Zatímco většina zemí Evropské unie ekonomicky roste, byť třeba jen velmi pomalu, česká ekonomika klesá – ve třetím čtvrtletí letošního roku to podle předběžného odhadu bylo o šest desetin procenta. A v tomto ohledu je na tom Česko skoro nejhůř v Evropě. „Nedělal bych dalekosáhlé závěry z pár desetinek, ale je to důvod zpozornět. Krátkodobě to lze vysvětlit tím, že jsme země více postižená inflací,“ míní europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09).
Někdejší viceguvernér České národní banky kritizuje její současné vedení za to, že odmítá diskutovat o zvyšování úrokových sazeb a reagovat tak na inflační tlaky. Růst cen byl prý způsoben energetickou krizí vyvolanou Ruskem, přispěl k němu ovšem i pocit mnohých ekonomických subjektů, že ceny jsou nízké.
„Nevšimli si, že věci už jsou docela drahé a prostor pro jejich zvyšování není. Flagrantní je to v případě bytů. Ale minulý týden jsem byl ve Spojených státech, a když si porovnáte ceny některých produktů v pražské kavárně a v jedné z nejbohatších zemí světa, tak to člověka docela zaráží,“ přiznává europoslanec.
Mimo inflaci zde jsou ovšem i další faktory, na které je třeba se soustředit, protože jinak hrozí, že bude česká ekonomika zaostávat.
„Makroekonomika je hodně velká loď, nechci říct Titanic, a dost dlouho trvá, než se věci otočí. Zaostávání české ekonomiky sahá dokonce před minulou vládu: nedostatečná infrastruktura, podcenění změn v energetice, to vše je záležitost poslední dekády,“ tvrdí.
Ekonomický růst brzdí i snaha vlády snížit rozpočtový deficit. Ta ale podle Niedermayera nemá alternativu a bez podstatného zbrzdění zadlužování přijde jednoho dne korekce, která bude ještě bolestivější.
Jak zlevnit elektřinu
Stát by podle Niedermayera měl prioritně investovat do oblastí, které dávají ekonomický smysl. Rozhodování o výdajích je ovšem velmi politické a málo ekonomické.
„A druhá věc je, že ty nejdůležitější změny v ekonomice – moderní technologie, dekarbonizace a udržitelnost – jsou nákladné, ale máme na ně obrovské množství evropských peněz. Měli bychom se soustředit na to, jak je efektivně využít,“ dodává.
Spoustu změn ovšem brzdí chybějící legislativa, protože v posledních řádově pěti letech prý Česko nezavádělo odsouhlasené evropské normy. „Je přijímán Lex OZE II, který zavádí energetická společenství a úložiště, což může vést ke snížení ceny energie. A my na to máme peníze, ale ne legislativu, což je hrozně smutné,“ zdůrazňuje.
Důvodem podle něj může být buď laxnost úřadů, anebo že změny nekonvenují některým silným hráčům v tuzemské ekonomice:
„Fosilní průmysl těží z toho, že nemáme baterie. Typicky uhelné elektrárny inkasují peníze za služby na stabilizaci sítě, i když část těchto služeb by mohly baterie poskytnout levněji. A to není moje spekulace, to nám v parlamentu řekli zástupci relevantních institucí,“ tvrdí.
Uhlí se přitom stává nekonkurenceschopným kvůli ceně emisních povolenek, které jsou podle Niedermayera nejúčinnějším nástrojem na snižování emisí a získávání zdrojů pro dekarbonizaci.
Energie v příštím roce zdraží mimo jiné kvůli zvýšení regulované složky elektřiny i plynu, které oznámil Energetický regulační úřad. A podle prezidenta Svazu průmyslu a dopravy Jana Rafaje nyní hrozí, že některé firmy příští rok zaplatí za elektřinu až o 30 procent víc.
„Zaspali jsme v modernizaci ekonomiky a v investicích do těch nejlevnějších zdrojů, což je fotovoltaika v kombinaci s větrnou energií. To vede k tomu, že máme silovou elektřinu obvykle o trochu dražší než Německo. A pokud nebudeme rychle investovat do energetiky, rozdíl se bude zvyšovat a bude významný,“ varuje ekonom.
Poslechněte si celý rozhovor v Interview Plus.
ČRo, Interview Plus, Jan Bumba, 9. 11. 2023
