Šidáková: Při rehabilitaci po covidu lidé vidí, že vše souvisí se vším

Primářky rehabilitačního oddělení trutnovské nemocnice MUDr. Silvie Šidákové (TOP 09) jsme se zeptali na rehabilitace po onemocnění covid-19.

11. 11. 2021

Jak může pomoci fyzioterapie nebo rehabilitace při dýchacích obtížích?

Něco jako dechová rehabilitace vlastně existuje odjakživa, jen se o tom, že by se dalo rehabilitovat dýchání, nikdy moc nemluvilo, protože není obvyklé řešit potíže pacientů třeba s chronickými plicními onemocnění i rehabilitací. Takže pro nás z našeho oboru je docela pozitivní zpráva, že se můžeme začít více věnovat dechu, který je důležitou součástí života a všech našich aktivit.

"Motivace pacienta je základ dobrého výsledku. Člověk dostane pomocnou ruku v tom, jakým způsobem má cvičit a starat se o sebe," říká MUDr. Silvie Šidáková (TOP 09), primářka rehabilitačního oddělení trutnovské nemocnice

V uvozovkách tomu napomohl covid a zvýraznily se potíže pacientů, kteří tohle onemocnění prodělali. Objevilo se tak téma, že bychom mohli tyto potíže zkusit rehabilitovat, což jsme uvítali. Pro nás to není nic nového, ale je to každopádně velmi pozitivní zpráva, že se začně špatné dýchání lidí řešit i rehabilitací.

Označujeme to souborným pojmem dýchací potíže, ale co konkrétně lidi trápí?

Potíže jsou samozřejmě různého typu. Hodnotí je především pneumolog, tedy plicní lékař. Ten stanoví, do jaké míry jsou plíce více poškozené, zda je to po prodělání covidu nebo jestli v tom hrají roli ještě další přidružená onemocnění.

Pacienti často popisují, že před covidem byli aktivní. Někdo sportoval, jiný třeba jen bez problémů došel na nákup, prostě nic mu nebylo. A po prodělaném onemocnění se ukazuje, že se plicní schopnost prostě zhoršila a ten člověk už nezvládá takzvaně tolik jako dříve.

To člověka přivádí k pneumologovi. Ten plíce vyšetří a zjistí, že už jsou relativně zdravé, ale přeci jen tam nastal deficit v běžném životě a v dalších aktivitách. Takže rehabilitací se řeší především návrat do pokud možno stejných aktivit, jako před covidem. Člověk rehabilitací cvičí dech, aby se mu zase vrátily jeho funkce.

Pokud by někdo měl pocit, že takovou rehabilitaci potřebuje, jakou cestou se k ní může dostat?

Určitě je základem vyšetření u plicního lékaře, respektive pneumologa, kam se pacient dostane s doporučením od praktického lékaře. A pneumolog doporučí rehabilitační vyšetření. Pacient se musí tedy objednat k rehabilitačnímu lékaři, který mu předepíše fyzioterapii neboli rehabilitaci. A tam on potom může docházet. Zní to asi dost složitě a je to někdy trošku časově náročné, ale my jsme zvyklí u nás v Trutnově pacienty brát v podstatě přednostně někdy na základě telefonátu od plicního lékaře, aby se člověk k terapii dostal včas.

"Jak člověk drží své tělo hraje velkou roli při fungování plic. Snažíme se rozhýbat dýchací stroj, uvnitř kterého se nachází dýchací orgán."

Pojďme vysvětlit, na jakém principu je plicní rehabilitace založena. A jak vlastně funguje naše dýchání.

Dech je velice zajímavá funkce, bez dechu nemůžeme žít a zároveň se bez něj nemůžeme ani pohybovat. U pojmu dech je potřeba si asi říci, že většina lidí si představuje, že dýchání souvisí s plícemi, což je samozřejmě správná představa. Je to hlavní orgán, který se dechem zabývá.

Na druhou stranu, aby se plíce správně hýbaly nebo respektive dech vůbec probíhal, tak k tomu potřebujeme další struktury. To je právě kostěný hrudník a svaly, které jsou na hrudníku přiložené. A pak zejména velký, hlavní dýchací sval, a to je bránice, která leží nahoře v břišní dutině nebo, dejme tomu, dole v hrudní dutině.

Souvislá činnost všech těchto struktur dohromady vytváří dýchání. Plicní lékař se zabývá zejména plícemi, jejich vyšetřením pomocí spirometrie nebo rentgenu plic. A my v rehabilitaci se zabýváme další částí našeho dechu, což je onen pohybový aparát. Jak fungují svaly, jak funguje bránice.

Snažíme se funkce jednotlivých struktur vylepšit. Když to zjednoduším, snažíme se uvolnit, protáhnout svaly, rozhýbat hrudník zlepšit funkci bránice, která funguje jako jakýsi píst. A tím se pacientovi velice uleví. Tu zkušenost máme i z dřívějších dob před covidem. Obecně, jak člověk drží své tělo, jestli je schoulený nebo napřímený, hraje velkou roli v tom, jak fungují plíce. Takže my se snažíme rozhýbat jakýsi dýchací stroj, uvnitř kterého se nachází dýchací orgán.

Rehabilitace je tedy především o cvičení?

Určitě, to je základní podmínka toho, abychom to vše dokázali rozpohybovat. Fyzioterapeut pacientovi pomáhá protáhnout jeho svaly na krku, kolem lopatek a na hrudníku a zároveň mu doporučí cvičení na bránici nebo na rozšíření hrudníku. To musí člověk potom dál sám doma dělat a po nějaké době přijde na kontrolu.

Ladí se cvičení, v určitých případech potom ještě používáme oddechové pomůcky, kdy dech můžeme trénovat. Pro zjednodušenou představu může to být třeba tak jako, kdyby se foukalo brčkem do vody. Tady musíte vyvinout větší úsilí, aby to člověk dokázal. A pak se dají nastavit různé tréninkové plány i na dechovou zátěž.

U některých lidí přetrvávají i další symptomy, cítí třeba větší úzkost. Může nám i s psychikou pomoci rehabilitace?

Určitě. Já si myslím, že obecně jakákoliv aktivita člověka, což může být cvičení, například jóga je výborná, kde se hodně dech využívá, ale pochopitelně i rehabilitace, může pomoci zlepšit kvalitu života. A to zejména, pokud on sám se stane aktivním účastníkem tohoto procesu.

V medicíně se velmi často dostáváme do situace, že pacient je vlastně, v uvozovkách, zdravý, co se týče šetření orgánů v laboratořích a rentgenů. Ale ten člověk se necítí v pořádku, má úzkosti a deprese, pořád hledá nějaké odpovědi. A my na rehabilitaci se ho ujmeme.

Vysvětlíme si o co jde, že opravdu nějaké změny můžou působit jeho potíže i psychické a toho člověka zapojíme do procesu léčby. To chci zdůraznit, že motivace pacienta je úplný základ dobrého výsledku. Protože to není o tom, že někdo přijde k fyzioterapeutovi a ten ho napraví a zase postaví do života.

Je to opravdu o tom, že člověk dostane pomocnou ruku v tom, jakým způsobem má cvičit a má se o sebe starat. Často to není ani nijak časově nenáročné, třeba 10 minut denně. Prostě se nějakou dobu pracuje a člověk je bez problémů. To je zásadní věc, většina lidí se skutečně hodně vylepší nebo se svých potíží zcela zbaví. Už jen díky tomu, že si vše vysvětlíme.

Jana Kudyvejsová

Zdroj: hradec.rozhlas.cz

Štítky
Osobnosti: Silvie Šidáková