Nic neukazuje na současnou situaci v pražské ODS lépe, než ve čtvrtek schválený rozpočet hlavního města Prahy. ODS ve zjevných obavách z možného opakování voleb v metropoli bez uzardění tvrdí, že hospodaří s vyrovnaným rozpočtem. Primátor Svoboda se zase tímto rozpočtem, dle svého vyjádření, odráží ode dna . Skutečně podivuhodná interpretace faktu, že si pražská koalice občanských a sociálních demokratů hraje na „různé“ peníze. Proč na různé peníze? Je jasné, že příští roky bude mít Praha velké finanční problémy. Na stavbě tunelů Blanka s navýšením a neuhrazenou částí díla bude muset položit na stůl 18 až 20 miliard. Čistírna odpadních vod vyjde až na 22 miliard, zadlužené je Kongresové centrum Praha ( asi 2.5 miliardy) a rozjeta je výstavba pokračování trasy A metra z Dejvic do Motola (celá stavba přijde rovněž na desítky miliard). Za téhle situace uplácet nejmladší generaci a penzisty jízdným zdarma je skutečně politikou finančního Titaniku. To prosím ve městě s nejvyššími průměrnými platy v zemi. Na schválené podobě rozpočtu je jasně vidět, že skutečnými vládci metropole jsou sociální demokraté, neb ODS stále více již jen v teoretické poloze takový přístup k veřejným rozpočtům odmítá. Korunu všemu však nasazuje radní Udženia, pro kterou dluhy akciové společnosti Dopravní podnik nejsou dluhy města. Co na tom, že jediným vlastníkem společnosti je hlavní město Praha a podstatnou část příjmů tvoří dotace z městského rozpočtu? Kdo asi zaplatí finanční krytí nákupu vozidel a další investice, náklady na leasing apod? DP sotva. Takže skutečně přemýšlím, kam že se to pražská ODS vlastně odráží? Stále více visí ve vzduchu slova pana prezidenta Klause, že jednou ještě budeme vzpomínat na éru primátora Béma. Při analýze úspěšnosti naplnění jeho výroků se začínám obávat. Jestliže u výroku pana prezidenta mám obavy z jeho naplnění, u konečné ceny tunelů Blanka jsem spíše zvědavý, jak bývalý zasloužilý pracovník divize 6 Metrostavu Ing. Jiří Zlatohlávek ve funkci zastupujícího šéfa Odboru městského investora dotlačí své bývalé chlebodárce ke střídmosti ve věci ceny Blanky. A to možná v době hádání o konečnou cenu zasedne rovnou na šéfovskou židli po panu Tomanovi.
