Česká republika se díky svému členství v Evropské unii blíží západní Evropě, HDP na obyvatele v paritě kupní síly dosáhl 91 procent evropského průměru. Vychází to z analýzy, kterou Česká spořitelna ve středu představila novinářům. Na výsledky na sociální síti upozornila také předsedkyně sněmovny Markéta Pekarová Adamová.
„ČR v životní úrovni díky EU předehnala země, jako je Portugalsko nebo Španělsko. Naše reálné HDP v přepočtu na obyvatele od vstupu do EU vzrostlo o 40 %. Tohle populisté a extrémisté nikdy neřeknou, o to důležitější je to připomínat,“ napsala šéfka sněmovny.
Údaje pochází z analýzy České spořitelny, která popisuje dopady členství v EU na českou ekonomiku a společnost. Z té vyplynulo, že životní úroveň Čechů se během posledních dvou dekád přiblížila k úrovni západní Evropy. Loni dosáhl hrubý domácí produkt (HDP) na obyvatele v paritě kupní síly 91 procent evropského průměru, zatímco při vstupu to bylo 80 procent.
„Celkově se Česko sice přibližuje k průměrné životní úrovni EU, nicméně některé regiony se spíše vzdalují. Konkrétně v Karlovarském a Ústeckém kraji životní úroveň od vstupu do EU rostla pomaleji než ve zbývajících krajích i vůči průměru EU. Nejvíce mezi českými regiony vzrostla životní úroveň v Jihomoravském kraji,“ řekl David Navrátil, hlavní ekonom České spořitelny.
Reálný hrubý domácí produkt v přepočtu na obyvatele v ČR od vstupu do Evropské unie vzrostl o 40 procent z 249 000 korun v roce 2004 na 675 000 korun v roce 2023. Spotřeba domácností stoupla v tomto období ze 150 000 na 302 000 korun, uvádí analýza.
Pokud by Česko nebylo součástí EU, dařilo by se podle analýzy zemi ekonomicky hůře. HDP v přepočtu na obyvatele za loňský rok by byl o pětinu nižší – o 130 000 korun. Spotřeba domácností by se snížila o třetinu, tedy o 100 000 korun.
Z rozpočtu EU získává Česko v průměru 100 až 150 miliard korun ročně, příspěvky do rozpočtu EU dosahují 50 až 70 miliard korun. Každý rok tak má Česko díky rozpočtu EU k dispozici přibližně 70 miliard korun, což je více než roční rozpočet většiny našich ministerstev.
„Od roku 2004 jsme celkem z evropských peněz získali již přes jeden bilion korun. Dvě třetiny těchto prostředků byly využity pro účely kohezní politiky, tedy na rozvoj jednotlivých regionů. Přibližně čtvrtina rozpočtu je směřována na realizaci společné zemědělské politiky a zbytek tvoří prostředky na centrálně řízené programy, například program pro vědu a inovace Horizon,“ popsal Petr Zahradník.
ČTK, DOMINIKA MACHOVÁ, Forum24, 2. 05. 2024
