Na severočeských hnědouhelných velkolomech by se mělo těžit uhlí už jen nejvýše 10 let. První, Důl ČSA, skončí nejpozději v roce 2026. Vláda nyní zvažuje, co s mnohakilometrovými jámami, které po těžbě zůstanou. Už na konci června schválila, že v případě ČSA ustoupí od klasické rekultivace a umělého zaplavování a nechá v části lomu vznikat divokou přírodu, další prostory využije pro energetiku a průmyslovou zónu. Podobný scénář – i když volné přírody tady bude méně, naopak vzniklá jezera větší – plánuje kabinet podle náměstka ministra životního prostředí Tomáše Tesaře (TOP 09) i pro zbylé lomy.
Ústup vlády od rekultivace v Dole ČSA místní lidi zaskočil. Mnozí se těšili na jezero.
Považuji rozhodnutí vlády za průlom. Konečně se podařilo změnit plány, které byly neudržitelné. Bude v nich významně zastoupena přírodní obměna území, což je ve světě osvědčený způsob. Byli jsme k tomu dotlačeni, protože původní výpočty z 80. let už neplatí. Počítaly s teplotou, jež se ale v Česku od roku 1961 zhruba o dva stupně zvýšila, a odparem, který je při zvýšení průměrné teploty úplně jiný. A také s průtoky v řekách a s potřebou vody, jež byly tehdy odlišné. Dominantní tenkrát byla hydrická rekultivace, měla skutečně vzniknout velká jezera.
Poslední takové je jezero Most, které se naplnilo za mnoho let podle původního plánu, ale nyní potvrdilo, že výpočty neplatí. Počítalo se s tím, že se naplní samostatně, z podzemní vody a přítoků okolo. Teď ale vidíme, že ho musíme dotovat z Bíliny a voda stojí pět až 13 milionů korun ročně. To se bude spíše zhoršovat, voda bude zřejmě chybět čím dál víc. Vytváří se tak budoucí náklady, a navíc voda v řece Bílině není nevyčerpatelná a bude chybět.
Kdy se o změně začalo uvažovat?
Už minulá vláda vytvořila meziresortní pracovní skupinu (ministerstva zemědělství, životního prostředí a průmyslu a obchodu), což byl dobrý krok a chválím ji za to. Skupina přišla s tím, že se rekultivace musí změnit, že technicky nemáme šance je dotáhnout do konce tak, jak bylo plánováno, voda prostě chybí, fyzicky nebude. A týká se to celé soustavy lomů v severočeské pánvi. ČSA řešíme jako první, protože bude jako první končit.
V roce 2025, nebo 2026?
Já myslím, že 2025. Ale je možné, že těžit uhlí tam přestanou už příští rok. ČSA je tedy první a pak přijde na řadu celá pánev, počínaje Dolem Vršany, následuje Bílina a lom Nástup Tušimice. Bude se ukončovat postupně, deadline je daný rozhodnutím vlády a je jím rok 2033. Ale já myslím, že těžba bude ukončována dříve, protože potřeba uhlí bude klesat.
U Bíliny se však objevily snahy deadline prodloužit. Obvodní báňský úřad v Mostě dal těžařům možnost těžit do roku 2035.
Jedna věc je, že úředně řekneme „s uhlím je šmytec“, a druhá, ekonomická, že se musí vyplatit ho těžit a prodávat. To je determinováno kromě jiného cenou povolenky. Emise se budou zdražovat, nevěřím, že se bude těžba v těchto letech vyplácet. Navíc energie z jádra a obnovitelných zdrojů bude na trhu dost a bude levnější než z uhlí. Už teď se stává, že když se roztočí vrtule na severu a začne svítit, tak má elektrická energie zápornou hodnotu, producenti dokonce platí za to, že od nich energii odebírají. Nám se nebude vyplácet nakupovat a pálit uhlí.
A rok 2033 tedy ze strany vlády platí, prodloužení těžby na Bílině nebude?
Ano, platí. Spíš byla politická debata, jestli by nebyl lepší rok 2030, ale tohle je kompromis. I když já věřím, že to bude o něco dříve. Je pravda, že kvůli nerovnoměrnosti produkce z obnovitelných zdrojů bude nutné mít záložní zdroje. Němci je třeba chtějí řešit právě uhelnými elektrárnami, ale my se ohledně rovnoměrnosti produkce spoléháme na jádro. A asi nakonec budeme mít i nějaké záložní paroplynové zdroje, kde se bude platit za možnost zdroj rychle spustit, mít ho v pohotovosti.
Projekt, jak zrekultivovat lom ČSA s pomocí přírody i využití prostoru pro produkci energie (mají tam být fotovoltaická pole i přečerpávací hydroelektrárna), by měl ověřit, jestli to lze?
Ne ověřit. Je první, kde to tak bude. Model se bude opakovat u každého lomu. Například v září bude pracovní skupina dopracovávat projekt Vršan, kde se opět hledá balanc mezi environmentálním a energetickým využitím, každé to místo je jiné. Lom ČSA je výjimečný tím, že tam bylo možné nechat přírodnímu vývoji jedenáct kilometrů čtverečních. Ve Vršanech to bude méně, kolik, to musí říci přírodovědci.
To je proto, že nejsou tak navázány na Krušné hory?
Ano, nemají takovou návaznost na přírodu, ale jde o to, aby ponechání přírodě dávalo i širší smysl. Na ČSA byly čtyři studie. Jedna s dominancí energetického využití, druhá s maximálním důrazem na ekologii a pak dva takzvané vyvážené, balanční scénáře. Nakonec se vybral jeden, který je ale nejvýhodnější pro stát i z ekonomického hlediska.
Hodně lidí si myslí, že je to výhodné hlavně pro majitele dolů, skupinu Sev.en a miliardáře Pavla Tykače.
Finanční bilance je pozitivní především pro stát. Ušetřené peníze, které by byly jinak vynaložené na klasickou rekultivaci, tedy například navezení ornice a zalesnění, budou předmětem smlouvy mezi státem a těžařem a budou převedeny na speciální účet u Státního fondu životního prostředí. Tam budou určené pouze na využití v tom území. Pro postižené obce. Navíc vznikne výjimečné přírodní území, jež bude zajímavé pozorovat nejen pro vědce, ale i obyčejné návštěvníky.
Je do přírodní plochy, která má zabírat 21 procent plochy lomu, započítané i budoucí jezero, jež vznikne, ale bude mnohem menší než v původních plánech (po 20 letech má mít dva kilometry čtvereční, nejvíce pět)?
Ano. Je to včetně vodní hladiny.
Ono se ale bude napouštět 100 let.
Sto ne, na určitou velikost bude stačit 25 až 30 let. Voda tam bude natékat přirozeně, z podzemí, z potoků z Krušných hor, proto teď přesně čas napouštění neodhadneme.
A jak by měla vzniknout průmyslová zóna: stát nabídne investorům pozemky, dá investiční pobídky?
Na tohle neumím odpovědět, ani to nespadá do naší kompetence. Část pozemků budoucí zóny, kde by měli pracovat lidé, patří státu, část ale i těžaři. Státní část, která bude brownfieldem, je však přesně místem, kde by se mělo investovat. Tam nebude zabírána zemědělská půda ani příroda, tam ať se staví průmyslové objekty. Ale je jasné, že se musí na soláry i přečerpávací elektrárnu najít investor.
Jedná se už s někým, třeba s ČEZ?
ČEZ má velké solární parky naplánované, ale na svých územích. Co jsem v rámci pracovní skupiny zaslechl, tak zatím jasný investor není.
Na Bílině a v Nástupu Tušimice mají však vzniknout větší jezera. V druhém případě má být propojené s vodním dílem Nechranice.
Přesně tak. U Vršan se blížíme modelu podobnému jako u ČSA jen s tím, že plocha pro přírodní vývoj tam bude menší. Ale na dalších lomech vodohospodáři chtějí vodu. Jezera by měla být dotovaná hlavně řekou Bílinou. Systém by měl význam i pro řeku, zadržení vody by jí v suchých časech pomáhalo. Vznikla by samozřejmě zásobárna vody a význam by byl i protipovodňový. Není to však ještě definitivní, jasné finální projekty na papíře zatím neexistují.
A co Sokolovsko, tím se už také někdo zabývá?
Na to zatím neumím odpovědět, těžba by měla skončit rovněž v roce 2033, ale tam se zatím rekultivací v rámci této pracovní skupiny nezabýváme. Musí však také brzy přijít na řadu.
zdroj: Hospodářské noviny, 15.8.2023
