Czernin: Děda do poslední chvíle věřil, že režim už zítra padne

7. 8. 2018

Nejbohatší Czernin byl Humprecht, který nechal postavit Černínský palác na Hradčanech. Současný příslušník rodu Tomáš hrabě Czernin je lesník a zemědělec. Stará se o zámek, pole, lesy a rybníky v Dymokurech u Nymburka. Je mimo jiné také senátorem. Jeho bratr Děpold křísí staročeskou vánoční tradici, Ježíška.

Děpold je českou verzí jména Theobald, jež zdobí tuto rodovou linii Czerninů po staletí. V rodině se s gustem připomíná rozhovor Děpolda mladšího s hosteskou na jakési oslavě, kde dívka musela zapsat hosta do příslušné kolonky. Když konečně pochopila pravopis příjmení a smířila se i s výstředním křestním jménem Děpold, zeptala se na bydliště. „Dymokury,“ zněla lakonická odpověď. „Vy si ze mě děláte legraci,“ zvolalo nebohé děvče a praštilo propiskou o stůl.
Všichni členové rodu Czerninů včetně dětí se od dob Humprechtova prastrýce Heřmana, přesně od roku 1644, těší titulu hrabě. Platí však jen v cizině. V Česku ho nesmí používat už od roku 1918, podle znění zákona, „jímž zrušují se šlechtictví, řády a tituly“. Rod se košatí do několika linií. Zvlášť mohovitá byla chudenická větev, do níž patřil zmíněný Heřman. Patřila mu panství Petrohrad, Kysibl, Nejdek, Kostomlaty, Kost, Mitrovice, Radenín, Chudenice a Jindřichův Hradec.
Czerninové z Dymokur patří k linii vinořské. Jako první se zde usadil roku 1902 Theobald Czernin, pradědeček současného majitele. Jeho bratr Otakar, v letech 1917 až 1918 ministr zahraničí RakouskaUherska, dostal Vinoř. Theobaldův syn Rudolf hospodařil už na menším panství okleštěném pozemkovou reformou roku 1920. Právě tento majetek stát v restituci vrátil Děpoldovi staršímu.

Zámek a SNB

Hrabě převzal lesy v roce 1992, polnosti a sídlo v roce 1994. V zámku si za socialismu zřídil kanceláře státní statek, potom sloužil jako ubytovna řeckých dětí, nakonec ho Sbor národní bezpečnosti (SNB) proměnil ve skladiště. V parku před rezidencí, na místě kurtů, postavili esenbáci několik budov. To byla smůla, protože jde o „zastavěnou plochu“, a tu Děpold zpět nedostal. Publicista Karel Hvížďala v článcích o současné české šlechtě uvádí, že policisté mu naopak drze nabídli, aby si své pozemky včetně budov za 56 milionů odkoupil. Jen stržení paneláků by však stálo deset milionů. A tak je zámecký park poznamenán ostrovem plechu a betonu.
Dymokury díky koloběhu pěstebních činností vždy vydělávaly, po roce 1948 však soukolí začalo skřípat, až se zastavilo docela. Po drancování budov a vymrskávání půdy museli Czerninové budoucnost jednotlivých dílů majetku pečlivě vážit. Něco prodali, například bytovky, které postavil Rudolf pro zaměstnance. Něco pronajali, třeba část dvora pro dostihové stáje. Některé provozy zrušili.
Hospodářství se dostalo z červených čísel a Czerninové jsou na to patřičně hrdí, hrdější než na nově restaurovaný zámek. Děpold starší vždy říkal, že je sedlákem, to je řádné řemeslo! Jezdil však po svých polnostech terénním autem a v mysliveckém, takže připomínal spíše nadlesního.

Vox hovězí

První zmínka o Czerninech pochází z roku 1197. Český šlechtický rod je přes pány z Hradce přímo spřízněn s Karlem IV. Mezi nejznámější Czerniny patřil Diviš, hejtman Pražského hradu a nejvyšší hofmistr zimního krále Fridricha Falckého. Funkce se mu nevyplatily. Přišel o hrdlo, neboť za stavovského povstání vpustil české pány pod vedením hraběte Thurna na Hrad. Byl jediným katolíkem mezi protestanty popravenými roku 1621 na Staroměstském náměstí.
Jeho bratr Heřman (zvaný Tureček) naopak vždy stranil pouze císaři. V letech 1616 až 1618 vedl císařské poselstvo k tureckému sultánovi, s nímž smluvil mír na dvacet let. V bitvě na Bílé hoře bojoval po císařově boku a byl jako první z rodu povýšen do hraběcího stavu. Později byl znovu vyslán do Istanbulu a opět uspěl. Obrátil turecký úder od rakouských hranic k Benátkám, čímž zachránil říši. O tomto dobrodružství napsal poutavý cestopis. Heřman nesmírně zbohatl, a jelikož neměl děti, odkázal statky vnukům setnutého bratra Diviše.
Jedním z nich byl i Humprecht, důvěrník císaře Leopolda I. a od roku 1660 místodržitel v Čechách. Studoval v Itálii a vzal si Italku. Vybudoval zámek v Kosmonosech, Nejdku, zámeček Humprecht u Sobotky a z větší části Černínský palác na Hradčanech, dnes sídlo ministerstva zahraničních věcí. Tento kolos byl největší budovou na Hradě, což císař těžce nesl.
O dvě a půl století později nechvalně proslul – z pohledu Masarykovy politiky – již zmíněný Otakar Czernin z vinořské linie, konzervativní ministr zahraničí RakouskaUherska. K demokracii měl opravdu daleko, o čemž svědčí jeho známý výrok „vox populi – vox hovězí“. V letech 1917–1918 se snažil najít východisko ze složité válečné situace. Vyjednával o separátním míru s Ruskem a Francií, kritizoval Masaryka, urazil francouzského ministerského předsedu Clemenceaua a nakonec abdikoval.

Řidič parního válce

Děpold Czernin starší studoval jezuitské gymnázium v Bohosudově, ale estébáci ústav zavřeli. Nakonec se nesměl vyučit ani zedníkem a skončil u volantu. S tatínkem Rudolfem pracovali u Staveb silnic. Starší hrabě jezdil s parním válcem, mladší s náklaďáky. V roce 1961 si Děpold vzal Polyxenu Lobkowiczovou z křimické větve toho rodu. Její osud byl podobný: otec kníže Jaroslav pracoval jako cestář a Polyxena mohla být ráda, že ji režim nechal vystudovat střední zdravotnickou školu. Mají spolu tři syny, kromě Tomáše a Děpolda mladšího ještě Jana, který je soudcem v Mladé Boleslavi, a dcery Terezii a Gabrielu. Žili v Bílině, Chodově a pak na chalupě blízko Nejdku v Krušných horách, kterou Děpold starší vlastníma rukama přestavěl. Živil se tam jako řidič sanitky. Traduje se, jak ho místní policista lákal do řad Pomocné stráže Veřejné bezpečnosti. Děpold ho varoval, ať na tom netrvá už kvůli jménu, ale policista se nedal: „No tak se jmenujete Hrabě, to nevadí. Pro nás dělá dokonce jeden Císař a taky nemá problémy…“
Zbývá říci několik slov o Rudolfovi, otci Děpolda staršího, statečném a houževnatém muži. Podepsal obě prohlášení příslušníků historické šlechty (v září 1938 a 1939), odmítl porušení hranic a přihlásil se k české národní pospolitosti. Za okupace přišel o veškerý majetek (nucený správce ho prodal protektorátu), soudil se o něj, vyhrál, ale nacisté se předání statků vyhnuli. Hraběte nařkli, že poslouchal vysílání londýnského rozhlasu, a poslali ho do koncentračního tábora.

V domku bez proudu

Trpěl v Terezíně, pak v polském Golnově, ale vrátil se nezlomen. Požádal o restituci a v roce 1947 se začal znovu soudit. Případ se táhl do roku 1952, kdy režim majetek vrátil, ale ještě týž den zestátnil. Údajně na to stačily dvě listiny.
Tehdy bydlel ve správcovské vile, odkud ho komunisté vystěhovali do domku na samotě bez proudu. Při prověrkách se ho zeptal člen akčního výboru Národní fronty, bývalý čeledín, co umí. „Hrál jsem s císařem Karlem poker, je to dostatečná kvalifikace?“ odpověděl furiantsky. Není divu, že pak mohl vykonávat jen příležitostné obskurní práce, jako byl odchyt zajíců pro myslivecký svaz či hubení myší v nějakém družstvu.
„Děda odešel roku 1964 do Vídně. Do poslední chvíle věřil, že režim už zítra padne. Zemřel pět let před listopadem,“ říká Tomáš Czernin. Zámek svítí novotou. Betonovou plochu nahradil písek a velký záhon ve tvaru kruhu, kolem něhož zatáčejí automobily hostí docela jako kdysi. Tomáš zaměstnává při obnově hospodářství několik desítek lidí. Rodina bydlí v zámku a někteří její členové tam také pracují. Čtvrtina obytné plochy slouží jako kanceláře. Tomáš je činný také v politice, a to nejen v komunální. Je místostarosta Dymokur, od roku 2016 senátor za koalici stran TOP 09 a STAN a o rok později místopředseda TOP 09. Jeho bratr Děpold se věnuje mizícím fenoménům české historie a kultury. V poslední době oživuje staročeskou vánoční tradici a především Ježíška, kterého vytlačuje Santa Claus. Předsedá spolku Pro tradiční Vánoce.

Z rodokmenu Czerninů u Diviš Czernin (1565–1621): Hejtman Pražského hradu. Za stavovského povstání vpustil české pány na Hrad a za to byl spolu s nimi setnut. Jako jediný katolík mezi protestanty. Heřman Czernin (1579–1651): Divišův bratr zvaný Tureček. Císařský emisar, který dvakrát úspěšně sjednal mír s Turky. Byl bezdětný a statky odkázal vnukům popraveného bratra Diviše. u Humprecht Czernin (1628–1682): Divišův vnuk, místodržitel v Čechách. Rozestavěl Černínský palác na

Hradčanech a vybudoval zámek Humprecht u Sobotky. u Otakar Czernin (1872–1932): Ministr zahraničí Rakouska-Uherska. Za 1. světové války jednal o separátním míru s Ruskem a Francií. u Rudolf Czernin (1904–1984): Synovec Otakara Czernina. V letech 1938 a 1939 podepsal prohlášení historické šlechty, a odmítl tak nacismus. Vrátil se z koncentračního tábora a soudil se o majetek, komunisté mu ho ale zestátnili. Až v roce 1964 odešel do Vídně.

Zdroj: Instinkt

ŠTÍTKY

Osobnosti:
Tomáš Czernin

LeTOPisy TOP 09 Středočeského kraje

Letopis podzim 2016

Copyright © 2009-2019  TOP 09  |  Všechna práva vyhrazena

Nastavení cookies |  Osobní údaje |  Informace o webu |  Mapa stránek

Jiří Pospíšil:Spolupráce středopravicových stran musí začít hned.
Děkujeme