Premiéři Visegrádské čtyřky se dnes scházejí v Budapešti. Čerstvě po jmenování své vlády se tak Bohuslav Sobotka setká se svými protějšky z Polska, Slovenska a Maďarska. Řešit budou aktuální dění v Ukrajině. Podle odborníků má V4 potenciál přispět k řešení krize. Důležité je podporovat demokratické síly, říká bývalý ministr zahraničí Karel Schwarzenberg.
Ukrajinská Verchovna rada dnes rozhoduje o amnestii pro lidi zadržené během protestů proti vládě prezidenta Viktora Janukovyče. Druhým dnem tak pokračuje mimořádná schůze parlamentu, během které mají poslanci schválit ústupky vůči opozici. Už včera zrušil parlament nedávno přijaté zákony, které omezovaly občanské svobody, jako například právo na protest. „Je to bezesporu pozitivní krok, to musím uznat. Ale mám starosti o lidi, kteří zmizeli. Naposled to bylo šest studentů, které sebrala tajná policie a dosud se neobjevili,“ říká k tomu předseda TOP09 Karel Schwarzenberg, který nyní stojí v čele poslaneckého zahraničního výboru.
Turbulentní období
Zasedá také ukrajinská vláda. Nevede již už ale dosavadní premiér Mykola Azarov, nýbrž vicepremiér Serhij Arbuzov. Azarov totiž včera podal demisi. Demonstrace proti Janukovyčově režimu však nadále pokračují a opozice trvá na tom, aby byly vypsány předčasné parlamentní i prezidentské volby. Události v Ukrajině s napětím sleduje i Evropa. Kyjev dnes navštíví vysoká představitelka EU pro zahraniční věci Catherine Ashtonová. Jednat má jak s prezidentem Janukovyčem, tak s představiteli opozice.
Pohled ze střední Evropy
Krize v Ukrajině zajímá také Visegrádskou skupinu. Tři její členové – Polsko, Slovensko a Maďarsko – s Ukrajinou přímo sousedí. Pro českou diplomacii jak pak politika vůči východním sousedů EU jednou z priorit. Premiéři V4 se dnes večer scházejí na mimořádném summitu v Budapešti, kde by se měli zabývat právě Ukrajinou. Zúčastní se jí i nový český premiér Bohuslav Sobotka, jehož vláda je dnes jmenována. Všechny čtyři středoevropské země musí podle Sobotky svůj postoj k aktuálnímu dění koordinovat.
Aktivní Poláci
Nejaktivnější je v přístupu k Ukrajině Polsko, které stálo u zrodu programu Východního partnerství, nástroje pro politiku EU vůči zemím východní Evropy. Právě v rámci tohoto programu měla Ukrajina v listopadu podepsat asociační dohodu s EU. Podle polského ministra zahraničí Radosława Sikorského by bylo nejlepší, kdyby si Ukrajina zvolila novou vládu, která by byla ochotná uskutečnit reformy a vrátit se „na evropskou cestu“. Řekl to v polské televizi Polsat. Premiér Donald Tusk pak v polské veřejnoprávní televizi upozornil, že o své budoucnosti musí Ukrajinci rozhodnout sami. K ničemu je prý nemá tlačit ani EU, ani Rusko. „Ukrajinci si vybírají své představitele sami. A tito představitelé nemohou být k ničemu nuceni ani sousedními zeměmi, ani mezinárodními institucemi,“ uvedl Tusk.
Shoda Varšavy a Prahy
Nastupující český ministr zahraničí Lubomír Zaorálek na druhé straně zdůraznil, že v řešení situace v Ukrajině by se mělo angažovat také Rusko. Reagoval tak na časté návštěvy evropských politiků v Kyjevě. "I Rusko nese díl odpovědnosti za to, co se na Ukrajině děje, a nemělo by mít zájem na destabilizaci Ukrajiny třeba i z ekonomických důvodů,“ řekl včera v České televizi.
Otázkou podle odborníků zůstává, jestli se Visegrádská čtyřka na společném postupu shodne a zda budou její kroky efektivní. Kromě Polska je totiž ohledně Ukrajiny poměrně aktivní jen Česko – Slovensko a Maďarsko příliš výrazné pozice nemají. A právě Polsko se bude podle expertů snažit prosazovat mezi středoevropskými partnery své názory. Úspěch V4 pak bude pravděpodobně záviset na tom, jak se Varšava shodne s Prahou.
Méně PR, více trpělivosti
Podle analytika Balázse Jarábika má Visegrádská čtyřka velký potenciál dění okolo Ukrajiny ovlivnit. Je prý ale potřeba vyvarovat se velkých slov a obrnit se spíše trpělivostí a ochotou dělat „malé kroky“. V tom prý chybuje třeba aktivní a dobře viditelná polská diplomacie.
„Polsko se více zaměřuje na public relations než na trpělivou implementaci politiky,“ píše politolog ve svém článku. Podle Schwarzenberga by měla Visegrádská čtyřka především podporovat demokratické síly a doufat, že dojde k řešení bez násilí. „Visegrádská čtyřka byla vždycky příznivcem toho, aby se Ukrajina přiblížila k EU, co nejvíc může. Ale to je možné jen tehdy, když bude v zemi vládnout právo a demokracie,“ řekl redakci.
EurActiv.cz, 29. 1. 2014
