Ekonom a bývalý rektor Slezské univerzity ČTK řekl, že zatím předběžně, zároveň ale intenzivně jedná s lidmi, které by chtěl do svého týmu. Přeje si, aby v úřadu po rezignaci Heleny Langšádlové zůstali oba náměstci Pavel Doleček a Jana Havlíková a v pozici vrchní ředitelky vládní Sekce pro vědu, výzkum a inovace Dana Bilíková. Jmenován má být Tuleja v pondělí. Mezi své priority řadí navýšení rozpočtu na vědu a také podporu začínajících vědců a studentů, otevřít plánuje diskusi o veřejném systému půjček.
"S paní ministryní Langšádlovou jsem nyní v užším kontaktu a záleží mi na jejích názorech na to, jak a kam bych resort vědy rád směroval. Chci dokončit její rozpracované projekty, které v mých očích dávají smysl. Zejména to je navýšení rozpočtu pro vědu, dále zákon o vědě, výzkumu, inovacích a transferu znalostí a jistě i kroky vedoucí k podpoře mladých vědkyň a vědců," řekl budoucí ministr.
Tuleja uvedl, že mu Langšádlová poskytla svůj původní harmonogram. "Začínám se s ním seznamovat. Sahá do října tohoto roku a už teď vím, že bych v něm rád provedl několik úprav, ignorovat ho ale určitě nehodlám," dodal.
Snažit se Tuleja hodlá o navýšení rozpočtu pro vědu jako celku, tak aby narostl podíl těchto výdajů k hrubému domácímu produktu. "Jde mi jak o posílení institucionální podpory, tedy dlouhodobého rozvoje a koncepcí organizací, tak o podporu účelovou, či-li o podporu projektů a grantů," uvedl.
Peníze do vědy a výzkumu musí podle něj přitékat více kanály, aby nebyla závislá na jediném zdroji. Hovořil o tom s Langšádlovou a jejími náměstky. Příští týden chce možnosti podrobně diskutovat s místopředsedy Rady pro výzkum, vývoj a inovace a teprve poté začít s dalšími kroky.
Navýšení rozpočtu označuje za jednu ze svých priorit proto, že z vyšší sumy lze, krom jiného, podpořit doktorandy a další začínající vědce. "To je věc, která by měla být předmětem veřejné diskuse a určitě by to bylo obsahem jednání mezi mnou a ministrem školství," uvedl. Je podle něj ale potřeba rozvíjet i další nástroje podpory.
"Chtěl bych proto otevřít i diskusi, která se povede o možnosti zavést veřejný systém půjček, které by byly administrovány finančními institucemi. Ke splácení těchto půjček by docházelo podobným způsobem jako u hypoték, tedy formou fixních splátek, které by absolventi platili po určitou dobu buďto v pravidelných intervalech, nebo formou postupně narůstajících splátek, čímž by se snížila jejich zátěž v prvních letech jejich aktivního pracovního života," popsal Tuleja.
Pokud by u absolventa nastala taková životní situace, v níž by nebyl schopen dočasně půjčku splácet, mohl by si splátky odložit. Stát by pak do tohoto systému vstupoval prostřednictvím přímé finanční podpory, která by umožnila poskytovat půjčky jako bezúročné, případně by bylo možné odložení jejich splácení. Krom toho se nabízí také varianta druhá, a to možnost poskytnout za tyto půjčky finančním institucím státní záruky, což by výrazně snížilo riziko jejich poskytování, a tedy i usnadnilo jejich schválení, doplnil.
Aby Česku "neujel vlak" považuje Tuleja za naprosto zásadní témata umělé inteligence (AI), kvantových technologií či oblasti polovodičů. "Co pro to můžu udělat do konce volebního období já osobně, je v první řadě navázat na práci své předchůdkyně a podílet se jak na aktualizaci Národní strategie umělé inteligence ČR, tak na přípravě Národní kvantové strategie a Národní polovodičové strategie," uvedl.
"Koordinace s vicepremiérem Ivanem Bartošem (Piráti) musí pokračovat, v případě AI a polovodičů je nezbytná úzká spolupráce s ministrem průmyslu a obchodu Jozefem Síkelou (STAN). Zrovna tato témata nemohou být věcí politikaření a pokud jde o mne, rozhodně ani nebudou," dodal Tuleja.
Pro úspěch české vědy je podle něj naprosto zásadní, aby se o ní ve veřejném prostoru více mluvilo. Pro jejího ministra to znamená jednoznačný úkol prezentovat veřejnosti výsledky, kterých v uplynulých letech věda dosáhla, a podporovat její dobré jméno, řekl. Právě nedostatky v prezentaci vědy vyčítali Langšádlové její spolustraníci.
"Rád bych se setkal s vědci z významných českých vědeckých pracovišť, a nejen prezentoval jejich výstupy, ale společně s nimi také vysvětloval, jaký přínos tyto výstupy mají pro českou ekonomiku i pro českou společnost. Je například potřeba intenzivně pracovat s laureáty Ceny předsedy Rady pro výzkum, vývoj a inovace, neboť právě tato cena je určena jak vědeckým pracovníkům, tak novinářům, podnikatelům, pedagogům a dalším osobnostem, které přispívají k popularizaci vědy a výzkumu," přiblížil Tuleja způsob, kterým chce vědu prezentovat.
