Po více jak třech měsících od začátku nouzového stavu je naše ekonomika ve velmi nestabilním stavu. Nejde ani o to, jak k tomuto stavu došla, ale teď bychom měli řešit, jak z tohoto stavu vybřednout a umožnit trhu, aby se, pokud možno přirozenými mechanismy, obnovil a nastartoval k růstu.
Dlouhodobě zastávám názor, že jedna z nejdůležitějších věcí, která umožňuje růst a upevňuje sílu firem, jsou rovné příležitosti.
Rovné příležitosti totiž znamenají konkurenci a tedy soutěž o nejlepší nabídku s poměrem cena/výkon. Tento zásadní požadavek vytváří nutnost inovovat, přetvářet, zvyšovat efektivitu a produktivitu. Znamenají jistotu, že investice do zlepšení produktu nebo služby nebudou zničeny zvýhodněním konkurenta nefér podporou.
V současné době je většina firem pod ohromným tlakem, kdy nedokáže předpovídat další vývoj trhu a ještě k tomu nejsou na trhu stanoveny rovné podmínky. Větší firmy jsou zvýhodněny proti těm malým, automotive je zvýhodněn před ostatními odvětvími pomocí dotací a podpůrných programů, velcí zaměstnavatelé jsou zvýhodněni proti malým.
Ten, kdo se zná osobně s premiérem, je ve výhodě proti tomu, kdo je schopen dodávat lepší produkt. Kdo používá agenturní zaměstnance, „dohodáře“, živnostníky a brigádníky, je zvýhodněn před těmi, kteří mají výhradně zaměstnance.
V dnešní době nejsou rovné příležitosti ani v zadávání státních zakázek, kde dochází k dělení zakázek na podlimitní, a nebo jsou zakázky zadávány ve speciálních režimech.
Rovná příležitost je zásadním stavebním kamenem trhu a pokud ji budeme kroutit cílenými dotacemi, veřejnou podporou nebo transfery financí s pomocí „vyhrazených“ podpůrných programů, nedokážeme nastávající ekonomickou krizi překonat.
Popřením rovných příležitostí je již jenom ohromný střet zájmů našeho premiéra, který sám rozhoduje o dotacích pro svých cca 300 firem.
Naše země neposkytuje podnikatelům rovné příležitosti a obrovský střet zájmů našeho premiéra, který na našem trhu dusí stovky a možná tisíce firem, je problémem všech lidí tohoto státu. Premiér dusí inovace, ceny, kvalitu, zaměstnanost. Dusí podnikatelské prostředí a vytváří nejenom morální slabost, ale i slabost ekonomickou. Naše země není postižena holdingem Agrofert jako takovým, ale především tím, kdo z jedné strany do tohoto holdingu leje levné peníze nás všech a na druhé straně nám všem krade příležitosti a zaměstnání.
Náš premiér nám svým střetem zájmů nekrade peníze, ale krade nám příležitosti. A to je ohromný problém pro nás a naše děti.
Zdeněk Chmelík, liberecký zastupitel a předseda RO TOP 09 Liberec
