Evropské dotace jsou tuze příjemná věc. Zejména proto, že ještě stále převyšují částku, kterou do Bruselu odvádíme.
Dobré dopoledne, milé dámy a vážení pánové, tématem našeho setkání je „Liberecký kraj – Lepší místo pro život“.
Narodil jsem se 10. října 1956 v Praze. Tam jsem však dlouho nepobyl a s rodiči jsem strávil své dětství, pubertu a studia v Mladé Boleslavi, resp. ve vísce nepříliš vzdálené tomuto městu.
Všichni víme, že nám sucho a kůrovec ničí lesy, až je z toho největší lesní katastrofa v našich dějinách. Lesníci vysazují nové stromky, ale ty žere přemnožená zvěř – jeleni, srnky, divočáci. Takže je třeba jejich počet snižovat.
Včerejší debaty o vině, či nevině premiéra Babiše ohledně dotací na Čapí hnízdo mě přivedly k zamyšlení o dotacích vůbec.
Jako blesk z dnešního nebe zasáhla poctivou část národa nepříjemná ranní zpráva. Státní zástupce Jaroslav Šaroch náhle změnil názor na kauzu Čapí hnízdo a po čtyřech letech vyšetřování zastavil stíhání premiéra Andreje Babiše, jeho blízkých i bývalých spolupracovníků.
Máme či nemáme tady klimatickou změnu? Myslím tím přímo v Liberci, na naší zahradě a v našem okolí.
Česká Lípa leží v překrásném kraji, který mimo jiné a možná především proslul jako kraj sklářský. Sklářská tradice sahá daleko do historie a Českolipsko je dodnes jednou z hlavních evropských sklářských oblastí.
V úterý 20. srpna 1968 jsem byl s kožní alergickou reakcí hospitalizován na dětském oddělení jičínské nemocnice. Od ranních hodin středy 21. srpna 1968 projížděla mým rodištěm okupační vojska, nejdříve sovětské, poté polské tanky. Hlavně polských tanků, namířených na naše kasárna, umístěná vedle nemocnice, mám dosud před očima.
21. srpen je jedním z nejvýznamnějších dnů naší moderní historie. Jeho význam je o to větší, že dnes se naši někteří vrcholoví politici a Ruská federace snaží jeho význam zmenšit a překroutit. Je třeba jasně a srozumitelně říkat, že 21.srpna 1968 došlo k okupaci a porušení mezinárodního práva.
