Niedermayer: O předsedovi Evropské komise má naše frakce jasno
Rozhovor s poslancem za TOP 09 Luďkem Niedermayerem
Toto je pouze zkrácená verze rozhovoru, celý si můžete pustit ZDE.
Silvie TŘESLÍNOVÁ, moderátorka
Češi se stejně jako většina Evropanů rozhodli poslat do Evropského parlamentu hned několik nových stran. Na rozdíl od většiny zemí ale v Česku netriumfovali extremisté. Vítězství nacionalistické Národní Fronty ve Francii, obrovský úspěch euroskeptického UKIPU ve Velké Británii či triumf krajně levicové Syrizy v Řecku razantně změnily složení Evropského parlamentu. Co tyto výsledky evropských voleb znamenají pro budoucnost Evropského parlamentu, jak složité bude pro české europoslance vyjednávat s extremisty a pomohou opravdu euroskeptické strany k reformě Evropské unie? To jsou otázky pro dnešní díl pořadu Zaostřeno na Evropský parlament. Od mikrofonu vás vítá Silvie Třeslínová. Nejdříve ale zamíříme do Řecka, kde výsledky evropských voleb dokonce zapříčinily velké změny ve vládě.
Téměř v žádné z aténských kaváren neuniknete amatérským muzikantům, kteří vandrují od stolečku ke stolečku napříč městem. Až se zdá, že kdokoliv, kdo se v mládí učil hrát na nějaký nástroj, ho teď oprášil a snaží se svým hraním něco přivydělat. V zemi, kde je 1,5 milionu lidí bez práce, ale nemusí být tato představa daleko od pravdy. Mít v Řecku práci ale také nemusí být automaticky zrovna výhra. Většina zaměstnavatelů vyplácí mzdy pozdě nebo nižší, než by měly být. Není proto divu, že volby do Evropského parlamentu se tady staly spíše možností, jak vyjádřit nesouhlas se současnou vládou.
Řekové jako by už ani na žádný plán nevěřili. Jediné, k čemu se teď upínají, jsou nové podmínky pro splácení jejich dluhu. Tedy de facto odpuštění další jeho části. Zatímco v ostatních zemích eurozóny jsou tato slova téměř tabu, v Řecku jsou naopak klíčem k úspěchu a podle mnohých jediným možným řešením, jak krizi v zemi ukončit. Národní volby by se v Řecku přitom mohly konat už letos v listopadu. Nebo nejpozději příští rok na jaře.
V reportáži jsme slyšeli, že Syriza má v Evropském parlamentu jasný plán. Jaký cíl si stanovila vaše strana?
Luděk NIEDERMAYER, europoslanec /TOP 09/
Vy jste zmiňovala, že v naší zemi vyhrály spíše ty proevropské demokratické strany s jasným programem pro Evropskou unii a myslím si, že program, ale dokonce také zodpovědnost naše je, aby ta demokratická proevropská většina opravdu měla vliv v Evropském parlamentu a formovala další vývoj Evropské unie. Čili to je na nejvyšší úrovni, když se posunu o kousíček dál, my jsme byli schopni v rámci frakce lidové strany postavit velmi silnou delegaci, jednu z těch, která získala nejvyšší zlepšení proti tomu minulému období. A tady tohle jsme schopni podle mého názoru přetavit do silné pozice ve výborech, a to znamená do silné pozice z hlediska různých obdobných agend, které budou v Evropském parlamentu probíhat. To znamená, že bychom tam měli zanechat nějakou stopu, která by samozřejmě měla Evropu dělat lepší a měla být také v zájmu České republiky.
Silvie TŘESLÍNOVÁ, moderátorka
Téměř třetina europoslanců budou euroskeptici nebo extremisté. Jak těžké podle vás bude prosazovat určitou agendu v tomto Evropském parlamentu?
Luděk NIEDERMAYER, europoslanec /TOP 09/
Úplně jednoduché to nebude, protože v té skupině, řekněme, těch euroskeptických poslanců existují strany, které mají určitou vizi. Já s ní třeba nemusím souhlasit, strana konzervativců, do určité míry naše ODS, a pak jsou tam takové ty instantní jednoduché strany, které mají jedno heslo, nemusí to být rušení letního času, ale například odstranění eura a tak dále. U nich nemám nejmenší představu, co si myslí. Ale zároveň možná ten tlak, který z tohoto vzniká na ty strany, které opravdu mají nějakou agendu v tom, jak posouvat dál Evropskou unii, ten tlak by mohl pomoci k tomu, že by jaksi byly konkrétnější, preciznější v těch svých programech. A možná by také věnovali větší úsilí tomu, aby přesvědčili veřejnost o tom, že to je ten správný směr. Čili možná, že se pod tím tlakem nakonec ty základní strany, což jsou liberálové, socialisté a lidovci, mohou vybičovat k lepším výsledkům.
Silvie TŘESLÍNOVÁ, moderátorka
Myslíte si, že mohou tyto euroskeptické strany přispět k určité reformě Evropské unie?
Luděk NIEDERMAYER, europoslanec /TOP 09/
Jak už jsem zmiňoval, třeba pozice konzervativců či ODS, směřují k tomu, aby princip subsidiarity hrál větší roli při formování Evropské unie. To znamená, aby se opravdu velmi bedlivě strážilo, zdali kompetence mají být na úrovni Bruselu nebo na úrovni národních zemí. Konec konců i podle Lisabonské smlouvy v tomto existuje řada mechanismů a zřejmě tyhle strany chtějí agresivně využívat, a to nemusí být nutně špatná věc, ale ty ostatní strany, o kterých vy jste třeba hovořila, podle mě zatím nemají žádný program, čili se dá velmi těžko predikovat, jaké postoje budou v jednotlivých bodech zastávat a jestli tam může být nějaký průnik. Ale jak už tady konec konců padlo, možná i ten větší tlak na to, aby proevropská většina důrazněji a srozumitelně obhajovala to, jak budoucnost Evropy vidí, může být velkým přínosem.
Pavel TELIČKA, europoslanec /ANO/
Já, když dovolíte poznámku, já, se mezitím někteří budou dbát na to, aby princip subsidiarity byl řádně dodržován, ale teď je otázka, k čemu která strana ho chce použít. A já se domnívám, a respektive v dosavadním počínám této strany ECR, to znamená i naší ODS, jsem spíše nabyl dojmu, že to je o rozmělňování za každou cenu, prostě rozmělňování z definice. Pokud by to bylo skutečně efektivnější využívání principu tak, abychom některé věci, které dnes jsou regulovány na evropské úrovni, ale neměly by být regulovány na evropský úrovni, ale spíše na úrovni národní nebo možná na úrovni krajské, to znamená, že bychom vyhodnocovali případ od případu, pak s tím nemám problém. Ale já jsem dosud měl ten pocit, že to je bytelný nástroj k tomu, aby se unie rozmělňovala za každou cenu, takže uvidíme, jak bude ECR postupovat, já určitě s celou řadou poslanců, především britských poslanců, se shodnu na agendě třeba snižování administrativní zátěže, snižování nebo odbourávání některých zbytečných mechanismů, ale jak říkám, to jsou třeba jednotlivci, uvidíme, jak si bude tato frakce počínat jako celek, ale je dost dobře možné, jak říká Luděk Niedermayer, že najdeme styčné body, ale pak bych očekával, že to bude trošku změněný kurz než dosud a když se podíváme, kdo dnes je členem ECR, jsou to některé velmi zvláštní politické strany, jako třeba Skuteční Finové a podobně, už ten název prostě vzbuzuje určitou obezřetnost, tak mám své pochybnosti.
Silvie TŘESLÍNOVÁ, moderátorka
Chcete něco dodat, pane Niedermayere?
Luděk NIEDERMAYER, europoslanec /TOP 09/
Já bych k tomu ještě doplnil, že tato otázka se zřejmě dostane poměrně brzy na stůl, protože napětí mezi Británií a Unií roste, Cameron představil svoji vizi takzvané lepší Evropy, lepší Evropy pro Británii, a to zřejmě je o takové demontáži Evropské unie a ponechání toho, co si Britové představují, by v té Unii mělo být. Ale tady je podstatné si uvědomit mechanismy, na kterých je Unie založená. To, že nějaká země si to přeje, a hodně si to přeje, to neznamená, že tento názor se může prosadit. K tomu musí najít spojence. A já mám pocit, že stále velmi výrazná většina zemí a také výrazná většina poslanců má představu o Unii poměrně značně odlišnou od takovéhoto rozvolňování a postupné demontáže Evropy a návratu kompetencí na národní úroveň. Ale velmi brzy toto bude poměrně relevantní téma, které bude záhodno sledovat, protože může rozhodnout o tom, kam se Evropa v následujících dekádách bude posouvat.
Silvie TŘESLÍNOVÁ, moderátorka
Na to navážu, pro budoucnost Evropy je jedna z klíčových postav předseda Evropské komise. Kdo by podle vás měl být předsedou Evropské komise a proč?
Luděk NIEDERMAYER, europoslanec /TOP 09/
Naše frakce v tom má jasno a už dávno před volbami navrhla pana Junckera, bývalého premiéra a ministra financí Lucemburka, což byla součást určité snahy zkonkrétnit pro občany volby. Aby věděli, že když volí tuto stranu, toto je její priorita. Já si jednak myslím, že pan Juncker je opravdu velmi zkušený člověk, který by tam odehrál dobrou práci, ale je to také o těch procedurách. V okamžiku, kdy o šéfovi komise rozhoduje společně rada a parlament, tak není možné ignorovat výsledek voleb. Čili myslím si, že z toho hlediska i z procedurálních důvodů je potřeba touto cestou jít a velmi mě mrzí, že některé země, zrovna třeba Britové, jsou proti tomu velmi negativně vyhranění, ale pokud se jim nepodaří získat tak silnou pozici v radě, aby dosáhli toho, že rada nenavrhne pana Junckera, v parlamentu je velmi pravděpodobné, že pan Juncker získá podporu, tak bohužel budou muset respektovat názor těch ostatních.
Silvie TŘESLÍNOVÁ, moderátorka
Luděk Niedermayer za TOP 09, děkuji vám.
Luděk NIEDERMAYER, europoslanec /TOP 09/
Na slyšenou.
ČRo Plus, 25. 6. 2014, pořad: Zaostřeno