Má otázka zní: Pokud si dobře pamatuji, ve Vaší studii bylo uvedeno, že pouze velmi nízké procento Čechů uvažuje o exportu za hranice EU. Rád bych se proto zeptal, zda a případně jakými formami hodlá vláda ČR podporovat konkurenceschopnost českých exportérů v zahraničí a to jak už v rámci EU, tak právě i mimo ni.
Předem děkuji za odpověď
Jan Kavalírek
Česká republika již dlouhou dobu podporuje export pomocí pojištění a úvěrováním. Celková výše obou podpor se zvyšuje, ale ve srovnání s vyspělými zeměmi je to stále ještě málo. Nedostatečná je stále ještě podpora politické sféry v konkrétních zemích. Tedy to, čemu se říká proexportní politika, nebo někdy ekonomická diplomacie. Základním problémem je však malá aktivita samotných exportérů zejména mimo trhy EU. Nikdo za ně ve výsledku vlastní byznys nezařídí. Možná přicházející krize donutí naše výrobce více se o neevropské trhy pokoušet.
2 body a 1 otázka k výstvbě jaderných elektráren v ČR:
1) Směr přenosu el.energie jednoznačně posiluje severo - jižní orientaci, což bude vzhledem nárůstu větrníků na Baltu dále posilovat (německé přenosové trasy nestačí), přetoky jdou přes Polsko a ČR (Slezko) na jih a východ (na Slovensko a zvláště Rakousko). Proto je méně výhodné stavět na severu Moravy nový siný zdroj (JE Blahutovice) a o to větší logiku má výstavba nového jaderného bloku v lokalitě JE Dukovany.
2) Podle současných legistl. procesů je od rozhodnutí vlády do spuštění nového jaderného bloku doba 15 až 20 let ! Projektová životnost EDU1-4 končí v letech 2015-2017. Prodložení životnosti (projekt LTO) je jistě žádoucí, ale dnes nikdo nezaručí, že i příští vlády (např. ČSSD v koalici se SZ) po tlakem EU nepřipustí útlum Dukovan. Je zřejmé, že se již nyní ocitáme v rizikovém scénáři, který vedle tragických sociálně-ekonomických scénářů v regionu Třebíčsko, připouští ztrátu 25 let budovaného jaderného KH a hazard s unikátní podporou jádra obcí v okolí Dukovan (dosud nad 70%). Původní záměr spustit ETE3,4 do roku 2020 se za 2 roky posunul o 5 let! Stále zdůrazňovaná podmínka následnosti výstavby EDU5 až po spuštění ETE3,4 zvyšuje riziko kontinuity provozu Dukovan. Riziko může eliminovat pouze včasná výstavba EDU5.
3) Co pro výstvbu nového jaderného bloku v Dukovanech můžeme v TOP 09 udělat?
Fejta Libor
Výstavbu JE Blahutovice považuji dnes již za fikci. Ostravská aglomerace je velkým spotřebitelem el. Energie, a proto bylo cílem přiblížit zdroj ke spotřebiteli bez přenosových ztrát. Naše síť jde dnes přetěžována z důvodů slabých přenosových kapacit ve směru sever – jih v Německu. Po odstavení JE v Bavorsku se situace ještě zhoršila. Dostavba Temelína počítá s vybudováním přenoové trasy do Havlíčkova Brodu. JE Temelín je preferována z důvodů existence řady vybudovaných částí nezbytné infrastruktury a vhodných geologických a pozemkových podmínek.
Vláda počítá s prodloužením životnosti JE Dukovany. Velkým politickým problémem je však tvrdý tlak Německa na odstavení Dukovan. Věřím, že se naše země bude v tomto ohledu chovat racionálně. S výjimkou SZ ostatní politické strany jadernou energetiku podporují.
S výstavbou nových bloků v Dukovanech se nepočítá. Alespoň o tom nevím. Budeme rádi, pokud vůbec prosadíme modernizaci stávajících bloků a dostavbu Temelína. Další budoucnost energetiky však už zjevně bude mimo klasickou jadernou energetiku.
Františku, jak bolestivé je dospět ze 70 stran k 20 stranám? :-)
Poláček Jaroslav
Jardo, ta bolest spočívala spíš v obsahové redukci původního materiálu. Prvním krokem při nové strategii konkurenceschopnosti musí být vehikl, finanční nástroj, přes který inovační ekonomiku rozjedete. Pokud ten není systémově založen a definován, vše další je až nadstavba. Kapitál, včetně rizikového musíte nejprve dosyst ému dostat.
Pane poslanče, může vůbec někdy nastat situace, kdy česká ekonomika bude prosperovat sama o sobě a nikoliv jen pod vlivem sousedních ekonomik (hlavně Německo)? Co by muselo být jádrem prosperity, abychom nebyli závislí na prosperitě okolních států?
Děkuji za odpověď Petr Ducháček
Dobrý den, v globalizované ekonomice s otevřeností České republiky už vždycky budeme závislí na cizích zemích. Pokud bude Německo demokratickou zemí, není důvod se jejich trhu jakkoli zbavovat. Je jedním z nejsolidnějších na světě. Ale může se stát ledacos. Proto je třeba jít co nejrychleji na mimoevropské trhy. V závislosti na trzích EU jsme na tom skoro nejhůře v Evropě. To je rizikový faktor.
Pokud se podaří přebudovat naši ekonomiku na producenta sofistikovaných technologií, budeme za vodou. Pokud ne, budeme odsouzeni k průměru a postupnému chudnutí. Zatím bohužel máme nakročeno k tomu horšímu scénáři. K rozjetí moderní ekonomiky 21. století je třeba široké vzdělanosti v přírodních vědách, mobilní pracovní síly, fungujícího nekorupčního prostředí, celkové pozitivní motivace společnosti, např. i tolerance k neúspěchu a další faktory. Ne, že by tyhle věci u nás nefungovaly, ale spíš je alarmující jejich postupný úpadek.
Pane Laudáte,
přeji Vám pěkný den a několik otázek je zde.
1/ Jak to bude se snižováním státního dluhu při budoucím růstu našeho hospodářství o němž mluvíte? Bude se snižovat nebo díky flexibilnosti nových nástrojů poroste do ještě většího rozměru než dnes?
2/ Pan ministr financí Kalousek nám všem "na oko" posílal složenky s částkou odpovídající kdysi státnímu dluhu. Počítá pan Kalousek se zasláním skutečných složenek v brzkém období nebo se část dluhu škrtne jako Řecku? Alespoň ze 60%?
Děkuji za info, myslím, že jde sice o velmi "nepopulární otázky" na jejichž vysvětlení voličskému elektorátu však závisí příští volební účast a zejména volební výsledky. To je pro TOP09 jistě velmi podstatné.
Zdeněk Wachfaitl
Praha 17
dobrý den, prvním krokem je zastavení růstu zadlužení. Teprve druhým je snižování toho stávajícího. Ekonomika se musí rozvíjet z tzv. vlastních úspor a zahraničních investic. Růst ze zadlužování je špatný. Cílem naší fiskální politiky musí být nezvyšování veřejného dluhu a jeho snižování v dobách ekonomického růstu. Přicházející dluhová krize snad bude dostatečným ponaučením pro Evropu, že takhle to dál nejde. Doufám, že pokud nebude rozumná naše politická reprezentace, zmátoří se v téhle věci Evropská unie.
Se škrtáním dluhu nepočítejte. Nikdo nám v tomhle nepomůže. Ono už totiž není z čeho. Skutečné složenky nemusí Kalousek posílat. Ty ve skutečnosti už dostáváme řadu let, byť ne v papírové podobě. Ročně se z našich daní „vypaří“ na účty věřitelů cca 85 miliard korun z našich daní.
Lidé si snad více budou hlídat svoje politiky. Doteď chybí praktická zkušenost s tím, co je veřejný dluh a jeho dopady. Ještě nedávno to naše občany zas tak moc nezajímalo. To se ale mění. Jedním z mnoha negativních důsledků dluhové krize je například snížení důchodů. Přidat můžeme dále ekonomickou stagnaci či dokonce recesi, nezaměstnanost, vysoké daně…Pokud budete volit levicové strany, je vysoká pravděpodobnost řeckého scénáře. Ono i s naší pravicí to není slavné, natož se zdivočelou levicí, jejích recepty na prosperitu právě teď krachují v přímém přenosu.
Dobrý den pane Laudát,
chtěl bych se zeptat, v čem vidíte naší konkurenceschopnost za 5 či 10 let? Když jsme silně závislí na průmyslu a každá krize nás středně či silně zasáhne? Neměli jsme se již z let 2009 poučit a začít více diversifikovat naše hospodářství? Ve smyslu větší podpory vědy, technologií, obnovitelných zdrojů apod.? A s tím související zlepšení vysokoškolského vzdělání?
Děkuji za odpověď.
Zdraví
Marek Horák
Dobrý den, naše země je právě teď na jisté křižovatce. Buď budeme patřit do zemí, které pouze kopírují ekonomické cykly, nebo uděláme start up naší ekonomiky. To znamená, že ji přebudujeme na inovativní. Zatím se nám to nedaří a naše předpoklady se v porovnání se světem spíše zhoršují. Obrovské riziko pro budoucí prosperitu vidím v úpadku našeho školství. Data jsou neoddiskutovatelná. Ale co čekat, když na čele pelotonu podvodníků se vzděláním stojí politici? Jaké potom mohou mít vize, když nic neumí? Díky chabému vzdělání ani neví, co by měli chtít a ani neumí s odborníky komunikovat. Například v Praze už to snad vidí každý. Naší existenciální nutností je přebudování naší společnosti na technologicky orientovanou společnost s ekologicky šetrnou produkcí. Pro to je samozřejmě třeba vzdělanost v přírodních vědách a solidní věda, která ale bude pod tlakem na aplikace ve výrobě.
Naši lidé si však musí uvědomit, že v žádné zemi na světě prosperitu nevybudoval veřejný sektor. Tem může pomoci, je nezbytný, ale hybatelem pokroku je zpravidla sektor privátní. Proto nebylo možné naordinovat restrukturalizaci hospodářství. Zhruba třetina ekonomik států v minulém století rostla v souladu s ekonomickými cykly, ale jen 10% udělalo kvalitativní skok, který my nutně potřebujeme. Pokud ho neuděláme, jsme odsouzeni k chudobě. Nástroje klasického růstu jsme již hodně vyčerpali, a to málo, co ještě zbývá,na prosperitu stačit nebude.
Dobrý den,
přednáška mě zaujala, přestože jsem ji bohužel celou nestihl - chtěl bych se zeptat na zdroje, ze kterých jste čerpal, díky.
Schnirch Pavel
Nedávno vyšel překlad knihy Start- up Nation o izraelském inovačním zázraku, a v tomto duchu je laděn materiál. Bohužel musím říci, že mě moc lidí nerozumí, co jim svým materiálem chci sdělit. Chápu, že je tam řada dosud neobvyklých věcí, ale zapověděl jsem si slohové cvičení na téma konkurenceschopnost, jak to předvedl NERV a potažmo i MPO. Oni mají ve svých materiálech pravdu, ale ve svých důsledcích jsou to jen slohová cvičení. Data jsou hodně převzata ze studie „Rámec strategie konkurenceschopnosti“ NERVu.
Dobrý den,
mám dotaz ohledně části týkající se školství. S návrhem Vašeho řešení situace dnešního školství rozhodně souhlasím. Celý návrh se mi zdá skvěle promyšlený, kéž by se to uskutečnilo.
Jen mě mrzí, že se dokument vůbec nezaobírá otázkou poměru počtu míst ve školách na počet žáků. A» totiž vezmeme vysoké školy anebo gymnázia, tak jejich počet stále narůstá (v poslední době hlavně díky udělování licencí soukromým školám). Ale počet žáků (tzn. počet lidí v jednotlivých ročnících) vytrvale klesá anebo zůstává na mnohem nižším čísle než ročníky před rokem 1990 (kdy byl počet míst na gymnáziích a vysokých školách mnohem nižší). Hlavní problém českého školství je tedy podle mě v tom, že narůstá počet míst v žádaných školách (gymnázia a vysoké školy) a zároveň klesá celkový počet dětí v ročníku. To jde ruku v ruce s tím, že školy musí přirozeně snížit nároky na studenty, aby místa naplnily a na méně atraktivní obory (např. učňovské obory) nezbývají děti.
Nemělo by tedy zodpovědné řešení zohledňovat i výše zmíněný fakt? Já totiž nevěřím, že Vámi navrhovaná řešení dokážou české školství vzhledem k výše uvedeným faktům zvednout a to i přestože českému školství rozhodně prospějí.
Řešení krize českého ąkolství je tedy dle mého názoru v tom, že se budou vydávat licence M©MT školám v poměru k počtu dětí v ročníku. Co si o tom myslíte?
Děkuji za Váą čas
