Tomáš Čermák: K prosperitě lze přivést i Ostravsko

8. 10. 2010

Prof. Ing. Tomáš Čermák, CSc., dlouholetý rektor ostravské VŠB bude v nadcházejících senátních volbách usilovat ve svém volebním obvodě č.70 – Ostrava o zvolení senátorem. Není divu, že jeho hlavním tématem bude rozvoj vědy a školství. Nezapomíná však také na Ostravsko, kde prožil celý svůj život.

Vážený pane Čermáku, kandidujete v Ostravě, kde jste prožil celou svoji profesní, vědeckou a pedagogickou kariéru. Ostrava bývá často vnímána jako, řekněme, dělnické město. Jaká je úroveň vzdělání a vědy v Ostravě?

Netroufám si na všeobjímající odpověď zahrnující jak instituce, tak obory či jednotlivce.  Otázka totiž neříká, zda se chci s někým srovnávat ať už doma či v zahraničí a zda jde o zachycení současného stavu či trendů. Nežijeme dnes v době glorifikace těžké manuální práce. I v hornictví, kde po 200 letech na prahu tisíciletí skončila v Ostravě těžba uhlí, se dnes při těžení z extrémních hloubek uplatňují automatizované těžební komplexy a dobývací mechanizmy, které předpokládají jiné dovednosti a znalosti, než tomu bylo třeba před padesáti lety.  Rozvoj Ostravy po druhé světové válce byl dán především vizí „Kovárny Evropy“ v rozděleném světě a dělnické profese vyžadovaly vybudování učňovského školství, jejichž absolventi zůstávali v regionu, na rozdíl od absolventů gymnázií, kteří absolvovali vysokoškolská studia zejména v Praze a v Brně a ve velké míře se na Ostravsko nevraceli. Vysoká škola báňská byla tradiční montánní univerzitou zaměřenou na báňské obory, měla řadu vynikajících profesorů velmi úzce provázaných na průmysl a pomáhala budovat sesterskou školu v Košicích. Nepochybně úroveň inženýrského vzdělání lze hodnotit velmi pozitivně.

A co humanitní obory?

Humanitní obory ve vysokoškolském sektoru zde byly zastoupeny velmi skromně v podobě pedagogické fakulty, umělecké vysoké školy zde nebyly zastoupeny vůbec. Věda v minulém režimu se oficiálně pěstovala na dvou ústavech tehdejší ČSAV, jeden zaměřen na hornictví, druhý na hutnictví. Platilo, dle sovětského modelu, že vysoké školy mají vychovávat režimu oddanou generaci inženýrů a nikoliv se zabývat vědou.

Za uplynulých dvacet let se ale podařilo mnohé změnit.

Ano, vy působíte od roku 1990 jako rektor VŠB, letos jste tento post opustil. Jak hodnotíte léta, kdy jste měl možnost zásadním způsobem ovlivňovat chod VŠB? Co považujete za své největší úspěchy? Jaké jsou naopak projekty či cíle, které je ještě potřeba dotáhnout?

Polistopadoví politici svými výroky o tom, že „uhlí necháme dalším generacím pod zemí“ a hutě „prodáme za korunu“, způsobili dramatické změny v oblasti vysokého školství, a to zejména naší VŠB. Studenti totiž neviděli žádné perspektivy v dalším studiu a houfně tradiční obory opouštěli. Podařilo se prosadit vládní usnesení č. 245/91, které ukládalo vybudovat z VŠB-TUO školu polytechnického charakteru a dosavadní jednostrannou orientaci na technické školství vyvážit humanitními obory. Neměl jsem však pocit, že by si vlády při svém střídání tento nesplněný dluh předávaly. Za tu dobu jsem poznal 13 ministrů školství a jen těžko lze tvrdit, že zde existovala strategie pro rozvoj vysokého školství a pochopení pro nutnost transformace VŠB. Tak např. při rozdělení Československa byla v Žilině jediná dopravní škola a řada profesorů českého původu se vracela do ČR. Ostrava jako významný uzel dopravní v centru strategických evropských transportních tras východ-západ a sever-jih byla ideálním místem pro vznik dopravní fakulty – místo toho mně bylo řečeno, že by to nebylo tržní a že kam půjdou studenti, tam půjdou peníze.  Výsledek je úsměvný – desetimilionová ČR má dnes dopravní fakulty v Praze, Pardubicích a další vysokoškolská pracoviště vznikla v Ostravě a v Jindřichově Hradci. Přesto se podařilo za dvacet let vybudovat školu s novým názvem VŠB-Technická univerzita Ostrava, ve které název báňská je ponechám z důvodu 160-leté tradice, ale její nový obsah je určen tím, co je v názvu označeno Technickou univerzitou. V roce 1991 byla založena Fakulta elektrotechniky a informatiky, v roce 1997 byla založena Fakulta stavební, v roce 2002 Fakulta bezpečnostního inženýrství.

Tradiční fakulty hornicko-geologické, hutní a strojní výrazně změnily náplň svých studijních programů, velkým rozvojem prošla i fakulta ekonomická. Počtem studentů jsme dnes třetí největší vysokou školou v ČR s téměř 24 000 studenty. Prošli jsme mezinárodní evaluací s oprávněním udělovat titul euroinženýr, jako první škola v ČR jsme dostali v rámci Boloňské deklarace oprávnění Diploma supplement, opravňující k pokračování ve studiu na evropských univerzitách. Zavedli jsme systém řízení kvality dle ISO 9001 a mohl bych pokračovat dalšími výčty ocenění. Tři projekty z Operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace jsou již schváleny a týkají se materiálového výzkumu, energetiky a životního prostředí, další tři jsou ve stadiu negociací, to vše za cca 3,5 mld. korun z evropských strukturálních fondů. Z nich by měla být konečně po 20 letech postavena i Fakulta elektrotechniky a informatiky, která má dnes 3500 studentů a žije v provizoriu, které ztěžuje rozvoj ostatních fakult. Vždyť další Fakulty stavební a bezpečnostního inženýrství jsme vybudovali z areálů nevyužitých základních škol a v případě EkF nám pomohla rekonstrukce bývalého kina a krach Agrobanky.

Jaký je podle Vás obecně stav českého vysokého školství?

Jsem přesvědčen, že je zralý na reformu, cožpak stát naší velikosti potřebuje vedle 28 veřejných, příp. státních vysokých škol více než čtyřicet dalších soukromých vysokých škol?  Cožpak je možné, aby náklady na 1 studenta veřejné vysoké školy byly značně nižší než u žáka základní školy?  Za pochybný krok považuji i zrušení financování kolejí, vždyť vysokoškolský kampus našeho typu snese srovnání s univerzitními kampusy ve vyspělém světě. Další existence paralelního financování základního výzkumu odděleně od vysokých škol považuji rovněž za anachronismus, který si ČR nebude moci v budoucnu dovolit.

Jaký je Váš názor na poplatky ve školství?

V současné době jsou poplatky nevyhnutelné a umožní řešit jak motivaci studentů a kvalitu pedagogů, tak uplatnit základní rozvojovou strategii jak vysoké školy, ale i výzkum a vývoj transformovat pro potřeby ekonomického rozvoje ČR.

Vašim oborem je elektrotechnika. Dost často je zmiňován názor, že mladí lidé směřují spíše do humanitních oborů a zájemců o technické obory je málo, přičemž jejich budoucí uplatnění v praxi je lepší. Je to tak? Jaký na to máte názor?

Nedostatek kvalitních studentů se zájmem o technické obory je na rozdíl od Indie, Číny, Jižní Koreje a dalších dnes typický pro vyspělé země USA, záp. Evropu a vážně ohrožuje jejich konkurenceschopnost. V případě ČR, která se nachází na chvostu čtvrté desítky zemí v žebříčku konkurenceschopnosti, jde o vážný problém, jehož řešení začíná už na základní škole, kde se musí formovat vztah k technice.

Stát by měl informovat o měnících se potřebách trhu práce, což může přispět k větší odpovědnosti pro výběr povolání. Stát má také v rukou celou řadu nástrojů jak ovlivnit tyto procesy, které mají vždy velkou setrvačnost, abychom brzy nezjistili, že strategické obory typu energetika nebo strojírenství nebudou mít kvalifikované odborníky.

Jsou toto témata, kterými se chcete v Senátu zabývat?

Právě výše uvedená témata patří spolu s reformou výzkumu, vývoje a inovací mezi ta, kterým bych se v případě zvolení do Senátu věnoval. Mám k tomu zkušenosti z dosavadního působení v akademickém světě, průmyslu i v řídících a poradních orgánech doma i v zahraničí.

Jak si myslíte, že může senátor prospět přímo svému regionu, ve vašem případě Ostravě. Jaké jsou její problémy, které byste ji případně chtěl pomoci řešit?

Ostravsko má velký rozvojový potenciál, který může být špatnou politikou centra promrhán především odchodem mladých talentovaných a vzdělaných lidí z regionu. Současný propastný rozdíl v HDP/obyv. mezi Ostravou (0,6 HDP na obyvatele průměrné úrovně EU) a  Prahou (1,65 HDP) ukazuje, že transformační procesy regionu uhlí a železa na region s uhlím a železem, ale také moderními technologiemi s vyšší mírou přidané hodnoty zdaleka není završen.  Podobně otázky životního prostředí vyžadují pro tento region řešení optimalizované též z hledisek ekonomických a sociálních. Řešení těchto otázek, které souvisí s reformami, by mohlo Ostravu posunout po vzoru jiných tradičních průmyslových regionů v Evropě i ve světě.

Proč jste se rozhodl kandidovat do Senátu a proč v barvách TOP 09?

Jsem člověk, kterému není veřejný zájem cizí, to jsem dokázal svou dosavadní životní dráhou. Nabídky do Senátu jsem dostával jako rektor i v minulosti, nechtěl jsem však školu polarizovat vstupem do politiky. Nyní již podobné zábrany nemám, a proto jsem nabídku TOP 09 přijal. Především proto, že TOP 09 není zdiskreditována podvody a omyly uplynulé éry, ale také proto, že chce navázat na tradici – vždyť první republika byla mezi čtyřmi nejvyspělejšími státy Evropy, že chce odpovědné chování jak od politiků, tak od občanů. Jistě všichni pamatujeme, že před dvaceti lety se veřejnost probudila pod hesly „rodiče, nenechte za sebe bojovat své děti!“  Dnešní odpovědnost je o tom, že nelze dále žít na úkor našich dětí a vnuků a zadlužovat tuto zemi a to probudí slušné lidi. Pak můžeme opět prosperovat a jsem přesvědčen, že k prosperitě lze přivést i Ostravsko, pokud se bude i v politice postupovat férově.

ŠTÍTKY

Volby:
2010 senát - 70 - Ostrava-město: Tomáš Čermák
TOP 09 Facebook Twitter YouTube Instagram

KONTAKTUJTE NÁS

CELOSTÁTNÍ KANCELÁŘ TOP 09

Opletalova 1603/57
110 00 Praha 1

info@top09.cz
ID datové schránky: 86ttzqc
telefon: 255 790 999

 

TISKOVÉ ODDĚLENÍ

Lenka Brandtová

tisková mluvčí

Lenka.Brandtova@top09.cz

tel.: 255 790 951

mob.: 606 709 954

REGISTRACE PRO NOVINÁŘE

PODPOŘTE NÁS

JAK FINANČNĚ
PODPOŘIT TOP 09?

 

TRANSPARENTNÍ ÚČET
TOP 09 PRO DARY

 

TRANSPARENTNÍ
VOLEBNÍ ÚČET PRO EP

  

TRANSPARENTNÍ ÚČET
PRO KOMUNÁLNÍ VOLBY

 

FAKTURAČNÍ ÚDAJE
A BANKOVNÍ SPOJENÍ

IČ: 71339728
DIČ: CZ71339728
(nejsme plátci DPH)
č. účtu: 10909090 / 5500

Váš názor

Copyright © 2009-2019  TOP 09  |  Všechna práva vyhrazena

Nastavení cookies |  Osobní údaje |  Informace o webu |  Mapa stránek

Jiří Pospíšil:Spolupráce středopravicových stran musí začít hned.
Děkujeme