Pražanů.

 

 

Mgr. Ludmila Štvánová
kandidátka do Zastupitelstva Hl. města Prahy
Chcete ZNÁT nejnovější TOP zprávy?
odebírejte náš
newsletter
TOP 09
Děkujeme