Budování bezbariérových přístupů ve školách je jedním z úkolů, které musí radnice dle novely školského zákona zabezpečit, pokud se do školy přihlásí handicapované dítě. Většina našich škol byla vybudována v první polovině minulého století a zpřístupnit budovy vozíčkářům je záležitost složitých technických řešení.Tělesný handicap nesnižuje intelekt a nesmí být překážkou ve vzdělávání. O to více jsem si tuto skutečnost uvědomila, když jsem v březnu absolvovala velmi těžkou operaci krční páteře a tento stav mne velmi pohybově omezuje.
Domnívala jsem se, že dnešní mladá generace již vidí svět jinak, celistvěji a tolerantněji. Bylo mi velmi smutno z chování třicátníků, opozičních zastupitelů zvolených za ŽnS pana náměstka primátorky Matěje Stropnického a pana Filipa Neussera, vrcholového sportovce, který by měl být dětem příkladem. Oba pánové na dubnovém jednání Zastupitelstva městské části Praha 3 velmi nevybíravě spojovali moji tělesnou indispozici s mou kompetentností vykonávat funkci radní pro školství. Téměř všichni zastupitelé za ŽnS se svými laickými, ale o to hlasitějšími názory předháněli, jak by řešili předškolní vzdělávání v mateřských školách Prahy 3.
Vystudovala jsem Filozofickou fakultu UK Praha, obor pedagogika – péče o nemocné, jedná se o učitelství odborných předmětů na středních zdravotnických školách. Velmi si vážím kolegiální spolupráce s ředitelkami a řediteli základních a mateřských škol a jejich naprosté profesionality, protože výchovně vzdělávací proces nemůže být experimentem zastupitelů.
Mgr. Jaroslava Suková
Radní pro školství
