Jiří Kočandrle - lídr TOP 09 a Starostů

Rozhovor pro Nezávislou občanskou iniciativu JE ČAS NEMLČET

24. 9. 2012

Jiří Kočandrle - lídr kandidátky TOP 09 a Starostové se narodil 3. 10. 1964 v Mostě. Absolvoval zemědělskou technickou školu a v současnosti se stále vzdělává na vysoké škole regionálního rozvoje.

Od roku 2010 je Jiří Kočandrle místostarostou České Lípy. Ve funkci se zaměřuje na transparentní chování radnice a správu veřejných peněz. Město zveřejňuje všechny zakázky od 1 koruny, pořádá elektronické aukce, zavedlo protikorupční linku, pořizuje videozáznamy z jednání zastupitelstva a zveřejňuje například také všechny materiály zastupitelstva včetně příloh týden před samotným jednáním.

Začněme rozhovor ohlédnutím. Co se na kraji za poslední 4 roky povedlo a co nepovedlo?

Na tom kraji je tolik věcí, které se nepovedly a tak opravdu nemůžu říct, co by se povedlo. Co se nepovedlo je jasné – mizí peníze v neprůhledných veřejných zakázkách. Tam se ztratily desítky a možná stovky milionů korun, které nám dnes chybí například na údržbu silnic nebo v českolipské nemocnici.

Zvyšuje se zadlužení kraje – na opravu mostů si vzal krajský úřad úvěr 500 milionů korun, za který opravil 50 mostů. To výběrové řízení na opravu mostů UOHS zrušil, poté kraj oslovil vybrané dodavatele – tedy nebyla žádná soutěž – a výsledek je ten, že oprava některých mostů mohla být až o 40% levnější, pokud by proběhlo transparentní výběrové řízení. Takže na jedné straně nám peníze mizí v neprůhledných zakázkách, na druhé straně právě tyto peníze chybí na opravu infrastruktury, ve zdravotnictví, školství …

Zmínil jste veřejné zakázky – za poslední rok byly na kraji hned několik pochybných výběrových řízení. Teď mám na mysli tendr na autobusovou dopravu v Libereckém kraji, tendr na opravu silnic pro Silnice LK a.s. a poslední na dodavatele nafty. Co si o těchto zakázkách myslíte?

Pokud jde o první tendr na autobusovou dopravu, já tvrdím, že podmínky jsou naprosto nestandardní, že je třeba to výběrové řízení zrušit a vypsat nové. Firmám, které nyní neposkytují autobusovou dopravu v kraji totiž chybí základní informace – jaké budou jízdní řády, jaká bude směnnost, kolik budou potřebovat autobusů a řidičů. Jednou z podmínek je, že musí mít zajištěno dostatek parkovacích ploch na území kraje, což je bez znalosti dopravního výkonu téměř vyloučeno. Pokud jde o tendr na dodavatele nafty, tak i tato zakázka je špatně.

Víme, že běžná sleva je 2,- Kč na 1 litr, navíc majitel firmy, která zvítězila je spojen s firmou, která v Libereckém kraji zajišťuje autobusovou dopravu. Firma má neprůhlednou vlastnickou strukturu, sídlo v daňovém ráji, vznikla krátce před zadáním zakázky – tedy všechno věci, které jsou pochopitelně špatně. A poslední je zakázka na opravu silnic – tam kraj konečně na nátlak (a těžko říci, zda proto, že se v Ústeckém kraji začalo zatýkat nebo na nátlak opozice) zrušil toto výběrové řízení a očekávám zrušení dalších veřejných zakázek.

Nebojíte se toho, že když se takto vypisují veřejné zakázky, že Liberecký kraj bude muset vracet některé dotace, které už čerpal?

Nemůžu říci, že bych se toho bál. Já s tím počítám jako s reálnou eventualitou, protože ta chybovost byla větší a na stole mám dalších 6 pochybení, kde není jasné, jestli se bude vracet dotace nebo jestli tam bude jen pokuta. Obávám se ale, že všechny ty problémy vyjdou ještě na světlo. Ty obavy ještě znásobuje zadlužení kraje, které je 1,3 miliardy korun. Kraje obecně zvýšily svoje zadlužení za poslední rok o 100% a Liberecký kraj je jen těsně pozadu.

Jaký je váš názor na dotační program G99 – tzv. „porcování medvěda“?

Jednoznačně okamžitě zrušit. Zastupitelé si rozdělili podle své libovůle 133 milionů za 4 roky a ty peníze šly často do sportovních oddílů, kde vybraní zastupitelé funkcionáři nebo bydlí a to je špatně. Můžu jmenovat například Doksy (1 milion), Frýdlant (2 miliony), Nový Bor (750 tisíc) a mohl bych pokračovat. Pokud máte dobře nastavené financování tak takové granty nepotřebujete. Ale hlavně – o takových částkách nemůžou rozhodovat zastupitelé podle toho jak se jim to hodí, nebo jak se chtějí zalíbit tam či jinde.

Jak výrazný zásah to bude pro krajský rozpočet – je vůbec reálná možnost udržet ho vyrovnaný?

Myslím si, že kraj není v situaci, kdy by si mohl vzít další úvěr. Je možné, že to bude nezbytně nutné, protože ty peníze můžete ušetřit například z veřejných zakázek, kde je ale velká časová prodleva. Pak tu jsou náklady na provoz samotné úřadu – pokud se podíváme například na Plzeňský kraj, který je jen o málo větší než Liberecký kraj. Plzeňský kraj umí zajistit provoz úřadu v přepočtu 2 800,- Kč na obyvatele, zatímco Liberecký kraj stojí provoz přes 8 000,- na obyvatele. Takže pokud máme v Libereckém kraji 440 000 obyvatel, tak si spočítáte, o jakou částku se jedná (3,5 mld korun – poznámka autora).

No a v neposlední řadě lze peníze ušetřit na provozu příspěvkových organizací kraje, které nic nenutí k tomu, aby fungovaly ekonomicky. Například Jedličkův ústav má pavilon F, kde má 3 patra a má tam 10 pacientů. Nabízí se tedy otázka – proč nepronajímají prostory, proč nevyužívají kuchyň například k tomu, aby poskytovali jídlo pro některé další organizace … Takže máme takto předimenzované příspěvkové organizace a i zde se dá ušetřit.

Chceme udělat centrální zadávání veřejných zakázek – to znamená, že nejen kraj, ale i příspěvkové organizace kraje budou fungovat přes centrální zadávání zakázek. Tak budeme mít přehled o tom, kdo jakou zakázku zadává. S tím souvisí i centrální nákup – proč by například nemocnice v České Lípě měla kupovat materiál dráž než nemocnice v Liberci?

V Libereckém kraji jsou 2 krajské nemocnice – v Liberci a České Lípě. Nemocnice v Lípě je na tom v porovnání s libereckou nemocnicí o dost hůř. Jak vidíte existenci těchto dvou nemocnic – nekonkurují si a nebylo by řešení rozdělit obory?

Nekonkurují si – liberecká nemocnice dostala na úhradách o 3% víc oproti loňsku, českolipská dokonce o 4%. To znamená, že není pravda to, že by nebyly peníze na mladé lékaře. Zatímco liberecká nemocnice se pohybuje v hospodaření za poslední rok v plusu, českolipská nemocnice skončila loňský rok s výsledkem mínus 40 milionů. Je to rekordní ztráta za poslední 4 roky, což je absolutně nepřijatelná záležitost.

Českolipskou nemocnici vybudovali Jugoslávci někdy před 30 lety a bohužel v této nemocnici je dlouhodobě zanedbána údržba. Už před deseti lety bylo potřeba investovat do nemocnice několik set milionů korun, nyní bude potřeba 120 milionů korun na fasádu a bude potřebovat dalších 250 milionů korun na ostatní věci. Vedení nemocnice sehnalo dotaci cca 40 milionů na fasádu, ale kraj až tento měsíc schválil, že se zaručí za tu dotaci. Je mi líto zejména těch obyvatel, kteří raději vyhledávají ošetření v jiných nemocnicích a stejně tak je mi líto lékařů a zdravotnického personálu, který je velmi kvalitní, přesto že musí pracovat v tak obtížných podmínkách.

A pokud jde k té konkurenci - Liberecký kraj je dost členitý a českolipská nemocnice má spádovou oblast 110 000 obyvatel. Konkurencí pro libereckou nemocnici jsou malé městské nemocnice, které mají menší spádovou oblast, ty ale nejsou ve vlastnictví kraje. Zajímavé je, že tyto menší nemocnice, které mají spádovou oblast cca 30 000, většinou velmi dobře prosperují. Českolipská nemocnice, která má 3x větší spádovou oblast ale není schopna prosperovat – takže tam je něco špatně.

Dlouho se mluví o výstavbě kamenného hospicu. Je podle vás reálné, aby se v příštích 4 letech postavil dlouho slibovaný kamenný hospic, když je rozpočet Libereckého kraje značně napnutý?

Hospic se prostě postavit musí. Zlikvidujeme brownfields v centru města, kde byl bývalý dětský domov, ale hlavně – jedná se o 28 lůžek na 440 000 obyvatel je strašně málo, ale zákon nám víc neumožňuje. My tu chceme mít centrum hospicové péče, ale současně chceme rozšiřovat tzv. hospicové pokoje, které jsou dnes v liberecké i českolipské nemocnici. Tyto pokoje bychom chtěli rozšiřovat včetně tzv. domácí hospicové péče.

Další možností je spolupráce s některými neziskovými organizacemi. Nechci říkat, že neziskové organizace jsou všelék, ale leckteré příspěvkové organizace by se mohly učit hospodařit právě u neziskovek.

Činnost neziskovek je částečně financována pomocí dotačních programů, kde pro příští rok není počítáno s příliš velkým finančním balíkem. Budou ty neziskovky vůbec schopné přežít?

Domnívám se, že se kraj musí naučit komunikovat s neziskovými organizacemi a musí s nimi spolupracovat. Ono se zdá, že do příspěvkových organizací – konkrétně na sociální služby - jde méně peněz, ale není to až tak úplně pravda. Pokud jde o sociální oblast, tak za posledních 4 nebo 5 let kraje dostávají přibližně stejný objem finančních prostředků. Je ale pravda, že příspěvkové organizace v sociální oblasti mohou dostávat méně peněz, například proto, že lidé si postižené berou domů a tím se ti lidé stávají příjemci dávky místo kraje.

Pojďme se podívat na školství. Na kraji je připravena koncepce, podle které má proběhnout optimalizace škol. Domníváte se, že lze pokračovat podle této koncepce nebo je lepší začít od nuly a vypracovat novou koncepci, která bude více konzultována s těmi, jichž se má dotknout?

Číst ten dokument je ztráta času. Nejlepším řešením je začít znovu, protože pokud chce někdo za zavřenými dveřmi připravit optimalizaci, kterou pak bude chtít silou prosadit, tak to je prostě špatně. Jsem rád, že jsme stávající optimalizaci přežili tak jak jsme ji přežili i když v České Lípě se docela podařila. Tam ze dvou osmiletých gymnázií zůstalo jedno, což lze považovat jako dobré řešení, ale ostatní návrhy byly hrozné ... Jinak pokud jde o školství, tak vidím ještě nesoulad v tom, co nabízejí učňovské školy a střední obory s tím, co poptávají naše firmy a tady je potřeba také udělat změnu.

Liberecký kraj byl vždycky známý textilním a sklářským průmyslem – jak vidíte další existenci těchto specializovaných škol?

Místo textilu tady máme brownfields – máme jich několik set. Po Libereckém kraji máme 400 zmapovaných brownfields a několik set ještě nezmapovaných. To už zpátky nikdo nepostaví. Co se týče sklářství, tak ten útlum je jasný – je to 6 nebo 7 let, když se zavíral Crystalex, ten sice nyní funguje znovu, ale už to není to, co to bývalo. Ten boom se už nikdy nevrátí, protože asijské trhy se naučily kopírovat všechno.

Takže sklářský průmysl má pochopitelně problém – protože buď se uplatníte s tím nejlevnějším, tam je ale problém konkurovat právě asijským trhům, protože pracovní síla v Evropě je drahá. Nebo se musíte zaměřit na nejlepší a nejdražší věci, případně to spojit s cestovním ruchem, jako například sklárna v Harrachově. Turistický ruch zaměstnává spoustu obyvatel a myslím si, že kraj nedělá dobře, když se rozvoji cestovního ruchu věnují úředníci a nikoliv odborníci. Takže kraj může pomoci sklářskému průmyslu, zejména lepší propagací a lepší infrastrukturou.

Ale abych se vrátil k těm specializovaným školám – ty školy je potřeba podporovat. Jsou tu například dvě sklářské školy – jedna v Novém Boru a druhá v Kamenickém Šenovu. Kraj by měl v těchto případech splnit roli jakéhosi mediátora, aby se ředitelé škol domluvili na určité spolupráci, například na rozdělení oborů, aby obě školy mohly koexistovat. Chápu, že se do těchto oborů mladí lidé nehrnou, protože poptávka po tomto oboru pak není taková. Ale teprve až se situace stane neudržitelnou, tak se můžeme bavit o tom, že se tyto školy sloučí. Teď to ale rozhodně není na pořadu dne.

V programu hovoříte o tom, že chcete zapojit střední školy do rekvalifikačních kurzů. Můžete to trochu upřesnit – jak a co to školám přinese?

Jistě, jedná se o využití kapacit a to jak prostor, tak učitelů. Učitelé si stěžují, že mají málo úvazku, že mají malé platy. A školy mají nevyužité kapacity – tak pojďme toto využít na ty rekvalifikační kurzy. Když se do těchto rekvalifikačních kurzů aktivně zapojí učitelé, bude to přínosem pro ně, ale i pro kraj, protože takové kurzy budou pak levnější. Využijeme prostorových i lidských kapacit škol a nemusí nám tyto kurzy dělat externí firmy.

U mládeže ještě chvíli zůstaneme. V programu máte i větu: „Poskytneme proto prostory v rámci krajských zařízení a zajistíme finanční prostředky na činnost jednotlivých oddílů, spolků, sdružení.“ Mě by zajímalo, jestli na to bude dost finančních prostředků a kde je vzít, když rozpočet kraje je napnutý?

Ty peníze tu jsou, jenom s nimi kraj neumí hospodařit. Když vám mizí miliony korun ve veřejných zakázkách a ta situace trvá několik let, tak je jasné, že ty peníze pak někde chybí. To pak vede k tomu, že máte strach vyrazit autem na silnice, nebo máte strach jít do českolipské nemocnice. Takže peněz je dost, ale jsme zpátky u toho, o čem byla řeč v úvodu – je to o špatném hospodaření současného vedení kraje.

Velkým problémem Libereckého kraje je nezaměstnanost. V Libereckém kraji je nezaměstnanost mezi 9 a 10% - může kraj nějak ovlivnit míru nezaměstnanosti a pokud ano, co byste navrhoval změnit?

Kraj nemůže vytvářet žádná dotovaná místa, protože taková místa zaniknou v okamžiku, kdy vyčerpáte ten dotační titul. Co ale kraj může je vytvářet podmínky – tedy zejména investice do školství a infrastruktury. Pokud se podíváme na výdaje krajů v ČR, tak v průměru vydávají na dopravní infrastrukturu na 1 obyvatele 1800,- Kč. V Libereckém kraji je to jen 1100,- Kč – to je o 280 milionů ročně méně, než je průměr. Za 4 roky je to více než 1 miliarda korun. Takže když máte takto podfinancovanou dopravní infrastrukturu, tak pak je celkem logické, že tu je větší nezaměstnanost, že se lidem nechce dojíždět, protože tohle všechno spolu úzce souvisí.

Když jsme u dopravní infrastruktury – na špatném stavu se podepsala zejména povodeň v roce 2010. Souhlasíte s tím, že kraj nepostupoval s obnovou infrastruktury zrovna rychle?

Kraj rezignoval. Na jaře mi volali občané, ať se jedu podívat, jak kraj spravuje silnice. Za nákladním autem šli dělníci s lopatou, zaplácli díru a šli dál. Pak přijde první déšť a silnice je v takovém stavu jako byla. Takže takto to dělat nejde – to jsou vyhozený peníze.

Kraj vlastní přes 2 200 km silnic druhé a třetí třídy, polovina z nich je v kategorii špatná, velmi špatná nebo havarijní. To ale nemá nic společného s povodní. Vedení kraje říká, že opravilo všech 50 mostů po povodních – kraj má 279 mostů, takže jakých všech 50? A všech těch 279 mostů (kromě těch, jejichž oprava se dokončuje) je ve špatném, velmi špatném nebo havarijním stavu. Takže tu nejde o 50 povodňových mostů, ale jde tu o dlouhodobě zanedbanou dopravní infrastrukturu. A pokud jde o povodně – ve Višňové je dodnes pontonový most, tři silnice z Chrastavy … Ve Višňové ty opravy nejsou 2 roky po povodních ještě ani vysoutěženy.

Na závěr bych se vás zeptal – proč by v den voleb měli dát voliči hlas právě vám (TOP 09) a myslíte si, že vám pomůže nebo uškodí to, že si lidé mohou spojit vaši stranu s činností například p. Kalouska na celostátní úrovni?

Pokud jde o celostátní úroveň – chápu, že ty kroky, které děláme, jsou nepopulární, ale jsem přesvědčen o tom, že jsou nezbytně nutné. Tak jak je potřeba změnit hospodaření na kraji, tak bylo potřeba změnit hospodaření na celostátní úrovni. Chápu, že nám to bere hlasy, ale to je prostě oběť, kterou musíme podstoupit.

Proč by nás měli voliči volit? Já jsem v politice krátce, jsou to 3 roky. Vstoupil jsem do politiky proto, že jsem viděl v našem městě, jak se nakládá s veřejnými prostředky, a rozhodl jsem se, že s tím něco udělám. V České Lípě se nám podařil nastavit transparentní veřejné hospodaření a díky této osobní zkušenosti mohou občanům slíbit, že i na kraji nastavíme transparentní hospodaření takovým způsobem, aby se každý občan mohl kdykoliv přesvědčit, jak je nakládáno s každou korunou utracenou z veřejných rozpočtů.

Jsem přesvědčen o tom, že pokud kraj bude zveřejňovat každou fakturu, každou smlouvu a všechno co se týká veřejných zakázek, tak to je nejlepší obrana proti tlakům lobbistů a jakýmkoliv korupčním snahám. Chceme, aby se občan mohl podívat, jak zastupitelé pracují na zastupitelstvu, takže chceme zavést audiovizuální záznam. Není pravda, že to nejde – v České Lípě to funguje a je to legální (viz http://www.mucl.cz/cz/urad-a-samosprava/samosprava/video-ze-zm/http://www.mucl.cz/cz/urad-a-samosprava/samosprava/video-ze-zm/ poznámka autora). Takže není pravda, že to nejde, jen se někomu nechce. Detailní program zastupitelstva minimálně týden před zastupitelstvem – v České Lípě to jde, není důvod, proč by to nemohlo být na kraji.

Autor: Pavel Felgr

http://www.casnemlcet.cz/rozhovory-s-lidry/jiri-kocandrle-lidr-top09-starostu.php

Štítky