Schwarzenberg: Fiala by byl dobrý premiér

Co očekáváte od nadcházejících voleb?

Málo.

Alespoň nějakou změnu?

Prozatím ne. Snad v budoucnosti. Pan prezident řekl, že nezávisle na výsledku bude jmenovat Babiše premiérem. Ten nám tedy zůstane zachován a bude to prodlužováno různými triky až do konce vládnutí Zemana na Hradě. Změny teď ještě nenastanou, to by musel přijít opravdu ohromující výsledek.

Jak se díváte na kandidaturu TOP 09 v koalici SPOLU?

Báječný nápad. Myslím, že je to dobrá koalice, překonali jsme spory, které jsme měli, což je důležité. Spolupráce je skvělá a sám jsem tomu nevěřil.

Měl jste tedy na začátku obavy z toho, jak bude všechno fungovat?

Ano. Ale funguje to bez problémů a Markéta Pekarová Adamová se na svém místě osvědčuje.

Přece jen je tu tedy nějaká naděje, ne?

Ano, ale v budoucnosti.

Tentokrát už nekandidujete do sněmovny. Jaké pro vás bylo nejtěžší volební období?

Myslím, že toto. Když člověk zůstává v opozici a někdy se tady vládlo velice divně.

Jak se díváte jako bývalý ministr zahraničí na to, kam se dostala česká zahraniční politika?

Bohužel jsme ztratili vynikající pověst, kterou jsme měli. Stali jsme se naprosto nezajímavými, což je smutné. Před třiceti lety, ale třeba ještě i před deseti lety to bylo něco úplně jiného než dnes. Ne že bych to vyčítal ministrům zahraničí, ti byli někdy lepší, někdy horší. Spíše to ale souvisí se šéfem vlády.

Co po těch letech v politice říkáte tomu, kam se posunula ČSSD?

Je to tragédie. Strávil jsem jednačtyřicet let života v Rakousku, kde tamější sociální demokracie a tamější lidovci po desetiletí spolupracovali. Jsem toho přesvědčení, že ve fungující demokracii musí být jedna silná křesťansko-demokratická konzervativní strana a jedna silná sociální demokracie. ČSSD se vydala na pospas Babišovi a spáchala sebevraždu. Potvrdila se tím moje teorie, že v České republice politické strany nekončí porážkou, nýbrž sebevraždou. Svého času to potkalo třeba Unii svobody.

Neříkal jste si někdy, že by bylo lepší vrátit se do Vídně?

Já jsem jednačtyřicet let čekal venku na to, až se budu moci vrátit. Návrat byl jeden ze dvou velikých zázraků mého života. Já tady zůstanu, jsem šťastný, že jsem doma. Samozřejmě budu teď, když budu mít volno, více jezdit do Rakouska, abych viděl vnoučata, což je dobrý důvod. Ale tady jsem doma, sem patřím.

Kolik máte vnoučat?

Už osm.

Když se dnes zpětně podíváte na prezidentskou volbu, v níž vás porazil Miloš Zeman, udělal byste něco jinak?

Zajisté jsem zjistil jisté chyby. V poslední fázi bych se soustředil na sever, to jsem zanedbal a byla to moje chyba. Tehdy jsem také nevěděl, že pan prezident bude mít neomezené finanční zdroje na kampaň. Neříkám, odkud jsou, to víte stejně dobře jako já. Tohle jsem ale nevěděl, tak jsem to podcenil a na konci kampaně měl ještě peníze, ale já už ne.

Překvapilo vás tehdy, jak důležitou roli může hrát sudetská karta?

Nevím, jestli sehrála tak velkou roli. Tušil jsem, že něco takového přijde. Já sám jsem říkal jen pravdu. Zajímavé je, že Zeman mě necitoval, on to, co jsem řekl, úplně převrátil, což pak zapůsobilo na voliče. Zeman lhal.

Když jste se Zemanem zažil tento souboj, překvapilo vás poté, jak se chová jako prezident?

Citoval bych pana Stropnického, bývalého šéfa Strany zelených: „Pan prezident překonal všechna moje očekávání.“ Čekal jsem leccos, ale tohle opravdu ne.

Jste z toho někdy smutný jako člověk, který spolupracoval s Václavem Havlem?

Ne. Málokdy jsem z politiky smutný. Někdy jsem spíše vzteklý.

Přemlouval jste Miroslava Kalouska, aby neodcházel z politiky?

Byl jsem proti tomu, ale on mi vysvětlil své důvody, tak jsem to přijal. Myslím, že to nakonec byl dobrý krok, a řekl bych, že se nakonec vrátí.

Přemýšlíte o tom, kdo by mohl být po Zemanovi dalším prezidentem?

Něco vám řeknu. Znám dva nebo tři lidi, kteří by byli dobrými prezidenty. Ale nevidím jediného, který by byl dobrým kandidátem. To je něco jiného.

A kdo by byl tím dobrým prezidentem?

Umím si představit Pavla Fischera, Petra Pavla. Já sám bych volil Fischera. Potřebujeme ale kandidáta, který by měl dostatečné prostředky.

Dokázal byste říci, co byly po roce 1990, kdy jste začal působit v politice, takové nejtěžší okamžiky?

Ne. Byly to krásné okamžiky. Získali jsme svobodu, dělat revoluci bylo krásné. Já sám jsem byl jenom úředník. Na celé toto období vzpomínám rád. Později mě bavilo být i ministrem zahraničí. Nebylo to tak krásné, jako když jsem pracoval na Hradě, protože být ve službách Václava Havla, to byl báječný zážitek. Byl to skvělý prezident. Ale zahraniční politika mě zajímala vždycky a bavilo mě to.

Je možné, aby se Česká republika zase vrátila k tomu směřování z doby prezidentování Václava Havla?

Uvidíme, jak ty volby dopadnou.

Byl by Petr Fiala dobrý premiér?

Ano.

A Ivan Bartoš?

Umím si ho představit. Jen ho příliš málo znám. Několikrát jsem ho poslouchal ve sněmovně, a tak bych proti tomu nic neměl.