Popov: Kam jdeme, Evropo?

18. 5. 2014

Historické kořeny Evropské unie vedou do druhé světové války. Evropané jsou odhodláni zabránit tomu, aby se znovu opakovalo podobné zabíjení a ničení. Krátce po válce se Evropa rozděluje na Východ a Západ a začíná studená válka, která potrvá 40 let. Národy západní Evropy zakládají v roce 1949 Radu Evropy. Dne 9. květen 1950 - francouzský ministr zahraničních věcí Robert Schuman představuje plán hlubší spolupráce. Na základě Schumanova plánu podepisuje šest zemí smlouvu o společné organizaci svého těžkého průmyslu – uhlí a oceli. Takto již nikdo nemůže vyrobit válečné zbraně, aby je obrátil proti ostatním, jako tomu bylo v minulosti. Těmito šesti státy jsou Belgie, Francie, Itálie, Lucembursko, Německo a Nizozemí. V téže roce je vytvořena Evropská platební unie a v Říme jsou podepsány úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.

V roce 1952 Belgie, Francie, Itálie, Lucembursko, Německo a Nizozemsko podepisují v Paříži Smlouvu o Evropském obranném společenství.

V roce 1953 začíná fungovat společný trh s uhlím a ocelí. Belgie, Francie, Itálie, Německo, Lucembursko, Německo a Nizozemsko přestaly používat cla a množstevní omezení vztahující se k těmto surovinám.

V roce 1954 Předsedou Parlamentního shromáždění je zvolen Alcide de Gasperi.

V roce 1955 na zasedání v italské Messině dospějí ministři zahraničních věcí Belgie, Francie, Itálie, Lucemburska, Německa a Nizozemska k dohodě o hospodářské integraci a Rada Evropy schvaluje svůj symbol: Stává se jím modrá vlajka s dvanácti zlatými hvězdami.

1957 v Římě podepisuje Belgie, Francie, Itálie, Lucembursko, Německo a Nizozemsko Smlouvu o založení Evropského hospodářského společenství (EHS) a Evropského společenství pro atomovou energii (Euratom). Do povědomí vejdou jako Římské smlouvy.

V roce 1956 se lidé v Maďarsku bouří proti prosovětskému režimu. V listopadu vnikají sovětské tanky do budapešťských ulic, aby potlačily protesty.

1958 ve Štrasburku se koná ustavující zasedání Evropského parlamentního shromáždění, jehož předsedou je zvolen Robert Schuman. První nařízení Rady stanoví, že úředními jazyky Společenství jsou němčina, francouzština, italština a nizozemština a v Lucemburku je ustaven Evropský soudní dvůr.

1959 Řecko a Turecko žádají o uzavření dohody o přidružení k EHS.

1960 Ve Stockholmu je podepsána úmluva o založení Evropského sdružení volného obchodu (ESVO), které zahrnuje Dánsko, Norsko, Portugalsko, Rakousko, Spojené království, Švédsko a Švýcarsko.

1961 Irsko, Spojené království a Dánsko podávají žádost o členství v Evropských společenstvích.

1962 Norsko podává žádost o členství v Evropských společenstvích a Rada schvaluje první směrnici z řady právních předpisů týkajících se všeobecného nařízení EHS o potravinách. Stanovuje, jaká barviva se mohou do potravin přidávat.

1964 V platnost vstupuje dohoda o přidružení podepsaná mezi EHS a Tureckem.

1970 podepsání první rozpočtové smlouvy (tzv. Lucemburské smlouvy). Rada rozhoduje o postupném zavedení systému vlastních zdrojů Společenství. V rámci tohoto systému Společenství získá příjmy ze všech celních poplatků za produkty dovezené z nečlenských zemí, ze všech poplatků za dovoz zemědělských komodit a další příjmy vázané na daň z přidané hodnoty. Je také rozhodnuto o rozšíření rozpočtových pravomocí Evropského parlamentu.

1972 Dánsko, Irsko, Norsko a Spojené království podepisují Smlouvy o přistoupení k Evropským společenstvím.

1976 v Bruselu se koná zasedání Evropské rady. Rada se shoduje na počtu a rozdělení křesel v Evropském parlamentu, který má být zvolen v roce 1979 na základě přímého a všeobecného volebního práva.

V roce 1977 Španělsko podává žádost o členství v Evropských společenstvích.

1985 v Schengenu (Lucembursko) podepisují Belgie, Francie, Lucembursko, Německo a Nizozemsko Schengenskou dohodu o zrušení hraničních kontrol.

1986 V Lucemburku a v Haagu je podepsán Jednotný evropský akt, kterým se mění Římská smlouva.

1992 Ministři zahraničí a financí členských států podepisují v Maastrichtu Smlouvu o Evropské unii.

1993 Rada uzavírá dohodu o vytvoření Evropského hospodářského prostoru.

1997 Evropská rada se schází v Amsterdamu a dosahuje shody ohledně návrhu Smlouvy. Schvaluje řadu návrhů umožňujících hladký přechod do třetí etapy hospodářské a měnové unie, přijímá usnesení o hospodářském růstu a zaměstnanosti a vyjasňuje způsob zahájení procesu rozšíření.

1998 v New Yorku je podepsán Kjótský protokol o změně klimatu.

1999 Oficiální vznik eura. Belgie, Finsko, Francie, Irsko, Itálie, Lucembursko, Německo, Nizozemsko, Portugalsko, Rakousko a Španělsko přijímají euro jako svou oficiální měnu.

2007 v klášteře řádu sv. Jeronýma v Lisabonu je podepsána Lisabonská smlouva. 

Schengenský prostor se rozšiřuje o Českou republiku, Estonsko, Litvu, Lotyšsko, Maďarsko, Maltu, Polsko, Slovensko a Slovinsko. 

2008 Vypuká vojenský konflikt mezi Gruzií a Ruskem. Předsednictví EU pomáhá vyjednat příměří.

Světovou ekonomikou otřásá finanční krize. Vážnost situace dokládá zásah americké vlády, která poskytuje finanční podporu hypotečním úvěrovým institucím Fannie Mae a Freddie Mac. Do potíží se dostává i několik evropských bank.

Finanční krize je hlavním tématem zasedání Evropské rady. Vedoucí představitelé EU požadují reformu finančního systému, včetně silnějšího mezinárodního dohledu, zavedení celosvětového systému včasného varování pro případ další krize a globálních norem pro zajištění transparentnosti a odpovědnosti.

Rada zahajuje společnou vojenskou akci EU na zlepšení bezpečnosti lodí u somálského pobřeží. Operace Atalanta je důsledkem zvýšeného počtu útoků pirátů na plavidla v této oblasti.

Koná se setkání G-20, na kterém se diskutuje o celosvětové finanční krizi. Vedoucí představitelé nejvyspělejších zemí světa se dohodli na reformách, jež posílí finanční trhy, zlepší řízení rizik a pomohou rozvojovým zemím během hospodářského poklesu získat přístup k finančním prostředkům. 

2009 Lisabonská smlouva vstupuje v platnost. 

Je podepsána Kodaňská dohoda o boji proti změně klimatu, která je považována za krok k budoucí celosvětové dohodě. Nicméně není závazná. Evropská unie navrhla, že ještě více sníží své emise CO2, pokud se k tomu zavážou i další země. 

2010 Během setkání Evropské rady v Bruselu schválili vedoucí představitelé členských států cíle nové strategie „Evropa 2020“ a všech 16 zemí eurozóny podpořilo plán pomoci Řecku při řešení jeho deficitu. 

Evropská unie vyjádřila podporu romským obyvatelům Evropy a odmítla jakékoli omezování volného pohybu občanů EU.

2011 Státy eurozóny podepsaly smlouvu o zřízení Evropského mechanismu stability, ze kterého lze státům eurozóny postiženým hospodářskou krizí poskytnout půjčku až do výše 500 miliard eur.

Na oběžnou dráhu byly vyneseny první dvě družice satelitního navigačního systému Galileo. Evropská unie tak učinila důležitý krok k uvedení svého vlastního navigačního systému do provozu. Galileo přispěje ke zlepšení dopravních systémů, záchranných služeb, bankovních transakcí a dodávek elektřiny. 

2012 Na mimořádném zasedání Evropské rady je schválena nová smlouva o stabilitě, koordinaci a správě v hospodářské a měnové unii. Ke smlouvě chce přistoupit 25 členských států, nesouhlasí s ní Česká republika a Spojené království. Cílem smlouvy je upevnit fiskální kázeň prostřednictvím automaticky udělovaných sankcí, zavedením přísnějšího dohledu a dodržováním pravidla vyrovnaného rozpočtu. Je podepsána smlouva o zřízení Evropského mechanismu stability (ESM). Tento orgán se sídlem v Lucemburku slouží v případě potřeby zemím eurozóny k zajištění jejich finanční stability.

Evropský parlament drtivou většinou zamítá Obchodní dohodu proti padělatelství (ACTA) poté, co navrhovaný text vyvolal živou veřejnou debatu o právech uživatelů internetu. Jde o první případ, kdy Evropský parlament využívá své pravomoci vycházející z Lisabonské smlouvy a zamítá přijetí mezinárodní obchodní smlouvy.

Ve svém výročním projevu o stavu Unie prosazuje předseda Evropské komise Barroso myšlenku, že Evropa potřebuje nový směr a nový způsob myšlení. Navrhuje, aby EU směřovala k vytvoření federace národních států.

2013 Do provozu je uveden Evropský systém ostrahy hranic (EUROSUR). Jeho účelem je řešit přeshraniční trestnou činnost, zabraňovat ztrátám na životech migrantů na moři a omezovat nelegální migraci.

2014 Po několika měsících občanských protestů zbavuje ukrajinský parlament prezidenta Janukovyče funkce. Země se ve vztahu k Evropské unii a Rusku ocitá v období nejistoty.

Historie EU je celkem rozmanitá a dlouhá. Je tedy zarážející, že zájem o ní je v ČR na tak nízké úrovni, hlavně ze strany veřejnoprávních medií.  

Simeon Popov

ŠTÍTKY

Volby:
2014 evropský parlament - 26. Simeon Popov

Copyright © 2009-2020  TOP 09  |  Všechna práva vyhrazena

Nastavení cookies |  Osobní údaje |  Informace o webu |  Mapa stránek

Karel Schwarzenberg:Chci, abychom byli v hlavním proudu Evropské unie.
Děkujeme