S velkou intenzitou prožíváme velikonoční triduum, které probíhá v rytmu SMUTKU, TICHA a RADOSTI.
V pátek se při pašijích a pohledu na kříž s Ježíšem, umučeným za špatnosti nás všech, podíváme do vlastního nitra. Je plné stínů, nevěry a zloby – není to hezký pohled.
Bílá sobota probíhá ve velkém tichu. Svět jako by se zastavil, ve čteních se vracíme až na samotný začátek, ke STVOŘENÍ. Závěr sobotní bohoslužby je plný naděje, protože Kristus vstal z mrtvých, láska a život zvítězily nad nenávistí a smrtí.
Slavnost Zmrtvýchvstání Páně v neděli ráno zpravidla končíme až v poledne při papežském požehnání Urbí et Orbi (městu a světu).
SMUTEK - z nás všech, TICHO, tolik potřebné k zamyšlení, RADOST plná odhodlání začít znovu.
POŽEHNANÝ VELIKONOČNÍ ČAS!
Nina Nováková
