Ženíšek: Nová galerie může stát už v roce 2025

6. 8. 2021

ROZHOVOR S MARKEM ŽENÍŠKEM PRO ČRO PLZEŇ - POŘAD "Co vás zajímá s Michalem Jančaříkem" 20.7.2021

Radní pro kulturu a památky, respektive dneska už náměstek hejtmanky, Marek Ženíšek, je tady s námi. Ono těch funkcí kolem Vás, Marku, je hodně. Když jsem se díval do té minulosti, tak vy jste byl poslanec, náměstek na ministerstvu zdravotnictví i na ministerstvu spravedlnosti ale teď bych si skoro myslel, že to máte nejširší, protože když se řekne kultura, tak co tam nepatří? Všechno, že jo? Tak jsem si říkal, že s tou koncepcí kulturní to musí být hrozně složitý, protože to zasahuje v podstatě všude.

Je to pravda, že na jednu stranu by se mohlo zdát, že kultura je jasně definovaný pojem, co se týká kraje, stejně tak památková péče, ale musím říct, že od toho listopadu zjišťuji, že to zasahuje do tolika oblastí, že přesto, že jsou nějaké základní koncepce, kterých se držíme nebo nějaká strategie a nejenom na úrovni kraje, ale i celostátní, tak zjišťuji, že ta kultura je skutečně širokým pojmem, který zasahuje do oblasti školství, vzdělávání, turismu samozřejmě, ale i ekonomiky. A bez toho ta kultura samozřejmě nemůže fungovat a pokud to není jedna z priorit toho kraje nebo toho zřizovatele, tak se to pak projeví, asi ne třeba ten rok nebo v tom volebním období, ale určitě někdy se to projeví, že prioritou bylo něco jiného, a ne ta kultura. Sám kraj má své přímo zřízené organizace – Západočeské muzeum, Západočeskou galerii, svá muzea- Muzeum Šumavy, Muzeum jižního Plzeňska v Blovicích, Muzeum Českého lesa, Mariánskou Týnici. To jsou všechno objekty, o které se kraj musí starat a zároveň i platit provoz v průběhu toho roku. Pak jsou tady památky jako takové, na kterých, pokud kraj chce, aby se turismus rozvíjel v kraji, pokud kraj chce na sebe převzít odpovědnost a splatit to, co se v minulosti buďto pokazilo nebo na to nebyl čas a nebyla to priorita, tak je v zájmu všech, aby ty památky byly opravené a zejména u nás v Plzeňském kraji, kde máme ještě pohraniční oblasti, tak si myslím, že to musí být jedna z priorit kohokoliv, kdo je zrovna na té mé židli.

Je mi jasné, že ta agenda je prostě široká a že jenom těch organizací, které máte pod sebou a které musí běžet a provozovat se, je velká spousta ale jak to právě sjednotit? Existuje nějaká strategie, kterou teď třeba kraj ve spolupráci s městem vnímá, kudy byste chtěli tuhle oblast památek a turismu rozvíjet?

Tak já řeknu takovou tu základní, která je asi odpovídající tomu, o co se kraj může v tuto chvíli opřít, a to je co největší snaha využít evropských zdrojů, protože to je příležitost, která už se nebude opakovat.

Do kdy máme tu možnost?

Teď byla nějaká možnost a ta se nějak využila a teď se nově připravují další programy- tzv. IROP, což jsou třeba prostředky, ze kterých jsme v minulosti dokázali opravit Mariánskou Týnici, zařídit si něco, co by v životě kraj nemohl, protože je to nákladné a vždy se na to zapomene, protože je to až priorita číslo xxy, a to jsou třeba depozitáře těch muzeí. Když jsou peníze, tak se nejprve opravuje ten samotný objekt, pak nějaká expozice a až potom někdy následně depozitář, který je také velmi potřebný. To jsou třeba velmi důležité finanční prostředky, na které bychom si nemohli sáhnout nikdy z vlastních zdrojů anebo by to bylo na úkor nějaké jiné priority. Teď se ještě na poslední chvíli rozhodlo Západočeské muzeum, že si sáhne na tyto finanční prostředky a bude za sto milionů opravovat celý národopis na náměstí v Plzni nebo v Dřevěné ulici.

Západočeská galerie by také měla jít z těchto prostředků?

Pak je tu Západočeská galerie, kde si uvědomuji, že to vzbuzuje velmi často, nechci říci vášně, ale přirozeně si občané kladou otázku, jestli je nutné, aby v Plzeňském kraji byla nová budova Západočeské galerie. Přirozeně se ptají, zda by nebylo lepší tyto finanční prostředky využít na něco jiného. Já vždy odpovídám, že mi měli pak na kraji dát jinu oblast, které bych se stejně pilně věnoval ale mám pod sebou kulturu a tam je skutečně jednou z priorit výstavba nové budovy Západočeské galerie, a to ne kvůli tomu, že by si to vymyslel Ženíšek nebo tato politická reprezentace. To je a) projekt, který je už deset let starý. Deset let se na něm pracuje, je stavební povolení. V listopadu by měla být prováděcí dokumentace, a navíc je to i splacení určitého druhu, který byl od počátku života Západočeské galerie. Když se Západočeská galerie odpoutala, nebo oddělila od Západočeského muzea v roce 1954, tak jí bylo slíbeno, že v těch provizorních prostorách, kde je dodnes, nebude a že se pro ni vymyslí nový prostor. Tak to jednak z tohohle principu, že si myslím, že to není něco, co by se rozhodlo teď. Pak druhá oblast, že ty peníze, pokud se nějaké seženou, zejména z evropských peněz, tak nemohou být použity na něco jiného. Takže ta představa, že bychom měli třeba radši stavět školy, na to jsou jiné prostředky, jiný balík peněz, takže pokud se podaří sehnat tuto část evropských fondů, tak to bude vyloženě na nějakou kulturní instituci nebo kulturní centrum. A pak je to třetí, a to už docela vážně některým kolegům připomínám, že jsme také vlastníky těch sbírek, které jsou v Západočeské galerii a my musíme splňovat a hlídat si také, zda li neporušujeme zákon. Existují zákony, které se týkají právě správy sbírek. A pokud ty prostory neodpovídají nějakým kritériím, ať už jsou to depozitáře nebo ty výstavní plochy, tak nám sem jednak nebude nikdo nic půjčovat a zároveň není normální, aby Plzeňský kraj byl vlastníkem tak cenných sbírek, vlastně kubismus má jednu z nejlepších sbírek, tak aby schovával autory Josefa Čapka a další a měl je někde schované a neměl možnost je komě Masných krámů a budovy v Pražské ulici vystavovat, takže to si myslím, z hlediska logiky samotné, mě vede k závěru, že se musím pokusit o to, aby ta nová budova tady v Plzni stála.

Tím pádem by se mohlo podařit, byl by to jeden z takových výrazných momentů v té strategii, kdyby se třeba do Plzně nejezdilo jenom na to pivo ale i za takových podmínek by to bylo úplně ideální, kdyby se jezdilo za kulturou

Znova opakuji, že dohromady to dává takovou určitou logiku. Plzeň je kulturní město a myslím si, že se sem nejezdí dnes už jen za pivem. Jsem rád, že se jezdí i za pivem, ale určitě je zde celá řada lokalit. Je to nový fenomén industriálních cílů, které má jak Plzeň, tak i Plzeňský kraj ale ta budova Západočeské galerie by mohla být další dominantou právě v té oblasti turismu a kultury a kdo by z toho těžil nejvíce, tak by bylo právě město Plzeň.

Já Vám přeji Marku, aby se podařilo sehnat ty prostředky z Evropy na galerii, což jsou samozřejmě stovky milionů i na další věci. My teprve začínáme. Teď to zní, jako kdybychom se loučili, že Vám už přeji teď ale bylo by to fajn, aby byly právě ty cíle tímto způsobem rozšířeny, a kdyby se Vám podařilo, Marku, aby ta galerie stála dřív než aquapark v Plzni, tak to by byl úspěch (smích).

Já si myslím, nebo pevně věřím, že se tak stane. Dokonce pokud bychom si sáhli na ty evropské peníze, tak tam je podmínka, že to musí být do roku 2025 hotové a otevřené veřejnosti, takže je realistický nějaký plán.

To v našich podmínkách je tedy opravdu fofr

Je to fofr, ale říkám, je to na začátku. Máme hotové stavební povolení, v listopadu budeme provádět dokumentaci a teď už zbývá jenom to poslední, a to jsou finanční prostředky.

Ještě jednou dobrý večer ze studia plzeňského Českého rozhlasu. Vítáme vás na vlnách našeho, nebo spíše vašeho kraje, abych byl přesný no a pojďme se věnovat industriálním cílům, protože to je taková docela žhavá novinka, ta mapa, kterou tady mám v ruce. Dalo by se říct, že ještě hřeje, protože je to skutečně záležitost té letošní sezony, Marku, že?

Ano, přesně tak. My jsme vydali velmi přehlednou mapu s názvem „Industriální cíle“, která obsahuje 91 zajímavých destinací s popiskem co co je a je v češtině i v němčině a angličtině. Myslím, že to je přesně vhodná tématika nebo vhodný cíl právě teď pro léto, pokud někdo nejede mimo republiku, tak poukázat na to, že nemáme jenom památky, hrady a zámky a takovou tu, jak já říkám, klasiku pro turismus ale, že je to i ten nový fenomén těch industriálních cílů, kterých kraj má opravdu celou řadu. Ať už je to v Plzni od prohlídky Plzeňského Prazdroje nebo Škodových závodů, Spalovny v Chotíkově, kde se využívají komentované prohlídky, kterých využívají i školy. I my tady, jak teď sedíme, tak rozhlasové muzeum nebo budova rozhlasu

Ano, je to také součástí mapy

Je součástí mapy, jako jediná ve střední Evropě. Byla vybudována tehdy pro potřeby rozhlasu, což je také unikát. Ale pak také jsou to všechny pivovary – v Plané u Mariánských Lázní, určitě nemusím připomínat Měšťanský pivovar v Domažlicích. Jsou to Plasy, centrum stavitelského dědictví-klášter v Plasích, který byl založen na více než pěti tisících dubových pilonech. Vždy je to spojeno s nějakou zajímavostí, nebo že to byla významná stavba, nebo významná produkce. Nebo ještě donedávna tam ta produkce byla, nebo že se na tu techniku, kterou to bylo děláno nějak poukázat nebo zmapovat ale je to vždy s nějakou zajímavostí třeba té stavby nebo unikátností. Jsou to naše rozhledny, kterých je v Plzeňském kraji docela dost. Jsou to vodní nádrže – Nýrsko, Hracholusky, Klabava, Ejpovice, Dolanský most. To jsou krásné stavby.

Ano, pravda. Člověk si to ani nespojí

Přesně tak ale dneska je to fenomén…Ono se o tom ví už dlouhá léta. V zahraničí je to využíváno velmi.

Industriál frčí

Přesně tak. Dneska chce mladší generace vidět věci, které třeba pro nás byly velmi přirozené, normální ale chtějí, ptají se, je to zajímavé a dá se toho využít velmi pro turismus a pro turistický ruch. A já jsem rád, že jsme připravili tuhle přehlednou mapu a doufám, že nejen obyvatelé Plzeňského kraje na některá z těch 91 se půjdou podívat.

Tak, Marku, inspirovala Vás slova Markéty Vonsportové v něčem, když jste poslouchal tady o Karlovarském kraji?

Především díky za tu podporu k té budově nové galerie a díky za pochopení v důležitosti. Pak samozřejmě Karlovarský kraj má těch industriálních cílů patrně možná mnohem víc, nebo zajímavějších. Mají, jak byl zmíněn, Bečov. Ale myslím, že Plzeňský kraj se nemá za co stydět. My máme svojí vlastní stránku, která je správně nazvaná turisturaj.cz a tím je myšleno, že skutečně Plzeňský kraj může být pro turistu rájem. My máme opravdu všechno a máme ještě něco navíc tím, že jsme přilehlým regionem příhraniční oblasti. Jsou tam zaniklé obce – fenomény, které třeba v jiných krajích nejsou, takže Plzeňský kraj je skutečně turistů ráj a já věřím, že to naši posluchači během léta, nebo nejen během léta, ocení. A pak máme taky něco, co já považuji za unikát, a to se prostě musí vidět teď během léta, pokud posluchači budou mít čas. Myslím si, že řada z nás byla v Mariánské Týnici, ale teď je třeba se tam podívat nově, protože se podařilo něco, co je evropským unikátem.

 

 

Takže narážíte na dostavbu

Ano, narážím na dostavbu něčeho, co bylo třeba v počátcích kontroverzní, že se do toho v 21. století pouštíme a že by to mělo být třeba pojato trochu jinak ale podařilo se vlastně dostavět původní záměr podle plánu Santiniho, jak ta Mariánská Týnice vlastně měla vypadat. Takže teď, když tam jedete, tak ten pohled z vnějšku vypadá úplně jinak. Má to jiné proporce a zároveň, když jste vevnitř a zavázali by vám oči a nevěděli byste, jestli jste vešli do toho východního nebo do toho původního starého ambitu, tak byste ten rozdíl nepoznali. Takže to já považuji za něco, co si myslím, že, když to máme tady v kraji, tak by bylo dobré se na to jet podívat a ne, jenom kvůli tomu, že to je součástí Plzeňského kraje ale i přímo řízená organizace Plzeňského kraje. Nejen proto ji také propaguji, ale i proto, že to považuji skutečně za unikát. Pak řada lidí vidí, když jedou po dálnici směrem do Prahy, ceduli: vodní hamr Dobřív. Taktéž součástí Západočeského muzea, takže naše organizace. A to dostalo cenu za nejlepší muzejní počin roku 2020 právě proto, že se podařilo zprovoznit vodní hamr a může být ukazován turistům. A to jsou všechno, teď se k tomu vracím zase oklikou, investice, které by se bez podpory Evropské unie nepodařily. Ať to byl vodní hamr Dobřív (15 milionů) anebo právě Mariánská Týnice (40 milionů) za podpory Evropské unie

Takový můj drobný tip na závěr našeho vstupu, právě nad tím hamrem v Dobřívi je takový docela příjemný rybníček, de se dá pěkně koupat

Lze to propojit a určitě bychom našli mnohem více spojitostí, ať už je to cykloturistika apod

Pro náměstka hejtmanky, Marka Ženíška, mám teď takový, řekl bych, složitý úkol, protože těch akcí, které buď kraj sám organizuje nebo podporuje v oblasti kultury je během léta skutečně hodně. A my máme už jen pár závěrečných minut. Tak které akce vyberete, na které se budete vy sám třeba těšit nejvíc?

Tak určitě se mi nepodaří všechny zhlédnout, protože jich je celá řada ale začnu těmi, kterých si vážím, že se na našem území uskutečňují a že je můžeme podporovat. Ať je to 18.7., kdy začíná v Domažlicích slavný Bohemia Jazz fest. Pokračuje druhý den v Plzni, takže na dvou místech máme vlastně možnost vidět propojení špiček hudebního světa v oblasti jazzu a blues, folku s atmosférou historických měst a náměstí. Ať už jsou to Domažlice nebo Plzeň. Je to docela velmi dobrý festival Otakara Ševčíka v Horažďovicích, který je zase za měsíc, v srpnu, který je spojený i s akademií pro mladé začínající talentované muzikanty. Pak je to ten tradiční Festival na ulici, kde je minimálně 100 vystupujících, zejména plzeňské kapely v průběhu konce srpna. Pak je to Svatojánský hudební festival, který se uskuteční ať už v Srní, Klenčí pod Čerchovem nebo v Nezamyslicích za účasti Lubomíra Brabce nebo Pavla Šporcla. A pokud by pršelo a ty festivaly by nemohly být uskutečněny, tak určitě Plzeň nabízí zase spousty únikových cest, kam třeba se může jít i s dětmi, což se během léta hodí, a tam velmi doporučuji Muzeum loutek v Plzni na náměstí, kde kromě té loutkařské dílny profesora Skupy, si děti mohou zkusit, jak se třeba vyrábí loutky a také je zde slavné dioráma – Svatba u Broučků od Jiřího Trnky v rámci nové expozice.

Tak to je úžasná věc!

To je úžasná věc. On to dostal jako zakázku, aby to vyrobil pro světovou výstavu v New Yorku v roce 1939. Mám to vyzkoušené, byl jsem tam se svou dvou letou holčičkou a zaujalo ji to a myslím, že i pro dospělé je to docela fajn. Pak jsou tu také stálé expozice našich muzeí. Ať je to muzeum Českého lesa, muzeum v Blovicích, výstava Lega v Tachově anebo každoroční zakončení Dnů lidové architektury Plzeňského kraje v expozici lidové architektury v Chanovicích, kde je ten velmi známý skanzen, který budu velmi rád, když se bude dále rozšiřovat, protože se jedná o něco, co je velmi důležité a myslím si, že Plzeňský kraj si také zaslouží uchovávat památky lidové architektury.

Mě zaujaly letní koncerty na Kralovicku, protože se mi líbí, že vlastně oživují i ty úplně nejmenší památky, ty nejmenší kostelíčky a je to zase akce, která už má letitou tradici

Je to spolupráce mezi Mariánskou Týnicí, Kralovicemi jako městem a spolkem Potvorov a dalšími spolky. Jedná se o cyklus koncertů ve čtyřech kostelích. Je to v rámci oživení baroka jako takového, na který se Plzeňský kraj zaměřuje. Je to vlastně v kostelích, kam by se člověku asi normálně nepodařilo dostat. Zazní barokní hudba a tuším, že to je v Kralovicích, Mariánské Týnici a pak v těch menších – Potvorov a Strážiště

Skvělá věc. Ono vůbec to západočeské, nebo řekněme severoplzeňské baroko, to je tedy fenomén obrovský, který zatím ten jeho potenciál, mám pocit, dřímá, Marku, že ano?

Co dřímá, lze samozřejmě vždy probudit ale já si nemyslím, že by to tak bylo. Myslím si naopak, že právě v Mariánské Týnici je, dokonce vybudované Plzeňským krajem, centrum, které se zabývá barokem jako takovým. Je k dispozici jak pro badatele, tak pro návštěvníky a je to jak Santini v Mariánské Týnici, ale tak jsou to i Plasy a řada dalších.

Jsou to právě věci, které jsou známé tady u nás, řekl bych na území, řekněme, těch západních Čech, nebo dejme tomu Čech ale z hlediska mezinárodního, tam bych řekl, že ještě ten potenciál je velký

Určitě, myslím si, že se to nastartovalo teď s tou dostavbou toho nového východního ambitu a má to obrovský potenciál. Ostatně i další oblasti cestovního ruchu, na to baroko navazují, nebo se chtějí k němu hlásit. Jsou to cyklostezky na severním Plzeňsku, které se mu věnují přímo (barokocyklostezky). Takže ten potenciál tam skutečně je

Tak to je vlastně pravda, že ty naše památky a třeba industriální cíle, by se docela hezky daly projet na kole. My tady, mám pocit, máme dokonce čtyři mezinárodní cyklostezky

Přesně tak, Plzeňským krajem prochází čtyři mezinárodní dálkové cyklotrasy. Je to za prvé Eurovelo 13, což je nová cyklostezka Železné opony a vede vlastně podél hranic v Českém lese. Za ní jsme dostali ocenění Cyklostezka roku 2021 v rámci veletrhu cykloturistiky v Nizozemsku. Pak je to CT 3 vedoucí z Prahy přes Plzeň do Regensburgu a Mnichova. Stejně tak CT 37, která měří 1500 kilometrů a něco a prochází třemi státy – Francií, Německem a Českou republikou. No a pak je to ta nejdelší 4000 kilometrů dlouhá Eurovelo 4, která vede z Francie přes Belgii, Německo, Českou republiku, Polsko a končí v Kyjevě

Tak to je možná docela zajímavá příležitost sem nalákat cyklisty z celé Evropy, aby se přijeli po těchto páteřních trasách podívat na to naše severoplzeňské baroko.

Kdybyste měl říct, co očekáváte v těch nejbližších letech. Co byste chtěl, aby se povedlo kromě galerie.

Já bych si velmi přál, aby, a netajím se tím a není to nic ani proti mým kolegům v Radě Plzeňského kraje, aby se posílil nepatrně rozpočet v oblasti kultury a památkové péče. Nejenom pro tu kulturu, pro tu živou kulturu, nebo pro naše přímo zřízené organizace, ale zejména pro oblast památek jako takových. Tam má Plzeňský kraj stále velký dluh. Byli jsme tím nejvíce asi zasaženi v té příhraniční oblasti, kde některé ty památky je nutné podporovat a je to v zájmu kraje, i přesto, že nejsme vlastníky, aby to bylo opravené, protože to souvisí s cestovním ruchem, když tam budou jezdit lidé, tak tam budou i služby a bude se tam ta oblast rozvíjet. Takže to není jenom o tom tu památku spravit, ale má to potenciál i co se týká turismu a ekonomiky jako takové.

 

Český rozhlas- Co vás zajímá s Michalem Jančaříkem- 20.7.2021

Štítky