Profesionálním pěstounům hodlá ministerstvo práce a sociálních věcí přihodit několik tisíc měsíčně. Zato prarodiče, kteří se starají o svá vnoučata, o peníze přijdou.
Od poloviny příštího roku přijde o dávky více než polovina pěstounských rodin. V téměř 4300 případech je totiž pěstounem jeden z prarodičů. A ti nově nebudou mít podle novely zákona o sociálně-právní ochraně dětí na tzv. odměnu pro pěstouna nárok. „Prarodiče mají na rozdíl od ostatních pěstounů, a to včetně tetiček či sourozenců, vůči dětem vyživovací povinnost, a to se musí v odměnách zohlednit,“ vysvětluje ředitel odboru rodiny a dávkových systémů z ministerstva práce Miloslav Macela. „Nicméně v některých případech, kdy třeba budou prarodiče pečovat o postižené dítě nebo budou ve svízelné sociální situaci, bude moci sociální pracovník rozhodnout o přidělení dávky,“ upřesňuje.
Nejde o malé peníze. Podle současných tabulek dostává pěstoun, který se stará o jedno svěřené dítě, měsíčně 3126 korun. Částka se má ale do roka zvýšit na 8000 korun měsíčně (viz Odměny pěstounů). Odměny porostou v rámci profesionalizace péče a mají připomínat plat.
Novela by podle tvůrců měla vyřešit mimo jiné nešvar, který se v posledních letech rozmáhá obzvláště v regionech s vysokou nezaměstnaností: zneužívání dávek pěstounské péče. Sociálky na Ostravsku či Ústecku znají případy, kdy celá rodina včetně rodičů žije pod jednou střechou, přesto si babička zažádá o pěstounskou péči na své vnuky. Dávkami si rodina výrazně polepší. Nejde ale jen o odměnu pěstouna, ale i o další dávky: například na potřeby dítěte (až 7680 korun). Plánovaným opatřením prý státní kasa ušetří 391 milionů korun. Pokud ovšem tato varianta projde. Ve hře je ještě jedno, měkčí řešení - prarodičům odměnu ponechat, ale jen ve stávající výši, což by přišlo na 291 milionů korun. „V rámci koalice jsme spíše pro to první řešení,“ avizuje nicméně Helena Langšádlová, poslankyně za TOP 09, která se na novele podílela. „Je ale potřeba zdůraznit, že všechny ostatní dávky prarodičům zůstanou, aby měli z čeho financovat odbornou pomoc - například psychologa -, kterou jistě při výchově vnoučat potřebují.“
Sociální pracovníci, kteří mají za rok rozhodovat o tom, zda babičkám a dědečkům peníze přidělit, jsou skeptičtí. „Přenesení zodpovědnosti na orgány sociálně-právní ochrany dětí je zcela nemístné a situaci koncepčně neřeší,“ stěžuje si mluvčí ostravského magistrátu Andrea Vojkovská. Může se totiž stát, že o pěstounství si místo prarodičů zažádá jiný příbuzný, na kterého se už omezení nevztahuje. A zneužívání dávek se tedy nevyřeší. „Povede to jen k dalšímu tlaku ze strany lidí na sociální pracovníky,“ obává se i ředitel jednoho severočeského sociálního odboru, který si nepřál být jmenován. Úředníci však zároveň upozorňují: příbuzenská pěstounská péče automaticky neznamená zneužívání dávek a svěřit dítěte někomu z kruhu rodiny (pokud ho nemohou vychovávat vlastní rodiče) je nejlepší řešení.
***
* Odměny pěstounů Nejvíce pěstounů (75 %) má nyní v péči jedno dítě, za což stát poskytuje odměnu 3126 Kč měsíčně. Ta má od poloviny roku 2012 vzrůst na 8 tisíc Kč. O dvě děti se stará 16 % pěstounů (nyní 6252 Kč měsíčně, napříště 12 000 Kč). Vůbec nejvyšší možná odměna pěstouna nyní činí 21 882 měsíčně, pokud se stará o čtyři děti, z nichž jedno je postižené. Částka má vzrůst na 32 000 Kč.
