15. 7. 2021

V posledních měsících - my, podnikatelé, snažíme udržet ziskovost zakázek v patách s ohromnou inflací na straně vstupů. Nejde jenom o mediálně propírané stavební materiály, ale v podstatě o všechny polotovary, výrobky i služby, které jsou v životě firmy či živnosti potřeba.

Změna cen surovin a polotovarů se pomalu začíná přelévat do změn ceny samotných výrobků, které se budou dostávat na spotřebitelský trh.

Je zjevné, že se výrazné zvýšení všech cen dotkne většiny obyvatelstva a pro mnoho z nás se stane mnoho věcí nedostupnými. Lámeme si dnes hlavu nad tím, jak jsou drahé byty, pronájmy a auta, ale v příštích měsících zdraží i věci, které ve svých životech oželit nemůžeme.

V podstatě to znamená, že růst životní úrovně, kterou jsme zde vytvářeli na dluh nebo nad rámec zvyšování produktivity, se začíná vracet do normálu, a to, co si za vydělané peníze koupíme, se začne blížit tomu, kolik práce (produktu) vytvoříme.

Stali jsme se v minulých letech státem, kde platy táhl nahoru stát, který hluboko za sebou nechal průměrnou mzdu v průmyslu a obchodu. Jde o model, který se musel dříve nebo později neblaze projevit na naší ekonomice a inflačních tlacích v ní.

Totiž tento krok státu vedl v podstatě k nutnosti zdražit vše, co vyrábějí či spoluvyrábějí čeští zaměstnanci.

Když se k tomu přidal ještě Covid-19 a rozkolísané dodavatelsko-odběratelské řetězce, tak bylo jasné, že inflace ve zvýšené míře brzy dorazí.

Inflace není dnes problém jenom ČR, ale stává se z ní celosvětový problém, a to dokonce možná celosvětový problém č. 1. Je to důsledek velkého oživení po velkém půstu a rozkolísanost trhů ji přiživuje ještě více.

Celosvětový trh je dnes jako hladina rybníka, do kterého byl hozen kámen a jsou na něm velké vlny. Budou nás čekat cyklické návaly poptávek střídané s převisy nabídky a do uklidnění vln se budou ekonomiky států potácet ode zdi ke zdi a bojovat s přebytky likvidity a nedostatkem statků, za které by šla utratit.

Jako podnikatel dostávám každým dnem další a další informace o plánovaném zdražování v řádu desítek procent. Nejde o nějaké vybrané položky, ale o kobercové zdražení celého trhu v průmyslu, a služby nezůstávají pozadu.

Za tikající krizi na celosvětové úrovni a zdražování komodit pravděpodobně nikdo "od nás" nemůže, ale za to, jak jsme na krizi a na její dopady připraveni, už ano.

Promrhali jsme ohromné prostředky do spotřeby, a nikoliv do zajištění. Vyhazovali jsme peníze oknem místo toho, abychom zajistili robustní zdravotnictví a vybudovali průmysl s vyšší přidanou hodnotou.

Současná vláda nemůže za pandemii a je jasné, že jakákoliv vláda by velmi těžce s tímto problémem bojovala. Možná lépe, ale možná také hůře. Ale jsem přesvědčen, že jiné vlády by se snažily v době růstu a prosperity měnit naši zemi k lepšímu a chtěly by ji dostat z kategorie "montovny" Evropy do kategorie "vývojového studia" Evropy. Bohatnout musíme přinášením nových myšlenek, technologií a inovací, a ne mlácením kladiv do ohnutého plechu.

Tedy pandemie byla, je a bude pro každou vládu problém, ale ekonomický růst by měl každou vládu vybudit ke změnám směřujícím k modernizaci země a zvýšení její konkurenceschopnosti. Může se stát, že je vláda neschopná a nekompetentní, pak by ale měla v době blahobytu alespoň splácet dluhy. A to se naší současné vládě vůbec nepodařilo.

A té budoucí vládě zbude, bohužel, jenom smutný úděl zachránit, co se dá, a pomalu začít pracovat na běhu věcí, které nás mohou posunout k zemím s vysokou životní úrovní a vysoce vyvinutým průmyslem a službami.

Teď budeme za kamny čekat, co s námi udělají příští měsíce a roky, a je jasné, že bez změny směru vládnutí nás nečeká nic dobrého.
V nadcházejících volbách budeme volit především naši ekonomickou budoucnost, která musí být postavena nad chtění současného blahobytu.

ZDENĚK CHMELÍK, LIBERECKÝ ZASTUPITEL

Štítky
Chcete ZNÁT nejnovější TOP zprávy?
odebírejte náš
newsletter
TOP 09
Děkujeme