Na královéhradecké radnici se před několika dny konal seminář pro hradecké zastupitele, členy mediální komise, zaměstnance magistrátu a další pozvané, na téma vydávání radničních periodik. Tato akce se uskutečnila zásluhou zastupitelky a radní za TOP 09 paní Lenky Jaklové a byla vedena snahou, aby i místní radniční zpravodaj, hradeckým občanům známý pod názvem RADNICE, plnil svou úlohu v duchu otevřenosti veřejné správy, svobodného přístupu k informacím, a aby umožňoval účast občanů na rozhodování a poskytoval svobodu projevu. Přednášejícím byl pan Oldřich Kužílek, poradce pro otevřenost veřejné správy a ochranu soukromí, který je uznávanou autoritou v této oblasti společenského dění.
Z mého pohledu byl tento seminář velice přínosný a neváhám ho přirovnat k dešti na vyprahlé poušti. Účastníci se dozvěděli, jakou formu a charakter zpráv by měla radniční periodika obsahovat a jaké informace by jejich prostřednictvím mohly či spíše měly být veřejnosti poskytnuty. Velice mě zaujala myšlenka, že jsou-li takovétonoviny placené z rozpočtu obce, jde jednoznačně o veřejné finance, a tudíž by tato periodika měla sloužit především zájmům místních obyvatel. Ze zákona totiž obcím vyplývá povinnost zveřejňovat informace a v tomto ohledu jsou radniční noviny jedním z komunikačních kanálů radnice s občany. Proto by se v každém takovémto periodiku mělo objektivně a věcně informovat o záležitostech projednávaných na zasedání zastupitelstva města.
Měl by zde být prostor jak pro konečnou podobu jednotlivých usnesení a jejich dopad pro veřejnost, tak pro alternativní názory na danou věc vyplývající z diskuse v zastupitelstvu, včetně informace, kdo zmíněné názory prosazoval. Nelze totiž dostatečně porozumět výsledku jednání bez kontextu a znalosti případných variant řešení. Předkládá-li se veřejnosti pouze konečné řešení, vyvolává to nutně dojem „občane toto pro tebe osvícená radnice dělá a alternativa neexistuje“. Apolitičnost takovéhoto periodika v podstatě není možná. Výhradně informativní sdělení bez uvedení jiného názoru na konečnou podobu řešení vytváří pouze public relations vedení města, aniž by museli být jeho jednotliví členové jmenováni. Jinými slovy za veřejnoprávní peníze nelze vydávat „reklamní leták vedení obce“. Aby z veřejných financí placené radniční noviny plnily své veřejnoprávní poslání, musí zde být vytvořen přiměřený prostor pro celé politické spektrum v zastupitelstvu, ale i pro občany a občanské iniciativy.
Měl by zde být prostor jak pro konečnou podobu jednotlivých usnesení a jejich dopad pro veřejnost, tak pro alternativní názory na danou věc vyplývající z diskuse v zastupitelstvu, včetně informace, kdo zmíněné názory prosazoval. Předkládá-li se veřejnosti pouze konečné řešení, vyvolává to nutně dojem „občane toto pro tebe osvícená radnice dělá a alternativa neexistuje“
To zcela pochopitelně klade větší nároky na práci redakční rady i na redaktory takovýchto radničních novin. Vyvolává to potřebu promyšlené dramaturgie jednotlivých vydání i nutnost aktivního vyhledávání a prezentace alternativních pohledů na řešení daných problémů. Občané prostřednictvím takto koncipovaného radničního tisku mohou klást otázky svým zastupitelům a redaktor se tak stává zástupcem veřejnosti. Redakční rada by měla vytvářet koncepci a reprezentovat všechny politické strany a hnutí v zastupitelstvu města. Zároveň by v redakční radě neměli být členové vedení města, radní, ani zaměstnanci radnice. Samostatnou problematiku tvoří i inzerce v periodiku a náklady na vydávání a distribuci.
Královéhradecký radniční zpravodaj v porovnání s minulým volebním obdobím doznal beze sporu výrazné změny k lepšímu. Přesto však např. v porovnání s jinými městy obsahuje více inzerce při vyšších finančních nákladech na jeho vydávání. Redakční rada, či v našem případě komise rady města pro média a informatiku, neplní dostatečně svoji funkci tvůrce koncepce a garanta veřejnoprávního charakteru tohoto periodika, a ani její obsazení není zcela optimální. Zároveň dochází i k jakési duplicitě funkcí v rámci organizačního pojetí tohoto periodika. V této souvislosti mi nezbývá než se pozastavit nad tím, že ze zmíněné komise rady města pro média a informatiku se tohoto velice zajímavého a inspirativního semináře, i přes pozvání, nikdo nezúčastnil.
Závěrem chci konstatovat, že přes dosažený pokrok je stále co zlepšovat, a to jak ve smyslu objektivity poskytovaných informací, tak v otevřenosti radničního zpravodaje vůči názorům veřejnosti.
