Otázky k diskutované metodice prodeje nemovitého majetku města

Rozhovor pro i-noviny.cz

10. 7. 2012

Na otázky týkající se metodiky pro prodej budov a jejich příslušenství z  majetku města Česká Lípa odpověděl místostarosta Jiří Kočandrle.

1. Na červnovém zastupitelstvu byla odsouhlasena transparentní metodika pro prodej budov a jejich příslušenství z majetku města. Spousta našich čtenářů se k této metodice nedostane. Mohl byste je ve stručnosti shrnout?

Nová metodika má zajistit systémový a naprosto transparentní způsob prodeje nemovitého majetku, konkrétně budov, a vyvarovat se nahodilých prodejů, ke kterým docházelo v minulosti.

Přípravě tohoto materiálu předcházelo pečlivé mapování stavu veškerých budov v majetku města, které trvalo zhruba jeden rok. Zkoumali jsme nejen technický stav, ale také souhrn příjmů a nákladů za každou jednotlivou budovu.

Pravidla prodeje nemovitostí jasně popisují vlastní podmínky a průběh prodeje. Prodej je nejprve projednán příslušným výborem, a následně pak jako záměr v zastupitelstvu. K hodnocení nabídek na koupi nemovitosti bude vždy stanovena nejméně pětičlenná hodnotící komise složená nejméně ze tří členů zastupitelstva města, dále z pracovníků ORMI a OTSM, členy komise mohou být i přizvaní nezávislí odborníci v oblasti správy nemovitostí, znalci v oboru nemovitostí, ekonomičtí poradci apod.

Po schválení záměru prodeje bude následovat přípravná fáze prodeje nemovitosti, kdy budou dopracovány znalecké posudky, známé náklady potřebné v následujících pěti letech pro provedení řádné údržby budov, podrobné podmínky prodeje atp. V konečné fázi se bude prodej každé budovy ještě jednou, tentokrát samostatně, projednávat v zastupitelstvu města. Součástí návrhu budou tyto informace: technický popis budovy včetně informace o kvalitě technického stavu budovy, vyčíslení nákladů a výnosů vztahujících se k nemovitosti v uplynulých 5 letech (náklady na údržbu, investice, výnosy z nájmů a jiné činnosti), informace o  zájemcích o koupi budovy, jsou-li známé, znalecký posudek, je-li k  dispozici, a vyčíslení známých nákladů potřebných v následujících 5 letech pro provedení řádné údržby budovy.

2. Dle nové metodiky bude město určovat pravidla, jak se bude s  prodanými objekty nakládat, konkrétně: objekt bude i nadále využíván v  souladu se zájmy občanů města. Co si pod tím lze představit?

Zastupitelstvo města může odsouhlasit podmínky, za jakých bude ta která budova zájemci nakonec prodána. Například v případě budovy č. p. 252 v  Sokolské ulici, na kterou byl již před časem dokonce vydán demoliční výměr, budu navrhovat jako jednu z podmínek prodeje její opravu v  určitém časovém limitu a pokud tato podmínka splněna nebude, kupní smlouva se zneplatní. Další podmínky se mohou týkat například dalšího využití budov atp.

3. Jaký je stav městem vlastněných budov? Je vůbec možné tuto situaci shrnout?

Stav nemovitosti se liší budovu od budovy, nelze obecně říct, že je špatný či dobrý.

4. Je veřejnosti k dispozici soupis všech budov, jež jsou v majetku města?

Soupis veškerého nemovitého majetku se chystáme zveřejnit ještě letos. Občan má právo vědět, jaký majetek město vlastní a jak s ním nakládá.

5. Proč chce město některé budovy prodávat? Nemá pro ně využití?

Na prodej ORMI a výbor pro pronájem a prodej nemovitostí navrhuje zaprvé budovy, pro které město nemá využití – což je například bývalá budova městské policie na Škroupově náměstí či vila na Děčínské ulici. Zadruhé budovy, jejichž technický stav je nevyhovující a provozní náklady jsou obrovské, např. č.p. 135 na náměstí T. G. Masaryka. Zatřetí budovu na T. G. Masaryka č.p. 131, kde město vlastní pouze polovinu objektu a v minulosti se marně pokoušelo odkoupit druhou polovinu budovy, avšak nabízená cena byla příliš vysoká. A nakonec budovy, které jsou v naprosto zoufalém technickém stavu či příjmy z nich jsou záporné – např. navrhovaná budova na Slovance nebo již zmíněná budova č.p. 252 v  Sokolské ulici.

6. Dle jakých kritérií bylo vybráno 7 objektů, o kterých se jednalo na posledním zastupitelstvu? Petr Máška (ČSSD) považuje tento souhrnný záměr prodeje za nesystematický. Je v prodeji budov vůbec nějaká systematičnost?

Kritéria prodeje jsem již výše popsal. Prvotní výběr byl proveden výlučně na základě ekonomických kritérií a využitelnosti budov a přistoupili jsme k němu až po vyhodnocení námi zpracovaného souhrnného materiálu technického stavu všech budov v majetku města. Je lépe, pokud se město zbaví majetku, pro který již nemá využití a jehož údržba jen zbytečně zatěžuje rozpočet města a získané prostředky investovat do majetku zbylého. Stanovení konkrétních podmínek prodeje je pak na zastupitelstvu města. Jedná se pouze o předběžný návrh a nic nesystémového na něm nevidím, právě naopak.

7. Z jakých důvodů neodpovídal návrh na prodej těchto objektů nově odsouhlaseným a tedy platným pravidlům? Dle Českolipského deníku bylo těchto důvodů dokonce vícero.

To opravdu nevím. Na posledním zastupitelstvu padla pouze obecná připomínka, že návrh neodpovídá metodice. S tímto tvrzením nemohu souhlasit. Zastupitelé dostali už v prvotní fázi veškeré dostupné materiály. Pouze náklady na budoucí údržbu budou vyčísleny až společně se znaleckým posudkem. Je bezpředmětné vynakládat prostředky na odhad dříve, než je schválen záměr prodeje.

8. Město Česká Lípa si zakládá na transparentnosti. Jak budou moci sledovat případné prodeje občané České Lípy?

Veškeré informace jsou v předstihu zveřejňovány nad rámec zákona i na webu města. Konkrétně se jedná o: materiály do ZM týden před konáním ZM, písemný i audiovizuální záznam z jednání ZM, záměry prodejů budou dle nové metodiky vyvěšeny 50 dní předem, ač zákon ukládá dnů jen 15, dále bude město o takto závažných záměrech zavčasu informovat v Městských novinách, a to jak v internetové, tak v tištěné verzi.

Děkujeme za odpovědi.

 

Odkaz na citovaný článek v Českolipském deníku je zde

Štítky