Otázky a odpovědi z online chatu s Františkem Laudátem

16. 11. 2011
Dobrý den, odkud by podle Vás měl přijít rizikový kapitál do ČR?
Děkuji
Albert Kubišta
Dobrý den,
z celého světa. V dnešní době se dá těžko zjistit, kdo je skutečným vlastníkem banky či penzijního fondu. Na víc v modelu TOP 09 je výhodou, že na rizikový kapitál se mohou skládat jakékoliv fyzické i právnické osoby. Pokud se týká osobních preferencí, tak samozřejmě více vítány by byly seriózní penzijní fondy např. ze skandinávských zemí, Německa, USA apod.
Dobrý den Františku,  mám otázku jak na předsedu pražské TOP 09, tak poslance. Jak s odstupem času vnímáte, že je topka na magistrátu v opozici. Pamatuji si, že se povolební vyjednávání probíhalo s oběma stranami. Byl by jste v tuto chvíli pro koalici s jednou z nich? Pokud ano, za jakých podmínek? Jako poslanec jste ve sněmovně byl i minulém období. Jak vnímáte dění ve sněmovně? Je slušnější než dříve? Horší? Stejné?
Děkuji
Radek Lojda
Dobrý den Radku,
pro Pražany je hodně špatné, že ve městě vládne, nebo spíš nevládne, koalice ODS a ČSSD. Na Prahu se valí řada problémů, které nejsou stávající vládci města schopni řešit. O to více je škoda, že včele Prahy nestojí Zdeněk Tůma, který jako jediný ze stávajících zastupitelů by finanční problémy Prahy uměl řešit kvalifikovaně a profesionálně. Byl bych nakloněn i nyní koalici TOP 09 s ČSSD nebo ODS, ale pouze v případě, že by Tůma stanul v čele radnice. Všechna ostatní řešení jsou pro TOP 09 velice riskantní. Pokud se stávající koalice rozpadne, nemůžeme se zbavit odpovědnosti. Ale rozhodně bych tomuto rozpadu aktivně nepomáhal.
Po záčátku byla atmosféra i chování ve sněmovně slušnější, postupně se to mění k horšímu. Během obstrukcí ČSSD již nebyl zásadní rozdíl v atmosféře, která vládla v době vlády Mirka Topolánka.

Zdravím. Materiál "Prosperita" jsem si přečetl a musím konstatovat, že se jedná o velmi kvalitně zpracovaný záměr. Velké riziko však vidím v jeho realizaci, protože atmosféra v ČR a způsob myšlení lidí jsou tou největší překážkou rozvoje inovačního potenciálu. Na druhou stranu striktní liberalizace trhu a zejména odstraňování překážek vstupu na trh by mohla ekonomickou soutěž zintenzivnit natolik, že ziskové by byly skutečně výkonné firmy a nikoliv subjekty s nejpevnějšími vazbami na stávající (politicko-)ekonomické struktury. Tedy z toho mi vyplývá jednoznačný závěr, že pokud se podaří realizovat, co je v dokumentu napsáno, bude to znamenat reorganizaci české společnosti od samotných základů. Myslíte si, že je to skutečně v českém prostředí proveditelné?
Matěj Fichtner.
Dobrý den,
máte naprostou pravdu. Takový přístup k inovaci je podmíněn zásadní změnou společenské atmosféry a zejména její motivací. Pokud však budou inovační projekty realizovány přes veřejný sektor, jsem si jistý, že to k úspěchu nepovede. Dokonce i izraelské zkušenosti ukazují, že peníze nutně neznamenaly úspěch. Pro každý projekt je třeba, aby se ho skutečně chopil motivovaný člověk s energií. Tu mu nikdo nenadiktuje ani zleva ani zprava, prostě ji dotyčný má nebo nemá. Naše společnost musí být motivována, nebo jsme odsouzeni k postupnému chudnutí. Jinou alternativu prostě nemáme, nebo o ní nevím.
Dobrý den, rád bych se Vás zeptal, jaký je Váš názor na ideovou konferenci ČSSD, která proběhla minulý víkend?
Jakub Ševčík
Dobrý den,
nevím, jestli mám říct, že jsem byl zklamaný, protože od současné sociální demokracie toho příliš neočekávám. Svojí konferencí pouze dokázali, že opravdu neví, co se v Evropě v souvislosti s dluhovou krizí děje. Slibovat podporu kdekoho je sice hezké, ale málo kdy řekli, kde na to vezmou peníze. Ale abych nebyl kritický, příjemně mne překvapilo, že už i sociální demokraté jsou ochotni akceptovat poplatky ve zdravotnictví. Velice skeptický jsem k jejich nápadu legalizovat nakradený majetek. Přeci jen více bych se přikláněl k řešení, že by více měly být podpořeny aktivity policie, aby tento majetek byl zabaven ze sta procent, nikoliv zdaněn 76% a zbytek legalizován.
Dobrý den pane předsedo, úvodem bych Vám rád ještě jednou pogratuloval k vynikající přednášce.

Má otázka zní: Pokud si dobře pamatuji, ve Vaší studii bylo uvedeno, že pouze velmi nízké procento Čechů uvažuje o exportu za hranice EU. Rád bych se proto zeptal, zda a případně jakými formami hodlá vláda ČR podporovat konkurenceschopnost českých exportérů v zahraničí a to jak už v rámci EU, tak právě i mimo ni.

Předem děkuji za odpověď
Jan Kavalírek

Česká republika již dlouhou dobu podporuje export pomocí pojištění a úvěrováním. Celková výše obou podpor se zvyšuje, ale ve srovnání s vyspělými zeměmi je to stále ještě málo. Nedostatečná je stále ještě podpora politické sféry v konkrétních zemích. Tedy to, čemu se říká proexportní politika, nebo někdy ekonomická diplomacie. Základním problémem je však malá aktivita samotných exportérů zejména mimo trhy EU. Nikdo za ně ve výsledku vlastní byznys nezařídí. Možná přicházející krize donutí naše výrobce více se o neevropské trhy pokoušet.


2 body a 1 otázka k výstvbě jaderných elektráren v ČR:
1) Směr přenosu el.energie jednoznačně posiluje severo - jižní orientaci, což bude vzhledem nárůstu větrníků na Baltu dále posilovat (německé přenosové trasy nestačí), přetoky jdou přes Polsko a ČR (Slezko) na jih a východ (na Slovensko a zvláště Rakousko). Proto je méně výhodné stavět na severu Moravy nový siný zdroj (JE Blahutovice) a o to větší logiku má výstavba nového jaderného bloku v lokalitě JE Dukovany.
2) Podle současných legistl. procesů je od rozhodnutí vlády do spuštění nového jaderného bloku doba 15 až 20 let ! Projektová životnost EDU1-4 končí v letech 2015-2017. Prodložení životnosti (projekt LTO) je jistě žádoucí, ale dnes nikdo nezaručí, že i příští vlády (např. ČSSD v koalici se SZ) po tlakem EU nepřipustí útlum Dukovan. Je zřejmé, že se již nyní ocitáme v rizikovém scénáři, který vedle tragických sociálně-ekonomických scénářů v regionu Třebíčsko, připouští ztrátu 25 let budovaného jaderného KH a hazard s unikátní podporou jádra obcí v okolí Dukovan (dosud nad 70%). Původní záměr spustit ETE3,4 do roku 2020 se za 2 roky posunul o 5 let! Stále zdůrazňovaná podmínka následnosti výstavby EDU5 až po spuštění ETE3,4 zvyšuje riziko kontinuity provozu Dukovan. Riziko může eliminovat pouze včasná výstavba EDU5.
3) Co pro výstvbu nového jaderného bloku v Dukovanech můžeme v TOP 09 udělat?
Fejta Libor

Výstavbu JE Blahutovice považuji dnes již za fikci. Ostravská aglomerace je velkým spotřebitelem el. Energie, a proto bylo cílem přiblížit zdroj ke spotřebiteli bez přenosových ztrát. Naše síť jde dnes přetěžována z důvodů slabých přenosových kapacit ve směru sever – jih v Německu. Po odstavení JE v Bavorsku se situace ještě zhoršila. Dostavba Temelína počítá s vybudováním přenoové trasy do Havlíčkova Brodu. JE Temelín je preferována z důvodů existence řady vybudovaných částí nezbytné infrastruktury a vhodných geologických a pozemkových podmínek.

Vláda počítá s prodloužením životnosti JE Dukovany. Velkým politickým problémem je však tvrdý tlak Německa na odstavení Dukovan. Věřím, že  se naše země bude v tomto ohledu chovat racionálně. S výjimkou SZ ostatní politické strany  jadernou energetiku podporují.

S výstavbou nových bloků v Dukovanech se nepočítá. Alespoň o tom nevím. Budeme rádi, pokud vůbec prosadíme  modernizaci stávajících bloků a dostavbu Temelína. Další budoucnost energetiky však už zjevně bude mimo klasickou jadernou energetiku.


Františku, jak bolestivé je dospět ze 70 stran k 20 stranám? :-)
Poláček Jaroslav

Jardo, ta bolest spočívala spíš v obsahové redukci původního materiálu. Prvním krokem při nové strategii konkurenceschopnosti musí být vehikl,  finanční nástroj, přes který inovační ekonomiku rozjedete. Pokud ten není systémově založen a definován, vše další je až nadstavba. Kapitál, včetně rizikového musíte nejprve dosyst ému dostat.


Pane poslanče, může vůbec někdy nastat situace, kdy česká ekonomika bude prosperovat sama o sobě a nikoliv jen pod vlivem sousedních ekonomik (hlavně Německo)? Co by muselo být jádrem prosperity, abychom nebyli závislí na prosperitě okolních států?
Děkuji za odpověď Petr Ducháček

Dobrý den, v globalizované ekonomice s otevřeností České republiky už vždycky budeme závislí na cizích zemích. Pokud bude Německo demokratickou zemí, není důvod se jejich trhu jakkoli zbavovat. Je jedním z nejsolidnějších na světě. Ale může se stát ledacos. Proto je třeba jít co nejrychleji na mimoevropské trhy. V závislosti na trzích EU jsme na tom skoro nejhůře v Evropě. To je rizikový faktor.

Pokud se podaří přebudovat naši ekonomiku na producenta sofistikovaných technologií, budeme za vodou. Pokud ne, budeme odsouzeni k průměru a postupnému chudnutí. Zatím bohužel máme nakročeno k tomu horšímu scénáři. K rozjetí moderní ekonomiky 21. století je třeba široké vzdělanosti v přírodních vědách, mobilní pracovní síly,  fungujícího nekorupčního prostředí, celkové pozitivní  motivace společnosti, např. i tolerance k neúspěchu a další faktory. Ne, že by tyhle věci u nás nefungovaly, ale spíš je alarmující jejich postupný úpadek.

 

Pane Laudáte,

přeji Vám pěkný den a několik otázek je zde.

1/ Jak to bude se snižováním státního dluhu při budoucím růstu našeho hospodářství o němž mluvíte? Bude se snižovat nebo díky flexibilnosti nových nástrojů poroste do ještě většího rozměru než dnes?

2/ Pan ministr financí Kalousek nám všem "na oko" posílal složenky s částkou odpovídající kdysi státnímu dluhu. Počítá pan Kalousek se zasláním skutečných složenek v brzkém období nebo se část dluhu škrtne jako Řecku? Alespoň ze 60%?

Děkuji za info, myslím, že jde sice o velmi "nepopulární otázky" na jejichž vysvětlení voličskému elektorátu však závisí příští volební účast a zejména volební výsledky. To je pro TOP09 jistě velmi podstatné.

Zdeněk Wachfaitl
Praha 17

dobrý den, prvním krokem je zastavení růstu zadlužení. Teprve druhým je snižování toho stávajícího.  Ekonomika se musí rozvíjet z tzv. vlastních úspor a zahraničních investic. Růst  ze zadlužování je špatný. Cílem naší fiskální politiky musí být nezvyšování veřejného dluhu a jeho snižování v dobách ekonomického růstu. Přicházející dluhová krize snad bude dostatečným ponaučením pro Evropu, že takhle to dál nejde. Doufám, že pokud  nebude rozumná naše politická reprezentace, zmátoří se v téhle věci Evropská unie.

Se škrtáním dluhu nepočítejte. Nikdo nám v tomhle nepomůže. Ono už totiž není z čeho. Skutečné složenky nemusí Kalousek posílat. Ty ve skutečnosti už dostáváme řadu let, byť ne v papírové podobě. Ročně se z našich daní „vypaří“ na účty věřitelů cca 85 miliard korun z našich daní.

Lidé si snad více budou hlídat svoje politiky. Doteď chybí praktická zkušenost s tím, co je veřejný dluh a jeho dopady. Ještě nedávno to naše občany zas tak moc nezajímalo. To se ale mění. Jedním z mnoha negativních důsledků dluhové krize je například snížení důchodů.  Přidat  můžeme dále  ekonomickou stagnaci či dokonce recesi, nezaměstnanost, vysoké daně…Pokud budete volit levicové strany, je vysoká pravděpodobnost řeckého scénáře. Ono i s naší pravicí to není slavné, natož se zdivočelou levicí, jejích recepty na prosperitu právě teď krachují v přímém přenosu.

 

Dobrý den pane Laudát,

chtěl bych se zeptat, v čem vidíte naší konkurenceschopnost za 5 či 10 let? Když jsme silně závislí na průmyslu a každá krize nás středně či silně zasáhne? Neměli jsme se již z let 2009 poučit a začít více diversifikovat naše hospodářství? Ve smyslu větší podpory vědy, technologií, obnovitelných zdrojů apod.? A s tím související zlepšení vysokoškolského vzdělání?

Děkuji za odpověď.

Zdraví

Marek Horák

Dobrý den, naše země je právě teď na jisté křižovatce. Buď  budeme patřit do zemí, které pouze kopírují   ekonomické cykly, nebo uděláme start up naší ekonomiky. To znamená, že ji přebudujeme na inovativní. Zatím se nám to nedaří a naše předpoklady se v porovnání se světem spíše zhoršují. Obrovské riziko pro budoucí  prosperitu vidím v úpadku našeho školství. Data jsou neoddiskutovatelná. Ale co čekat, když na čele pelotonu podvodníků se vzděláním stojí politici? Jaké potom mohou mít vize, když nic neumí? Díky chabému vzdělání ani neví, co by měli chtít a ani neumí s odborníky komunikovat. Například v Praze už to snad vidí každý. Naší existenciální nutností je přebudování naší společnosti na technologicky orientovanou společnost s ekologicky šetrnou produkcí. Pro to je samozřejmě třeba vzdělanost v přírodních vědách a solidní věda, která ale bude pod tlakem na aplikace ve výrobě.

Naši lidé si však musí uvědomit, že v žádné zemi na světě prosperitu nevybudoval veřejný sektor. Tem může pomoci, je nezbytný, ale  hybatelem pokroku je zpravidla sektor privátní. Proto nebylo možné naordinovat restrukturalizaci hospodářství. Zhruba třetina ekonomik států v minulém století rostla v souladu s ekonomickými cykly, ale jen 10% udělalo kvalitativní skok, který my nutně potřebujeme. Pokud ho neuděláme, jsme odsouzeni k chudobě. Nástroje klasického růstu jsme již hodně vyčerpali, a to málo, co ještě zbývá,na prosperitu stačit nebude.

 

Dobrý den,
přednáška mě zaujala, přestože jsem ji bohužel celou nestihl - chtěl bych se zeptat na zdroje, ze kterých jste čerpal, díky.

Schnirch Pavel

Nedávno vyšel překlad  knihy Start- up Nation o izraelském inovačním zázraku, a v tomto duchu je laděn  materiál. Bohužel musím říci, že mě moc lidí nerozumí, co jim svým materiálem chci sdělit. Chápu, že je tam řada dosud neobvyklých věcí, ale zapověděl jsem si slohové cvičení na téma konkurenceschopnost, jak to předvedl NERV a potažmo i MPO. Oni mají ve svých materiálech pravdu, ale ve svých důsledcích jsou to jen slohová cvičení. Data jsou hodně převzata ze studie „Rámec strategie konkurenceschopnosti“ NERVu.

 

Dobrý den,
mám dotaz ohledně části týkající se školství. S návrhem Vašeho řešení situace dnešního školství rozhodně souhlasím. Celý návrh se mi zdá skvěle promyšlený, kéž by se to uskutečnilo.
Jen mě mrzí, že se dokument vůbec nezaobírá otázkou poměru počtu míst ve školách na počet žáků. A» totiž vezmeme vysoké školy anebo gymnázia, tak jejich počet stále narůstá (v poslední době hlavně díky udělování licencí soukromým školám). Ale počet žáků (tzn. počet lidí v jednotlivých ročnících) vytrvale klesá anebo zůstává na mnohem nižším čísle než ročníky před rokem 1990 (kdy byl počet míst na gymnáziích a vysokých školách mnohem nižší). Hlavní problém českého školství je tedy podle mě v tom, že narůstá počet míst v žádaných školách (gymnázia a vysoké školy) a zároveň klesá celkový počet dětí v ročníku. To jde ruku v ruce s tím, že školy musí přirozeně snížit nároky na studenty, aby místa naplnily a na méně atraktivní obory (např. učňovské obory) nezbývají děti.
Nemělo by tedy zodpovědné řešení zohledňovat i výše zmíněný fakt? Já totiž nevěřím, že Vámi navrhovaná řešení dokážou české školství vzhledem k výše uvedeným faktům zvednout a to i přestože českému školství rozhodně prospějí.
Řešení krize českého ąkolství je tedy dle mého názoru v tom, že se budou vydávat licence M©MT školám v poměru k počtu dětí v ročníku. Co si o tom myslíte?

Děkuji za Váą čas

Martin Richter
Období boomu licencí  na střední i vysoké školy  snad už máme za sebou. Naše školství je v hodně špatném stavu. Nějaké kroky jsou sice podnikány, ale to je málo. To se týká sítě škol, kvality výuky apod. Za klíčový problém považuji nízkou kreativitu našich studentů. Nejsou schopni systémového myšlení,  aktivní hledání souvislostí,  neumí  pracovat s fakty. Bohužel se na tom podílejí nejen školy, ale i rodiče. Místo tlaku na své ratolesti vyhrožují i tomu málu učitelů, kteří to myslí s jejich potomky dobře.
Dobrý den, ráda bych se zeptala, jak si myslíte, že se bude vyvíjet současná krize kolem íránského jaderného programu?
Eva Marečková
Dobrý den,
nechci strašit, ale lehce mě mrazí při vědomí toho, že iránský prezident Mahmúd Ahmadínežád je hodně nevyzpytatelný fanatik. Proto se obávám, že může situace eskalovat i do ozbrojeného zásahu Izraele nebo USA.

Copyright © 2009-2018  TOP 09  |  Všechna práva vyhrazena

Nastavení cookies |  Osobní údaje |  Informace o webu |  Mapa stránek

nEUhneme
Jiří Pospíšil:Stát nelze řídit jako firmu, protože občané nejsou zaměstnanci.
Děkujeme