× Staňte se našimi členy!

Karpaty v blátě a mlze

4. 9. 2014

Ukrajinské hory zahalené v mlze, všude bláto a rozbředlý sníh, rozbité státní silnice a cesty do hor na hranici sjízdnosti pro stařičké ARO. Bohužel počasí vyjadřovalo nálady na Ukrajině přesně – beznaděj země vzdalující se od Evropy, zahalené v mlze a lidí brodících se v blátě.

Záchranáři Horské služby České republiky, se vydali již po třetí, spolu s kolegy z Karpatského turistického spolku, školit ukrajinské záchranáře, mezi kterými máme velmi dobré kamarády, ale i novou generaci freeriderů, skialpinistů a horských průvodců, kteří se velmi zajímají o lavinovou prevenci, záchranu v lavině a první pomoc při úrazu.V roce 2009 bylo setkání našich záchranářů z HS ČR Krkonoše s ukrajinskými „ratualnikami“ doslova informativní. V roce 2012, díky malému grantu Mezinárodního Visegradského fondu začala první školení v terénu a zveřejňování lavinových výstrah. Odborným partnerem projektu se stala Horská služba ČR a GOPR Bieszczady.

Bohužel se změnou vládnoucí garnitury na Ukrajině, spolupráce nově dosazovaných náčelníků z řad armády, s našimi specialisty ochládala. Chaotická reforma záchranných složek, nově začleněných od začátku roku 2013, pod ministerstvo obrany, pod požární ochranu, dveře pro spolupráci s Evropou zabouchla zcela.

Tento rok jsme se vypravili na Ukrajinu znovu, na žádost mladé generace horských vůdců a skialpinistů z Asociace turistů v Tarnopolu, kteří akci v rámci malého grantu Mezinárodního Visegradského fondu organizovali.

Z Krkonoš se vypravili na cestu do Karpat, náčelník HS ČR z oblasti Krkonoše Adolf Klepš a specialista na laviny Pavel Cingr. Ze všech koutů západní Ukrajiny, se sjelo do horské chaty Perelisok, na hřebeni Svidovce ve výšce 1 240 m, 15 zájemců o školení.

Jak již vývoj na Ukrajině napovídal týden před odjezdem, bylo problematické pozvat na akci profesionální záchranáře ze Zakarpatí, kteří dostali zákaz účastnit se školení a kurzů, přímo od nového náčelníka. Důvodem byl výnos prezidenta Janukoviče, ze 16. ledna, o spolupráci s neziskovými organizacemi z EU a USA, které budou považovány na Ukrajině za agenty západu. Tento a další zákony, omezující svobodu shromažďování a činnosti nevládních organizací, vyhnal do ulic další demokraticky smýšlející obyvatele.

Záchranáři nedostali povolení k účasti na kurzech na horské chatě Perelisok, v pohoří Svidovec, i z vojenských důvodů – každým dnem se očekávalo vyhlášení výjimečného stavu a se záchranáři, nově začleněnými pod velení armády, se počítalo s nasazením v Kyjevě, proti demonstrantům.

Na školení se vydala jen hrstka statečných ukrajinských záchranářů, dva z nich přišli pouze na den, neoficiálně navštívit své české kolegy, tři záchranáři z Verchoviny se zúčastnili i přes toto nařízení „shora“, na vlastní pěst, ve svém volnu a na své náklady.

Samostatnou skupinku zájemců, tvořili meteorologové ze sněho-lavinové stanice Požežeska (1 450 m), kteří se pravidelně v rámci monitorování lavin, pohybují v lavinových katastrech a nemají základní lavinové vybavení a znalosti záchrany v lavině.

Do oblasti Rachova, nejvýchodnější části Zakarpatí, jsme dorazili po rozbitých cestách, až v sobotu za tmy, (cesta z Prahy trvala téměř 20 hodin – vlakem do Košic, busem do Sobranců a pak expedičním AREm240). Na 6 kilometrů vzdálenou chatu Perelisok, se z doliny Tisy vydávají po blátivé lesní cestě, dva letité stroje – Praga V3S ukrajinského chataře Tarase, se skútrem buran a dvěmi desítkami zájemců o školení na korbě, za nimi naši záchranáři v rumunském ARO240.

Vétřieska, na několikátý pokus zdolává hřeben okolo 1 300 m, který je pokrytý těžkým mokrým sněhem, ARO zapadá v rozbředlém sněhu, ve výšce asi 1 100 m. Skútr buran, vydávající se saněmi naproti k Aru, zapadá do mokrého sněhu a tak zbytek trasy stoupáme a vynášíme s ukrajinskými kamarády potřebný materiál k chatě. Je půlnoc a začíná pršet…

Ranní seminář na téma laviny – faktory vzniku a představením lavinové výbavy, probíhá za rachotu diesel agregátu. Naštěstí se na hřebeni Svidovce, nachází i přes noční déšť, okolo 30 cm sněhu a počasí připomíná alespoň trochu zimu.

Po obědě se vydávají dvě skupiny do terénu, jedna na praktické ukázky testů stability sněhu, sněhové profily, sondování a záchranu v lavině, druhá je zaměřená na práci s lavinovými vyhledávači a na otázky spojené s ošetřením obětí v lavině a transport zraněného z hor.

Odpolední témata se svitu dataprojektoru a ohně z krbu, v improvizovaném horském konferenčním sále, točí okolo kamarádské pomoci při lavinovém neštěstí, předlékařské pomoci zraněnému v horách a v odlehlých oblastech. Na závěr záchranáři z Čech a Polska, představili 5stupňovou mezinárodní stupnici lavinového nebezpečí, uvedli formu veřejného prezentování výstrah na internetových stránkách a význam symbolů.

Skialpinisté z Ukrajiny, mají zájem o aktivní záchranu v terénu, s ohledem na odlehlost hor a nedostupnost pomoci, v případě lavinového neštěstí, nebo úrazu. Od loňského roku, na základě našich doporučení, nakupují ukrajinští skialpinisté lavinovou výbavu a aktivně se zajímají se o svoji bezpečnost při pohybu v horách. Na rozdíl od státních záchranářů, si uvědomují nutnost aktivního přístupu při záchraně a dodržování pravidel bezpečného pohybu v horách.

Večerní debaty se netočily jen okolo lyžování, lavin a hor, ale stále více se vedly vzrušené diskuse nad houstnoucí situací v Kyjevě, kde začaly násilné protesty a objevily se první oběti demonstrací. Ukrajinští účastníci kurzu, odjíždějí ze školení přímo na demonstrace v Kyjevě, podpořit boj za demokracii, proti banditismu vládních představitelů.

V pondělí dopoledne, po vytažení zapadlého ARA, stojícího beznadějně uprostřed rozbahněné cesty, se účastníci rozloučili s českou a polskou částí výpravy, která se vydala do druhého největšího lyžařského areálu na Ukrajině – na Dragobrat (1 350 – 1 700 m), na setkání s místními záchranáři.

Po rozbité horské cestě, připomínající cesty v Afganistánu, nebo na Kavkaze, se z doliny Tisy, do 9 km vzdáleného Dragobratu, vydává každou sezonu desetitisíce hostů. Dnes je na Dragobratě načerno vybudována většina z 65 hotelů, s celkovou kapacitou 2 500 lůžek!

Celý areál, který má ohromný potenciál, má však i černou kaňku na své jedinečnosti – vysokohorském a freeridovém charakteru – neexistující kanalizaci, natož čističku odpadů a čtyři nespolupracující majitele vleků, což v podstatě neumožňuje jakýkoli rozvoj areálu. O šílené úzké horské silnici, vedoucím kaňonem říčky Svidovec, na hranici sjízdnosti pro naše ARO ani nemluvě…

Poslední zastávkou, byla sněho-lavinová stanice Požežeska, za hřebenem Karpat v Ivano-Frankovské oblasti. Přestože to je kousek do Zaroslaku – turistické základny pod Hoverlou z východní strany, výchozího místa na meteostanici, objet hory trvá tři hodiny, po rozbitých cestách.

Prostor a čas v Ukrajině má zcela jiné dimenze, než ve střední Evropě. Na hranicích oblastí, (Zakarpatské a Ivano-Frankovské), nás kontroluje na „blokpostu“ pod Jablonickým průsmykem, silniční milice DAI a zajímají se, zda jedeme do Kyjeva a nemáme náhodou zbraně. Červené bundy, auto napěchované batohy a lyžemi je uklidňuje a míříme stále na východ – za Karpaty.

Opět mlha, předpověď počasí nedává šanci na nějakou změnu ani další dny, alespoň však přituhlo a není všude tolik bláta. Dáváme opět lyže na batohy, nebo přes ramena a stoupáme 1,5 km k sněho – lavinové stanici Požežeska (1 450 m). Druhou stanicí zaměřenou na sledování sněhu a meteorologických údajů je Plaj (1 350 m), na polonině Boržava v Zakarpatí. Bohužel dvě horské meteostanice, na celý 250 kilometrový pás ukrajinských Karpat, je žalostně málo.

Po celou dobu pobytu na sněholavinové stanici, všichni tři zaměstnanci, kteří se střídají v týdenních turnusech, sledovali dění v Kyjevě, někteří po skončení služby odjížděli přímo na Majdan, podpořit své kamarády a příbuzné, kteří tam už odjeli.

V zemi hrozí vyhlášení výjimečného stavu, odstřižení internetu a přerušení mobilních operátorů, takže všichni se snaží domluvit a odjet co nejdříve. Počasí se nemění a nemění – stále mlha.

Adolf Klepš
kandidát do Senátu za Trutnovsko

ŠTÍTKY

Volby:
2014 senát - 39 - Trutnov: Adolf Klepš

Copyright © 2009-2019  TOP 09  |  Všechna práva vyhrazena

Nastavení cookies |  Osobní údaje |  Informace o webu |  Mapa stránek

Karel Schwarzenberg:Chci, abychom byli v hlavním proudu Evropské unie.
Děkujeme