Beroun patří mezi města, která se již mnoho let snaží v maximální možné míře využít pro svůj rozvoj evropských strukturálních fondů. „Máme za sebou desítky projektů, které by bez dotací z Evropské unie nemohlo naše osmnáctitisícové město v rámci svého rozpočtu uskutečnit, ať už to bylo nové náměstí, kanalizace, mateřská škola, komunikace či komunitní centrum pro poskytovatele sociálních služeb,“ říká berounský starosta Jiří Besser. Zároveň však připouští, že realizace investičních projektů s využitím evropských dotací má zejména pro malé obce svá úskalí. „Vzhledem k mechanismu vyplácení dotací, kdy obec dostává finanční prostředky až po ukončení projektu, vyúčtování a následné kontrole, jsou samosprávy často nucené k zadlužení. V tomto směru plně podporuji názor prvního místopředsedy TOP09 Miroslava Kalouska, že dotace na národní úrovni by měly být maximálně omezeny a prostředky zahrnuty do každoročních příjmů obcí, aby každá obec věděla, s jakými prostředky bude v daném roce hospodařit a podle toho mohla plánovat své investice,“ dodává Jiří Besser.
Řešením by podle něj bylo i zavedení záloh u evropských dotačních titulů většího nebo dlouhodobějšího charakteru, aby obce nemusely pro financování svých projektů využívat překlenovacích úvěrů a navíc vynakládat další prostředky na úroky. „Určitě by pomohlo, kdyby obce při podpisu smlouvy získaly odpovídající zálohu na realizaci, po jejímž vyúčtování by mohla případně následovat záloha další. Obce by si tak nemusely půjčovat vysoké finanční částky a zbytečně se třeba i jen přechodně zadlužovat,“ domnívá se berounský starosta. Sám ví, o čem mluví. Město, v jehož čele stojí již šestnáctým rokem, má za sebou čtyřistamilionový investiční projekt Rozšíření kanalizace v aglomeraci Beroun, který mu dal pořádně zabrat a kvůli němuž si město muselo vzít revolvingový úvěr ve výši 85 milionů korun. Ještě tři roky po ukončení projektu přitom berounská radnice stále dokončuje poslední kroky spojené s doúčtováním této největší investiční akce v historii města.
V letošním roce plánuje Beroun realizovat pět investičních projektů s termínem ukončení v říjnu 2010. V optimálním případě přitom investované peníze z evropských fondů získá v únoru či březnu roku 2011. „Víme, že je to pro město velká šance, jak s využitím jiných finančních zdrojů vylepšit stávající infrastrukturu. Na druhé straně muselo zastupitelstvo k předfinancování naplánovaných akcí odsouhlasit překlenovací úvěr ve výši 80 milionů korun. Získali jsme ho jen díky našemu dobrému hospodaření a kvalitnímu ratingu. Ne každé město nebo malá obec ale na úvěr dosáhne a pokud ano, vyvstává další otázka, zda ho dokáže také splatit,“ upozornil Jiří Besser.
Stavět v dnešní době rozpočet na daňové výtěžnosti, kdy města netuší, kolik peněz se jim z této příjmové položky v rozpočtu nakonec sejde, považuje Jiří Besser za chůzi na tenkém ledě. „Například v loňském roce jsme měli daňovou výtěžnost z příjmu fyzických osob o 56 procent nižší než v roce 2008. Rozpočet jsme museli několikrát upravovat, škrtat na kapitálových i provozních výdajích. Je nutné stabilizovat veřejné finance jako celek, využívat v maximální míře evropské dotace, ale zároveň se nenechat kvůli nim stáhnout do pasti komerčních úvěrů,“ uzavřel berounský starosta Besser.
