Schwarzenberg: Národním zájmem je zůstat v hlavním proudu EU

Rozhovor s ministrem zahraničních věcí Karlem Schwarzenbergem

16. 12. 2011

Dobrý podvečer. Pošle vláda 90 miliard korun zadlužené eurozóně? A když nepošle, dostane se Česká republika do unijní izolace? Hostem Interview ČT24 je dnes ministr zahraničních věcí a předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg, vítejte.

Dobrý večer přeji.

Pane ministře, vláda se zatím na půjčce Mezinárodnímu měnovému fondu nedohodla. Vidíte to jako problém?

My jsme společně došli k závěru, že se ještě podíváme, jaké jsou podmínky, že některý informace ještě nemáme a potom se rozhodneme. To je jedna věc. Koncekonců my tolik nepospícháme, zavázáni termínem jsou jenom členi eurozóny, což nejsme. Musíme se časem vyjádřit, ale u nás to není tak napjatý s tím, kdy do kdy se máme vyjádřit. Ovšem musíme najít konečné stanovisko, musíme říct ano, či ne. Tady jsou odlišné představy. Já jsem osobně o tom přesvědčen, že musíme dodržet evropskou solidaritu. Ale někteří to vidí trochu jináč.

Jak dlouho může vláda s rozhodnutím podle vás otálet?

Klidně ještě asi do konce roku.

Do konce roku byste to viděl, že by mělo padnout rozhodnutí.

Ale jo, myslím, že bylo by dobré, kdybychom se brzy vyjádřili. Ale jak říkám, nejsme vázáni tím termínem.

Předseda vašeho koaličního partnera, tedy Věcí veřejných Radek John mi tady předevčírem řekl, že peníze bez dalšího by eurozóně poslal. A promiňte mi ten výraz, není to můj výraz, ale že peníze bez dalšího by do eurozóny poslal jen osel. Bylo by chytré poslat zadlužené eurozóně bez znalostí podmínek vlastně 10 procent devizových rezerv České národní banky?

Za prvé, abychom věci objasnili, my je neposíláme zadlužené eurozóně, nýbrž poskytujeme půjčku Mezinárodnímu měnovému fondu, tedy ten je náš dlužník, nikoliv potom zadlužené země. Za prvé to bysme si měli nejdřív objasnit. Za druhé, my nesmíme zapomenout, že jsme členy Evropské unie, že eurozóna je jedna část a že 85 procent našeho exportu jde do Evropské unie, 30 procent nebo něco více jde pouze do Německa a tudíž to je málo smyslné se poté, co jsme sami v posledních letech přijali zhruba 180 miliard eur u nás, najednou říkat: ale my nic nedáme. Evropská unie tak je společnost solidarity vzájemné. A se z toho, řekněme, vyčlenit nepovažuji já osobně za příliš rozumné.

Podle europoslance Zahradila z Občanské demokratické strany nehájíte české národní zájmy a jste jednostranně servilní vůči takzvanému tvrdému jádru Evropské unie. Podle něj si nemůžete dovolit formulovat politiku vládního kabinetu.

To je názor zajisté pana Zahradila. On byl vždycky velmi kritický vůči Evropské unii, to je jeho názor, když tohle prohlašuje, budiž. Jak říkám, my jsme společně došli na vládě ke stanovisku, který jsem vám řekl. Teď si zjišťujeme ještě fakta a tak dále. Ale řekněme, že zásadně jsem pro to, abychom dodrželi evropskou solidaritu. To pro mě a pro mojí stranu můžu zodpovědně říct.

Pokud se Česká republika nepřipojí, tak to ale přece nemusí automaticky znamenat unijní nebo mezinárodní izolaci České republiky, ani to, že by se Česká republika stala vlajkovou lodí Moskvy, jak tuto obavu vyjádřil váš místopředseda Miroslav Kalousek.

Vše to nebude ihned. Ne že příští den potom se vyhlásila blokáda České republiky. To samozřejmě nebude. Ale když se podíváme, kolik je procento největších českých průmyslových podniků, nejúspěšnějších v exportu v České republice, který jsou, řekněme, v německém majetku nebo jiných států Evropské unii, když se podíváme na naše exportní čísla, když se podívám na polohu naší země, uprostřed Evropy, tak tady vykřikovat, že s tím nemáme co dělat, je podle mě poněkud bláhové.

Jedna věc je půjčka Mezinárodnímu měnovému fondu a druhá věc je změna smlouvy do budoucna s Unií, která by přinesla přísný centrální dohled nad národními rozpočty a hospodařením jednotlivých zemí. Proč by se Česko mělo nechat ekonomicky řídit centrálně z Bruselu, když situaci v eurozóně nezavinilo. Takové jsou některé argumenty těch kritiků tohoto opatření?

Já vám něco řeknu, tedy my jsme ještě taky k tomu neřekli definitivně ano. Příští úterý bude o tom první porada. My tam vyšleme delegaci z úřadu vlády a z ministerstva zahraničí. Uvidíme, co tam uslyšíme. Některými třídy úsporných opatření v zásadě jsme taky srozuměni. My jsme toto už dokonce zavedli před tím, než se to od nás vyžadovalo, pač jsme sami usoudili, že musíme snížit svoji dluhovou úroveň, že musíme mít poněkud úspornější rozpočet. Takže uvidíme, co z toho bude. Já nerad mluvím o smlouvě, o kterých víme jenom, řekněme, základní teze, nikoliv ale paragrafové znění. To je ale, jak známo, ve všech smlouvách i v této je dobré se taky důkladně podívat, co je malými písmeny tištěno.

Ano, a je otázka, jestli ale při tom rozhodování bude moci Česká republika čekat na ono paragrafované znění. Německo a Francie se takto rozhodly, vlastně podle mnohých evropských politiků donutily ostatní státy přijmout tento diktát, tedy smlouvy o smlouvě budoucí. Rozhoduje podle vás ještě Unie demokraticky? Británie už toho měla zřejmě všeho plné.

Británie měla toho plný zuby, není to tak, jak vy to líčíte, že by to byla naprostá diktatura těch britských zemí.

Já se jen ptám.

To je prostě, to jsou, pardon, kecy. Že samozřejmě veliké země, který byly tahounem Evropské unie v posledních desetiletích, mají velký vliv, o tom nepochybuju. Nicméně ta smlouva by musela býti odsouhlasena taky ostatními státy a tudíž se na jednáních budeme podílet. I když tam budeme opravdu zásadní problém, tak ovšem se potom musíme podívat, jak dále, jestli na to chceme přistoupit, nebo ne. Ale ty základní /nesrozumitelné/, ty zde nejsou tak strašlivý, jak je někteří líčí. A jak říkám, zásadní národní zájem České republiky už kvůli našemu hospodářství, tak z bezpečnostně jiných důvodů je, abychom se nevyčlenili z hlavního proudu Evropské unie.

Proč by o této věci neměli rozhodnout lidé v Česku referendu? Vám jako předsedovi TOP 09 se referendum v této věci příliš nezamlouvá.

Samozřejmě že ne, pač jak jsem zjistil v diskusi, jak někdy v Bruselu, tak i u nás, některým problémům i politici, někdy i ministři a poslanci a europoslanci, který se tím zabývají, moc nerozumí. A tudíž takovou otázku velice někdy technickou velmi složitou předložit k referendu považuju za nesmysl. Referenda mají vůbec tu vlastnost, že obyčejně třeba rozhodujou o něčem jiném, než k čemu byla kladená otázka.

Pane předsedo, vy máte obavy z toho, že by Česká republika mohla postupně sklouznout do vlivu Moskvy? Teď se rozhoduje, kdo dostane zakázku na dostavbu Temelína, byl tu prezident Medveděv.

Člověk má být aspoň ostražitý. Co se týče dostavby Temelína, tak musíme se velmi objektivně podívat na všechny, v zásadě to budou tři nabídky, co by bylo pro nás nejvýhodnější a potom se rozhodnout, že všeobecně to není žádné rusofobii, že bych byl nerad, kdybychom se dostali do vlivu příliš velikého jednoho státu. Nesmíme zapomenout, že tedy už co se týká plynu, jsme ve veliké závislosti u Ruské federace, částečně nafty a tak dále. Tudíž máme býti trošku ostražití. Já mám nerad, když jeden stát má přílišný vliv na nás.

Mladá fronta DNES napsala, že jste včera nosil placku s nápisem Putine, ke mně! Mazej na místo!. Prý jste tak chtěl udělat radost i jedné dívce. Nedají se dívky potěšit jiným diplomatičtějším způsobem?

Když ona mi to darovala. Ona mi to darovala a tudíž byla ráda, že jsem to nosil.

No, a vy jste ministr zahraničních věcí České republiky, proto se ptám, jestli se dívky nedají třeba potěšit diplomatičtějším způsobem?

Já vám něco řeknu. Poté, jak proběhly ty volby, poté jak také pan ministerský předseda Putin se teď vyjadřuje o opozici, tak by mu slušelo jisté uskromnění, kdyby mazal na místo.

A věděl jste, co je tam napsáno?

Prosím?

Jestli jste věděl, co je tam napsáno, když jste tu placku nosil nebo ten odznak?

Já jsem se potom na to podíval samozřejmě.

A nebylo vám to jedno? Dál jste...

Prosím?

Jestli vám to třeba bylo jedno nebo jestli jste dál s tím odznakem chodil jako celý den?

Ale já jsem ještě nějaký čas chodil, jsem to teprve dneska sundal.

Až dnes jste to sundal. Víte, vy chcete kandidovat v přímé volbě na prezidenta. A pokud se jím stanete a Putin se vrátí podle všeho do úřadu prezidenta, tak bude vaším protějškem na úrovni hlav státu.

Nebude. On nebude můj protějškem, nebude ministrem zahraničí, toho času Sergej Lavrov. S tím se někdy též nesnáším, někdy jsme měli veliké rozpory, jak to tak v politice chodí. Ale jedna věc je, že dle mého názoru i když je někdo sebemocnější a když je to veliká velmoc, to neznamená, že my máme sklonit hlavu, že si nesmíme dělat i poměrně nevinné žerty z moci pánů tohoto světa.

A třeba se ale vrátí do prezidentského úřadu a jednou se vás zeptá, jak jste to myslel, třeba vás jako případného prezidenta České republiky.

Tak mu to přesně řeknu, co jsem vám řekl, že jak ty volby proběhly, tak jsem z toho nebyl nadšenej. Všechny svědectví vypovídaly o tom, že tady došel k nepravostem a taky jak potom okřikl při tiskové konferenci opozici, jak se zatýkalo na demonstracích. To řídíme s mými pojmy práva demokratické ústavy není slučitelné.

Takže v některých situacích by i představitel Ruska měl mazat na místo.

Ano, ano, samozřejmě. Vlastně ty skoro každý politik, jednou to někdo mně řekl taky. To proti tomu nebudu nic mít.

Tak pojďme dál. Ministr kultury, váš poslanecký klub, respektive TOP 09 a Starostové a Nezávislí vyslali nebo chtějí vyslat poslankyni Alenu Hanákovou, tuším, že v pondělí by o její nominaci měl rozhodnout předseda vlády Petr Nečas. Vy jste její jméno v rámci vašich stranických struktur konečným rozhodnutím posvětil. Bude dobrou ministryní v době krize? Ona podle uměleckých sfér toho za sebou moc nemá.

Já vám něco řeknu, to se ukáže, jak říkají Angličané, Bůh to pozná, to je teprve, když jíte, dokavaď nebyla ministryně, nemůžu říct, jestli bude dobrá nebo špatná. Byla úspěšná starostka, je inteligentní žena. Umí tedy větší /nesrozumitelné/ spravovat, takže uvidíme. A je jistá výhoda, když nejste spojen s nějakým směrem kulturní scény. Já se v tom pohybuju už nějakých desetiletí, tam jsou různé proudy, který vždycky pokoušejí se jeden druhého vytlačit a tak dále. Je spor, máme víc na, já nevím, na divadla, na národní divadla nebo na moderní kulturu, na stranu památky. Je dobré, když člověk není pod vlivem jednoho směru.

To je pravda, ale když buchtu mícháte a když ji pečete, tak víte, co do ní dáváte, víte, jaký kvalitní materiál do ní dáváte. Já neříkám, že paní poslankyně není kvalitní političkou a že nemůže být kvalitní ministryní, ale přece jenom nevíme, co má za sebou.

Vím, že je velice kvalitní, velice, velice kvalitní žena a převezme ministerstvo. Každej, a to se stává, že někdo převezme ministerstvo, aniž v tom oboru pracoval. Otázka je, které práce a které spolupracovníky si vybere. To je klíčová otázka. A jak je schopna, řekněme, ten útvar řídit. O to jde.

A na to jste se ji ptal, koho si vybere, jaké spolupracovníky, ptali jste se ji na to?

Ona to bude sama říkat, já nebudu před ní říkat.

Ale vy to víte.

A vím, už o něčem vím.

Umělecká scéna protestovala proti jejímu jménu. Tlak na vás byl velký a umělecké sféry tlačily na tento post Iva Mathé, který podle nich rozumí kultuře a navíc tedy je dobrým, skvělým manažerem. Nakonec jste se nedomluvili, proč, na čem ta dohoda padla s panem Mathé?

Já nevím, já jsem na něho čekal, on je zpátky z Rakouska, kde byl na lyžích. Já jsem tam údolí a setkali jsme se, když dojel do Prahy a on mi sdělil, že to nechce dělat. My jsme vůbec o nějakých podmínkách nebo něco nejednali.

Takže nepadly tam žádné podmínky, které by pro něj byly nepřijatelné?

Vůbec žádné. Ne, on mi jenom sdělil, že to nechce dělat. Tak jsem to musel brát na vědomí.

A ani vám neřekl důvod?

Ne.

Vy jste se ho ani neptal. Nechtěl, tak jste to uzavřel to jednání.

Já jsem nad tím zamyslel, že nechce, no, prosím.

Umělec, výtvarník Jiří David, který je dlouhodobě aktivní v kulturní politice, vám psal teď i minule, když jste obsazovali Jiřího Bessera. Prý jste mu ani jednou neodepsal a s Jiřím Besserem to teď nedopadlo úplně dobře. Proč se třeba neporadíte s kulturní obcí, nepovažujete to za nutné nebo jste to třeba dělali, ale nakonec to řešení bylo takové?

Za prvé, podívejte se, s kulturní obcí s kým, poradíme se s Jiřím Davidem, tak budou jiní protestovat. Poradíme se s Davidem Černým, budou zase první, bude... to je velice obtížné. Já jsem s nimi ve styku, diskutuju o tom. Jiří David mi psal esemesky, který jsem vždy si pečlivě přečetl. Já jsem, jak říkal, on byl taky pro pana Mathé. Pan Mathé mi to odmítl, tak to je bezpředmětné. Člověk má býti ve styku s tou scénou, ale musí vědět, že tam jsou taky velmi různé názory, byť tentokrát většina opravdu byla pro pana Mathé, to bych chtěl potvrdit.

Co říkáte tomu, že Věci veřejné nastolily nové požadavky ohledně vyrovnání se s církvemi? Váš ministr financí Miroslav Kalousek tají podle Radka Johna, který tu seděl na vašem místě předevčírem, údajně soupis toho vydávaného majetku.

To není vůbec tajné. Bohudík tento návrh asi padl. Já vám něco řeknu, když se někdo chce, tak to celkem možné se na to podívat. Ale je, jde pouze o to, co byl už církevním majetkem. Tady se nic nově, nic co by patřilo státu, nedává, nýbrž vrací se církevní majetek. A z toho jenom část. Takže to je pro mě úplně jasná věc. Proč by se tady měl dělat nějaký tajemství z toho.

A existuje takový soupis?

Prosím? Myslím, ta komise se dohodla, o které pozemky a tak dále jde, nebo se ještě dopracuje. Já v té komisi nebyl, ale myslím, že když vám si od vás vezmu něco a vracím, tak nemá nikdo třetí do toho kecat, jestli se chce podívat na inventář, co vám vracím.

Ale je to, ale je to koaliční partner Věci veřejné a Radek John říká...

Jo, já vím, ale myslím, tady byli poněkud pomýleni s tím požadavkem.

Pomýleni proč?

Jak říkám, pač to není, že by stát něco daroval, nýbrž vrací se cizí majetek.

Ale Radek John říkal: my jsme se ministra financí na to ptali a chtěli jsme vidět ten soupis a ministr financí nám ho nedal s tím, že to není důležité to vědět a zkrátka jim to neukázal ten soupis.

No, tak není důležitý, není jim co do toho. Je to věc příslušných ministerstev, ne nějaké politické strany.

To je pravda, ale mají vicepremiérku.

Já jsem to taky si nevyžádal.

Taky jste si to nevyžádal.

No, samozřejmě že ne, pač tady v tom konají dotyčná ministerstva.

Ale pokud Věci veřejné jako koaliční partner chce vidět...

A je to jejich záležitost.

Je svoboda informací, asi by měl mít vládní koaliční partner mít možnost nahlédnout do toho, pokud o to stojí.

Ať se dohodne s partnery, když mu to... tak já proti nic nemám, ale nemá na to nárok.

Jako jediný aktivní vrcholný politik jste se teď sešel s dalajlámou. Co jste se dozvěděl o tom, jak hledat štěstí v nejistém světě?

To v nejistém světě je se zbavit především sobectví, nemyslet na sebe, se pokoušet aspoň, každý je někdy sobec, každý je někdy ješitný a podobný nepříznivý vlastnosti, já taky. Ale toho se co nejvíc zbavit, což je tedy jádro buddhistického učení.

Předseda TOP 09 a ministr zahraničních věcí Karel Schwarzenberg. Děkuji vám za rozhovor, na shledanou.

Na shledanou.

Daniela Drtinová

ČT 24, 16. 12. 2011, Pořad: Interview ČT 24

Štítky
Osobnosti: Karel Schwarzenberg
Témata: EU