Gazdík: Nastala doba, kdy by se nemělo utíkat

Rozhovor s předsedou poslaneckého klubu TOP 09 a Starostové Petrem Gazdíkem

15. 8. 2013

Dobrý večer. Už zítra začne Poslanecká sněmovna jednat o svém rozpuštění, ale hlasovat se o podle všeho bude až v úterý. Najde se 120 hlasů, které jsou cestou k předčasným volbám? A proč TOP 09 prosazuje co nejrychlejší termín voleb? Hostem Interview ČT24 je předseda poslaneckého klubu TOP 09 a předseda Starostů a nezávislých Petr Gazdík, dobrý podvečer.

Hezký dobrý podvečer vám i divákům.

Pane předsedo, takže zítra schůze k rozpuštění začne ve 2 hodiny a pak bude přerušena do toho úterý?

Předně zítra by měla skončit ta řádná schůze, na které...

Ta dopoledne.

Na které bysme měli schválit ty dva zásadní zákony, o které se politické reprezentace dohodly, že jsou ty nejdůležitější před rozpuštěním sněmovny.

Tak tedy o sociálních službách a zákon o omezení podpory těch obnovitelných zdrojů.

Ano, o obnovitelných zdrojích energie a o sociálních službách. Ve 2 hodiny by měla začít ta mimořádná schůze k rozpuštění sněmovny. Ta by po dohodě politických stran měla být přerušena a pokračovat v úterý, kde by mělo dojít k definitivnímu rozpuštění sněmovny.

Takže není možné, že by se ještě zítra našlo ve sněmovně těch 120 hlasů potřebných k rozpuštění Poslanecké sněmovny?

Není to možné. Ten termín byl zvolen celkem nešťastně, bez dohody napříč politickým spektrem. Já sám mám několik poslanců, kteří měli dlouhodobě plánovaný lékařský výkon nebo se zítra nemůžou z velmi závažných důvodů dostavit. Myslím, že ostatní politické strany jsou na tom podobně. A my, kteří jsme podepsali ty listiny pro svolání té schůze, tak, tak je nás bez Věcí veřejných 122 a Věci veřejné tam připojily své 4 podpisy. V takovém případě bych na ně nechtěl spoléhat a po dohodě jak se sociální demokracií, tak s komunistickou stranou by to pokračování schůze mělo být v úterý, kdy skutečně by měli být přítomni všichni poslanci a měli by tu sněmovnu rozpustit.

A není to nakonec jedno, jestli se Poslanecká sněmovna rozpustí tedy zítra, v úterý nebo třeba i někdy později v srpnu?

Je jedno, jestli se rozpustí zítra nebo v úterý. To faktické rozpuštění dělá pan prezident na návrh nebo na návrh tohoto usnesení Poslanecké sněmovny. A já pevně věřím, že pan prezident nechá dokončit zákonodárný proces zejména u občanského zákoníku.

K tomu se dostaneme, pane předsedo. Já se ptám kvůli něčemu jinému. Ptám se proto, protože TOP 09 řekla, že by nějaké dalekosáhlé odklady považovala za obstrukce. Ale ono se nehovoří třeba ze strany ODS o nějaké odklady v řádu čtvrtletí, ale pouze v řádu týdnů. Proč TOP 09 prosazuje ten co nejrychlejší termín předčasných voleb, ale vlastně i rozpuštění sněmovny?

Řekněme si, jaké tady máme stav, máme tady vládu, která je nelegitimní, protože nedostala důvěru Poslanecké sněmovny, a protože nevznikla úplně standardním způsobem, tak jak v parlamentní demokracii bývá. Pak tady, pak tady máme sněmovnu, ve které se ukázalo, že díky dvěma poslancům Občanské demokratické strany neexistuje jasná většina, neexistuje tady deklarovaná středopravicová většina.

To nevysvětluje tlak na ten urychlený termín.

Protože v takovémto případě, pokud tady máme vládu, která je bez důvěru. Máme tady sněmovnu, ve které není jasná většina, tak to je typický případ, kdy by občané skutečně měli rozhodnout co nejdříve, aby tady byla legitimní vláda a sněmovna, ve které je jasná většina. Prodlužovat chaos už z důvodu třeba státního rozpočtu, my věříme pevně, že ty volby budou co nejdříve i proto, protože je potřeba, aby ta nová vláda co nejdříve schválila státní rozpočet, aby zemi neuvrhla do rozpočtového provizoria.

Má poslanecký klub TOP 09 taky obavy z toho, že den po dni se ztrácí efekt z prezidentské volby, efekt zvaný Karel Schwarzenberg?

Paní redaktorko, tady my úplně neuvažujeme v těchto souvislostech. Já vím, že je to asi těžko vysvětlovat a možná mi to někteří neuvěří, ale my neuvažujeme v těchto souvislostech, jestli se ztrácí ten nebo onen efekt nebo se získává nový efekt. My jsme konzervativní strana...

V boji o moc se nehovoří nebo nemluví v kategoriích toho, jak využít nějaký potenciál?

Ne. My jsme konzervativní strana a my neustále si stojíme za svými, za svými názory. My jsme zcela jasně říkali, že není, není, není možné jaksi se nevzchopit proti prezidentovi republiky v případě, že tady je jasná většina ve sněmovně. Díky Občanské demokratické straně se ukázalo, že tady jasná většina ve sněmovně neexistuje. V takovém případě jsou nejlepším řešením předčasné volby bez ohledu na to, jestli někomu prospějí, neprospějí, jestli jsou lepší, nebo horší pro tu nebo onu stranu.

Ono je otázka právě, komu prospějí, nebo neprospějí a zda prospějí, nebo neprospějí ty věci, které se teď dějí ve prospěch občanů. Protože ve hře je nyní skutečně schválení řady těch klíčových zákonů. Před chvílí jsme o nich mluvili. Neměla by strana, která je navíc bývalou vládní stranou, ustoupit parciálním stranickým zájmům nebo předvolebním zájmům a podívat se na to právě z pohledu státu, z pohledu občanů, aby byl skutečně ten proces dokončen, pokud jde o zákony podstatné pro občany této země?

My jsme pracovali velmi pilně v posledních třech týdnech a veškeré zásadní věci, to jsou věci týkající občanského zákoníku, a ty dva zásadní zákony, o kterých jsme mluvili, které skutečně tam by hrozilo, kdyby od 1. ledna 2014 neplatily, že to, tak jak vy říkáte, bude mít hluboký zásah do chodu státu. Nicméně to jsou ty nejzásadnější. Mě osobně může mrzet, že třeba registr smluv, který jsme společně s poslanci TOP 09 podávali, nebude přijat. Mě to mrzí, nicméně v dané situaci je důležitější, aby v zemi nenastal chaos, aby co nejdříve měla legitimní vládu a aby tady byla sněmovna s jasnou většinou.

Tomu rozumím, já mluvím malinko o něčem jiném. Pokud vy tedy už jste poslali doprovodné zákony k občanskému zákoníku do Senátu a rozpustíte se a v případě, že Senát tam najde nějaké chyby, tak může to napravit formou zákonných opatření, tedy vláda bude navrhovat ta zákonná opatření, která by potom mohl Senát řešit. Ale v případě, že to neudělá, tak ty zákony mohou spadnout pod stůl nebo pokud je třeba prezident opatří vetem, a by už, Poslanecká sněmovna bude neživá. O to mi jde, jestli ten tlak na rozpuštění sněmovny není vlastně v kontradikci s tím, co je prospěšné pro občana?

Paní redaktorko, ale to je na odpovědnosti Senátu a senátorů. Oni vědí, v jaké fázi se nachází. A my než jsme se rozhodli k přesnému postupu, tak jsme jednali se sociální demokracií, která má ve sněmovně... pardon, v Senátu většinu a ptali jsme se jí na to, jestli takovýto stav nemůže nastat a bylo nám deklarováno, že by tento stav neměl nastat. Že je velmi pravděpodobné, že doprovodné zákony k občanskému zákoníku Senát schválí v té podobě, v jaké, v jakém mu je sněmovna doručila tak, aby nenastal chaos.

A pokud tam budou chyby?

To se samozřejmě může stát, ale v takovém případě je možnost, kdyby to byla velmi závažná chyba, že ten příslušný zákon Senát neschválí. A pak je tady legitimní možnost jaksi zákonné opatření Senátu v době...

Ale pak je to na vůli Senátu a Poslanecká sněmovna bude neživá.

Poslanec, a znovu se dostáváme k tomu, co jsem říkal na začátku. I v tom případě je nutné, aby velmi rychle proběhly předčasné volby a aby tady byla funkční Poslanecká sněmovna, protože ihned po tom, po těch volbách to zákonné opatření Senátu, které Senát vydá, musí schválit, schválit znovu Poslanecká sněmovna.

To ale pořád nevysvětluje tu otázku, proč je takový problém počkat, proč je takový problém počkat pár týdnů na opravdu definitivní dokončení těch schvalovacích procedur, pokud jde o ty klíčové zákony, proč vlastně se musí sněmovna rozpustit ještě před tím, než ten schvalovací proces doběhne?

Paní redaktorko, v takovém případě bysme tu byli skutečně až do řádných voleb, protože já jsem ve sněmovně více než 3 roky a ještě jsem...

No, jde sice o zákony v pár desítkách, ale to zas netrvá tak dlouho teď v případě, že už jdou do Senátu, před prezidentským vetem.

Přibývají neustále nové a nové zákony. Česká sněmovna je extrémní ve srovnání s mnoha, s mnoha zahraničními parlamenty v tom, kolik zákonů je navrženo ať už vládou nebo jednotlivými poslanci nebo, nebo Senátem nebo kraji. Ty, ty skutečně, si dovolím říct, stovky zákonů měsíčně, které prochází jednotlivými čtení ve sněmovně...

To ano, ale teď se bavíme o těch posledních, které projdou zítra, to jsou ty dva klíčové, které vy jste označil, a tím to končí.

Tím to končí, ano, samozřejmě.

Pak už bude jednat Senát a bude to opatřováno prezidentským podpisem a tím by to skončilo. To není přece v řádu čtvrtletí, to je v řádu týdnů. Proč není možné čekat?

Ale my, my předpokládáme, že tady toto se stihne a taková byla i dohoda se sociální demokracií. A sociální demokracie podle mých informací o tom vyjednávala i s prezidentem republiky, aby u těchto klíčových zákonů byl pokud možno ten zákonodárný proces dokončen. My nejednáme ukvapeně a i to posunutí na úterý je z tohoto důvodu dobrým posunutím. Nicméně to neznamená, že musíme ty věci posunovat o další týdny či měsíce. To skutečně není důvod. A upřímně řečeno, nedovedu si představit, že v českých médiích by to někdo chápal jinak, byť by to tak vůbec nebylo, než to, že si poslanci chtějí prodloužit, prodloužit svou práci tak, aby byli dobře placeni co nejdéle.

Kdy by měl prezident rozpustit Poslaneckou sněmovnu? Lídři stran o tom mají s prezidentem, tuším, příští pátek jednat. Kdy by měl podle vás rozpustit prezident Poslaneckou sněmovnu? Samozřejmě to je jeho výsostné právo.

Je to jeho výsostné právo. Já bych si přál, aby to bylo po dokončení zákonodárného procesu a po jeho podpisu těch zákonů, o kterých jsme mluvili, ať už jsou to zákony související s občanským zákoníkem, zákon o podporovaných zdrojích energie či zákon o sociálních službách. Potom by měl rozpustit sněmovnu.

Konkrétní termín?

Já, to je na dohodě ne ani tak s předsedy stran, ale spíše na dohodě předsedkyně sněmovny...

A půjdete tam s nějakým názorem?

... předsedy Senátu a pana prezidenta, tak jak to bude nejrychleji technicky možné. Já si myslím, že to teoreticky může být možné v řádu dnů, maximálně dvou týdnů.

A vy pořád věříte v říjnový termín předčasných voleb s ohledem na lhůty, které různě probíhají, na ta jednání?

To je na rozhodnutí pana prezidenta, ale myslím si, že říjnový termín předčasných voleb je reálný.

Už jsme to naznačili spolu. Řada poslanců má velké dluhy, každý měsíc ve sněmovně je z tohoto hlediska samozřejmě dobrý pro zákonodárce, proto taky prezident nechce otálet, jak dnes prostřednictvím svého kancléře oznámil, s rozpuštěním sněmovny právě, aby si poslanci neprotahovali probandy, když to řeknu takto zjednodušeně. Všichni poslanci TOP 09 skutečně zvednou ruce pro rozpuštění Poslanecké sněmovny?

Ano, mohu garantovat, že všichni poslanci TOP 09 se podepsali pod svolání té schůze k rozpuštění sněmovny a všichni ti, kteří se podepsali, své, svůj podpis, své slovo, které takto dali, dodrží. Já samozřejmě jako předseda klubu nemohu ovlivnit a samozřejmě si nepřeji žádnou mimořádnou událost, že někomu se stane nějaká mimořádná událost, ale i tak tam máme nějakou rezervu, kdyby se nedejbože někomu něco stalo, a garantuji, že všichni přítomní poslanci TOP 09 a Starostů zvednou ruku pro rozpuštění sněmovny.

Tak kampaň už podle všeho začala. Vy říkáte, že prezident chce změnit parlamentní demokracii v poloprezidentský systém. Předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský mi ale včera řekl v tomto pořadu, že nejde o žádný střet mezi parlamentem, mezi sněmovnou a Senátem a mezi tedy prezidentem z hlediska ústavněprávního, ale že je to jen verbální, možná politický střet mezi několika poslanci, mezi jednotlivci, mezi senátory a prezidentem Zemanem. Že tam ten ústavněprávní rozměr zkrátka není, že je to jen dohadování v politické rovině verbální.

To je o vnímání ústavy. Já samozřejmě nejsem ústavní právník a nedovolil bych si polemizovat s panem předsedou Ústavního soudu. Nicméně tak jak já vnímám naši ústavu, tak vnímám, že součástí té ústavy není jenom to, co je napsáno, ale jsou také jakési ústavní zvyklosti. Nesouhlasím s panem prezidentem, že ústavní zvyklosti jsou idiotské. Rozhodně nejsou idiotské. A Česká republika je parlamentní demokracií a vlády tady vždy vznikaly na půdě parlamentu. I úřednické vlády, které tady byly, tak vznikaly dohodou politických stran na půdě parlamentu. Já rozumím volání, volání části, části občanů po tom, že by chtěli vládu silné ruky, my historicky tradičně v tomto směru směřujeme trochu na východ a rádi bychom, rádi bychom tu vládu silné ruky a máme představu, že ta silná ruka všechno zachrání. Nicméně já i moje strana jsme stoupenci parlamentní demokracie západoevropského střihu a já si nepřeju návrat k poloprezidentskému systému.

No, ale ústavněprávní střet to není. Zkrátka podle ústavního právníků doteď prezident ústavu nepřekročil. Jestli ten problém není v něčem jiném. Parlamentní strany se hádají mezi sebou, hádají se i bývalé koaliční strany mezi sebou v některých ohledech a hádají se dokonce i některá křídla uvnitř samotných stran mezi sebou. Ono víte, když pak přijde autoritářská nebo vlastně ucelená síla, jako je ta z Hradu, tak ti rozložení tomu samozřejmě mohou čelit jen velmi těžko. Jestli to celé není víc o slabosti parlamentních stran než o síle Hradu, pane předsedo.

Já, dá se s tím, dá se s tím souhlasit. Já si akorát myslím, že pan prezident tady nepůsobí jako ten, kdo, kdo, kdo to stmeluje. Podle mě by měl být prezident tím stmelujícím prvkem a jeho ústavní role je právě stmelovat ty nesvářené, nesvářené strany a nesvářená křídla a hledat v politické diskusi řešení. Pan prezident...

Takže prezident by měl být takovým hlídačem jednoty politických parlamentních stran? Vždyť se vám naopak nelíbí to, že vystupuje třeba poměrně tvrdě.

Měl by mít především morální autoritu a neměl by svými způsoby způsobovat právě znesváření těch politických stran a těch jednotlivých proudů. A to se v tomto případě bohužel stalo. Tady došlo i k nesváření uvnitř sociální demokracie, to co jsme sledovali, jak pan prezident hýbe sociální demokracií, jednotlivými křídly v sociální demokracii. To nebylo něco, co by stmelovalo sociální demokracii, ba naopak.

No, ale kdyby, kdyby ty parlamentní strany byly silné, tak zkrátka žádný takový proud by vůbec neměl žádnou sílu směrem k těm parlamentním stranám.

Já s vámi souhlasím, paní redaktorko, že dnešní parlamentní strany napříč politickým spektrem nejsou příliš silné, protože výrazné osobnosti už delší čas příliš nevstupují do politiky. Ano, to vidím jako jeden z největších problémů naší parlamentní demokracie, to že výrazné osobnosti, dobří, dobří podnikatelé, starostové, dobří správci svých obcí, lékaři, intelektuálové, své zkušenosti, které mají z občanského života, ze své profese nevyužívají a nevstupují, nevstupují do politiky.

To mluvíte i o sobě?

Právě proto jsem spoluzakládal hnutí Starostové a nezávislí, protože si myslím, že dobří starostové, dobří správci svých obcí by měli vstupovat, vstupovat do politiky a měli by mluvit do vývoje v zemi.

No, a nejsou znechuceni právě tím, tím posledním vývojem, těmi posledními roky a událostmi? Jestli vlastně nadále se vůbec starostové chtějí účastnit té vysoké politiky právě skrz tedy platformu strany Starostů a nezávislých.

Upřímně řečeno, my jsme předevčírem měli, měli celostátní výbor Starostů a nezávislých a ta situace, která tady teď v zemi je, právě mnoho starostů, lidově řečeno, nakopla k tomu, aby se angažovali. Mnozí z nich, kteří třeba neuvažovali o tom, že budou kandidovat v parlamentních volbách, chtěli se věnovat jenom té regionální politice, mně píší a říkají, my bysme chtěli jít do parlamentních voleb. Pane starosto nebo pane předsedo, já vám nabízím, nabízím svoje, svoje služby. Takže...

Můžete někoho jmenovat?

Nebudu teď konkrétní, nechci, nechci medializovat nějaké, nějaké, nějaké vyjednávání. Ale těch lidí jsou desítky.

Ještě zpět k tomu ústavněprávnímu střetu nestřetu. Ústavní právníci se shodují v tom, že ústava dává garance a záštitu pro parlamentní demokracii, pro demokratický právní stát. Podle nich zkrátka není příčinou stávající krize nebo slabým článkem slabá ústava. To znamená, že slabým článkem jste vy, parlamentní strany.

Já si nemyslím, že...

Se snažím pojmenovat tu příčinu té stávající krize.

... slabým, slabým článkem, já už jsem řekl, co vidím jako příčinu. Příčinu vidím toho, že prezident republiky tady nestmeluje, ale ba naopak svým jednáním...

No, ale přece koalice zkrachovala kvůli takovým činům politiků a jejich pomocníků, že podle všeho může zakládat i trestněprávní odpovědnost. To nedělá prezident tím, že by rozděloval, ale vlastně ta příčina vyvěrá ze samotné povahy chování některých lidí v těch parlamentních stranách. Tak kdo je opravdovým viníkem stávající krize?

Určitě ano, nicméně zrovna spekuluje se tady o vlivu kmotrů, spekuluje se o tom, o těch dvou konkrétních poslancích, co je vlastně vedlo k tomu, že na jednu stranu dali svůj podpis, na druhou stranu tady svůj, svůj podpis nedodržely. Ty konflikty s nimi byly už, už v minulosti. A já si myslím, že je to tak trochu výsledek opoziční smlouvy, u které Miloš Zeman i Václav Klaus byli jejími tvůrci a kdy tehdy začalo, se začala dělat politiky, kdy, kdy nejde o střet, střet idejí, ale, ale kdy jde o to, aby byly zajištěny funkce i pro tu protistranu a pak se vystřídaly, aby tady bylo jedno, kdo z politiků je v kterém dresu a ve volbách se pouze ty, ty dresy na tom hřišti přeměnily. A produktem toho byl rozsáhlý korupční systém, který, a můžeme pochybovat o Nečasově vládě, můžeme o ní mluvit v mnoha negativech a ona udělala, udělala spoustu chyb. Na druhou stranu co jí nemůže být vytýkáno, že do orgánů činných v trestním řízení, do vyšetřování korupce vnesla, vnesla jakési světlo, policie, policie začala konat víc i státní zastupitelství a nakonec na to vlastně sám pan premiér Nečas doplatil.

Vždyť prezident sám říkal, že nechce učinit nebo že by neučinil druhý pokus, pokud by tedy ještě byl ve hře, právě proto, aby ta, ten původní koaliční formát nemohl nějakým způsobem překazit vyšetřování v kauze Nagyová. To je úplně v protikladu s tím, co říkáte vy.

To je podle mě naprosto, naprosto nesmyslné. Tady orgány činné v trestním řízení právě za Nečasovy, Nečasovy vlády jaksi dostaly mnohem větší prostor a začaly skutečně šetřit věci, které se dříve nešetřily, začaly vyvěrat věci na povrch, o kterých, které si nemyslím, že se neděly před 10 lety. Ony se děly, akorát je bohužel nikdo nešetřil.

Jdete do voleb s tím, že skončíte v opozici? Myslím TOP 09 a Starostové a nezávislí?

To se účtuje vždycky až po volbách. Ale já si obecně myslím, že pro demokracii je dobrá opozice, opozice velmi dobře. Demokracie nemůže fungovat bez dobré opozice.

Už je definitivní to, že budete obhajovat mandát poslance ve Zlínském kraji?

Není to rozhodně definitivní. To je na rozhodnutí, na vyjednávání, na vyjednávání...

Myslím z hlediska, z hlediska vaší vnitřní volby.

Z hlediska mé vnitřní volby, pokud o mé...

Jestli vy byste to chtěl?

... o mé služby budou mít Starostové zájem, jako že zatím mám signály, že zájem mají, tak jsem...

Starostové v tom Zlínském kraji?

Starostové ve Zlínském kraji, tak, tak jsem připraven, připraven jít, jít a bojovat za ně.

Takže s největší pravděpodobností to bude boj vedený ze Zlínského kraje?

S největší pravděpodobností to bude boj vedený ze Zlínského kraje, z mého kraje.

Proč jste se nakonec tak rozhodl? Protože v Interview ČT24 jste v květnu řekl, že váháte, protože jste znechucen ze stavu současné české politiky, ale po té létě se ta nechuť musela ještě prohloubit, ne?

Paní redaktorko, naopak. Jednak po tom létě se začalo ukazovat, že ten zákon, kvůli kterému jsem šel a vstoupil do politiky, zákon o rozpočtovém určení daní skutečně funguje. A za prvních 7 měsíců tohoto roku dostaly obce a města o více než 7 miliard víc, víc peněz. A já věřím, že ty peníze budou, budou v nějakém čase vidět na spokojeném životě obyvatel měst a obcí České republiky.

To ano, ale co vás nakonec, co vám nakonec dalo takovou chuť dál tedy vstupovat do vysoké politiky?

To, co se stalo za poslední, za poslední 3 měsíce, to jakým, jakým způsobem se česká společnost a česká politika posunula, mě přesvědčilo o tom, a mluvil jsem o tom s mnoha, s mnoha lidmi. Pro mě osobně není žádné životní, životní štěstí být poslancem nebo rozhodně to neberu jako něco, jako nějakou, nějakou kariéru nebo něco, co by mně osobně způsobilo nebo mojí rodině způsobovalo štěstí. To vím o daleko mnoha lepších věcech.

Tak proč tedy?

Protože teď mám určitou zkušenost a mnoho lidí, kteří si vážím a kteří, kteří mě přesvědčovali o tom, že nemám utíkat v dobách, kdy česká politika je tak trochu na křižovatce.

A Stanislav Polčák taky bude znovu kandidovat, že, už jsem to četla, on se chtěl taky původně vrátit do advokacie a potom si to taky rozmyslel.

Ano, pan, pan, pan místopředseda Polčák, a já jsem za to vděčen si svůj postoj rozmyslel a patrně bude kandidovat.

Protože vy jste taky v tom květnu řekl, že kdyby nekandidoval ani místopředseda Polčák, musel byste do toho jít znovu, protože by bylo chybou, kdyby ve sněmovně neseděl tedy ani místopředseda, ani předseda ze strany Starostů a nezávislých. Takže teď tam budete oba.

To rozhodnou voliči při vší, při vší úctě, jestli tam, jestli tam budeme oba. A kdyby rozhodli, že ne, tak pro mě rozhodně nebude žádná tragédie.

Takže se vám to nakonec zalíbilo?

Prosím?

Takže se vám to nakonec zalíbilo, vám oběma?

Paní redaktorko, někdy děláte, děláte svoji práci nejenom pro to, že se vám úplně, úplně líbí, ale proto, že víte, že děláte dobrou věc.

Bude kandidovat Alena Hanáková? Vlasta Parkanová to vzdala.

To skutečně netuším, to je na rozhodnutí Aleny Hanákové a na diskusi právě s krajskými představiteli Starostů a nezávislí. Já do té diskuse jako předseda Starostů a nezávislých žádným způsobem nezasahuji.

Ptám se na to proto, že samozřejmě budete muset "uklidit" některé tedy tváře, které třeba nebyly tak úplně úspěšné.

Předně já si myslím, že ve srovnání se současným ministrem kultury byla Alena Hanáková pořád hvězda. Nicméně ona objektivně měla výsledky. To, co dlouhodobě říkám a říkal jsem už to i tady v Interview několikrát, tak její mediální komunikace navenek nebyla úplně dobrá. A je to strašná škoda, protože některé její výsledky práce se pak takzvaně nepodařilo prodat a mnoho, mnoho lidí, lidí o ní neví. My nechceme nikoho uklízet, ani nikomu vyrábět, vyrábět žádné, žádné trafiky, my si samozřejmě vážíme lidí, kteří pro, pro nás nebo pro vůbec pro tuto zemi udělali a myslím, že by jejich zkušenosti bylo škoda, ale nemyslím si, že zrovna Alena Hanáková nebo kdokoliv ze Starostů a nezávislých je, není schopen se uživit v běžném občanském životě stejně nebo lépe než ve sněmovně.

No, ale vy sám říkáte, že nezvládala mediální komunikaci, tak jestli třeba právě kvůli tomu by nebyla zátěží ve volbách?

Nemyslím si, že ve Zlínském kraji by byla zátěží. Já vím o mnoha lidech ve Zlínském kraji, které si Aleny Hanákové váží jako bývalé starostky Vizovic i jako ministryně.

Jak velkou roli v případném odkladu předčasných voleb, anebo v tom, o čem tedy jednotlivé strany přemýšlejí, je i to, že zkrátka stranické pokladny nemají příliš nabyté rezervy? TOP 09 si bude muset půjčit 20 milionů, Starostové se zatím, jak jsem tedy četla, zadlužovat nechtějí.

My se zadlužovat určitě nechceme. To, co si TOP 09 půjčí, je pouze nějaké, nějaké krátkodobé překlenutí.

Překlenovací úvěr.

Kdyby, kdyby ty volby byly třeba příklad na konci listopadu, tak si myslím, že si TOP 09, ani TOP 09 nemusí vůbec nic půjčovat. Mě vždycky baví, když některé strany mluví o hospodaření země, o tom, jak by tato země měla kvalitně hospodařit a jejich stranické účty jsou někdy velmi pochybné nebo zní prázdnotou nebo jsou hlubocí, v hlubokých dluzích. To se nás skutečně netýká, my ty volby jsme schopni zafinancovat.

Teď jsme to malinko naznačil, takže váš odhad realistický je konec listopadu předčasné volby?

Ne, můj realistický odhad je polovina až konec října.

Pane předsedo, já vám děkuji za rozhovor, na shledanou.

Rádo se stalo, na shledanou.

Daniela Drtinová

ČT 24, 15. 8. 2013, pořad: Interview ČT24

Štítky
Osobnosti: Petr Gazdík
Chcete ZNÁT nejnovější TOP zprávy?
odebírejte náš
newsletter
TOP 09
Děkujeme