16. ledna 2019 uplyne 50 let od hrdinského činu Jana Palacha.
Jan Palach se narodil v Praze v roce 1948, žil s rodiči a s bratrem ve Všetatech. Coby vysokoškolský student prožíval okupaci v srpnu 1968 velmi intenzívně. Vadilo mu to, co leželo na srdci mnohým lidem, a jak to trefně vyjádřil Karel Kryl v refrénu písně Podivná ruleta (Ruská ruleta):
Minulo září, a ulicí chodí jen milion tváří - těch zbloudilých lodí, a žádná z nich neslyší "pamatuj!", a žádná z nich neslyší "pamatuj!" "Pamatuj!".
Jan Palach se v listopadu 1968 aktivně zúčastnil studentské stávky. Stále více ho trápilo, že si lidé na přítomnost okupačních vojsk začali zvykat, upadali do letargie a propadali pocitu, že s tímto stavem nemohou nic dělat. Nechtěl se s touto situací smířit.
Ve čtvrtek 16. ledna 1969 okolo 13:30 si v horní části Václavského náměstí v Praze odložil tašku a načichal se přineseného éteru. Pak se polil hořlavinou a zapálil. Hořící běžel přes křižovatku od kašny pod muzeem k Washingtonově ulici, kde se jej pokusil svým kabátem uhasit výhybkář Dopravního podniku. S rozsáhlými popáleninami byl převezen na Kliniku popálenin FNKV a LFH UK v pražské Legerově ulici. Zde s ním byl na magnetofonový pásek natočen krátký rozhovor, v němž hovořil o příčině svého činu. V záznamu se zmiňuje o pasivitě lidí, vystupuje proti rozšiřování Zpráv – deníku vydávaného sovětskými okupanty, a požaduje generální stávku. Zemřel v neděli 19. ledna 1969 v 15:30, tři dny po svém činu.
Jeho pohřeb 25.1.1969 v Praze se stal celonárodní manifestací proti sovětské okupaci. V Palachových stopách šli další mladí lidé např. Jan Zajíc.
O několik měsíců později, 17.dubna 1969 vystřídal v čele KSČ Gustáv Husák Alexandra Dubčeka, začala tzv. normalizace poměrů u nás. Byly prováděny čistky v komunistické straně, propouštění ze zaměstnání, obnovena cenzura, rušeny zájmová a politická sdružení a organizace.
21. června 1991 opustil poslední železniční transport se sovětskými vojáky a jejich vojenskou technikou území České a Slovenské Federativní Republiky.
27. června opustil území ČSFR také poslední sovětský voják. Sovětská armáda tím ukončila svůj třiadvacet let trvající "dočasný" pobyt na území naší republiky.
Na hrdinský čin Jana Palacha i jeho následovníků bychom neměli nikdy zapomenout.
