× Spojenci pro Evropu

Czernin: Šlechta se snadno smířila s tím, že přišla o tituly

11. 12. 2018

Šlechtici přišli před sto lety o své tituly. Zbavila je jich jedna z prvních norem, které přijalo revoluční Národní shromáždění po vzniku Československa 10. prosince 1918. Hlavním důvodem jejího přijetí bylo, že obyvatelé nového státu vnímali šlechtu jako jeden ze symbolů zaniklé rakousko-uherské monarchie. „Nejméně to mrzelo nositele těch titulů, ti se s tím smířili snadno,“ řekl v Událostech, komentářích senátor za TOP 09 Tomáš Czernin, jehož rod měl titul hrabě.

Ten titul byl důležitý hlavně v 17. století. Tehdy to byl předpoklad pro výkon státní moci, pro důležité státní úřady,“ vysvětlil Czernin jeden ze smyslů šlechtických titulů. To se změnilo už 70 let před jejich zrušením. V roce 1848 byl přijat občanský zákoník a všichni byli zrovnoprávněni. „Zanikla ta výsada, úřady už mohl vykonávat kdokoliv. S tím zanikla v roce 1848 i řada povinností,“ dodal.

Jednou z nich byla povinnost starat se o poddané a odvádět za ně daně státu, což do té doby měla šlechta za úkol. „Šlechtické tituly zůstaly, zůstalo právo užívat erb,“ popsal Czernin posun do symbolické roviny.

Šlechtické tituly se v českých zemích dělily na panovnické, vyšší a nižší šlechtu. Nejvyšším panovnickým byl titul král a královna. U panstva byl nejvyšším titulem kníže a kněžna, následoval hrabě s hraběnkou, nižší šlechta pak byla rozdělena na rytíře a dámy, zemany, vladyky a panoše.

To vše změnil zákon z 10. prosince 1918. „Šlechtictví a řády, jakož i veškerá z nich plynoucí práva se zrušují, rovněž tak tituly, pokud byly udělovány jako pouhá vyznamenání,“ stanovoval. Součástí první verze zákona nebyly sankce, ty byly připojeny až v roce 1920. Provinilci hrozila pokuta až 15 000 korun nebo několikadenní vězení. Zrušení šlechtických titulů platí dodnes, teď ale za jejich užívání žádné sankce nehrozí.

Šlechtici i díky tomu udržují tradice a rodovou paměť. Rody ve střední Evropě jsou v kontaktu. „V našich oblastech, to znamená Čechy, Rakousko a Bavorsko, si všichni tykáme. Když jsem byl poprvé v severním Německu, tak jsem byl překvapen, že si mnozí navzájem vykají. Pak mi došlo, že to zřejmě je tím, že se dělí na protestanty a katolíky, takže tam to tykání není tak automatické,“ poodkryl zákulisí vztahů Czernin a dodal: „Dá se říct, že jsme všichni příbuzní.“

To však nepovažuje za výlučnost šlechty: „Já jsem přesvědčen o tom, že všichni máme v žilách krev Karla IV., že jsme všichni příbuzní, že když půjdeme zpátky, tak někoho společného vždycky najdeme.“

Nejtěžší léta čekala na šlechtu v Česku v dobách diktatury proletariátu. „Někteří byli donuceni opustit naši zemi, někteří tady zůstali, byli uvězněni a přežívali pak v potupných životních podmínkách,“ říká režisérka dokumentu Modrá krev Alena Činčerová.

Tomáš Czernin si pamatuje hlavně dobu pozdní totality: „Já jsem studoval vysokou školu v 80. letech a v tu dobu se revoluce zabývala požíráním vlastních dětí. Když to tak vezmu, tak větší škraloup měl ten, kdo byl synem nebo dcerou nějakého komunisty z 60. let.“

Po sametové revoluci Czerninové restituovali zámek v Dymokurech, který komunisté používali jako skladiště a zanechali ho v dezolátním stavu. „Já jsem měl s tatínkem dost spory, protože on měl i takové období, kdy to nechtěl převzít. Říkal, že to bude stát spoustu peněz a co s tím budeme dělat, na co potřebujeme takový velký dům, to nevyužijeme. Dneska je to opraveno, je to využito, je to zabydleno a někdy mám i pocit, že máme už málo místa, protože manželka nějak neumí vyhazovat věci,“ popsal porevoluční dilema Czernin.

Rozhodnutí převzít zámek do správy přineslo spoustu práce. Tomáš Czernin působil jako kotelník, popelář i údržbář. „Je to archaismus v 21. století bydlet na zámku. Nikdo si nemůže dovolit ten personál, jako byl dřív, takže člověk opravdu musí sám přiložit ruku k dílu,“ vysvětlil a dodal jeden detail ze zkušenosti bydlení na zámku: „Když je 19 stupňů, tak je to docela pohodlné. Říkám, že jestli chcete bydlet na zámku, musíte nosit silné svetry a ponožky.“

Zdroj: Události, komentáře, ČT24, 10. 12. 2018

ŠTÍTKY

Osobnosti:
Tomáš Czernin
TOP 09 Facebook Twitter YouTube Instagram

KONTAKTUJTE NÁS

CELOSTÁTNÍ KANCELÁŘ TOP 09

Opletalova 1603/57
110 00 Praha 1

info@top09.cz
ID datové schránky: 86ttzqc
telefon: 255 790 999

 

TISKOVÉ ODDĚLENÍ

Lenka Brandtová

tisková mluvčí

Lenka.Brandtova@top09.cz

tel.: 255 790 951

mob.: 606 709 954

REGISTRACE PRO NOVINÁŘE

PODPOŘTE NÁS

JAK FINANČNĚ
PODPOŘIT TOP 09?

 

TRANSPARENTNÍ ÚČET
TOP 09 PRO DARY

 

TRANSPARENTNÍ
VOLEBNÍ ÚČET PRO EP

  

TRANSPARENTNÍ ÚČET
PRO KOMUNÁLNÍ VOLBY

 

FAKTURAČNÍ ÚDAJE
A BANKOVNÍ SPOJENÍ

IČ: 71339728
DIČ: CZ71339728
(nejsme plátci DPH)
č. účtu: 10909090 / 5500

Váš názor

Copyright © 2009-2019  TOP 09  |  Všechna práva vyhrazena

Nastavení cookies |  Osobní údaje |  Informace o webu |  Mapa stránek

Karel Schwarzenberg:Za demokracii a svobodu musí bojovat každá generace.
Děkujeme