Chalánková: Máme možnost společně podat žalobu proti Norsku

18. 12. 2014

Eva Michaláková, které v Norsku odebrali dva syny, znovu podala žalobu proti tamním úřadům – ta je klíčová pro to, aby Česko mohlo na Norsko zvýšit diplomatický tlak. Ministerstvo zahraničí věří, že se případ brzy vyřeší. 

V případu školáků Davida a Denise Michalákových, dětí, které byly před třemi lety odebrány české matce v Norsku, nastal důležitý obrat. Právníci Evy Michalákové totiž už u norských soudů podali nový návrh na přezkoumání rozhodnutí tamní sociální služby. Informaci včera MF DNES sdělil český právní zástupce Michalákové Pavel Hasenkopf. Cílem je, aby se děti vrátily k matce. 

Podání nového návrhu je důležité proto, že právě jím ministr zahraničních věcí Lubomír Zaorálek (ČSSD) podmínil zvýšení tlaku na norské úřady. Současně s tím Hasenkopf napsal Zaorálkovi dopis, v němž požaduje, aby ministr dál aktivně pracoval na návratu dětí do Česka. A to i v případě, že by norské soudy požadavky Evy Michalákové znovu odmítly.

Na celém případu je zarážející především to, že úřady děti odebraly kvůli podezření na údajné týrání, které se však nikdy neprokázalo. Chlapci přesto zůstali u pěstounů. „Ministra Zaorálka jsme požádali o upřesnění, co měl na mysli, když mluvil o diplomatické intervenci. S Ministerstvem zahraničí jsme připraveni spolupracovat,“ uvedl právník Hasenkopf. 

„Dopis jsme dostali a pan ministr se jím zabývá,“ potvrdila MF DNES včera večer mluvčí Ministerstva zahraničních věcí Michaela Lagronová s tím, že jde o velmi aktuální záležitost, a zatím tedy nelze předjímat, jak bude ministerstvo postupovat dál. 

Obrat „diplomatická intervence“ Lagronová vysvětlila jen obecně. „Znamená to, že tlačíte na vysvětlení z druhé strany, zasíláte nóty, demarše a zintenzivňujete kontakt na druhé straně,“ uvedla Lagronová. 
Podle zdrojů MF DNES ministr Zaorálek chce, aby se případ co nejdříve vyřešil. Jednou z pravděpodobných možností je, že se stát pokusí domluvit s Norskem, aby děti byly vydány do Česka. S tím, že se česká strana s norskou domluví, kde budou děti dočasně přebývat, než se případ prošetří. „Plány, jak dál postupovat, máme, ale zatím je komentovat nebudu,“ říká mluvčí. 

Půjdeme s tím do Evropy Denis a David Michalákovi jsou v norské pěstounské péči již tři roky, aniž by měli možnost vídat matku častěji než dvakrát do roka. Letos ji podle Hasenkopfa „dokonce v rozporu s původním rozhodnutím norských úřadů viděli jen jednou“. 

O odebrání dětí od matky rozhodla norská sociální služba Barnevern. Proti její údajné přísnosti bojuje poslankyně Jitka Chalánková (TOP 09), která prosadila projednávání situace bratrů Michalákových v Norsku minulé úterý v Poslanecké sněmovně. Ta tehdy na návrh Chalánkové schválila několik bodů, jimiž se zastala práv biologických rodičů, a také konstatovala, že podmínky pro odebírání dětí by měly být mnohem přísnější. 

Sněmovna zároveň pověřila premiéra Bohuslava Sobotku (ČSSD), aby do 15. února příštího roku podal zprávu o tom, jaké další kroky česká diplomacie ve snaze dostat sourozence Michalákovy do Česka učinila. Toto rozhodnutí Sněmovny považuje Chalánková za průlomové a spolu s právníkem Hasenkopfem ho chce zaslat parlamentům všech zemí Rady Evropy. „Máme možnost společným postupem podat stížnost proti Norsku podle článku 33 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv,“ obhajuje poslankyně návrh, se kterým už vystoupila i ve Sněmovně. Tam sice její celoevropské tažení podporu nezískalo, podle Chalánkové to však nevadí. 

Jisté už je, že podporu najde na Slovensku. „Fungování rodinných soudů v některých členských státech Rady Evropy je znepokojující. Česká Sněmovna ukázala, že dodržování lidských práv dětí jí není lhostejné, a další navazující kroky moc ráda podpořím,“ řekla MF DNES zástupkyně Slovenska před Evropským soudem pro lidská práva Marica Pirošíková. Ta případ českých dětí v Norsku sleduje podle svých slov obzvlášť pozorně. V minulosti totiž pomáhala v obdobné kauze ve Velké Británii, když tamní úředníci odebrali děti slovenské matce Ivaně Boorové.

„Ale netýká se to jen Norska nebo Velké Británie. Podobné zkušenosti mají rodiče z Litvy, Lotyšska, Estonska nebo Ruska, uvidíme, jestli se k nám přidají,“ je odhodlaná Chalánková. 

Ondřej Leinert

Mladá fronta DNES, 18.12.2014, rubrika / pořad: Z domova, str. 2

Štítky
Chcete ZNÁT nejnovější TOP zprávy?
odebírejte náš
newsletter
TOP 09
Děkujeme