Vzdělávací plán školy má být příběh, ne mrtvý dokument

Očekávaná revize učiva je příležitost pro jiné uchopení vzdělávacího systému. Stará budova, do níž okny občas zatéká.

8. 6. 2021

Na co se podíváte, volá po opravě. Nejsou ale peníze, dokonce ani na splácení dluhu. Základní škola v obci Dobřany v Orlických horách s 80 žáky je zralá na zavření. V roce 1999 do ní přichází mladý muž, který si zde odbývá civilní vojenskou službu. Nemá v úmyslu tam zůstat. Ale zůstal. Nejen jako učitel, ale od roku 2005 také v ředitelské roli.

TAM CHCI CHODIT

Jan Grulich (TOP 09) o své základní škole Trivium mluví s láskou a oprávněnou pýchou. Její žáci, kterých je nyní 200, zatímco obec má 130 obyvatel, před šesti lety dosáhli v mezinárodním testování PISA nejlepších výsledků v ČR.
Grulich (TOP 09) loni obdržel titul Ředitel roku. Co za tím úspěchem vězí?

„Školní vzdělávací program je nutné pojímat jako něco, co školu identifikuje, činí ji výjimečnou a přitažlivou. My jsme třeba už v roce 2007 zařadili do výuky mediální výchovu a informatiku,“ říká Grulich (TOP 09).

Právě toto pojetí by se mělo stát základem velké revize Rámcových vzdělávacích programů (RVP), tedy sumáře znalostí a dovedností, jimiž by měli žáci po absolvování základního a středního vzdělání disponovat. „Podstatná úvaha zní, proč to všechno děláme? Docházku do školy by děti měly brát jako radost, ne jako povinnost, měly by mít chuť se učit, ne z toho mít obavu,“ uvedl na odborném fóru Ředitelské akademie lektor Václav Trojan.

V tomto ohledu musejí klíčovou roli sehrát právě šéfové sboroven. Jenže jaká je situace dnes? Podle Jana Kuzebaucha ze ZŠ Kraslice jsou ředitelé přetíženi byrokracií. Z průzkumu vyplynulo, že administrativě věnují 49 procent svého času, řízení pedagogického procesu jen pětinu, výuce 12 a externí komunikaci 18 procent.
Probíhající pilotní projekt v Semilech a Svitavách má proto prověřit strategii podpory škol pomocí středního článku řízení.

ROZVINOUT POTENCIÁL

Martina Beťáková z ministerstva školství zdůrazňuje, že cílem všech pedagogů by měl být absolvent vybavený komplexními kompetencemi. „Každému dítěti musíme umožnit rozvinout jeho potenciál,“ míní. Má k tomu vést proměna obsahu, způsobů a hodnocení vzdělávání včetně prověřování znalostí v uzlových bodech soustavy, podpora pedagogů, zvýšení odborných kapacit a stabilita financování.

Rámcové vzdělávací programy, od nichž se odvíjejí ty školní, budou reagovat na technologické a společenské změny, mají se soustředit na digitální gramotnost a výchovu k občanství.


Kateřina Perknerová

Zdroj: Berounský deník

Štítky
Osobnosti: Jan Grulich