Česká společnost, zvláště ta v Praze, v těchto letech zažívá poměrně šťastné časy. Hospodářská krize pominula a Česká republika má jednu z nejnižších nezaměstnaností v celé Evropě. V Praze je vysoká kvalita života a také, je to jedno z nejbezpečnějších míst na světě, což z našeho města činí žádané místo k žití. A také, po určitém období útlumu do pražských základních škol nastupují silnější ročníky. Na pražské základní školy je radostný pohled, hemží se dětmi a zaplňují se.
Výše zmíněné skutečnosti ale přinášejí i výzvy. Školy potřebují nové učitele a udržet si ty stávající. Udržování či rozšiřování učitelských sborů se stává stále komplikovanějším, nemluvě o neustále se zvyšujících nárocích a odpovědnosti, které jsou na učitele kladeny. Najít nového učitele v Praze navíc komplikují vysoké životní náklady v hlavním městě. Přitom učitelství je jedno z povolání, bez kterého se společnost ani obec neobejdou. Jinými slovy, učitel je zaměstnanec, kterého by si měla obec vážit!
Není toho sice moc, co může samospráva obce pro učitele udělat, ale přece, některé cesty se dají najít.
Letos v červnu Rada MČ Praha 5 schválila metodický pokyn, jímž je řediteli školy umožněno pronajmout školní byt zaměstnanci školy se 30 % slevou. Bydlení je v Praze asi největší položkou v rozpočtu rodiny nebo jednotlivce. Umožněním této slevy nabízí městská část našim zaměstnancům škol benefit, kterým reaguje na určité finanční znevýhodnění pražských učitelů oproti učitelům v jiných krajích. Učitelé mají tabulkové platy stejné pro celou ČR, ale zatímco pražský učitel poměrně značnou část svého platu, často více jako polovinu, dá za bydlení, učitel v jiném regionu, který za bydlení platí významně méně, si toho ze svého tabulkového platu může dovolit více. Vysoké náklady na bydlení jsou také důvodem, proč se učitelům z jiných krajů mnohdy nevyplatí vzít místo v Praze, i když by zde byl takový učitel potřeba vzhledem ke koncentraci populace v hlavní městě a prstenci měst a obcí kolem Prahy.
Dalším opatřením, kterým reagujeme na stejnou potřebu, je vyčlenění určitého počtu obecních nájemních bytů pro pracovníky preferovaných profesí. Mezi pracovníky preferovaných profesí bezesporu patří i učitelé, resp. zaměstnanci škol, neboť jednou ze zákonných povinností obce, resp. městské části, je zajistit pro děti ze svého spádového obvodu docházku do mateřské a základní školy. Nemusí přitom jít o nějaký závratný počet bytů, jako reálné se jeví číslo více méně odpovídající počtu našich základních škol.
1. září 2015 vstoupil v platnost zákon o pedagogických pracovnících, který stanovuje, že přímou pedagogickou činnost na základní škole může vykonávat pracovník, který absolvoval magisterské vysokoškolské studium pedagogického směru. Ač zákon umožňuje pár výjimek, část pedagogických pracovníků, kteří mají vysokoškolské vzdělání z jiné, než pedagogické fakulty, by tedy neměla vykonávat učitelskou činnost. Často jde o učitele, kteří na školách několik let učí a ředitelé i rodiče dětí jsou s jejich prací spokojení. Takoví mohou v přímé pedagogické práci pokračovat, pokud si doplní pedagogické a didaktické vzdělání v programu celoživotního vzdělávání na některé z vysokých škol. Takové kvalifikační vzdělání však není nic levného, často jeho cena přesahuje výši měsíčního učitelského platu a je tak poměrně významným zásahem do rozpočtu učitelské rodiny. Dobré a obětavé učitele, kteří na našich školách chtějí učit, bychom měli podpořit, a proto jsme se rozhodli, že těmto na úhradu kvalifikačního studia přispějeme, konkrétně z peněz určených na další vzdělávání pedagogických pracovníků. Perspektivní učitele je potřeba na našich školách udržet.
V našich školách to žije skotačením dětí, buďme za to rádi. Do budov našich škol se v minulých letech hodně investovalo a další opravy a rekonstrukce jsou v plánu. Avšak nezbytnou součástí školy je také učitel, bez kterého to nejde a na kterého nesmíme zapomínat – zaměstnanec, kterého by si měla i naše městská část vážit!
Martin Damašek, Předseda Školského výboru ZMČ Praha 5
