Na co že si to počkáme? Na moderní sociální demokracii. Víkendový sjezd socialistů v Brně rozhodně napověděl víc, než by se na první pohled, či spíše poslech, mohlo zdát. Sjezd je dobrou zprávou pro českou pravici. Ta aktuálně s ohledem na vnitřní poměry v ODS není v dobré kondici. Nicméně, kandidátské projevy obou adeptů na vedení strany ukázaly, že proti rozpačité pravici stojí levice, která není schopna dohlédnout, natož analyzovat, současné problémy naší země i širších společenských pohybů v naší společnosti. Rádoby úderně zněla věta Michala Haška o tom, že náklady ekonomické krize musí nést ti, kteří ji způsobili. Zkusme se zamyslet nad tímto sdělením. Jsou dvě možnosti. Buď bude odvozena od americké skupiny ekvivalentní česká pospolitost (asi bankéři, obchodníci s akciemi, šířeji realitní makléři…) , a ta bude nemilosrdně ekonomicky ztrestána bez ohledu na fakt, že asi žádný český jedinec světovou krizi nezavinil. Druhou možností je přímá návštěva prvního místopředsedy ČSSD na Wall Streetu a vypořádání se s viníky osobně, nejlépe fyzicky.
Na sjezdu bylo slyšet i další „zajímavé“ teze a závěry. Tržní kapitalismus selhal ( Hašek), Kalousek s Topolánkem nám sebrali 80 miliard (Hašek). Nevím, co je tržního na tom, že jsou poskytovány evidentně nezajištěné hypotéky, co je tržního na fiktivních finančních produktech, později označovaných jako „toxické balíčky“? Michal Hašek zcela svým kandidátským projevem zklamal naděje těch, kteří přemýšlí o jíiné sociální demokracii. Své příznivce svým projevem zklamal a případné podporovatele z tábora oponenta nezískal.
Hodně těsné vítězství Bohuslava Sobotky předjímá možnou dvoukolejnost socialistů. I s jeho názory lze polemizovat. Celý okolní vyspělý svět už ví, že sociální stát v současné podobě je neudržitelný. Proti už zjevné skutečnosti stojí Sobotkovo tvrzení o tom, že model sociální společnosti nepotřebuje žádnou zásadní revizi. Tvrzení o tom, že v krizi bylo poraženo Řecko a Irsko navozuje podprahově náladu, že snad je někdo porazil. Pravda je právě opačná. Řecko a Irsko porazili jejich nezodpovědné politické reprezentace, falšování faktů o skutečné ekonomické situaci, bankéři, obchodující s neexistujícími aktivy…
Z úst předsedy ČSSD zazněl i zajímavý závěr, že obětí reforem jsou střední třídy. Snaha socialistů utrhnout středového voliče jde až za onen pověstný hrob. Jelikož, až na progresivní zdanění nejbohatších nezaznělo, odkud chtějí socialisté na svůj stát blaha brát peníze, je jasné, že střední třída by se obzvláště před ČSSD měla mít na pozoru. Je logické, že sekyry rozpočtové nezodpovědnosti někdo zaplatit musí. Na sociálně slabých toho moc neposbíráte a bohatých zase tolik není, aby to stačilo.
Shrnuto a podtrženo, nic nového, stokrát opakovaná tvrzení, která už dávno vyvrátil sám život, žádná dělící čára mezi solidaritou a rovnostářstvím, malé pochopení a pokora před skutečnostmi o naší velikosti, našimi možnostmi. Sjezd nepotěšil příznivce velké koalice v modro-oranžovém táboře. A to je nakonec dobrá zpráva.
