Poslanec Ženíšek se vrátil ze zasedání OBSE

13. 7. 2015

Poslanec Parlamentu a místopředseda TOP 09 Marek Ženíšek se v nedávných dnech zúčastnil výročního zasedání OBSE ve finských Helsinkách. Hlavním tématem bylo Rusko a právě Ženíškovi se zde podle něj podařilo dostat do závěrečné rezoluce dodatky o pomoci Ukrajině.

Zúčastnil jste se jednání OBSE v Helsinkách. Co bylo na programu?

V Helsinkách se uskutečnilo výroční zasedání Parlamentního shromáždění Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě. Zasedání bylo významné především proto, že před čtyřiceti lety to byly právě Helsinky, kde se v roce 1975 podepsal takzvaný Helsinský závěrečný akt, který se stal základem pro Konferenci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě, později přejmenovanou právě na OBSE. Zasedání je vždy rozděleno do tří výborů - politického, ekonomického a lidskoprávního, ze kterých vzejde řada návrhů rezolucí, o kterých se pak hlasuje na plenárním zasedání. Organizace má dnes 57 členů včetně Kanady, USA či Mongolska, proto je hlasování někdy velmi složité a výsledek nejistý.

Za ČR jste se zúčastnil jediný, nebo vás bylo více?

Každá země má stanovený počet delegátů z národních parlamentů. Za Českou republiku to jsou vždy čtyři poslanci napříč politickým spektrem - Dobešová, Rujbrová, Šincl a já a za Senát se shromáždění účastnili senátoři Bratský a Gawlas.

Jedním z hlavních bodů bylo jistě Rusko. Hovořilo se o sankcích a jejich dopadech?

Ano, přesně tak. Hlavní debata se vedla ohledně navrhované rezoluce odsuzující přetrvávající agresi Ruska na Ukrajině a jeho porušování právě zmíněného Helsinského aktu ve všech směrech. Mně se podařilo prosadit do textu této rezoluce dodatky, které vyzývají ostatní členské státy k ekonomické pomoci Ukrajině. Debata i samotný průběh vzhledem k danému tématu byly samozřejmě místy vypjaté a dosti emotivní. Důvodem byla také skutečnost, že celá ruská delegace se rozhodla demonstrativně nedorazit, neboť někteří ruští delegáti jsou na seznamu Evropské unie, zakazujícím jim vstup na území EU. Hlavním důvodem podle mě byl ale strach z neúspěchu, že rezoluce bude i přes řadu protestů schválena, to se nakonec za pomoci podpory většiny delegátů Parlamentního shromáždění opravdu stalo.

Jak Finsko pociťuje svého ruského souseda? Občas problesknou zprávy o narušení teritoriálních vod nebo vzdušného prostoru...

Ve Finsku se teď nová vláda přihlásila k tomu, že chce vést debatu o vstupu země do NATO, minulá vláda to výslovně ve svém programu zakazovala. V tom je dnes změna. Na druhou stranu Finové jsou na svou neutralitu velmi hrdí.

Hovořilo se rovněž o Řecku?

Jen okrajově. Řecko je záležitost především eurozóny, tedy zemí platících eurem, a potom celé EU.

... A téma uprchlíci, jistě bylo na stole, že?

Samozřejmě. Zejména ze strany jižních zemí Evropy bylo toto téma akcentováno. Rovněž apel na ostatní státy, aby více těmto zemím pomáhaly s tíživou situací ohledně nelegální migrace.

Václav Fiala

zdroj: parlamentnilisty.cz12.7.2015                                                     

Štítky