× Pohněme s tím. Společně!

Blanka - požehnání nebo prokletí?

25. 9. 2010

Ani jedno ani druhé, samozřejmě. Jaká je ale vlastně historie téhle stavby, jaká současnost a co s ní do budoucna? Pod nevinným ženským jméno Blanka se skrývá stavba tunelového komplexu městského okruhu. V sedmdesátých letech došlo k definování a schválení Základního komunikačního systému Prahy, který počítal se třemi dopravními okruhy a jedenácti radiálami. Již v této době tento systém nerespektoval historický urbanismus města. Vše vyvrcholilo schválením územního plánu, ve kterém byla současně prováděná trasa městského okruhu odsouhlasena jako veřejně prospěšná stavba.

Námitky památkářů smetlo na základě odvolání zástupce investora stavby Ministerstvo kultury, na protesty občanských iniciativ a menších politických seskupení nebyl brán zřetel, takže samotné stavební práce na tunelu Blanka mohly být zahájeny v průběhu roku 2008. Problémem v počátcích stavby byl fakt, že projektová dokumentace byla a je předkládána k odsouhlasení po částech, bez vidiny celkové koncepce architektonického řešení. V současnosti se tedy na okraji území Pražské památkové rezervace nacházejí dvě velká staveniště -  Myslbekova a Prašný most. Především stavba na Prašném mostě je od počátku předmětem diskusí. Na dohled od Pražského hraduje zde stavba je vyprojektována tak, že dvěma barokními bastiony sv. Benedikta a sv. Václava je vytvořen prostor výjezdů do křižovatky ulic Milady Horákové, Prašného mostu a ulice Svatovítské. Zároveň je do tohoto prostoru posazena podzemní několikapatrová garáž.

Proměna Prahy v barokní pevnost sevřenou věncem obezděných bastionů a kurtin byla značně náročná a zdlouhavá. Opevnění se budovalo podle návrhu „polního strážmistra“ Alexandra Barriho z Florencie a bylo dokončeno až na počátku 90. let 17. století.    Hradební zdi vymezující vnější obrysy bastionů jsou až  3m silné, na rubové straně převážně z lícované opuky, zatímco mírně se naklánějící vnější lícovou stranu hradby pokrývá cihelná plenta.  Nadále až do 19. století potom docházelo jen k údržbě a malým změnám podle nových požadavků vojenské techniky. Postupné zanikání a likvidace pražského hradebního obvodu mělo svůj počátek v roce 1866, kdy dal císaře František Josef I. souhlas s bouráním hradeb a Praha se stala otevřeným městem. Na štěstí se Praha rozvíjela jiným a tak podstatná část barokního opevnění na levém vltavském břehu zůstalo dochováno. Dané území je ušetřené od intenzivní novodobé zástavby a dovoluje v budoucnu provést rehabilitaci vzácně dochovaného úseku hradeb se zásadním podílem zelených ploch a klidových zón jako celek či zvážit propojení celého úseku s dnes málo využívanou ulicí U Prašného mostu.

Vraťme se ale k současné stavbě. Problémů je celá řada: o skutečnosti, že stavba nerespektuje fakt, že se pohybuje v bezprostřední blízkosti vedle světové památky UNESCO jsme se již zmínili,  vynechme  zde i známé problémy technické a finanční i prostou skutečnost že dosud nebyly zveřejněny termíny dokončení jednotlivých etap  (platí stále termín dokončení 2012?) a zastavme se  především u faktu, že přes všechna prohlášení a reklamu  nebere příliš ohledy na obyvatele, kteří v zasažených územích bydlí. Své by mohli vyprávět obyvatelé Malovanky. Je zřejmé, že zastavení stavby tunelu Blanka nebo změna stavby jsou již nereálné. Jedinou možností je minimalizování dopadu stavby na jeho okolí  a na životní prostředí lidí, kteří zde žijí. Zkušenosti jsou i zatím spíše tristní.  Nově otevřený úsek povrchové komunikace nad stanicí metra Hradčanská je toho dobrým příkladem. Kolize chodců se železniční tratí v místech, kde byl po léta fungující podchod je výsměchem 21. století.

A tak se na závěr vrátíme k původní otázce – Blanka -  požehnání nebo prokletí?   Nakonec bude záležet do značné míry na nás. Musíme přestat diskutovat nad tím, zda skutečně Blanka zlepší dopravní situaci na Praze 6. To se teprve ukáže. Naším úkolem bude se starat o to, jak bude vypadat parter stavby, jiným i slovy jak přívětivé k lidem a k jejich životnímu prostředí bude to, co vyroste vedle (nebo nad?) obludnými inženýrskými stavbami. A také se, musíme důsledně starat o to, aby se už situace z Hradčanské neopakovala.

PhDr. Michal Tryml

Copyright © 2009-2020  TOP 09  |  Všechna práva vyhrazena

Nastavení cookies |  Osobní údaje |  Informace o webu |  Mapa stránek

Karel Schwarzenberg:Chci, abychom byli v hlavním proudu Evropské unie.
Děkujeme