Pět nejnapínavějších soubojů předčasných voleb

Strany ještě nemají pohromadě definitivní kandidátky, ale v některých krajích už se rýsují ostré střety lídrů. Předčasné volby jsou šancí pro nové strany i neokoukané tváře – největší pozornost však bude na podzim zřejmě upřena na ty mediálně nejznámější.

23. 8. 2013

Vybrali jsme pět krajů, kde se očekávají střety silných osobností: ať už jsou to ve středních Čechách miliardář Babiš, exministr financí Kalousek, úřadující šéf ODS Kuba nebo jihomoravský sociálnědemokratický souboj Sobotky s Haškem na jedné kandidátce.

STŘEDOČESKÝ KRAJ

O střední Čechy se utká trio zlých

Andrej Babiš sledoval úterní rozpouštění sněmovny po internetu, přes týden přejížděl z rodinné dovolené na Sicílii do Francie, kde ho už čekal byznys. „Jdu radši se synem do kina,“ napsal na Twitter osmatřicet minut předtím, než poslanci odmávli cestu k předčasným volbám. Nakonec asi nikam nešel, pár minut po hlasování už tvítoval: „Super, tak se těším. Mám rád adrenalin, a navíc to budeme mít rychleji za sebou.“ Má se nač těšit – pravděpodobně bude aktérem jednoho z nejostřejších předvolebních střetnutí. Jeho hnutí ANO by jej rádo postavilo do čela středočeské kandidátky, utkal by se tak s místopředsedou TOP 09 Miroslavem Kalouskem. „Pan Babiš se v sobotu vrátí do Česka, v neděli se sejde předsednictvo a začne řešit volby včetně kandidátek,“ řekla Babišova mluvčí Radka Burketová.

A možná se střetne také s úřadujícím šéfem ODS Martinem Kubou, který má velký zájem v klíčovém regionu kandidovat, ačkoli tamní občanští demokraté z toho nadšeni nejsou. „Lídrem by měl být zkušený Středočech, který už v minulosti prokázal, že umí získávat hlasy,“ nechal se slyšet místopředseda ODS v kraji a mladoboleslavský primátor Raduan Nwelati. Jenže Kuba, který je původem z jižních Čech, v domovském regionu moc populární není. Při posledních volbách se ani nedostal do sněmovny, a tak strana hledá, kam jinam by jej vyslala.

Definitivně jasno v tom, kdo se komu postaví, bude zřejmě až první zářijový týden. Všechno ale nasvědčuje tomu, že střední Čechy se stanou arénou zlých mužů české politiky – bývalý ministr financí Miroslav Kalousek se pasoval do role hlavního kritika Miloše Zemana, ale zároveň se na něj soustředí levicová předvolební palba. Kuba je zase nejagilnějším – a bylo tomu tak i v době, kdy seděl jako ministr průmyslu ve vládě Petra Nečase – politikem ODS. Rtuťovitý Jihočech by jistě rád nahradil Kalouska na místě hlavního mluvčího pravice, který se ho chopil po Nečasově pádu.

Babiš na naštvání veřejnosti postavil celou svou politickou aktivitu. Z programu ANO toho je známo jen velmi málo, babišovci zatím spoléhají na obecné proklamace a hesla typu „Nejsme politici. Makáme“. Střední Čechy vždy patřily spolu s Prahou mezi baštu pravicových stran. V loňských krajských volbách tady ODS skončila sice třetí, ale jejích 18 procent byl v kontextu celorepublikových špatných výsledků modrých velmi dobrý výkon. Za sociální demokraty by se triu pravicových „řezníků“ měl postavit místopředseda sněmovny Jan Hamáček.

ZLÍNSKÝ KRAJ

Gazdík proti Mynářovi, TOP 09 proti Hradu

Střet prezidentského a protizemanovského tažení zažije Zlínsko. TOP 09 zde nasadí jako jedničku předsedu spřízněných Starostů a nezávislých Petra Gazdíka a na kandidaturu v domovském regionu pomýšlí šéf zdejších zemanovců a hradní kancléř Vratislav Mynář. Přitom právě na zemanovské roztahovačné politice postaví TOP 09 předvolební kampaň.

„Svoboda,“ odpověděl Gazdík jednoduše na otázku, co bude hlavním předvolebním tématem. Podle něj i Miroslava Kalouska hrozí, že Zeman se svými lidmi vychýlí zemi k putinovskému režimu.

Na Zlínsku má SPOZ svoji nejsilnější základnu: pochází odtud nejen Mynář, ale i Martin Nejedlý, který řídí hradní ekonomickou politiku a českou pobočku ruského ropného gigantu Lukoil. V roce 2010 v tomto kraji zemanovci uhráli nejvíce bodů. Mynář tvrdí, že mu cestu do dolní komory ještě musí povolit prezident. Mezi politiky z regionu však platí za jisté, že kancléř o post ve sněmovně velmi stojí.

O místní voliče se navíc pravděpodobně utká i další známá tvář s líbivými populistickými tezemi, jaké nabízí i SPOZ. Senátor a duchovní otec hnutí Úsvit přímé demokracie Tomio Okamura buď vsadí na úspěch z voleb do horní komory parlamentu, nebo se ujme čela pražské kandidátky. Definitivní rozhodnutí padne v pondělí. SPOZ i Okamura mají šanci oslovit podnikatele a živnostníky. U Zemanovy strany na nich do značné míry stojí členská základna, Okamura se sám zviditelnil jako úspěšný byznysmen. To může odčerpat hlasy oslabené ODS, která navíc netuší, jaká tvář ji na Zlínsku do voleb zaštítí.

Politické skandály a aféry posledních měsíců vylidnily čelo občanskodemokratické kandidátky. Před třemi lety byl jedničkou bývalý premiér Petr Nečas. Do Zlína nadto patří i další z aktérů modrého propadu Tomáš Úlehla, který spolu s Janem Floriánem zradil koaliční stojedničku a ukončil sen o návratu pravicové koalice. Místa ve sněmovně se vzdal i předseda zlínské ODS a bývalý hejtman Libor Lukáš. Preferoval by, aby kandidátku vedla nestranická osobnost. „Návrh uzavřeme do 2. září. S případnými kandidáty intenzivně jednáme,“ řekl Lukáš. Zlín by tak rád následoval brněnský model, kam se straně podařilo přilákat populárního ministra školství Nečasovy vlády Petra Fialu. mužů – Babiš, Kalousek a Kuba

PRAHA

Všichni chtějí knížecí skalp

Před lety koloval o Praze bonmot, že by v ní ve volbách vyhrála i tenisová raketa Václava Klause. Jenže časy, kdy metropole mohutně stála za ODS, jsou pryč. Tím, komu je hlavní město nakloněno, je spíš TOP 09 a její předseda Karel Schwarzenberg.

Ačkoli to strana ještě definitivně nerozhodla, je vysoce pravděpodobné, že exministr zahraničí zde bude volební jedničkou. Ostatně byl jí i v roce 2010. A byla to Praha a její liberální, převážně pravicoví voliči, kdo měl velkou zásluhu na tom, že se Schwarzenberg dostal v lednu do prezidentského finále. Právě z tehdejší nadšené atmosféry bude štáb TOP 09 chtít něco přetavit i do sněmovní kampaně. Je to také vzhledem k blížícím se 76. narozeninám knížete asi poslední příležitost, kdy jej strana – fakticky řízená Miroslavem Kalouskem – bude moct nasadit do ostrého předvolebního boje.

A dá se čekat, že klání to bude hodně napínavé. Na Prahu totiž hodně spoléhá i ODS, která zvažuje v metropoli vytvoření jakéhosi supervolebního tandemu – jedničkou by byla Miroslava Němcová coby celostátní lídr, dvojkou populární exprimátor Bohuslav Svoboda. „Nemusím být přímo lídr, budu rád, když budu na volitelném místě. Nemám však takovou ctižádost, že bych musel být za každou cenu jednička,“ řekl HN nedávno Svoboda, o němž se uvažovalo i jako o možném kandidátovi do středních Čech. Z toho ale asi sejde.

Svobodovu kandidaturu a také jeho pozici jedné z celostátních tváří kampaně by mohlo zhatit to, kdyby jej policie navrhla obžalovat kvůli zakázce na Opencard. Na konci srpna mají začít výslechy svědků v této linii vyšetřování, obviněn je i jeho nástupce na magistrátu z TOP 09 Tomáš Hudeček.

Občanští demokraté budou usilovat o to, získat si Pražany opět na svou stranu, sociální demokraté sázkou na odborářského bosse Jaroslava Zavadila jako by naopak hodili ručník do ringu. „Pravicová Praha je pro mě výzva,“ glosoval Zavadil, když jej ČSSD potvrdila jako svou metropolitní jedničku. Při komunální volbách 2010 tu byl lídrem sociálních demokratů nynější senátor a kandidát na prezidenta Jiří Dienstbier. Teď strana nasazuje muže, který se proslavil jednak peprným slovníkem, jednak svoláváním masových protivládních demonstrací. Ještě předtím zkusili pražští socialisté nalákat Bohuslava Sobotku, ale ten je odmítl – dal přednost rodné jižní Moravě.

JIHOMORAVSKÝ KRAJ

Sobotka, nebo Hašek? Kroužkování může ovlivnit výběr premiéra

Při posledních sněmovních volbách přeskočil druhý muž ČSSD Michal Hašek na kandidátce svého předsedu a s více než osmnácti procenty preferenčních hlasů se stal jihomoravskou jedničkou. Přesto se Bohuslav Sobotka do stejného souboje pustí i letos na podzim – tentokrát ho to však může stát pozici premiéra. Pokud se tedy naplní prognózy a ČSSD bude sestavovat vládu.

Hašek má výhodu v tom, že je na jižní Moravě hejtmanem, zatímco Sobotka – rodák z Telnice u Brna – šéfuje straně z Prahy. Navíc patří Hašek k oblíbencům a spojencům prezidenta Miloše Zemana, Sobotka naopak představuje tábor těch, kdo se mu znelíbili. A Zeman sám nebo zprostředkovaně přes svého kancléře Vratislava Mynáře vysílá do Lidového domu sérii vzkazů, jimiž své sympatie a záměry naznačuje. „Pokud se ukáže, že díky kroužkování vynikla nějaká výrazná osobnost z vítězné strany, tak to stojí za úvahu,“ uvedl Mynář pro Aktuálně.cz, co by mohlo sehrát významnou roli při výběru nového premiéra z řad ČSSD. Sobotkovi, který se nechtěl pustit do nevděčného usilování o tradičně pravicové pražské voliče, se tak může přímé klání s prvním místopředsedou pořádně vymstít.

Naopak pro občanské demokraty představuje okolí Brna jedinou jistotu, kterou v tuto chvíli mají. Nikde jinde zatím místní organizace neschválily lídra svých kandidátek. Pouze jih Moravy ví, že se jeho tváří stane nestraník Petr Fiala.

Bývalý ministr školství ve vládě Petra Nečase svou kandidaturu oficiálně potvrdil poprvé tento týden. „ODS je tradiční strana, která má zůstat v české politice a být znovu úspěšná. Klíčové instituce státu od prezidenta přes vládu, Senát až po kraje dnes ovládá levice. V demokracii je potřeba moc vyvažovat,“ zdůvodnil své rozhodnutí vysokoškolský pedagog a politolog s pověstí slušňáka a odborníka. O to horší postavení má nedávný ministr spravedlnosti a místopředseda ODS Pavel Blažek. Brněnský právník bývá považován za jednoho z „krajských kmotrů“, jak vlivové zákulisní hráče označil v roce 2009 někdejší šéf ODS Mirek Topolánek. V jihomoravské metropoli velký ohlas vyvolalo, když například Blažkova manželka dostávala od města zakázky, přičemž on sám byl radním.

Může jej tak dostihnout rozhodnutí výkonné rady ODS, která hodlá zasáhnout do kandidátek, pokud na nich budou lidé, kteří by mohli poničit už tak dost nelichotivý obraz strany. Dosud však není jasné, zda bude vůbec Blažek o křeslo ve sněmovně usilovat. Momentálně je na dovolené a o jeho plánech nemají představu ani jeho spolustraníci.

KRÁLOVÉHRADECKÝ KRAJ

Souboj kolegů a džentlmenů: Prymula versus Heger

Oba jsou lékaři, žijí v Hradci Králové a střídavě šéfovali tamní fakultní nemocnici. Teď půjdou proti sobě. Bývalý ministr zdravotnictví Leoš Heger povede volební kandidátku TOP 09 a nynější ředitel špitálu, Roman Prymula, se stane tváří zemanovců – v příštím roce se za ně chce dostat i do Senátu.

„Přivedla mě k tomu potřeba dostat do zdravotnictví více peněz. Nemocnice za minulé vlády velmi krvácely,“ říká Prymula a vlastně tím přibližuje, na čem se s Hegerem, dlouholetým kolegou a známým, nevyhnutelně střetnou.

TOP 09 totiž bude znovu sázet spíš na lepší hospodaření než na nafukování rozpočtu. „Na tom principu je založená celá společnost. Lidé se v době kamenné také nedostali dopředu díky dotacím, ale díky poctivé práci a pokroku,“ přiblížil včera HN právě připravovanou strategii topky Heger.

Výjimečně tvrdou kampaň o tom, co s českým zdravotnictvím, však zřejmě na Královéhradecku stejně čekat nelze. „Jsou to oba velmi inteligentní lidé, kteří mají vysoce posazenou laťku etiky. Dojde jedině na soupeření v duchu fair play,“ myslí si Jan Harrer, přednosta kardiochirurgické kliniky, který oba muže poznal v roli nemocničních ředitelů.

A Heger se v tomto ohledu nezměnil ani v ministerském křesle. Když se například začal ředitel ostravské nemocnice Svatopluk Němeček postupně proměňovat z jeho podřízeného v ostrého kritika a v kandidáta na ministra za ČSSD, Heger tomu jako šéf resortu jen klidně přihlížel. „Opravdoví politici s mečem za pasem by ho asi odvolali, ale já nevidím důvod, proč někoho s odlišnými názory likvidovat,“ řekl tehdy v rozhovoru HN.

Ale zpět ke královéhradeckému souboji. O vztahu obou soupeřů nejlépe svědčí to, že když Heger roce 2009 po čtrnácti letech končil v čele královéhradecké nemocnice, sám Prymulu navrhoval jako svého nástupce. „Pro mě je to ten nejlepší kandidát. Je znám po celém světě i v těch nejvyšších kruzích a je to perfektní manažer,“ řekl tehdy Heger.

Na druhou stranu bývalý ministr už také ukázal, že umí změnit názor: když naposledy o někom říkal, že je dobrý manažer, byl to ředitel VZP Pavel Horák. O dva roky později pak Heger usilovně pracoval na tom, aby dlouholetého šéfa z čela největší zdravotní pojišťovny v zemi dostal, a to se mu nakonec i povedlo.

Kateřina Surmanová, Michaela Mužíková, Luboš Kreč

Hospodářské noviny, 23. 8. 2013, rubrika: Téma, str. 2

Štítky