Doktorandům přidáme, školy jich ale budou muset přijmout méně, říká ministryně Langšádlová

20. 6. 2022

Českou vědu a výzkum brzdí nejen byrokratické překážky, ale třeba také neefektivní doktorandské vzdělávání. Právě to ve světě soustřeďuje ty nejnadějnější studenty a produkuje nejúspěšnější vědce. Česko má sice více doktorandů než okolní země, studium dokončí ale jen čtyřicet procent z nich. Ministryně pro vědu a výzkum Helena Langšádlová (TOP 09) chce, aby se to změnilo. Podmínky by se podle ní měly zpřísnit a studentům by se měla zvednout stipendia. Zároveň chce motivovat vědecké instituce, aby lépe čerpaly evropské peníze. Na některých programech má Česko totiž jednu z nejnižších účastí v celé unii. „Horší v tom jsou už jen Poláci, Rumuni a Slováci,“ říká Langšádlová v rozhovoru s HN.

HN: Vědci si často stěžují, že výzkum drtí byrokracie, jak proti ní chcete bojovat?

Chceme zjednodušit podmínky a zkrátit procesy veřejné soutěže tam, kde je to nutné. Věda a výzkum mají i výjimku na úrovni Evropské unie při zadávání veřejných zakázek a myslím si, že tato výjimka nebyla plně využita. Myslím si, že bychom měli podmínky pro vědce v tomto ohledu zjednodušit a výjimky více využívat. Budeme hledat i nové formy podpory inovací pomocí nových finančních nástrojů, třeba formou krytí úroků z půjček. To sice není usnadnění byrokracie, ale výzkumu to pomůže.

HN: Patří mezi překážky v české vědě i nízké odměny pro doktorandy? Je to podle vás problém?

To není přímo v mé gesci, ale požádali jsme, abychom mohli být spolugestoři vysokoškolského zákona – právě proto, že řeší otázku doktorandů. Je to velmi důležitý faktor, který rozhoduje o tom, kam půjdou ti nejlepší a nejnadanější studenti, ze kterých se následně stávají špičkoví vědci. Ve chvíli, kdy jsou pro ně nastavené velmi neatraktivní podmínky, odradí je to a věda ztrácí talenty. Jedním z návrhů tedy určitě je, abychom zvýšili stipendia, která jsou velmi nízká – nyní 11 250 korun měsíčně. Základní návrh počítá s tím, že se dostaneme na 1,2násobek minimální mzdy, což je asi 19 440. To považuji za velmi důležité. Ve většině okolních zemí mají doktorandi už nyní vyšší stipendia než ti čeští, což přispívá také k odlivu těchto lidí do zahraničí. Třeba na Slovensku je nyní měsíční odměna u doktorandů téměř dvojnásobná.

HN: Oproti nim ale máme doktorandů zase více, je to tak?

Ano, stipendium také není jediné kritérium, naším cílem ve spolupráci s ministerstvem školství a tělovýchovy také je, aby bylo doktorandské studium efektivnější, protože máme asi jen čtyřicetiprocentní úspěšnost. Šedesát procent doktorandů tedy pobírá stipendium, ale studium nikdy nedodělají. Je tedy potřeba nastavit podmínky tak, aby většina těch, kteří nastupují na program, studium dokončila. Aby práce s doktorandy byla ještě kvalitnější. Když jsem mluvila se zástupci doktorandů, vyplynulo z toho ještě několik podnětů, které bych chtěla pomoci řešit. Například to, aby se doba studia, pokud bude řádně dokončené, počítala jako pracovní praxe. Jsou to lidé, kteří končí třeba v 28 letech, mají pracovní zkušenosti, ale když jdou pracovat pro stát, jsou vnímáni jako lidé bez praxe, což je velmi handicapuje.

HN: A to budete upravovat vysokoškolským zákonem?

Ne, vyhláškou ministerstva práce a sociálních věcí, už jsme s nimi o tom jednali. Začala jsem také jednání o tom, aby se zlepšily podmínky pro mladé vědkyně. A to tak, aby mohly založit třeba i při doktorandském studiu rodinu. Když nejsou totiž zaměstnané jinde, stát jim jako doktorandům platí jen zdravotní pojištění, pak ale nemají nárok na příspěvek na mateřské. To je samozřejmě otázka náročnější, protože to bude mít dopad na státní rozpočet, ale toto jednání budu chtít určitě vést. Myslím, že je v zájmu nás všech, aby i tyto ženy měly děti.

HN: Zmínila jste také, že by se mělo více zabezpečit duševní vlastnictví, které vznikne z veřejných peněz. To není zabezpečeno?

Jakmile vznikne nějaký výstup z výzkumu na úrovni pracoviště, třeba na vysoké škole, náleží duševní vlastnictví zaměstnavateli, vědec je vedený jako původce, nikoliv vlastník objevu. Škola totiž platí nejen vědce, ale nese i materiální náklady. Chci věřit tomu, že to ve většině případů tak je, ale slýchám od lidí z akademické sféry obavy, že ne vždy se podaří duševní vlastnictví ochránit. Na druhou stranu je potřeba říci, že vědci by měli dostat zcela legálně ze svého úspěšného objevu značný podíl. Na mnoha pracovištích se to daří, dostanou třeba i několik desítek procent, což je podle mě zcela v pořádku – přinesli objev, je dobře, aby měli dostatečnou motivaci. Ale nesmí se stát, že z toho pak daná škola nemá prospěch. Nedokážu říci, jak často se to děje, ale někteří zástupci vědeckých pracovišť, se kterými hovořím, to vidí jako problém.

HN: Že vědec svůj výstup využije sám a škola z toho nemá peníze?

Já to samozřejmě nemohu takto hodnotit, nicméně někteří zástupci akademického prostoru říkají, že k tomu může docházet, proto považuji za důležité, abychom i toto v zákoně lépe ošetřili.

HN: Jak?

Ke zpřehlednění v této oblasti by po konzultaci se zástupci vysokých škol mělo přispět i to, že budeme mít větší přehled o tom, kde má kdo úvazek. 




V politice je od roku 1998, kdy se stala starostkou středočeských Černošic, tehdy ještě za KDU-ČSL. Osm let stála v čele obce, pak působila na pozici místostarostky, následně byla zastupitelkou Středočeského kraje.

V roce 2010 byla zvolena poslankyní za TOP 09, o rok později se stala místopředsedkyní strany.

Ve sněmovně iniciovala vznik Stálé komise pro hybridní hrozby, ministryní pro vědu a výzkum se stala začátkem tohoto roku.



HN: V jednom rozhovoru jste zmínila, že čeští vědci neumí čerpat peníze. Objevila se kritika tohoto výroku – že čerpání selhává kvůli špatně nastaveným podmínkám. Jak jste to tedy myslela?

To bylo myšleno v souvislosti s granty z Evropské výzkumné rady, například u programu Horizont máme jednu z nejnižších účastí v celé Evropské unii. Nižší počet grantů na milion obyvatel mají pouze Polsko, Rumunsko a Slovensko. Současně je potřeba říci, že ti, kteří se zapojili, jsou úspěšní. Nadprůměrně úspěšní. Ale účast bychom potřebovali zvýšit, protože operační programy, ze kterých je také podporovaná věda, budou v takové podobě, jak je dnes známe, tímto programovacím obdobím končit. Už nikdy nebudou v takovém rozsahu.

HN: Takže chystáte spíše nějaký apel na žadatele? Nebo můžete něco podniknout?

Můžeme vytvářet i nějaké motivační podmínky, ale je to na nás všech. Celkově jsme jako Českárepublika slabí v čerpání všech komunitárních zdrojů – to jsou peníze, které nejsou alokované pro jednotlivé země, ale soutěží se o ně v „Bruselu“. A to nám dlouhodobě

nejde.

Už jsem o tom mluvila i s ministrem pro místní rozvoj Ivanem Bartošem, je namístě, aby Českoposílilo motivace a podmínky pro to, abychom byli úspěšnější ve všech oblastech.

HN: U nás rozděluje granty hlavně Technologická agentura. Chystáte i tam nějaké změny?

Je potřeba posílit spolupráci agentury s jednotlivými resorty, zejména s těmi, kterým agentura administruje jejich dotační programy.

HN: Takže ta spolupráce není dostatečná?

Vždycky je prostor pro zlepšení, takovou zpětnou vazbu od kolegů z resortů dostávám a mluvili jsme o tom i s předsedou agentury, chceme posílit koordinaci a spolupráci. A určitě je potřeba zaměřit se na to, abychom financovali především ty oblasti, které jako společnost naléhavě potřebujeme řešit. Na vládě jsme minulý týden schválili program Sigma, který umožní flexibilněji reagovat na aktuální potřeby. Kdybychom ten program měli v době, kdy byla koronavirová pandemie, umožnil by na danou situaci reagovat rychleji a flexibilněji než programy, které v té době byly nastavené. 

HN: Situace na energetickém trhu ukazuje, že by bylo ideální transformovat celou naši ekonomiku, na tom by se ministryně pro vědu a výzkum měla podílet. Podílíte se?

Moje možnost tyto věci ovlivňovat je jen dílčí, hlavní odpovědnost jde za ministerstvem průmyslu aobchodu. Ale jsem dlouhodobě přesvědčená, že jedinou cestou, jak můžeme především v oblasti energetiky udělat změny rychleji, je zrychlení přenosu akademických poznatků do praxe, jejich reálného využití.

Proto jsme udělali jako Rada pro výzkum, vývoj a inovace několik akcí, které se týkaly výstupu vědců, kteří mohou přispět k řešení této krize, jak z hlediska úspory energie, rozvoje obnovitelných zdrojů, tak i akumulace energie včetně vodíku. V posledních měsících jsem navštívila řadu pracovišť a už nyní máme mnoho nadějných projektů, některé se týkají například využití magnetů při akumulaci energie. Nebo nové bateriové systémy, které jsem viděla na Západočeské univerzitě. Nyní se mi podařilo dohodnout s ministerstvem průmyslu, aby v programu českého předsednictví EU bylo i téma vědy, výzkumu a inovací při řešení energetické krize. Stejně tak jsem se sešla s eurokomisařkou Marijou Gabrielovou, protože mnoho těchto otázek neřešíme na národní úrovni, ale na úrovni evropské. Předala jsem jí i několik podnětů od našich vědců, mezi nimi například to, že žádají posilnění prostředků na rozvoj obnovitelných zdrojů.

HN: V programovém prohlášení máte, že připravíte komplexní novelu zákona o podpoře výzkumu a vývoje s cílem snížení administrativní zátěže. Kdy s novelou počítáte?

Už jsme na ní začali pracovat. Základní záměry jsme představili hlavním aktérům: Akademii věd, České konferenci rektorů, Radě vysokých škol a Asociaci výzkumných organizací. Budeme na tom spolupracovat i s ministerstvem průmyslu a školství, legislativní proces bychom rádi dokončili do roku 2024 s tím, že by byl zákon účinný od roku 2025. Máme stanovené základní oblasti, dostali jsme i podněty od jednotlivých aktérů z oblasti vědy a nyní je zpracováváme.

HN: A co jsou ty hlavní oblasti?

Chceme hlavně vytvořit ještě bezpečnější legislativní podmínky pro přenos poznatků z akademické sféry do praxe, aby se výstupy investic do vědy a výzkumu ještě více a rychleji převáděly do praktického využití. Ať už k řešení zmíněných otázek energetiky, ale mohou to být i otázky společenské, jako je stárnutí populace. Zároveň chceme řešit zlepšení podmínek pro lidi. To se může týkat podpory větší mobility, výběru lidí, sladění rodinného a profesního života. To je třeba to, že některé náklady, které se týkají mladých rodičů, kteří se zúčastní konference, mohou být brané jako náklady grantu. Třeba i chůva pro hlídání miminka – u maminky, která odjede na konferenci. Vidíme, že pro mladé rodiny, a zejména ženy, je velmi těžké sladit profesní a rodinný život. Byla bych ráda, abychom i toto v zákoně řešili. Zároveň chci, aby byly granty flexibilnější. Třeba aby si grant na sebe mohl vzít někdo jiný, když hlavní nositel odchází. To je nyní docela problém.

HN: Jaké jsou hlavní reakce od stěžejních aktérů? Jaké byly hlavní výtky?

Na velké části témat jsme se shodli, ale druhá věc je, jestli se shodneme na řešení problémů. I proto jsme si stanovili termín až v roce 2024, je před námi velmi, velmi dlouhá diskuse, začali jsme na tom pracovat. Určitě se budeme inspirovat v zemích, které jsou v této oblasti úspěšné, ale není možné to jen tak snadno zkopírovat. 

HN: Po nástupu do funkce jste mluvila o tom, že chcete provést změny v inovační strategii, kterou představil váš předchůdce Andrej Babiš. Už víte, zda je provedete? A případně jaké?

Obecný problém je, že v tuto chvíli je platných mnoho desítek strategií, které se týkají vědy, výzkumu a inovací. Strategií bychom měli dost a neříkám, že v této strategii je všechno špatně. Musíme si ale přenastavit priority, protože když se podíváme na schválené národní priority orientovaného výzkumu, experimentálního vývoje a inovací, je více než 170 priorit. Bylo by dobré to ve spolupráci s Radou pro výzkum, vývoj a inovace a dalšími partnery revidovat, protože když mám někde stanovených 170 priorit, pokrývá to téměř vše a už to není žádná priorita. To je jedna z oblastí, kterou se chceme velmi intenzivně zabývat.

HN: V posledním rozhovoru, který jsme spolu dělaly, jste říkala, že budete chtít prověřit, jak vůbec vládní Rada pro výzkum, vývoj a inovace funguje.

Jak třeba reagovala na covidovou krizi. Bylo to podle vás dostatečné?

Mnozí členové tam odvádějí dobrou práci a věnují tomu hodně času, patří jim za to velké díky, ale v koronavirové krizi bych si dovedla představit i rychlejší reakci. Na druhou stranu je potřeba říci, že část vědců nám významně pomohla zvládnout celou pandemii.

HN: V tuto chvíli tam tedy žádné personální změny nechystáte?

Určitě tam budou probíhat změny, ale návrh těchto změn předložím vládě až v průběhu léta. Pro mě je velmi důležité, aby i noví členové rady vlády vnímali vědu a výzkum komplexně, aby měli zahraniční zkušenosti, byli připravení se své práci plně věnovat. Už i proto, že je potřeba sledovat důsledněji využívání rozpočtu v jednotlivých kapitolách. Na efektivní vynakládání prostředků se chceme zaměřit i ve spolupráci s Evropskou komisí a OECD.

HN: Ještě se zeptám na euro. Jako TOP 09 jste pro jeho zavedení, v poslední době o tom hodně diskutujete na sociálních sítích. Tlačíte na vaše koaliční partnery, aby svůj postoj přehodnotili?

Vláda se zavázala, že bude dělat vše pro to, aby splnila maastrichtská kritéria, a to tak, aby se budoucí vlády mohly svobodně rozhodnout, zda euro přijmout, nebo nepřijmout. Fiskální situace je v tuto chvíli velmi náročná kvůli zmíněným krizím. Účast v eurozóně ale nemá jen ekonomický, nýbrž i politický rozměr – jde o to patřit do jádra EU a já bych si přála, aby Česká republika do tohoto jádra patřila. Bylo by dobré otevřít debatu, jak k této otázce přistoupit. Je důležité, abychom konsolidovali naše veřejné finance z hlediska inflace, státního dluhu, úrokových sazeb, ale velmi důležitý je i parametr devizového kurzu. Protože země ještě před hodnocením výše uvedených kritérií musí o dva roky dříve vstoupit do režimu ERM II, kde se pak sleduje, zda se výrazně nevychyluje z kurzu. Nebylo by nic proti ničemu, abychom do tohoto režimu již vstoupili.

HN: A vaši koaliční partneři s tím souhlasí?

Toto je můj osobní názor, záleží na dalších politických jednáních, jestli k tomu dojde, já bych to i s ohledem na vývoj inflace považovala za krok správným směrem. Jsme exportní země a většina firem v euru obchoduje.

HN: Budete o tom tedy s koaličními partnery jednat?

Ano, chystáme se o tom s koaličními partnery jednat.

Převzato z: Hospodářské noviny

Štítky