Miroslav Kalousek v rozhovoru pro deník FORUM 24 vyjádřil skepsi ke spravedlivému vyšetření Babišovy kauzy Čapí hnízdo. Především ale označil připravovanou koalici ANO s ČSSD za pouhé Babišovo zastírání pravého stavu věcí. ANO již ve skutečnosti vládne spolu s komunisty a s Okamurovci z SPD. Babiš to ovšem nemůže otevřeně přiznat před zahraničními partnery.
O čem se vlastně podle vás vede současné vyjednávání mezi Babišem, Hamáčkem a Filipem po té, co ČSSD narazila na odpor Zemana i Babiše ke jmenování svého nominanta ministrem zahraničí?
Všichni víme, že tady skutečná a fungující koalice už dávno je. Má 115 hlasů a tvoří ji ANO, SPD a KSČM. Oficiálně a na oko tu ale vzniká koalice ANO, ČSSD a KSČM, tedy tří stran, z nichž jedna strana má svého vlastníka a ten se tudíž nemusí ve straně nikomu z ničeho zodpovídat. Ovšem předsedové těch dvou menších stran mají vnitrostranickou opozici a musí ji nějak upokojit. Musí tedy udělat nějakou dohodu, co se bude říkat do těch dvou stran, aby to celé prošlo.
Vy si tedy myslíte, že tou skutečnou koalicí bude i nadále ANO s KSČM a SPD.
Nejde o to, jestli si to myslím. To je prostě už půl roku realita. Funguje jim to a jsou s tím spokojeni. A pokud něco takhle dokonale funguje už půl roku, tak nemám důvod si myslet, že by to nemělo fungovat dál.
K čemu Babiš potřebuje tu komedii se sociálními demokraty ve vládě, když mu to funguje? Mohl by mít svoji skutečnou koalici otevřeně a bez potíží.
Jediným důvodem je čistě hledisko mezinárodního renomé. Mě sice mrzí, že pro naše zahraniční partnery je akceptovatelnější komunistická strana než SPD, ale je to prostě fakt. Komunisté jsou pro ně ještě nějak stravitelní, SPD už nikoli. Kupříkladu François Mitterrand vzal svého času také komunisty do francouzské vlády. Zkušenosti s komunisty v západních zemích nejsou totiž takové, jako ty naše a pohled na ně je tam tudíž jiný. Naopak pohled na vládu s podporou nacionalistických extrémistů je tam daleko nesmlouvavější a ostřejší a Andrej Babiš by měl s SPD v Evropě mnohem horší problémy, zejména v Německu. Citlivost německé politické scény na nácky je extrémní a Babiš má v Německu své zájmy jednak jako premiér a jednak jako významný podnikatel, který tam také podniká. Takže toto je ten jediný či hlavní důvod, proč vzniká koalice s ČSSD. Nemám to sice potvrzeno, ale je zřejmé, že Babiš dostal naprosto jasný signál i od kancléřky Merkelové, že podpora od SPD by byla z tamního hlediska neakceptovatelná. I tak je ale jeho koalice s SPD hotovou realitou a on, tak jak to dělá vždycky, se snaží vzbudit dojem, že je to celé jinak, než je to doopravdy.
Proč se tohoto maňáskového divadla účastní ČSSD? Myslíte, že neví, že jsou jen součástí jakési komedie před světem?
Jistě, že to ví. A čtyřicet procent sociálních demokratů to také jasně říká, že v tomto divadle hrát nechtějí. Ta mírná většina má ale své důvody, proč to chce. Jsou to ovšem většinou jen velmi krátkodobé důvody. Domnívají se, že je to pro ně výhodnější. Pro někoho osobně. Ostatní zase vidí výhody pro stranu. Hrají v tom i roli jejich představy o kariérách v týmech jejich budoucích ministrů. Hraje v tom roli i neutěšená situace ČSSD a vládní strany mívají více sponzorů.
Proč má podle vás Andrej Babiš afinitu spíše k extrémistům z obou stran politického spektra než k demokratickými stranám?
On vůbec žádnou afinitu nemá. On nemá vůbec žádné ideje a extrémisté jsou levní. Je obchodník.
Co tedy tato reálná koalice bude znamenat pro Českou republiku až se odehraje předpokládaná komedie se sociálními demokraty na vládu s důvěrou?
Nebude to znamenat žádnou výraznou změnu oproti tomu, co tu již půl roku prožíváme. Mnoho novinářů i politiků si stále ještě nechce uvědomit, že už tu neplatí tradiční ideový spor pravice a levice, v němž jsme po desetiletí žili. To byl primární spor na české politické scéně. A dodnes kdekdo ještě vzývá pravici a nebo levici. Byly to vlastně z dnešního pohledu skvělé časy. Jenže dnešní zásadní prioritou je otázka, zda budeme směřovat na východ či na západ. Zda tu budeme mít respekt k právnímu řádu či nikoli. A také zda tu převáží úcta k hodnotové náplni demokracie, či naopak neúcta k těmto hodnotám. Demokracií totiž nejsou jen nějaké prázdné procedury či nadvláda většiny. Demokracie znamená hlavně hodnotovou náplň, kterou vyjadřuje Listina základních práv a svobod a patří k ní kupříkladu také úcta k menšinovému názoru. To vše je bohužel něco, co začínáme postrádat. Když se podíváme na program vlády ohledně zdanění církevních restitucí, tak je jasné, jaký nerespekt chová k právnímu státu nastupující vládní koalice. Nebo když vidíme, jak tu jsou válcovány menšinové názory či jak se přistupuje k odpovědnosti vůči budoucnosti. Vládnoucí politická reprezentace by se neměla chovat jako vojsko na dobytém území, nýbrž jako správce, který má předat zemi pokud možno v lepším stavu, než ji převzal.
Jak v toto souvislosti hodnotíte rozpočtovou politiku vlády na základě právě schváleného návrhu státního rozpočtu?
Jestliže vláda plánuje ve výjimečně dobrých dobách na příští roky vysoké rozpočtové schodky, tak je to neobhajitelné vůči budoucnosti. Co pak bude v budoucnu dělat vláda – ať už bude jakákoli – až přijde recese? A recese jednou přijde.
A k čemu může podle vás vést tato současná rozpočtová politika, kdyby třeba za dva roky postihla ekonomiku recese?
Vláda nevyužila této dobré doby k tomu, aby kupříkladu konsolidovala veřejné rozpočty, vytvořila přebytky a nebo aby prudce investovala do rozvoje země. Investuje naopak méně, něž jsme investovali v době krize a zatěžuje státní rozpočet dlouhodobými závazky, které nebude už možné zrušit.
Z toho ale plyne, že by také Babišovi při takové politice mohl v případě recese snadno dojít dech.
Každé vládě, která dělá takovou politiku, jakou dělá Babišova vláda, nutně dojde dech. A Babišovi může dojít dech i z důvodů, za které třeba ani nebude moci. Je tu už tisíc důvodů, za které by ho měli lidé vyhnat, protože za ně opravdu může. Je ale pravděpodobné, že mu nakonec dojde dech kvůli něčemu, za co nebude moci. Za budoucí recesi třeba nebude zodpovědný. Ale je zodpovědný za to, že svojí politikou vzbudil naprosto nesmyslná očekávání, která nemůže v delší perspektivě naplnit. A je dlužno říci, že česká společnost se zvlášť dobře specializuje na nesmyslná očekávání. Nepřiměřená očekávání přitom dříve nebo později zůstanou nenaplněná a dosud milovaný politik pak může být brzy proklínán.
Osobně bych si moc přál, kdyby společnost Babiše odmítla proto, že není demokrat a demokracií opovrhuje. A proto, že myslí jen na vlastní prospěch. Za to měli lidé Babiše vyhnat už včera. Je ale docela dobře možné, že ho nakonec vyženou proto, že nenaplnil očekávání, která objektivně ani naplnit nemohl.
Vraťme se ještě k právnímu státu. Jak podle vás dopadne stíhání kauzy Čapí hnízdo?
Jsem bohužel příliš zkušený politik a také zkušený státní úředník na to, abych nebyl skeptický. Orgány činné v trestním řízení nejsou nezávislé, ony mají jen nestranný výkon působnosti. Jsou součástí exekutivy. A šéfem této exekutivy je předseda vlády. Premiér má ve vztahu k policii a ke státnímu zastupitelství tolik kompetenčních vazeb, že by policisté či státní zástupci, jichž se to týká, museli být doslova svatí, aby věc byla vyšetřena nestranně.
Možná nejsou svatí, ale mohli by mít třeba dostatek občanské statečnosti, aby jednali nestranně i v této divné situaci.
Někteří ji ale určitě mají a někteří ji i projevili, což si žádá obdiv. Ale jiní si zase mohou říci: proč bych měl být zrovna já ten mučedník? Je to logické, i když se nám to nelíbí. Nedělám si žádné iluze.
Co to ale znamená, když bude takové trestní stíhání udušeno či jinak zlikvidováno, třeba i nekonečným šetřením?
Znamená to, že je zcela absurdní, když má země trestně stíhaného premiéra. Občana stíhá stát prostřednictvím orgánů exekutivy. Proto přeci hlava té exekutivy nemůže být trestně stíhaná. Je to absurdní.
A proč se proti tak neuvěřitelné absurditě neozvou státní zástupci?
Státní zastupitelství nemá ze zákona nezávislé rozhodování jako soudy, ale má mít nestranný výkon působnosti. Když nějaký státní zástupce svým chováním ohrozí důvěru veřejnosti k nestrannému výkonu působnosti státního zastupitelství, tak může být během kárného řízení třeba i zbaven funkce. Tady jsme ale v situaci, kdy premiér jako šéf exekutivy právě tím, že je trestně stíhaný, tak zásadním způsobem ohrožuje důvěru v nestranný výkon působnosti státního zastupitelství. Ale ani nejvyšší státní zástupce ho přitom nemůže poslat na kárné řízení.
Nejvyšší státní zástupce by ale třeba mohl statečně říci, že právě tím premiér ohrožuje důvěru veřejnosti v nestrannost orgánů činných v trestním stíhání. On by se měl rozhodnout, zda brání osobu premiéra nebo důvěru veřejnosti ve spravedlnost.
Jistě, ale v této věci náš nejvyšší státní zástupce jen velmi nestatečně mlčí.
A co by se mu vlastně stalo tak hrozného, kdyby nemlčel?
No třeba by už pak nebyl tím nejvyšším státním zástupcem.
Nikdo ale přeci nemusí dělat v tomto blázinci nejvyššího státního zástupce a tím přijmout takhle ponižující roli někoho, kdo tento blázinec akceptuje.
Vy to hodnotíte z pohledu Pavla Šafra. Ale z pohledu Pavla Zemana se on chová chytře a rozumně. Já si ho za to jistě vážit nemohu, ale třeba si on sám sebe váží.
Děkuji za vysvětlení.
Pavel Šafr, šéfredaktor deníku Forum 24
Zdroj: Deník Forum 24, 20. 6. 2018
