On-line rozhovor Jiřího Olivy

s čtenáři serveru Silvarium.cz

5. 4. 2011

Starej hajnej: Jak často prosím navštěvujete Vaší poslaneckou kancelář v Hradci Královém a jak funguje ve Vaší nepřítomnosti ?
Jiří Oliva: V poslanecké kanceláři v HK jsem většinou v pondělí a často i ve středu. V případě, že nejsem přítomný, je možné se obrátit na moji asistentku, která domluví termín schůzky buď v pondělí nebo kterýkoliv jiný den. Veškeré kontakty jsou na webových stránkách TOP 09 Královéhradeckého kraje a samozřejmě je možné se obrátit přímo na mě na mail Poslanecké sněmovny olivaj@psp.cz

Karel Maláč: Dobrý den, pane poslanče. Rád bych se zeptal, jaké konkrétní kroky jste pro české lesnictví v parlamentu udělal a jaké další se chystáte udělat? Děkuji.
Jiří Oliva: Zřejmě nejdůležitějším krokem bylo ustavení podvýboru pro lesní hospodářství v rámci zemědělského výboru, což při tlaku na snížení počtu výborů a podvýborů nebylo jednoduché. V PS tak vzniklo místo, které se může k otázkám v lesním hospodářství vyjadřovat. Na druhou stranu je třeba si uvědomit, že poslanecká sněmovna nemá žádné exekutivní pravomoci a problém může vyhodnotit a dávat podněty, což je v tomto případě podnět ministru zemědělství. Tuto možnost již podvýbor několikrát využil a mimo toho, že zorganizoval seminář k problematice tzv. Dřevěné knihy a smluvních vztahů u LČR obecně, tak jsme pozvali k návštěvě GŘ Sýkoru, kde mu chceme položit několik otázek ke způsobu hospodaření LČR. I zde předpokládáme vznik podnětu, který předáme ministru zemědělství. V oblasti LH se připravuje novela lesního zákona;lesního hospodářství, speciálně myslivosti se dotýká i novela veterinárního zákona a v blízké budoucnosti těmto novelám chci věnovat maximální pozornost.

drevorubal: Jak byste zhodnotil politicky zajem o lesnictvi a lesni hospodarstvi? Jake hrace v lesnictvi politicka scena respektuje?
Jiří Oliva: Zájem o lesní hospodářství v posledních deseti letech vzrostl ve dvou směrech, jednak z pohledu ekologického, kdy les představuje významnou složku životního prostředí a mnohoo bčanů ho využívá, ale také z pohledu ekonomického, kdy může les představovat pro vlastníka zdroj příjmů. To samo o sobě není ještě nic špatného, pokud se dodrží vyvážený vztah mezi pokrytím potřeb lesa a potřeb vlastníka, a v tom vidím speciálně u státního vlastnictví v dnešní době trochu problém, protože taxační a bilanční parametry naznačují, že speciálně v pěstební činnosti a výchově lesa je investováno mnohem méně než v minulých letech, to vše za účelem bombastických hospodářských výsledků. Společenská nebezpečnost tohoto jevu spočívá i v tom, že mnoho lidí z tzv. velkého byznysu se domnívá, že les je zlatým dolem, a zaměřují na něj svoji pozornost, přestože jejich lesnická odbornost je prakticky nulová. Skutečnost je taková, že les zlatým dolem není a nikdy nebude a čím dříve to sféra velkého byznysu zjistí, tím pro lesy lépe.
Tato věc se odráží i v tom, jaké hráče politická scéna v poslední době respektuje. Je tendence prosazovat právě osoby velkého byznysu, což v případě lesnictví nepovažuji za šťastné.

Ondratra: Poslední dobou se i tady na Silvárku dočítáme o vstupu pana Babiše do lesního hospodářství. Jaká jsou vaše očekávání v případě, že se to stane?
Jiří Oliva: Odpověď na tuto otázku je obsažena v předchozí odpovědi. smejki: Co říkáte na aktivity Zdeňka Valného? Přijde mi to jako zdařilé selfpromo, ale že by to mělo nějak lesnictví pomoci, to teda ne! Jiří Oliva: Nejenom aktivity pana Zdeňka Valného, ale jakékoliv jiné aktivity, které jako svůj hlavní nástroj používají demagogické argumenty a osobní urážky se nehodí vůbec komentovat. Já to dodržím i v případě pana Valného. Jestli má něco komplikované situaci v lesním hospodářství pomoci, tak to rozhodně nejsou projevy tohoto druhu.

tonicek: Dobry den, co rikate na ukonceni spoluprace s HLDS? Podporoval jste ho?
Jiří Oliva: Spolupráce LČR a HLDS vznikla v roce 1998 a vedly k ní praktické důvody, zejména zajištění pohledávek, které v byly v obchodě se dřevem zásadním problémem té doby. Současně bylo využito i kvalifikovaného managementu Hradecké lesní a velkých zkušeností s obchodem se dřívím. Je samozřejmé, že když tyto důvody pominuly, spolupráce s HLDS se měla modifikovat, hledat jiné formy a jiné způsoby, nicméně způsob ukončení smlouvy ze strany LČR za příliš seriózní nepovažuji. Už jen proto, že byl provázen řadou nesmyslných pomluv o produkované ztrátě, což jsou věci, které lze kdykoliv číselně vyvrátit. Takovéto praktiky by nemělo vedení LČR používat.

Systémový přítel: 1) Domníváte se, že je v pořádku, aby ve fungujícím tržním prostředí existoval jeden podnik (vlastník), který ovládá (ať už v jakémkoliv modelu hospodaření) 50% trhu? 2) Domníváte se (jako zástupce pravicové strany), že stát je lepší vlastník a hospodář než soukromník? (Jednoznačnou odpověď typu ano/ne preferuji.)
Jiří Oliva: Ne, nedomnívám se, že stát je lepší vlastník a hospodář než soukromník. Na druhou stranu si myslím, že les je majetkem s výraznými vlastnostmi veřejného statku a u takového majetku si umím představit, že stát ovládá 50% trhu. Hlavním důvodem, proč byl v roce 1992 zvolen právě způsob úzké spolupráce s privátním sektorem, byla eliminace možného neefektivního chování státu, a proto byla LČR ponechána zejména správa majetku, a nikoliv praktické zajištění prací ve vlastní režii.
Byť měla tato koncepce mnoho kritiků, fungovala velmi stabilně a s dobrými hospodářskými výsledky, což lze i dnes číselně doložit.

vysloužilec: mám odslouženo u státních lesů a potažmo u LČR přes 40 let, tlak na provoz za posledních několoik let vymyká právním a potažmo mravním podmínkám ( nárust zbytečné více duplicitní administrativě, odprodej nemovitosti,vytváření destabilizujicího prostředí represivním způsobem na všech funkčních úrovních tzv. výhružkami apd.), vytvořena atmosféra pocitu obav, strachu, znejisťuje venkovní pozice, čímž dochází k letargii a únavovým syndromum a pochybení na stranách zadavatelů i dodavatelů s následnými postihy.Mám dojem, že slesa se stalo politikum, se znaky doby před rokem 1989. Prosím o Váš názor s pohledu s vnějšku i vlastní zkušenosti bývalého G.Ř.LČR. Od Vašeho odchodu je podnik přes proklamované ekonomické výsledky trvale chaoticky destabilizován.
Jiří Oliva: Trend, který v otázce popisujete, je bohužel skutečností, a jsem z něj velmi smutný. Lesnická odbornost se vždy v minulosti skládala ze dvou částí - jednak z profesionálního přístupu k potřebám lesa a přírody, jednak v morálce a lidskému přístupu ke svému okolí. Pokud se tyto věci dodržovaly, přinášelo to samovolně i určitou disciplínu a pořádek. Dnes se bohužel uplatňuje v čím dál tím větší míře způsob nařizování a někdy i vyhrožování, navíc od lidí, jejichž lesnická odbornost je velmi diskutabilní, nebo žádná. To je podle mého názoru hlavní příčina dnešního vypjatého vztahu nejenom u LČR, ale v lesním hospodářství obecně.

pesimista: Co říkáte prodeji budov v majetku LČR formou dražby ? Ve většině případů se jedná o byty revírníků.Byty byly jedním ze stabilizujících prvků pro zaměstnance a bydlet v hájence na samotě rozhodně nebylo pro rodinu lesníka žádné terno.
Jiří Oliva: Hlavním problémem prodeje nemovitostí u LČR není forma tohoto prodeje. Problémem je výběr těchto nemovitostí, a zejména obsah pojmu "nepotřebnost", jak jej chápe současný management LČR. Za nepotřebný lze považovat například bytový fond v bytových domech, který je v případě potřeby nahraditelný jinou koupí v budoucnu. Ten se však příliš neprodává. Jestliže jsou prodávány hájenky a revírny v odlehlých místech, které tvoří základní součást infrastruktury lesa nejen z ohledu správního, ale i z ohledu bezpečnosti, to už jsou nevratné kroky, které považuji za zločin.
Bydlení na samotách jistě nebylo pro lesníka žádné terno, na druhou stranu bylo vyváženo rozumnými podmínkami nájmu a faktorem jeho fyzické přítomnosti v daném hospodářském celku. Pokud by byl prodej řízen těmito kritérii, nelze proti němu nic namítat. Pokud však dostávají lesní správci a krajští ředitelé finanční objem prodejů jako prémiový ukazatel, určitě to není správná cesta.

kikina: Jaký je Váš názor na lesnickou neodbornost nynějšího vedení LČR, které proklamuje pouze maximální zisk podniku a jehož některá diletantská interní nařízení ( počínaje prodejem některých služebních hájenek, přes snahu rušení některých lesních lesních správ až po zákazy antiradarů ve služebních vozidlech) a absolutní nepochopení jakýchsi lesnických tradic a zásad destabilizují celé české lesnictvi? Vždyť na les nelze nahlížet jako na továrnu, kdy z hodiny na hodinu začnu vyrábět šrouby o 3 cm delší. Ve vedení takového podniku by měl sedět lesnicky vzdělaný člověk s dlouholetou praxí a ne jenom bezohledný manažer po němž ať přijde potopa.
Jiří Oliva: Teorie lesnické politiky uvádí čtyři hlavní lesopolitické zásady. Zásadu trvalosti, zásadu dlouhodobosti, zásadu vyváženosti produkčních a neprodukčních funkcí a zásadu přednosti lesnické odbornosti. Proč poslední zásada není dodržována, se musíte zeptat zakladatele, což je Ministerstvo zemědělství.

Doucha: Kde na základě vašich zkušeností vidíte potenciál těžebních zbytků pro spalování v ČR a co říkáte na smlouvy LČR na těžební zbytky?
Jiří Oliva: Podrobně jsem se touto otázkou nikdy nezabývalo, domnívám se však, že možnosti lesního hospodářství jsou v tomto směru dost omezené. Jednak náklady potřebnými k získání a dopravě těchto těžebních zbytků, a jednak potřebou jejich ponechání na méně úživných stanovištích. Budoucnost bych viděl spíše v rozvoji pěstování lignikultur než ve využití zbytků z běžných těžeb. Co se týká smluv LČR na těžební zbytky, které LČR uzavřely bez výběrového řízení na území tuším 5 krajů, neumím si postup LČR vysvětlit, a i toto byl jeden z podnětů, který jsem předal ministru zemědělství.

Jan Zak: Proc podporujete Drevenou knihu, ktera nemysli na socialni pilir?
Jiří Oliva: Z Dřevěné knihy podporuji především základní filozofii koncepce správy státních lesů, tzn. dodavatelský způsob zajištění prací ze strany privátní sféry a prodej na lokalitě P. Oproti tomu mi naopak vadí věci, které mají nepříznivý sociální dopad. Jedná se například o snížení počtu smluvních jednotek na polovinu oproti minulosti, jedná se i o omezení účasti menších firem ve výběrových řízeních, ve kterých se mohou obtížně uplatnit z důvodu extrémně vysokých požadovaných bankovních garancí. Dřevěná kniha však není vyčerpávající lesnickou politikou, řeší jenom omezený úsek výrobního a obchodního procesu u LČR. Sociální pilíř by v každém případě měl být podrobně rozpracován ve státní lesnické politice, která musí zahrnout spektrum všech vlastníků i správců, nejen u LČR.

KKK: V LH přibývá úrazů, skoro každý týden se na Silvariu objeví nějaká zpráva o vážném a často i tragickém úrazu dřevorubce. Chápu, že tento vývoj nahrává harvestorů, ale přesto, nemělo by se z bezpečností práce v lese něco dělat?
Jiří Oliva: V této chvíli nemám statistickou informaci o tom, zda se počet těžkých nebo smrtelných úrazů zvyšuje. Pokud ano, je to špatný trend, který může být způsoben i tím, že v lese pracuje velký počet živnostníků. Jejich uplatnění je ze sociálního hlediska žádoucí, na druhou stranu pracují často osamoceně, což riziko závažných úrazů vždycky zvyšuje. V tuto chvíli mě nenapadá, jakým způsobem tomuto nebezpečí čelit, ale je to závažný problém k zamyšlení a řešení.

Oto: Kdybyste dostal nabídku vrátit se na pozici GŘ LČR, přijal byste ji? Proč ano, proč ne? Pokud ano, za jakých podmínek?
Jiří Oliva: Ač to je pouze hypotetická možnost, nabídku bych nepřijal. Nejen proto, že do stejné řeky se podruhé člověku nikdy nepodaří vstoupit, ale zejména proto, že u nás existuje několik schopných lesníků, kteří jsou mladší a mohou takovou funkci zastávat.

Jaromír: Jak se díváte na snahu ministra Fuksy využít rezerv Lesů ČR pro potřeby státního rozpočtu?
Jiří Oliva: Skutečnost, že na základě zákona o státním podniku nelze využít prostředky LČR pro státní rozpočet, považuji spíše za nedostatek. Stát by měl mít právo příjmu ze svého majetku, a to platí i v případě lesů. Finanční rezervy LČR by měly sloužit k pokrytí náhlých mimořádných událostí a nic víc. V době, kdy jsem pracoval na LČR, jsme si vzali za úkol vytvořit finanční rezervy ve výši ročních nákladů na pěstební činnost. Budoucnost ukázala, že právě tyto rezervy byly tou "neohlodanou kostí", po které vyrazilo mnoho hladových psů, a paradoxně se tak staly důvodem nestability podniku.

JB: Dobrý den, pane poslanče, domíváte se dozorčí rada LČR dokáže kontrolovat hospodaření podniku, tak jak uvádí ministr fuksa, když je z většiny složena z politických trafikantů bez lesnického či aspoň profesní příbuznosti a zaměstnanců Lesů ČR, kteří při nejlepší vůli za současné atmosféry nemohou kriticky hodnotit hospodaření podniku.
Vybrani clenove DR LCR:
Libor Lukáš - původním povoláním stavební technik, poté politik - dříve hejtman (ODS)
Jiří Liška – původním povoláním veterinář, dříve senátor (ODS)
Radek Vonka - stavbař, politik – dříve starosta, náměstek hejtmana (ODS)
Robert Knobloch - člen ODS u nějž není snadné zjistit profesní kvalifikaci, ale s ohledem na titul PhDr. zřejmě nebude mít s lesnictvím moc společného
Jan Šlajs – působící na MZe na pozici vrchního ředitele úseku 1. náměstka ministra, uvádějící zkušenosti s PR marketingu a energetických úspor
Jiří Oliva: Aniž bych se chtěl dotknout současných členů dozorčí rady, domnívám se, že nedokážou. Je dobře, že v čele DR je renomovaný ekonom Miroslav Zámečník, avšak je potřebné, aby několik členů bylo lesníky s praktickými zkušenostmi z lesnické ekonomiky. Ti však musí být na podniku naprosto nezávislí. Proto nemohou být zároveň zaměstnanci LČR, protože si nemohou dovolit otevřeně říkat, co si myslí o práci svého vedení. Počet zaměstnanců v dozorčí radě proto považuji za určitý anachronismus, který nemůže žádný výsledek přinést.

Jakub Blažek: Dobrý den, rád bych se zeptal, jak to vypadá s Vaším předvolebním heslem "LZE UDĚLAT POŘÁDEK v ČESKÝCH LESÍCH? DŘÍV NEŽ SI MYSLÍTE" Vím, že vy sám nejste ten, kdo odvolává a jmenuje generálního ředitele LČR, ale domníval jsem se, že stabilizovat tento státní podnik a tím uklidnit situaci v celém sektoru je snahou celé TOP 09. Přijde mi ale, že zatím veškeré kauzy (a nemyslím, že by byly malé) nechávají vedení TOP 09 v klidu. Není to škoda?
Jiří Oliva: Samozřejmě, že to je škoda. Je to však dáno tím, jaké bylo po volbách domluveno složení koaliční vlády. Ministerstvo zemědělství jako zakladatel LČR připadlo ODS a TOP 09 je v roli, kdy může dávat podněty svému koaličnímu partnerovi. Této cesty také využíváme. Podávání podnětů patří k základním formám koaliční spolupráce, a pokud ji myslíme vážně, nemůžeme svým koaličním partnerům okopávat kotníky v tom, jak řídí který resort. Je to jednoznačně jejich odpovědnost.

Bohumír Nekola: Vážený pane poslanče. Zdravím Vás i jako řadový člen TOP 09. Jaký je váš názor na změnu myslivecké legislativy, dříve Honební zákon? Domnívám se, že zejména z hlediska drobných vlastníků, myslivců – vlastníků, současný zákon o myslivosti č. 449/2001 Sb. včetně novel ve společenstevních honitbách působí nemalé potíže, myslivost jako taková upadá, jsou hromadně ničeny selské lesíky a státní lesy ve společenstevních honitbách, dříve patřící šlechtě... Děkuji za odpověď.
Jiří Oliva: Myslivecká legislativa prodělala v historii určitý vývoj a můžeme říci, že zejména v oblasti tvorby honiteb byla k drobným vlastníkům nemilosrdná vždy. Přece však můžeme vidět určitý pozitivní posun, minulý zákon č. 23 z roku 1962 o myslivosti neuznával v podstatě žádná práva soukromého vlastníka, dnešní zákon č. 449/2001 již celou řadu vlastnických práv respektuje a můžeme diskutovat jen o tom, v jaké míře. Věřím tomu, že další novela zákona o myslivosti se tímto problémem bude zabývat i v zájmu myslivosti samotné, protože pokud bude mít vlastník dostatečná práva, nebude se snažit například snížit minimální výměru honitby. V tomto směru bych proto nebyl pesimistou.

Vláďa: 1) Dobrý den, můžete prozradit kolik se za Vašeho působení ve vedení Lesů ČR prodalo dříví ve vlastní režii? (nemyslím LZ) 2) Z čeho usuzujete, že model P je výhodnější než model OM? 3) Považujete silvarium za důvěryhodný necenzurovaný server, souvisí vaše pozvání na chat s přátelstvím s majitelem Silvaria Janem Mičánkem? 4) Kolik let jste strávil na lesní správě Lesů ČR, prováděl jste někdy kontrolní příjmy dřeva u harvestorových těžeb??
Jiří Oliva: Jestliže jsem LČR jako generální ředitel zakládal, je zřejmé, že jsem osobně nemohl prodávat dříví. Tento prodej probíhal na lesních závodech, byl pravidelně vyhodnocován, a proto je nemůžeme ze srovnání vyjímat. Co jsem však sám dělal byla sortimentace dříví v letech 1980-90, kdy jsem působil jako polesný a dopodrobna jsem poznal přístupy, které se při sortimentaci praktikovaly. Hlavním kritériem byla bezproblémovost, žádné reklamace a snaha o to, aby bylo dříví co nejdříve z lesa pryč, a to v jakémkoliv sortimentu včetně paliva.
Pokud si myslíme, že dnešní státní zaměstnanec by sortimentoval lépe a odpovědněji, je to velký omyl, který srovnání obou modelů jednoznačně potvrdilo. Pokud srovnáme hospodářské výsledky LČR, které provozovaly na většině spravovaného území model prodeje na lokalitě P, se soukromými vlastníky nebo obecními lesy, kteří naopak praktikují prodej na OM, výsledné srovnání mluví jasně. To je také hlavní důvod, proč považuji model prodeje na P v případě správy velkých státních majetků za efektivnější.
Silvarium za důvěryhodný a necenzurovaný server považuji. K on-line rozhovoru jsem byl pozván nikoliv panem Mičánkem, ale šéfredaktorem Lesnické práce Janem Příhodou.
Na lesní správě LČR jsem nestrávil žádný rok, protože moje funkce měla jinou náplň. Kontrolních příjmů dřeva u harvestorových těžeb jsem se několikrát zúčastnil, a sice v případech kontrolních akcí inspekčního odboru LČR, které jsem považoval za závažné.

LYNX: 1) Myslíte si, že by bylo vhodné vrátit způsob hospodaření LČR částečně ( např. 50% ) před "privatizaci" a provádět práce v určitém objemu ve vlastní režii a zbytek realizovat subdodavateli ? 2) Jste poslancem PČR. Jak je podnik LČR vnímán poslanci ? Pouze jako "továrna" na peníze a "úložiště" do dozorčí rady ? 3) Je dle Vás v současné době reálná výměna managementu podniku ?
Jiří Oliva: Nemyslím si, že je vhodné vracet způsob hospodaření tzv. "před privatizaci", jak píšete, a považuji současný způsob, při kterém je cca 90% zajišťováno dodavatelsky a 10 % na lesních závodech ve vlastní režii za dostatečný pro srovnání obou způsobů. Co se týká názoru poslanců na podnik LČR, podnik je vnímán spíše jako oběť politických půtek a zdroj nepříliš počestných praktik. Většina kolegů nerozumí lesnímu hospodářství, a proto také podnik z tohoto pohledu neposuzuje.
Co se týká reálnosti výměny managementu podniku, mohu jen říci, že nic netrvá věčně (naštěstí).

Lesocech Byvaly: Lesy ČR již odhadem déle než rok blokují zaměstnancům přístup na tento server zřejmě jenom proto, že se na něm objevovala v komentářích kritika kroků šéfů tohoto podniku. Učinil byste podobné opatření jako GŘ? Jak jsem vnímal vaše kroky, když jsem u podniku pracoval, věřím, že ne. Co tomuhle opatrení rikate a nevíte, zda je toto součástí nové informační strategie a transparentnosti, o které mluví ministr Fuksa?
Jiří Oliva: Situace, kdy zaměstnanci LČR mají blokován přístup na Silvarium a na jejich stolech nesmí ležet Lesnická práce, není nová, a bohužel je skutečností i dnes. Jakékoliv omezování přístupu k informacím a projevu vlastních názorů patří do totalitních režimů, nikoliv do demokratické společnosti, a nikdy bych se k takovému kroku nesnížil. Zaměstnanci LČR mi v minulosti řekli mnoho nepříjemných věcí, a vždy jsem s mými kolegy ve vedení přemýšlel o tom, zda na nich může být něco pravdy, a jestli je třeba je řešit. Mnohokrát tomu tak bylo. Svobodu názoru považuji za základní součást firemní kultury a její omezování nevede ani k zisku autority, ani k loayalitě.

revírník1: Dobrý den, od roku 1994 pracuji u LČR jako revírník-současný stav úplně pesně vystihuje první dotaz VYSLOUŽILEC, takže nemá cenu podobnou otázku pokládat. Chtěl bych se jen zeptat, co říkáte tomu, že na podnikovém intranetu máme zakázán přístup na webové stránky silvarium či lesnická práce?
Jiří Oliva: Odpověď viz otázka "lesocech byvaly".

pesimista: Co si myslíte o současném modelu hospodaření podniku LČR ? Podle mého názoru byl přes obrovské politické tlaky prosazen model prodeje dříví na pni. Ceny vítězů tendrů naprosto neodpovídají realitě.Ceníky za těžební a pěstební práce se často téměř rovnají úrovni období před rokem 1989. To vede k odlivu posledních kvalitních pracovníků a v lesnictví zůstávají pouze největší zoufalci. Myslím, že dnes jako lesníci nemáme být na co hrdi a je mi z toho velmi smutno.
Jiří Oliva: Mně je z tohoto stavu také smutno, avšak příčinou tohoto stavu není současná koncepce, ale to, co z té koncepce udělali lidé. Je pravdou, že ceny vítězů tendrů realitě neodpovídají, což je důsledkem existenčních problémů mnoha firem, které se k zakázce nemohou dostat. Proto jsou schopny nabídnout ceny, které jsou naprosto nereálné, v naději, že se způsob do budoucna změní. LČR zapomněly, že základem úspěchu je konkurence co největšího počtu firem, a potom také selská moudrost, že mám-li krávu dojit, musí být dobře krmená. Jestliže se LČR chlubí extrémně vysokými hospodářskými výsledky a dodavatelské firmy se pohybují na hraně své existence, pak je systém realizován špatně. To jsme ale znovu u aplikace lesnické odbornosti, která dnes opravdu hodně chybí.

Lesnické školství: Lesu zdar, u státních lesů existovala kromě jiných zvyklostí i odpovídající ústrojová kázeň, respektující tradice, předpisy, příslušející k lesnickému stavu. Jaký je Váš názor na aktuální stav, kdy bez odpovídajícího výběrového řízení jsou odebírány podnikem Lesy ČR, s.p. nahodilým výběrem sortimentu méně kvalitní oděvní součástky (předchozí sortiment prošel hodnocením Zkušebního ústavu textilního v Brně s výbornými výsledky). VŘ se uskutečnilo na ochranné oděvy a prostředky dělnických profesí. Děkujeme.
Jiří Oliva: Důstojná a vkusná uniforma k lesnickému povolání určitě patří. Její design i kvalita by u takového podniku, jakým jsou LČR, měla být bezpochyby předmětem komplexního výběrového řízení, a pokud se tak neděje, je to jenom další z kamínků, který LČR dobré pověsti nepřidá.

daben: Lesu Zdar! Čekali jsme, že společně s Vaším zvolením do PS se k lepšímu změní situace v lesnictví. Ale bohužel z našeho pohledu (mluvím za úzkou skupinku provozních lesníků)je zatím vše při starém. Můžete mi prosím zodpovědět, co konkrétně Vy osobně podnikáte pro zlepšení stávající situace?
Jiří Oliva: Bohužel nemohu zatím říci nic více, než jsem odpověděl na otázku pana Karla Maláče. Poslanecká sněmovna exekutivní pravomoci nemá, a z toho také vyplývají moje možnosti. Rozhodně však chci hlasy a podněty vedoucí ke zlepšení situace shromažďovat a starat se o to, aby na Ministerstvu zemědělství byly slyšet.

Schwan: Dobrý den. Považujete výběrová řízení kde je hlavním a jediným kritériem cena za odpovídající potřebám lesa a lesního hospodářství? Dokážete si představit a následně prosazovat VŘ s více parametry včetně, ještě realizovatelné, optimální ceny?
Jiří Oliva: V případě dodávky lesnických prací musí být výběrové řízení jednoznačně multikriteriální. Cena má mít svůj významný vliv, ne však jediný. Svoji roli musí sehrát reference, ekonomická situace a finanční kázeň subjektu, vlastní výrobní kapacity, kvalita prací vyjádřena počtem reklamací v minulosti atp.

Závěrem bych chtěl poděkovat všem účastníkům diskuse za korektní dotazy. Jsem přesvědčen o tom, že právě korektní a slušná diskuse může zásadně přispět ke zlepšení vztahů v českém lesnictví . Také bych chtěl povzbudit všechny pesimisty připomínkou, že žádná živelná pohroma netrvá věčně a bezpochyby se vyjasní i v českém lesnictví. Záleží opět zejména na nás, jak brzy to bude.

rozhovor byl převzat ze serveru Silvanium.cz

ŠTÍTKY

Osobnosti:
Jiří Oliva

Copyright © 2009-2019  TOP 09  |  Všechna práva vyhrazena

Nastavení cookies |  Osobní údaje |  Informace o webu |  Mapa stránek

Karel Schwarzenberg:Za demokracii a svobodu musí bojovat každá generace.
Děkujeme