Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor
--------------------
Odpad, to je naše hlavní téma, téma, na které se ptáte a ptáte se také našeho hlavního hosta, tím je Bedřich Moldan, zástupce ředitele Centra pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy. Vítejte, pane profesore, dobrý večer.
Bedřich MOLDAN, zástupce ředitele, Centrum pro otázky životního prostředí UK v Praze
--------------------
Dobrý večer.
Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor
--------------------
Prosím hned první otázka: "Třídíte odpad," ptá se divačka Jana, "a nemyslíte si, že by člověk, který třídí, měl mít třeba menší platby za jeho odvoz?" Ta první část otázky, to předpokládám, že je logická odpověď, ano.
Bedřich MOLDAN, zástupce ředitele, Centrum pro otázky životního prostředí UK v Praze
--------------------
Jistě, jistě.
Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor
--------------------
Co všechno třídíte?
Bedřich MOLDAN, zástupce ředitele, Centrum pro otázky životního prostředí UK v Praze
--------------------
No, tak, třídíme to, co je možné u nás, to znamená, podle toho, jaké jsou tam kontejnery, je to taková ta běžná, běžný soubor, to znamená sklo, papír, plasty a ty, u těch, ty nápojové kartony, víc tam bohužel není, předpokládám, že se to postupně asi zlepší a co se týče té druhé části otázky, tak to už vlastně ve skutečnosti do určité míry funguje, protože člověk platí podle toho, jak často se odpady vyvážejí a jak velkou má popelnici. Jelikož my máme co nejdelší interval a co nejmenší popelnici, tak platíme rozhodně méně díky té recyklaci.
Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor
--------------------
Tak to ale rozhodně všichni lidé nedělají. Mimochodem už za malou chvíli se právě na toto zeptáme, já jen připomenu, že pan profesorMoldan s námi bude po celou dobu vysílání Devadesátky a připomenu také kanály, kterými se k nám vaše dotazy dostanou. Hydeparkct24.cz, naše webové stránky, Facebook, Twitter, pokud jste našim iReportérem, můžete použít i aplikaci, kterou máte nainstalovanou ve svém mobilním telefonu a poslat nám videodotaz, který tu rádi přehrajeme a posléze na něj také odpovíme. Zaplať, podle toho, kolik vyhodíš. To je princip, který obsahuje nový zákon o odpadech, který v těchto dnech konstruuje ministerstvo životního prostředí a s námi ve vysílání Devadesátky je teď jeho ředitel odboru odpadů Jaromír Manhart vítejte ve vysílání, dobrý večer.
Jaromír MANHAR, ředitel odboru odpadů, ministerstvo životního prostředí
--------------------
Dobrý večer vám i všem divákům.
Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor
--------------------
Prosím, než se dostaneme k principu, v jaké fázi právě teď jste? Skutečně stíháte ten červnový termín, do kdy by zákon o odpadech měla projednat vláda?
Jaromír MANHAR, ředitel odboru odpadů, ministerstvo životního prostředí
--------------------
Ano, zákon, projednávání zákona o odpadech už se skutečně blíž do konce, ten termín předložení do legislativní rady vlády by měl být k dnešnímu dni ještě s mnoha zainteresovanými stranami, zákon projednáváme tak, abychom v následujících 14 dnech ten zákon předložili ve finální verzi.
Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor
--------------------
Můžete aspoň obecně říct, co je největším problémem? Na čem se třeba projednáván zaseklo? Protože pokud se dobře vzpomínám, tak úplně v úvodu, když se mluvilo o tom, že by nový zákon o odpadech měla být sepsán, tak se mluvilo dokonce o konci roku 2016.
Jaromír MANHAR, ředitel odboru odpadů, ministerstvo životního prostředí
--------------------
V současné době zákon o odpadech by měl být předložen legislativní radě vlády tento rok. Poslanecká sněmovna by ho měla začít projednávat někdy v září, v průběhu podzimu, následně bude předán Senátu a předpokládáme, že platnost zákona by měla být v prvním kvartálu roku 2017 a následně účinnost o 12 měsíců později, to znamená, zákon o odpadech jako takový řada ustanovení by měla platit v prvním kvartálu roku 2018.
Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor
--------------------
Tak, prosím, pane řediteli, k samotnému principu, zaplať, kolik vyhodíš. Co to vlastně znamená oproti těm stávajícím pravidlům, když před malou chvílí jsme tu říkali s panem profesorem Moldanem, že částečně už tento princip vlastně platí teď.
Jaromír MANHAR, ředitel odboru odpadů, ministerstvo životního prostředí
--------------------
Částečně už je do zákona o odpadech promítnut principem takzvané hierarchie pro nakládání s odpady, znamená to pro Českou republiku ten základní problém, kterému skutečně čelíme řadu let v oblasti komunálních odpadů, a to je příliš vysoké procento komunálních odpadů ukládaných do skládek bez jakéhokoliv využití. Z celkové produkce více než 2 milionů tun ročně, se dnes do skládek uloží něco kolem 48 procent a hlavním principem zákona o odpadech je významně omezit, ukládání komunálních odpadů a nejenom komunálních odpadů, ale využitelných odpadů na skládkách od roku 2024 a následně přejít z takzvaného odpadového hospodářství na hospodářství oběhové, to znamená, využívat odpady jako zdroje, recyklovat odpad, využívat ho, ať už materiálově nebo energeticky.
Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor
--------------------
Já, pokud jsem zaznamenal kritiku právě tohoto záměru, tak často zaznívá to, že by právě tím, že by lidé čím víc vyhodí, tím více platili, tak to by byla motivace pro zakládání černých skládek, že by zkrátka pod rouškou tmy lidé vyváželi svůj odpad kamsi jinam. To nehrozí podle vás?
Jaromír MANHAR, ředitel odboru odpadů, ministerstvo životního prostředí
--------------------
Zaplať tolik, kolik vyhodíš, je princip, který už dneska zcela běžně funguje v mnoha zemích Evropské unie, především směrem na západ. V České republice už v určité míře samozřejmě funguje také, ale není ještě ukotven v zákoně o odpadech, o to se teď snažíme. Ten princip spočívá v tom, že občané by měli být zpoplatňováni ze strany obce za odpadové služby, to znamená, vyvážení ať už černých popelnic na směsný komunální odpad, nebo vytříděných složek odpadu v těch barevných popelnicích, jak je klasicky známe, pro papír, plasty, sklo a kovy, tak i za vytříděný odpad ve sběrných dvorech skutečně tolik, kolik odpadu vyprodukují. To, že by měly vznikat černé skládky, my se toho neobáváme, protože v České republice tento princip již nastartován byl v druhém zákoně o odpadech v letech 1997 až 2001, tento princip však ztroskotal na tom, že v obcích nebyl ještě dostatečně vytvořen systém pro tříděný sběr odpadu, to znamená, právě ty barevné kontejnery a sběrné dvory, které dnes desetitisíce občanů využívají, to znamená, obávat se černých skládek, myslím si, že v současné době, a tak, jak je navržené znění zákona o odpadech připravováno, není potřeba.
Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor
--------------------
Pane řediteli, prosím ve stručnosti ještě na závěr jedna věc. Další princip nového zákona o odpadech, postupné zvyšování poplatků za skládkování, to je tedy příprava na onen definitivní konec skládkování komunálního odpadu v roce 2024. Proč na něj jednoduše nepočkat?
Jaromír MANHAR, ředitel odboru odpadů, ministerstvo životního prostředí
--------------------
My musíme v současné době se připravit se všemi původci a těmi jsou jak obce, tak průmyslové firmy a podniky, drobní živnostníci na ten zákaz, který nás čeká výhledově za 9 let, to znamená, není možné čekat, my musíme připravit všechny původce odpadu na to, že bude potřeba se zamyslet nad tím, co s odpadem dělat, nejenom ho zaskládkovávat, zahrabávat ho do země, ale začít ho třídit a následně v České republice vybudovat dostatečné množství kapacit na třídění a na zpracování využitelných složek. Ty složky, které budou vytříděny a nenalezneme pro ně využití, tak tady na začátku reportáže zaznělo takzvané energetické využívání odpadů. Nejsou to spalovny, jsou to zařízení, která odpad změní, využívá jejich energetickou hodnotu na výrobu elektrické energie a tepla, což se dneska již děje v Praze, Brně, Liberci a nově v Chotíkově u Plzně.
Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor
--------------------
Takové jsou záměry ministerstva životního prostředí, Jaromír Manhar nám je představil, mockrát díky, pane řediteli, hezký večer.
Jaromír MANHAR, ředitel odboru odpadů, ministerstvo životního prostředí
--------------------
Děkuji, hezký večer vám a vašim divákům.
Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor
--------------------
Pane profesor Moldane, prosím, teď jsme tedy slyšeli to, co plánuje ministerstvo životního prostředí, je ten plán dobrý, dostatečně propracovaný, ptají se na to i diváci, zda tedy Zaplať, kolik vyhodíš je vůbec technicky realizovatelné a jakým způsobem?
Bedřich MOLDAN, zástupce ředitele, Centrum pro otázky životního prostředí UK v Praze
--------------------
Tak já, jeden z mých synů žije ve Švédsku, kde už tohle to poměrně dlouho funguje, takže určitě je to realizovatelné, záleží samozřejmě na technickém provedení a na tom, jak se to tedy celé bude, bude jaksi po té technické stránce provádět, ale ...
Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor
--------------------
Jaké jsou možnosti v praxi už teď, prosím?
Bedřich MOLDAN, zástupce ředitele, Centrum pro otázky životního prostředí UK v Praze
--------------------
Jsou poměrně jednoduché, protože prostě ty, ty vozy svozové mohou být vybaveny nějakým, nějakým, nějakou váhou, což je třeba v tom Švédsku a poměrně jednoduše se to dá jaksi zařídit. Není to technicky nic, nic, není to nějaká vysoká věda, dá se to prostě zařídit a myslím si, že jestliže se to dobře v tom zákoně podaří, podaří nadefinovat a jestliže ty obce budou spolupracovat, tak je to zcela reálné, ale jak se to podaří, vidí, to je přesně totiž tohle to, přesně proto platí, že princip je určitě dobrý, ale záleží ...
Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor
--------------------
Záleží to na člověku.
Bedřich MOLDAN, zástupce ředitele, Centrum pro otázky životního prostředí UK v Praze
--------------------
No, ne, v tomhle případě záleží na detailech toho, toho, přesně, toho, toho celého procesu.
Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor
--------------------
Na čem to může zkrachovat podle vás, když mluvíte o detailech, co je ten drobný čertík v tom návrhu?
Bedřich MOLDAN, zástupce ředitele, Centrum pro otázky životního prostředí UK v Praze
--------------------
No, tak, já, já nevím přesně, který ten čertík vyskočí z té, z té, z té škatulky, bude to samozřejmě určitá, určité nové nároky na ty posádky těch svozových vozů, jestli to vezmou za své, jestli se tím budou opravdu zabývat, jestli budou třeba za to nějak extra honorováni, to já nevím, ale jistě to bude záviset na celé spoustě takovýchto, takovýchto detailů. Jinak těch černých skládek, upřímně řečeno, bych se příliš neobával, také ty existují, budou existovat, doufejme, že stále méně, že lidé pochopí, že to, že to je něco, co prostě je společensky neúnosné, protože dneska vidíme, že lidé opravdu často vyvážejí třeba do příkopu okolo silnice a podobně své odpady, není to jenom okolo velkých měst, je to třeba i zase okolo hranic, na druhé straně, takže vidíme, že přijíždějí i návštěvy ze zahraničí, kteří, které se takto zbavují svého odpadu, což jistě není nic pěkného.
Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor
--------------------
A to Švédové třeba nedělají, když jste zmínil zkušenost vašeho syna?
Bedřich MOLDAN, zástupce ředitele, Centrum pro otázky životního prostředí UK v Praze
--------------------
Ale, upřímně řečeno, nevzpomínám si, že by něco takového se ve Švédsku, ve Švédsku konalo. Já bych ještě řekl, co se týče té švédské zkušenosti, velmi dobře tam fungují ty sběrné dvory, jsou právě kombinovány s těmi, co pan Manhar nerad slyší, termín spalovny, ale jsou to celé vlastně komplexní takové závody na opravdu to energetické využití, ale přitom je rozsáhlá taková infrastruktura s celou, s celou paletou, velmi širokou paletou toho, kde se mohou odkládat nejrůznější předměty, velké, malé a těch, těch kategorií, které, těch typů kontejnerů, kam můžete hodit od, já nevím, televize až po gauč starý, je prostě veliké množství a opravdu tam, tam jsou téměř fronty, tam lidé jezdí velmi často a zbavují se velmi jednoduše těchto věcí, takže to si myslím, že by se mělo ještě tohle to promyslet, to je spíš tedy na obcích. My, ty obce u nás hrají hlavní roli.
Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor
--------------------
Ano, my se k detailům i ke spalovnám samozřejmě ještě dostaneme. Já jen připomínám, že detaily návrhu zákona, který aktuálně chystá ministerstvo životního prostředí, zatím neznáme. Ministerstvo stále ještě chystá podrobnosti, hodlá je představit během několika dní. Jak jsme slyšeli, tak už zanedlouho zamíří tento návrh zákona po konzultacích do rukou členů Legislativní rady vlády. Nicméně na detaily a na připomínky, které k tomu to zákonu existují, se můžete ptát stále. V Devadesátce se jim budeme věnovat, Facebook, Twitter, iReportér i naše webové stránky Hyde Park ČT 24 jsou tu pro vás. Tak a teď se pojďme podívat, jak je to vlastně s poplatky za odpad, také o nich byla řeč a také o nich ještě bude řeč. V současnosti mohou obce vybírat maximálně tisíc korun ročně na hlavu. Částka zahrnuje například odvoz odpadů směsného, a také z barevných popelnic nebo také úklid černých skládek a údržbu parků. Nejvyšší možnou částku, tedy oněch tisíc korun nicméně obce zpravidla nepožadují. V průměru si účtují 500 až 600 korun. To v některých obcích obyvatelé nedávají třeba nic, v Teplicích kupříkladu, město v Ústeckém kraji totiž onu částku zahrnulo do lázeňského poplatku, no, a průměrnou sumu platí lidé třeba v Havířově na Karvinsku, no, a o poznání vyšší je potom poplatek za odpad v jihočeské Kaplici. Ještě před dvěma lety město vybíralo onu nejvyšší možnou částku, tedy zmíněnou tisícikorunu, ale pak přišly protesty a petice obyvatel, no, a částka klesla na stávajících 850 korun. Způsob placení za odpad by se nicméně do budoucna mohl změnit, jak už jsme to ostatně tedy anoncovali, návrh ministerstva životního prostředí počítá se dvěma možnými způsoby. Záležet bude na obci, jaký zvolí. Buď může zachovat dosavadní roční platbu, její maximální výše by se potom podle návrhu měla zvýšit o stovku na 1100 korun. No, a nebo bude moci zavést onen už tolikrát zmiňovaný systém Zaplať, kolik vyhodíš a platba by pak nově mohla být závislá na objemu nebo třeba na hmotnosti vyprodukovaného odpadu, no, v tomto případě by pak občané zaplatili maximálně 1100 korun ročně. Také v tomto případě. Jak ovšem přimět třídit odpadky ty, kterým se do toho zatím moc nechtělo? Tak například přestat tak často vyvážet popelnice. To udělali v Hradci Králové, lidé si potom víc rozmyslí, co do popelnice opravdu patří, no, a co by se třeba dalo recyklovat. Na třídění odpadu jen radnice rozdala speciální nádoby.
osoba
--------------------
Tohle všechno, co vám tady dáme na stranu, patří do plastu. Tohle jsou odpady, které v žádném případě nepatří do nádoby na směsný odpad. Do kontejneru na textil.
Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor
--------------------
Pojďme se teď podívat, co na nový návrh ministerstva, který stále ještě je v připomínkovém řízení, říkají zástupci obcí. Je s námi Pavel Drahovzal, místopředseda Svazu měst a obcí a zároveň také starosta Velkého Oseka. Dobrý den.
Pavel DRAHOVZAL, místopředseda, Svaz měst a obcí ČR, starosta Velkého Oseka /nestr./
--------------------
Dobrý večer vám i divákům.
Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor
--------------------
Prosím, možná nejprve k těm poplatkům. Vy osobně ve Velkém Oseku, kolik účtujete lidem?
Pavel DRAHOVZAL, místopředseda, Svaz měst a obcí ČR, starosta Velkého Oseka /nestr./
--------------------
My máme již několik stanovený poplatek na 500 korun na osobu a rok je to celkem, bych řekl, dlouholetý osvědčený způsob platby.
Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor
--------------------
A to, že je to osvědčený způsob, to znamená, že vy na likvidaci odpadů nemusíte nic doplácet? Ta pětistovka stačí?
Pavel DRAHOVZAL, místopředseda, Svaz měst a obcí ČR, starosta Velkého Oseka /nestr./
--------------------
Ta nestačí, ale je to částka, která je nějakýma způsobem nastavena s ohledem na sociální únosnost pro obyvatelstvo, to je taky asi ten nejčastější důvod, proč řada měst a obcí neúčtuje nebo nepřenáší na obyvatele ten poplatek v jeho maximální výši, protože si jsou představitelé měst a obcí vědomi, že pokud by ta platba měla dosahovat částek k tisícům, tak je to natolik neúnosné, že řada obyvatel by ten poplatek nebyla schopna platit a pak by logicky musely nastávat takové momenty, jako vymáhání a případně exekuce.
Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor
--------------------
Když tu líčíte tento katastrofický scénář, vy máte obavy, že platí rovnítko mezi zvyšováním poplatků za uložení odpad, který musejí platit obce a potom přenášení tedy tohoto břemene na obyvatele? Tedy pokud skutečně se bude podle nového zákona zvyšovat ten poplatek, zaplatí lidé více?
Pavel DRAHOVZAL, místopředseda, Svaz měst a obcí ČR, starosta Velkého Oseka /nestr./
--------------------
Je, je to v podstatě takto, takto dáno, protože do poplatku za odpady pro občana musíte promítnout veškeré náklady, pak zastupitelstvo z těch veškerých nákladů stanovuje částku, kterou reálně na toho občana přenese. Pokud se to zastupitelstvo má chovat opravdu jako řádný hospodář, tak by tam mělo přenést veškeré náklady. Na druhou stranu zastupitelé musí jednat i v zájmu obyvatel a tím zájmem tady je udržení určité sociální únosnosti, určitého sociálního smíru. Asi nelze očekávat, že vám sociálně slabší skupina zaplatí částky v řádech 1800 korun, když víte, že mají problém zaplatit i stokorunové částky, například v obchodě nebo při poplatku za psa a podobně.
Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor
--------------------
Vy máte, prosím, třeba spočítáno, kolik by tedy u vás lidé v Oseku museli zaplatit, pokud nebo až ten poplatek naroste na téměř 2 tisíce, jak anoncovalo ministerstvo.
Pavel DRAHOVZAL, místopředseda, Svaz měst a obcí ČR, starosta Velkého Oseka /nestr./
--------------------
Propočítal jsem to a je to řádově někde kolem 1250 korun na hlavu a rok.
Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor
--------------------
A to už obec tedy nemůže refundovat, nemůže tento poplatek snížit.
Pavel DRAHOVZAL, místopředseda, Svaz měst a obcí ČR, starosta Velkého Oseka /nestr./
--------------------
Zaprvé mluvil jste o tom, že ta horní hranice by byla 1100, to je taky předmětem diskusí, jestli to zůstane skutečně na té hranici a za druhé, 1250 je ta maximální možná míra těch nákladů na jednoho obyvatele a rok, ale zastupitelstvo pak může rozhodnout, že z téhle té částky bude na občanech požadovat, a teď řeknu třeba 750, 800 korun, protože znovu je si vědomo i toho, že, že ne všichni jsou schopni si dovolit to zaplatit a ještě do toho vstupuje jeden moment, čím více třídíte, tím i dostáváte větší příspěvek na třídění od autorizované společnosti, čímž se vám ten reálný náklad na sběr a svoz odpadů také snižuje.
Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor
--------------------
Prosím, pane Drahovzale, pokud tedy v roce 2024 bude zakázáno skládkování, co je podle vás reálnější varianta? Zvýšit onen rozsah recyklace a nebo už teď cítíte nutnost stavět nové spalovny nebo tedy zařízení na energetické zpracování odpadu, abychom byli přesní.
Pavel DRAHOVZAL, místopředseda, Svaz měst a obcí ČR, starosta Velkého Oseka /nestr./
--------------------
Musí to jít ruku v ruce. V západních zemích to tak funguje už řadu desítek let, například Franciem Německo, Rakousko své odpadové hospodářství vystavěli nejen na materiálové recyklaci, ale i na energetickém využití odpadů. Nelze stavět odpadové hospodářství jenom na jedné noze, takže ne ...
Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor
--------------------
Ano, ale stačí, stačí ony stávající čtyři spalovny nebo nikoli? Protože řada regionů už ve svých plánech odpadového hospodářství operuje s tím, že by teoreticky by se stavěly další spalovny. Je to potřeba?
Pavel DRAHOVZAL, místopředseda, Svaz měst a obcí ČR, starosta Velkého Oseka /nestr./
--------------------
Není, není v současnosti dostačující kapacita, jestliže do roku 2024 máme odklonit ze skládek cirka milion a půl až dva miliony tun, tak toto nejsou, nejsou Češi schopni vytřídit, protože ne všechno je materiálově využitelné, není na to momentálně poptávka na trhu a za druhé ne všechno, co, co v odpadu běžně se vyskytuje, tak je opravdu reálně materiálově využité na nějakou surovinu, ať jsou to například umaštěné papíry, rozbité sklo, které už je namíchané a podobně. To je prostě problematická záležitost, takže reálná možnost, jak se vypořádat s tak velkým množstvím komunálního odpadu je, vedle materiálové recyklace začít budovat přiměřenou kapacitu na energetické využití a teď neříkám, že to má stát v každém kraji, neříkám, že na to, že ta kapacita má být na celých milion a půl až 2 miliony tun komunálního odpadu, ale řádově kolem 800 až 900 tisíc tun komunálního odpadu, byť tady ta energetická kapacita ještě být měla.
Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor
--------------------
Stanovisko Svazu měst a obcí tlumočil jeho místopředseda Pavel Drahovzal. Děkujeme, hezký večer přejeme.
Pavel DRAHOVZAL, místopředseda, Svaz měst a obcí ČR, starosta Velkého Oseka /nestr./
--------------------
Taky, děkuji. Na shledanou.
Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor
--------------------
Já jen připomínám, že s námi stále ve studiu zůstává ekolog, zástupce ředitele Centra pro otázky životního prostředí Univerzity KarlovyBedřich Moldan. Pane profesore: "Co je větší zlo? Skládka nebo spalovna a jaké další možnosti tu vlastně jsou?" Ptá se divák Jonáš.
Bedřich MOLDAN, zástupce ředitele, Centrum pro otázky životního prostředí UK v Praze /TOP 09/
--------------------
Tak já bych se pokusil trošku reagovat na to, co říkal pan místopředseda. Já jistě chápu, že ještě možná jedna dvě spalovny by se postavit mohly, ale podle mého názoru nikoliv víc, protože ruku v ruce s tím bude pokračovat i ta zvýšená míra recyklace, na to bych spoléhal nejvíc. Musí mít také, také si vzpomenout, že vůbec nejlepším způsobem zacházení s odpady je, je zabránit vůbec jejich vzniku, čili učit lidi, aby prostě neházeli všechno, všechno do popelnic. V současné době je velká kampaň celosvětová, aby se, aby se neplýtvalo potravinami například, které u nás velmi často také bohužel končí v popelnicích, takže všechno to jde ruku, ale ...
Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor
--------------------
Abychom se dostali k tomu dotazu, když už tedy odpad máme, tak co je větší zlo, řekněme? Jak čisté jsou vlastně aktuálně české spalovny?
Bedřich MOLDAN, zástupce ředitele, Centrum pro otázky životního prostředí UK v Praze /TOP 09/
--------------------
No, tak, spalovny rozhodně jsou ve svých důsledcích poměrně hodně čisté, protože ty požadavky, které jsou zejména na spaliny, které vycházejí z těch komínů, jsou velmi náročné a opravdu to prostředí zatěžují málo. Ovšem musíme si uvědomit, že to, co se, to, co se spálí, že se ten, ten celkový objem zredukuje o několik desítek procent, ale že tady pořád ještě toho zbude hodně, a to se samozřejmě na nějaké skládky musí, musí stejně uložit, takže není to tak, že by ty spalovny jaksi zlikvidovaly úplně ty skládky, ty skládky samozřejmě mají jiný charakter, nejsou to ty klasické, co my známe, takže rozhodně pokud se, pokud se to, celé to, to energetické využití, to spalování vezme jako součást jistého, jistého promyšleného procesu, tak to jistě své místo má a skládky, takové ty, na které jsme momentálně zvyklí, tak do budoucna rozhodně žádné místo nemají. To je, to je, myslím, mimo diskusi a tady byly zmíněny ty zkušenosti z těch západních zemí. V Německu už jsou skládky zakázány řadu let a prostě to funguje, takže myslím si, že bychom si z toho měli vzít příklad.
Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor
--------------------
"Umíme využít energii, která vzniká při spalování, opravdu efektivně?" Ptá se Jiří Novák a zároveň upozorňuje také na to, že by mohli vznikat noví, možná spalovničtí baroni, pokud na toto odvětví půjdou dotace. Mohly by jí na to dotace, skutečně cítíte tu velkou podporu, velkou lobby spalovníků?
Bedřich MOLDAN, zástupce ředitele, Centrum pro otázky životního prostředí UK v Praze /TOP 09/
--------------------
Tak rozhodně dotace musejí jít na všechny moderní technologie, které se, které přispívají k tomu, aby naše životní prostředí bylo chráněno, takže jistě to platí i pro, pro tento způsob nakládání s odpady, ovšem, že by vznikali nějací baroni, to si nedovedu docela přesně představit, protože u nás, a není to jenom u nás, hlavní starost o odpady mají, mají obce, čili obce nepochybně si tyhle ty věci pohlídají a jinak využití efektivní té energie, nevidím v tom rozhodně žádný problém, vyrábí se prostě teplo, stejně tak jako v každé, v každé jiné, jiném zařízení, ať už je to, až už je to výtopna nebo podobně, čili tady nevidím žádný v tom speciální problém.
Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor
--------------------
Pane profesore, zatím mockrát díky za vaše odpovědi. Já jen připomenu, že pokud budete mít chuť a čas, tak můžete odpovídat i na našem chatu čtyřiadvacítky, kde samozřejmě najdete posléze i odpovědi, které jsme nestihli zodpovědět, otázky, které jsme nestihli zodpovědět během vysílání, asistentka Soňa vám je neustále k dispozici, abysme byli co možná nejefektivnější. Devadesátka pokračuje.
Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor
--------------------
Bavíme se ale, připomínám, dnes o zpracovávání odpadů a mimochodem také o nové legislativě, která ho bude upravovat.A pouze na svých zahradách už nemusejí kompostovat biodopad, další velké téma. Lidé v Ostravě od města totiž nově hnědé popelnice pro biodopad.
Pavel PROSTĚJOVSKÝ /Události v regionech, 29. 3. 2016/
--------------------
Já to určitě využiji, protože po tom přímo toužím, aby to měli, protože to pokud někdo udržuje zahradu, tak jak má, tak toho bioodpadu včetně plevele je spousta.
Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor
--------------------
Odpovídá Bedřich Moldan, ekolog a také zástupce ředitele Centra pro otázky životního prostředí. Pane profesore, Petr Š. ptá se: "Proč se u nás nevykupují prázdné obaly například od nápojů v takovém měřítku jako v sousedních zemích? Co třeba velkým producentům nařídit výkup svých obalů nějakým procentem z produkce. Je pravda, že třeba ne všechny skleněné lahve se kupříkladu vykupují. Je toto cesta?
Bedřich MOLDAN, zástupce ředitele, Centrum pro otázky životního prostředí UK v Praze
--------------------
No, tohle to jistě bude řešeno v tom novém zákoně. Myslím si, že když se podíváme na tuhle tu otázku, je to, je to do té míry jaksi detailní, technická otázka, která bude mít spoustu všelijakých kliček, dovedeme si představit, že někteří výrobci budou proti tomu, obce třeba budou to podporovat, takže možná, že by to bylo nějaké řešení. Záleží na tom, jak legislativci na ministerstvu životního prostředí, kterým vůbec nezávidím, se s tím vypořádají.
Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor
--------------------
Mimochodem my jsme už na začátku mluvili o tom, co všechno by bylo možné ještě recyklovat a vy jste říkal, že do budoucna se to, možná to procento neb o respektive i počet komodit, které se mohou recyklovat a lidé jsou do toho nuceni, zvýší. Ptá se na to Valerian: "Jaký druh odpadu tedy neumíme využívat a vyhazujeme ho zbytečně?"
Bedřich MOLDAN, zástupce ředitele, Centrum pro otázky životního prostředí UK v Praze
--------------------
To je opravdu velmi, velmi těžké říci, v současné době to může být nějaký odpad, tam třeba jeden divák hovořil o skelné vatě, to už asi se bude opravdu velmi těžko recyklovat. Záleží totiž také na tom, jak jsou výrobky navrženy, jaký, jaký je, jaký je jejich způsob jaksi výroby a jejich design, který, jestliže zavedeme důsledně ten, ten termín a celý ten systém oběhového hospodářství vlastně do toho zapadá také, čili nejde jenom o to mít nějakou, začít tím, že prostě se něco použije, využije a pak budeme přemýšlet o tom, jestli to dá recyklovat, ale už ty věci by měly být a už v rostoucí míře jsou navrhovány tady, aby se daly snadno recyklovat. Čili tam jaksi nezačínáme tím, že něco se stane odpadem, ale tím, jak vlastně celý ten výrobek nebo služba nebo prostě celý ten proce začínat.
Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor
--------------------
Ono příznivci státní regulace by možná řekli, proč to jednoduše nenakázat, z čeho kupříkladu vyrábět obaly, což je to největší procent odpadů. Jde to, nejde to, jsou zahraniční zkušenost?
Bedřich MOLDAN, zástupce ředitele, Centrum pro otázky životního prostředí UK v Praze
--------------------
No, tak rozhodně to nakázat nejde. Současná, současný způsob našeho, náš životní způsob, ten, to obrovské množství nejrůznějších výrobků s sebou také nese obrovské množství nejrůznějších typů, obalů, obaly, to je vůbec speciální záležitost u odpadů, kterým, kterým se věnuje veliká pozornost a rozhodně to nelze nijak, nijak jaksi nařídit. Lze stanovit z hlediska zákona, z hlediska státní regulace lze stanovit nějaká rámcová pravidla, ale nějak úplně přesně do detailů se ty věci musí nechat na samozřejmě tržních mechanismech ne na straně jedné a na druhé straně na těch hlavních aktech, což znova zdůrazňuju, jsou ty obce.
Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor
--------------------
Jde vlastně podle vašeho názoru v současné civilizaci žít bez obalových odpadů? Protože už vidíme první vlaštovky, malé obchůdky, které nabízejí vše, všechno zboží bez obalu, přinesete si vlastní plátěnou tašku, tam dostanete danou komoditu, ale to jsou malé obchůdky, ve větším množství podle vás, dá se to?
Bedřich MOLDAN, zástupce ředitele, Centrum pro otázky životního prostředí UK v Praze
--------------------
Tak rozhodně se to zredukovat do velké míry dá, jsou země na světě, státy, které zakázaly například ty známé plastové tašky, dá se bez toho žít velmi dobře a myslím si, že by to přineslo výrazné, výrazné ulehčení životnímu prostředí, protože ty plastové tašky, to je opravdu, hyzdí často krajinu, jsou, mají velkou životnost často, takže úplně se samozřejmě bez těch obalů v žádném případě obejít nelze, ale jejich množství, jejich objem se dá výrazně, výrazně zredukovat, a také se dají dělat tak, aby se právě daly dobře recyklovat. Ten plast se dá dělat takový, že v podstatě za nějakou ne příliš dlouhou dobu, ale zase ne tak dlouhou, aby tak krátce, abychom nedonesli ten nákup domů samozřejmě, ale prostě mohou být biodegradabilní, čili to je jedna třeba z věcí, která rozhodně by se měla postupně, postupně prosadit.
Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor
--------------------
Tak a další typ odpadu: "Co odpad ze spalovny," ptá se Jarka. "Co se s ním, co se s ním děje teď a co se s ním bude dít od roku 2024? Když už nemají být povoleny skládky?" My jsme tu slyšeli, že zkrátka na skládky patří.
Bedřich MOLDAN, zástupce ředitele, Centrum pro otázky životního prostředí UK v Praze
--------------------
No, to rozhodně se musí vytvořit nějaký systém speciálních skládek, kde bude tento odpad ukládán. Myslím si, že podstatné je, že ten objem bude podstatně menší a že ten typ toho odpadu bude takový, že pokud se tedy dokáže, že to nebude také odpad toxický, to se také může stát, potom by byl samozřejmě problém, ale rozhodně se to jiný způsob než uložení trvalé na nějakou skládku, ale speciální skládku, jenom na tento zbytkový, zbytkový odpad z těch, z těch spaloven rozhodně, jiný způsob si nedovedu představit.
Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor
--------------------
"Proč stát podporuje a buduje spalovny odpadů, když existují mnohem ekologičtější technologie?" Ptá se divák Ondřej. "Například rozkládání odpadu za pomoci pyrolízy." Tak tady musí se tedy odhalit jako laik a porosím o vysvětlení? Co to je, technologie rozkladu pomocí pyrolízy u odpadů.
Bedřich MOLDAN, zástupce ředitele, Centrum pro otázky životního prostředí UK v Praze
--------------------
No, tak to je, to je v podstatě spalování, ovšem za velmi vysoké teploty, takže to jistě je technologie velmi, velmi dobrá z hlediska likvidací odpadů, protože se prostě spálí prakticky úplně všechno. Samozřejmě, pakliže jsou tam nějaké anorganické věci, tak se nespálí nějaké, kámen se nespálí, ale je to technologie, kterou lze využít jenom v relativně malém měřítku, protože je to samozřejmě velmi nákladné a v žádném případě by to nebyl nějaký energetický zisk, rozhodně se to toho ta energie musí dávat, zatímco my hovoříme a ministerstvo zejména razí tu terminologii energetické využití, to znamená, že vlastně taková spalovna je zdrojem energie, nikoliv, nikoliv konzumentem energie, což také je docela důležitá věc.
Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor
--------------------
Mimochodem, co všechno vlastně ve spalovně spálit a energeticky využít už nelze?
Bedřich MOLDAN, zástupce ředitele, Centrum pro otázky životního prostředí UK v Praze
--------------------
No, tak určitě nelze využít anorganické, anorganické materiály, které se tam do toho odpadu ve skutečnosti ani nemají nijak dostat, třeba, já nevím,. Měl nějaký stavební odpad, který by tam rozhodně nepatří, takže ...
Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor
--------------------
Štěrk z cest kupříkladu?
Bedřich MOLDAN, zástupce ředitele, Centrum pro otázky životního prostředí UK v Praze
--------------------
Například nebo já nevím, někdo přestavuje koupelnu a nahází do odpadu prostě dlaždičky, tak to by rozhodně se nemělo dít a jsou na to jistě předpisy, že tedy to, do toho směsného odpadu v žádném případě, nepatří. Myslím si, že u nás jsou lidé poměrně dost ukáznění, že to skutečně dělají jenom velmi výjimečně a dá se říct nedělají takže to jsou věci, které se samozřejmě nespálí, ale jinak z těch, z těch věcí, které, které tam do toho, do toho směsného odpadu dáváme, tak by se mělo v zásadě spálit všechno.
Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor
--------------------
Ještě je tu otázka, která míří dost pravděpodobně právě na onen nový nebo staronový princip Zaplať, kolik vyhodíš. "Bydlím v bytovém domě o 61 bytech," píše divák Vladimír, "kdo a jak vlastně bude relevantně zjišťovat, kolik odpadu vyprodukují jednotlivé byty , snad to nebude zase průměr," říká Vldadimír. Dá se to?
Bedřich MOLDAN, zástupce ředitele, Centrum pro otázky životního prostředí UK v Praze
--------------------
No, tak to je jistě problém a jistě tady máme opět výzvu pro obce a společenství vlastníků a podobné instituce, které to musí vyřešit a asi těžko budeme se, těžko se můžeme spolehnout na nějakou legislativu, o 10 tisíci stránkách, kde se prostě všechny tyhle ty detaily vyřeší.
Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor
--------------------
Ale tak to jsou zase tedy byrokratické náklady pro obce, pro bytová družstva, a tak dál. Vyplatí se to?
Bedřich MOLDAN, zástupce ředitele, Centrum pro otázky životního prostředí UK v Praze
--------------------
No, tak já jsem přesvědčen, že ty byrokratické náklady, jak jste to nazval, ekonomové říkají transakční náklady, že rozhodně by neměly být tak vysoké, rozhodně by se tohle to vyplatit mělo.
Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor
--------------------
Bedřich Moldan dnes odpovídal na vaše otázky. Pane profesore, mockrát díky, že jste byl s námi, hezký večer přejeme.
ČT 24
